Příli velký respekt k rodičům

Od: Datum: 11.08.14 08:55 odpovědí: 9 změna: 13.08.14 15:21
Dobrý den. Je mi 15 let a chtěl jsem se s Vámi poradit v nějakých věcech. Buďte prosím objektivní, budu rád za každou rozumnou odpověď. Občas sem chodím a vím, že je tu lidí, co se tu vyplakávají víc a proto V?m budu moc vděčný.
Od školkového věku mám problém se zeptat rodičů na cokoliv. Třeba už když mi bylo asi 5, chtěl jsem jít s kamarádem ven, ale bál jsem se zeptat. V tom věku a i později jsem moc chtěl hrát fotbal-zase ten samý problém. Bylo i období, kdy jsem chtěl jezdit v nějakých motokárách a i kdyby mi to stejně nepovolili tak jsem se jen bál optat. Teď je období, kdy bych chtěl hrát hokej. Chodíme skoro na všechny zápasy kraje a táta ho má rád. Starší brácha ho i hraje, ale je tu ten samý problém. Pudu do 9. třídy a už mám vytipovanou školu, ale když se mě někdo zeptá tak nevím nic. Vyplynulo z toho, že nemám žádné kamar?dy a nechci se nikam vtírat.Blbý je, že v mým věku už se začíná chodit na nějaké akce, diskotéky, popíjet a to už si vůbec nedovedu představit se dovolit. Zdá se mi, že mi ujíždí vlak... Někdo chodí v létě na festivaly nebo na brigádu a i když by to doma asi uvítaly, tak jsem furt jako zablokovanej.Možná,že bych byl schopen sbalit holku, ale jak to pak doma říct?Říkám si, že mi nemohou bránit, ale neodvážil jsem se. Další problém je, že jsem asi dost citlivý. Kvůli věcem co jsem popsal se mi občas hrnou slzy do očí, ale snažím se to zastavit, aby to nebylo vidět. Když na mě někdo zvýší hlas, tak se mi chce taky brečet. A i když třeba na někoho řve pan učitel tak mám takový svíravý pocit, je mi ouzko. Kdyby mi bylo 10 tak bych to možná ještě pochopil ale v 15? Na druhou stranu když vidim sedmáka, jak vysedává na lavičce s nějakejma huličema tak to bych nechtěl.
Zajímavé je, že mě rodiče nebijí. Spíš jsem mazánek a nechci si u nich nic zkazit. A já nechci být mazánek snažím se být skromný. A ještě jedna věc. Furt mi říkají zdrobněle Petříčku jako by mi bylo 5. Nevim jak jim to mám říct.
Děkuju předem za odpovědi.

Seznam odpovědí:
 
moment čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Zobrazení struktury odpovědí v otázce
Skrytí struktury odpovědí v otázce
Zobrazení struktury odpovědí v otázce

 

Odpovědi na otázku:
Datum: 11.08.14 11:59

Dobré poledne, jestli máte v rodině dobré vztahy tak bych neviděl problém se svěřit, zeptat, asi bych řekl, že se spíše bojíte odpovědi, ale Vaši rodiče by mněli pochopit, že ,,stárnete´´, k tomu, že jste citlivý, to je asi pravda moje máma to má taky a já vlastně taky, opravdu nemáte žádného kamaráda? Většinou si to kamrádi mezi s sebou říkají, pokud jdete na střední tak by se mohl někdo objevit s kým si sednete a budete kámoši, asi bych vám poradil se připravit na zápornou odpověď od rodičů, ale zase se nebojte toho, že z toho budou dělat nějaké drama, prostě se zeptat ,,mohu jít na diskotéku když slíbím, že nepříjdu opilej, abudu doma třeba do 12

a odpověď může byýt buď ano jdi, ale žádné blbosti

ne nemůžeš jít počkej do 18 bla bla bla

musíte počítat s tím, že odpoví záporně a umět to přijmout

a ted k té zdrobnělině to nevím jak jim to říct mně řikaj Vendo a to se mi líbí a babička Venoušku :D a to se mi líbí, ale od mala mi babi, mamka, i strejda říkali Veno a tak do 12 ti jsem to bral a pak jsem řejkl že se mi to nelíbí at mi takneříkají a máma mi řekla, že je to těžký, že mi tak říká pořád tak jsem to řešil tak, že když mi řekla Veno tak jsem trošku přísnější hlasem řekl neříkej mi Veno a parkrát a pomohlo to ted uz to nerika zkuste neco podobneho

kdyby jste chtěl do podrobna napište sem

Hezký den Václav Klepal

Ohodnoceno: 0x
 
Od: ppeettrr
Datum: 11.08.14 12:27

Možná, že mám také strach z něčeho nového. Když by se mi to povedlo poprvé, tak podruhé by to bylo lepší a příště zase a zase. Je jeden člověk s kým bych se rád kamarádil, ale vidím se s ním jednou za týden a nevim jak se s nim skamarádit. Bydlí asi 5 km od mě takže je to možná trochu komplikovaný. Dříve jsem jednoho měl, ale ten se odstěhoval. Jeden kluk ze třídy je docela maniak do her(hlavně střílečky) a i když nic nedělá a sedí doma tak si přes pc skypuje, facebookuje a nevím co, jenže mě to nějak netáhne. Ale díky za odpověď.

