Hlavní rysy technického a humanitního typu

Zkus si predstavit tuhle situaci: prijde ucitelka do tridy, re kne, abyste si vzali čistý papír a libovolnym zpusobem "nakreslili mlýn". Co budes kreslit? Vezmes si olejove barvy, pastelky, tuhu, zacnes vykreslovat budovu mlynu, opryskanou omitku, holuba na strese, zameris se na vykresleni potoka a vrby, ktera je na břehu, slunce schovane za mrak na obloze, chybějící plaňku v plotu v dáli a nacrtnes mlynske kolo včetně mechu na místech ostřikovaných vodou? Nebo ji tam tužkou v rysech nakreslíš náčrt principu mlýna (budova s pravoúhlými zdmi, mlýnské kolo na hřídeli a zdroj vody, který pohání přepážky v kole a za 5 minut nebudeš mít co dělat?

Jestli stále ještě nevíš, jestli jsi humanitní nebo technický typ, zamysli se nad tím, co by jsi dělal, kdyby vám učitelka řekla, ať nakreslíte, jakou máte dnes náladu. Jestli vezmeš do ruky barevné pastelky a začnes něco kreslit, tak jsi humanitní typ. Jestli se na ní koukáš, jako když spadla z Měsíce, protože vůbec nechápeš, o čem to mluví, protože jak někdo může kreslit vlastní náladu (), tak jsi technický typ.

Nebo si představ, že jedeš na kole a najednou jsi zjistil, že ti to nepřehazuje na největší kolečko vzadu. Že jsi si vůbec nevšiml, že máš vzadu vícekolečko? Jsi humanitní typ. Nevšiml jsi si, že ti to nepřehazuje na největší kolečko? Jsi humanitní typ. Všiml jsi si, že ti to nepřehazuje a chceš zjistit proč? Pohledem jsi zjistil, kde je chyba? Je to uvolněné lanko? Zarážka na vymezovacím šroubu? Ohnutý náhon? Už víš, jak to opravit a jestli máš po ruce nářadí, tak už to opravuješ? Pak jsi technický typ.

Největší rozdíl je ten, že když v technickém oboru něco uděláš, tak vidíš hmatatelný výsledek své práce a když uděláš chybu, tak i důsledek své chyby. V humanitních oborech se lze ze všeho vykecat (vylhat). Na druhé straně určitě humanitní obory taky potřebujeme, jenže humanitní vědy studuje většina lidí jen kvůli titulu.

To jsou ale příšerné odpovědi! Vážení, je opravdu tohle místo pro předsudky a urážky? (I když uznávám, že sama otázka nedává úplně smysl.)

Humanitní vědy si hodně zkazily pověst tím, že působí snadněji (viz. výše zcela nereálné "lze to okecat"), a tak přitahují i lidi, kteří nechtějí vynakládat námahu (bez ohledu na obor). Naučit se dobře obor humanitní je ale stejně náročné na inteligenci a píli, jako technický (už vidím, jak okecávám u zkoušek třeba anatomii). Ve skutečnosti jsou nejúspěšnější ti, kteří dovedou své schopnosti technické i humanitní skloubit a vložit maximum píle; a jen málokdo je vyhraněný nějak do extrému. Jde o dělení do značné míry překonané - záleží zároveň na tom, jestli je člověk realistický, má smysl pro detail, badatelské sklony, umělecké, má v sobě podnikavost, je sociálně adaptabilní... To všechno dělá mix tak barvitý, že se prakticky nedá napsat definice jednoho či druhého. Pokud je někdo technický typ, ale nerealistický a flákač, naprosto k ničemu mu jeho technické myšlení nebude a nevyužije ho.

Ve stručnosti: rozdíl je způsobu myšlení a zpracovávání informací. Komu jde ve škole snadněji matika či fyzika, umí si představit motor a složí si vystřihovánku i bez návodu, patrně bude technický typ. Kdo lépe chápe význam slov, vzoreček do matiky se musí naučit zpaměti, protože by ho v životě neodvodil, 3D bludiště je pro něj chaos a rozdíl mezi libovolnými dvěma názory konkrétních lidí zajímavější než rozdíl mezi dvěma typy blesků, bude spíš humanitní. Jenže, co je třeba chemie? Vždycky mi přišla "magická" a tedy vhodnější pro humanitní typy: ale nepůsobí tak a hodná děvčátka proti ní mívají předsudky, takže ve finále nejde nikomu Je hodně věcí mezi. Rozdělit to lze snadno vlastně jen na základní úrovni (opravit auto x napsat slušný dopis dodavateli).

Naučit se všechno potřebné i "proti svému typu" určitě lze, jen to dá víc práce. Míra motivace a schopnosti se učit bývá u průměrného člověka důležitější.

Amper: a z toho plyne poučení, že rozhořčení je krajně nezdravá věc.

Docela podivná otázka...

Vy nechodíte do školy, aby jste mohl posoudit.?

Technický typ člověka dnes najde uplatnění takřka všude.

Humanitní asi těžko... Kolik tady v republice máme "humanitních chytrolínů", kteří sedí na pracáku.?

Asi docela mnoho.

A už jste viděl svářeče, či technologa na pracáku.? Já ne.

Já myslím, že se to nedá takto striktně dělit. Mě třeba vždycky zajímalo všechno, co je nějak spojeno "se životem" - ať už lidským, nebo životem okolní přírody. Proto mě ve škole bavila čeština (a cizí jazyky), zeměpis (ale pouze tehdy, když jsme se učili o jiných zemích; průmysl mě nezajímal), biologie (kromě nerostů) atd. Velký odpor jsem naopak měla k matematice, fyzice a chemii.