Zdravím,
už to budou 4 roky, co se mi líbí jedna holka a postupem jsem ji začal milovat. Dostal jsem se na osmiletý gympl, takže jsem nevěděl, kdo jsou ti ostatní. Jelikož jsme se vůbec neznali, tak jsme si začli dopisovat přes FB. Nejdřív to bylo 2x až 3x do týdne, ale o Vánocích to bylo denně kolem 4 hodin. Psali jsme si o všem možným až došlo na otázku: Kdo se ti líbí ze třídy. A protože jsem celkem stydlivý, tak jsem její jméno samozřejmě nenapsal. Když jsem se zeptal já, tak napsal mě a ještě jednoho kluka. Čas plynul dál a stávali se z nás velice dobří kámoši. Já si samozřejmě myslel, že chce mě, protože si pořád psala se mnou. Jenže omyl. Na lyžáku (v druhém ročníku) se dala dohromady s tím druhým. A navíc i on se stal mým kamarádem. Takže to pro mě byla strašná rána. Já jsem to asi moc neunášel ,a tak jsem se začal bavit s ostatníma holkama. A bohužel jsem ji ze vzteku začal i pomlouvat. No a jednou jak nás slyšela, tak si stoupla za roh a celý si to poslechla. Další den mi na svahu dost ostře řekla: A já jsem si myslela, že jsme kámoši. Pak se mnou nepromluvila asi 4 dny. Od ostatních holek jsem se dozvěděl, že u nich na pokoji, kvůli tomu brečela apod. Pak ale přišel poslední den a všechno bylo jinak. Na svahu jsme si užívali jak nejlepší kámoši (možná i něco víc). Pak na diskotéce to pokračovalo. dohádali jsme se, kvůli jedné situaci. Asi 2 týdny jsme si nenapsali. Poté jsme si zase začali psát. A čas plynul a plynul (uplynuly téměř rok a půl). Skoro každou hodinu jsme se na sebe dívali a usmívali. A vyvrcholilo to drsnou domluvou od toho kluka. Pak to ustalo a už jsme si jen psali... Asi měsíc před exkurzí do zahraničí (kam jsem měl jet já, ona i on) to začalo mezi něma přestávat klapat. Pořád se hádali a ona už to nevydržela a nakonec mu dala kopačky 2 dny před odjezdem. Tam jsem s ní prožil 2 nejhezčí dny. Skoro všude jsme byli spolu, pak večer na hotelu jsme se spolu dívali na film (byli tam i další kámoši a komošky mimo něj, ale ti se na film nedívali) a při tom jsme si leželi hlavou na rameních a já jsem ji hladil apod. Dalši den pokračovalo téměř stejně. Pak se se mnou odmítala bavit, aby si někdo náhodou nemyslel, že jsme spolu. Pak se do prázdnin nic nedělo a o prázdninách jsem ji přemlouval, abychom se sešli. Ona projevila zájem a asi i naštěstí jsme se nakonec nesešli. Proč naštěstí? Nevím o čem si s ní mám psát, natož povídat. No a teď je na operaci s nohou (takže jsem ji utěšoval atd.). Moc dlouho chybět ve škole nebude, ale bude mít celkem dlouho sádru. Já bych ji střašně rád pomáhal ve škole až se vrátí, ale obávám se ze zesměšnění od ostatních kluků a dokonce i kámošů. Já ji miluji a na 90% je to vzájemné.
Potřebuji tedy poradit co mám dělat... jestli pomáhat; jestli nějak hnout se vztahem, když jsme nejlepší kámoši... A když ji někam pozvu o čem si povídat a o čem si psát.
Pokud jste to dočetli až sem, tak máte můj obdiv :D Muni 
1x
Nejprv by bylo vhodné zjistit, jestli si pro ni jen opravdu dobrý blízký přítel, nebo potencionální "kluk na chození"... třeba se nějak nenápadně zeptej přátel z jejího okolí (třeba máš nějakou kamarádku, která je i kamarádkou te tvé vysněné dívky).
Každopádně mi to přišlo jako telenovela, jak je to složitě a protahované. Určitě pokud máš zájem, měl by ses posunout už někam dál. Ona evidentně zájem měla, ale ty ses choval pasivně, tak si začala s tím druhým. Kdo ví, jestli u ní máš teď šanci. Zatím to na mně působí tak, že ona absolutně neví, co si o tobě má myslet a jaké s ní máš úmysly.
Řada je každopádně na tobě. Hodně štěstí
Možná by z toho mohl být námět na film :D
Samozřejmě, že budu muset první krok udělat já, ale na druhou stranu se lehce obávám toho, že ona nebude chtít. Jinak ona ví (nebo minimálně tuší, že bych s ní chtěl chodit, a že jsem se do ní zamiloval. No a to co se dělo na té exkurzi (výletu) by asi s holkou, která nemá zájem nešlo. Pak další čeho se obávám je, že kdybych s ní chodil a pak se rozešel, už bychom nebyli kámoši. A zrovna o ní bych za žádnou cenu ztratit nechtěl. Na facebooku jsou takový fotky s různými texty, který jsou velice trefné... např. Kamarádství mezi holkou a klukem neexistuje, holka mu všechno řekne jak nejlepší kámošce a on ji miluje ...tak nějak podobně to je mezi námi, až na to, že ona mě asi taky miluje
A pak mám obavu také z konverzace... už prostě nevím co psát, a kdybych měl povídat... to by nedopadli dobře.
Jinak díky moc za radu a přeji ti taky hodně štěstí 
Možná je to dáno i tím, že si píšeme každý den (málokdy ne) a poměrně dlouho... průměr okolo hodiny a čtvrt (odhad). Jinak si rozumíme a téměř všechno si říkáme. Prostě si pomáháme navzájem, když má ten druhej problém apod.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.