Datum: 11.08.14 14:01
avatar

Prostě se hecni, dodej si odvahu a zeptej se, co se může stát...NIC!

Hlavně nad tím tolik nepřemýšlej a nedělej z toho tragédii o třech dějstvých.

Musíš to zkrátka jednou překonat, jinak tě to bude provázet do smrti a budeš zaprdnutej.

Jakmile to zlomíš, už to bude lepší a lepší.

Ohodnoceno: 1x
 
Od: ppeettrr
Datum: 13.08.14 08:56

Ještě jsem se chtěl zeptat na to s tim brečením. Myslíte si, že by to šlo nějak ovládnout?

Datum: 13.08.14 12:54
avatar

Sebeovládání je jen na tobě, až budeš mít pocit, že to na tebe jde, říkej si "hovno, to prostě zvládnu, nemám proč brečet", je hlavně o tom uvědomit si, že není třeba být z dané situace v úzkých, protože o nic nejde a nic strašného to není. Je to taková fráze, ale přesvědčuj se, že jsi chlap, když na to zapomeneš.

Jinak věkem a životními zkušenosti to nejspíš taknějak zmizí samo.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 13.08.14 13:52
avatar

Že ti rodiče říkají ve tvém věku Petříčku, z toho si nic nedělej. Pro ně prostě Petříček jsi. Já bych řekla, že jsi takový ten citlivý introvert. Opravdu chceš chodit na diskotéky a zábavy a festivaly? Je to tvoje touha, nebo se chceš jen zařadit mezi ostatní mladé lidi. Protože např. moje děcko na ničem takové nikdy nebylo, jelikož ho to nikdy nebavilo. Ale jestli něco chceš, tak si o to musíš říci, jelikož z očí ti to nikdo nikdy nevyčte. Máš-li na své rodiče nějaký požadavek, tak jim to pověz. Povykládejte si o tom, dokonce možná by stálo za to, si s rodiči promluvit o tom, co jsi napsal zde na poradně. Kde jinde chceš hledat pomoc než u svých nejbližších?

Ohodnoceno: 0x
 
Od: ppeettrr
Datum: 13.08.14 15:21
Možná, že ani nikam chodit nechci, spíš se zařadit mezi mladé lidi, poznat někoho nového... Spíš si víc představuju, že bych občas někam zašel na pivo, popovídal. Zajímavé ještě je, že ve třídě, kde všechny znám jsem celkem v pohodě, ale jinak jsem ten stydlivý, citlivý, tichý introvert.
Od: hm®
Datum: 13.08.14 14:56
avatar

Jak už tu psali, jsi nejspíš introvert. Navíc neprůbojný. Takový hodný, citlivý, tichý kluk, že? A bojíš se něco udělat/říct, aby to nebylo špatně. Tak s tím budeš muset něco udělat jen ty sám. Musíš si uvědomit (ale opravdu, musíš o tom být přesvědčen), že se dostáváš do věku, kdy už musíš občas něco rozhodnout, zařídit apod. A že je často lepší rozhodnout se špatně, než nijak. Jasně, že z toho máš obavy a nervozitu a tak, ale prostě se musíš přemoct. Je potřeba začít se postupně chovat "dospěle" a vyjadřovat a rozumně prosazovat svůj názor. Neboj, rodičům ani nikomu jinému tím neublížíš, ani nikoho nezarmoutíš. Tvé okolí bude naopak nejspíš rádo, když občas použiješ svou "sílu" (nemyslím tu z Hvězdných válek :-D ). Rodiče budou určitě rádi, když budou vidět, že začínáš jednat samostatně a ne jen podle jejich řízení a že tedy mohou doufat, že se jednou nenecháš jen vláčet okolím. Zatím jsi pro ně pořád ten malý Petříček. Sice jím uvnitř nich zůstaneš nejspíš napořád, ale když se ti to nebude líbit, nebudou ti tak říkat. Jak je o to požádat? No normálně: "Jo a chtěl jsem ti říct, neříkej mi už tak. Slyšej to lidi a připadá mi to už takový divný. Říkej mi Petře." Párkrát jim to budeš muset ještě připomenout, ale nakonec to oslovení změní.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: ppeettrr
Datum: 13.08.14 15:04

Díky, trochu jste mi zvedli sebevědomý. První dvě řádky mě vystihují. Je skvělé jak do dokážete odhadnout.

 

 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright © 2004-2016 Poradna Poradte.cz. Všechna práva na poradně Poradte.cz vyhrazena.