Nemovitost po dědickém řízení získalo 6 vlastníků ( před 12 měsíci). Vlastníci se nedokáží shodnout - jeden žádá prodej domu za 150% odhadní cenu (neprodejné), druhý odmítá nemovitnost prodat, třetí všechny slovně uráží..
Situace se po roce krystalizovala, našli kupce, ovšem dům nelze prodat - jeden z vlastníků se dostal do exekuce, na nemovitosti je aplikováno Zástavní právo exekutorské.
Vlastník č.1 napadl vlastníka č. 2 - v nemovitosti se nacházelo několik strojních zařízení, jehož část si vlastník č. 2 + osoba ( která opatrovala o bývalého vlastníka), odvezli.
Vlastník č. 1 vyhrožuje, že pokud stroje nebudou navráceny, podá věc k soudu, a vlastníka č. 2 vydědí.
Vlastníkovi č.2 může posloužit slovní výpověd osob, že stroje byly odkázány jemu za života předchozího majitele domu. Vlastník č.1 má fotografie strojů z doby, kdy dědické řízení ještě nebylo rozhodnuto.
Na čí straně je právo? Za jakoukoli odpověď děkuji.
2x
Zřejmě nějaký rébus?! Píšete po dědickém řízení, vše je tedy vypořádáno a nemovitost má 6 majitelů, ti se musí dohodnout o prodeji, případně jiném způsobu vzájemného vypořádání. Co se týká strojního zařízení, muselo tedy taky proběhnout dědické řízení a věc má jasného majitele. Tak v čem je problém? Vydědění po smrti je nesmysl.
Nebo je to všechno úplně jinak?
To ne, žádný rébus. Strojní zařízení bylo umístěno v nemovitosti, tudíž k němu patřilo. Nevím, kdy si stroje vlastník č.2 odvezl (před/po děd. řízení). Myslel jsem vydědění samozřejmě žijícího vlastníka č.2.
Pokud je strojní zařízení součástí nemovitosti, pak jde v podstatě o krádež (možná jiný trestný čin). Prostě si dotyčný č.2 přivlastnil majetek, který není jen jeho ale taky někoho jiného. Závěť musí být písemná.
Nevím, jak je to myšleno s tím vyděděním. Vydědit může vlastník č.1 vlastníka č.2 v tom smyslu, že 2 nebude dědit po 1, dle NOZ je to prý snad jednodušší. S dědictvím o které se přou to samozřejmě nijak nesouvisí.
2x
Poradit lze opravdu jen ve velmi, velmi v hrubých rysech. Obecně platí, že součástí věci nemůže být to, co by jinak mohlo být věcí samostatnou. Jednoduše řečeno, nicméně v praxi, zejména u technologií umístěných v budovách, je to složitější. Pokud tedy lze strojní zařízení užívat samostatně, s největší pravděpodobností nebylo součástí nemovitosti a rozhodně mělo být zařazeno do soupisu pozůstalosti. Ale i pokud bylo součástí nemovitostí, mělo se objevit v soupisu pozůstalosti či ve znaleckém posudku, který stanovil hodnotu dědictví.
Pokud strojní zařízení nebylo součástí dědického soupisu, jsou dvě možnosti. Zůstavitel nebyl vlastníkem těchto věcí, neboť je před svou smrtí někomu daroval (prodal), tedy vlastník již existuje a pokud by dědicové tvrdili, že to není pravda, museli by to řešit soudně (žalobou na vydání věci, případně žalobou na určení vlastnického práva). Anebo zůstavitel byl vlastníkem strojního zařízení, nicméně tato do dědictví nebyla zařazena, neboť se na ně přišlo později, v tom případě by dědicové mohli dědictví znovu otevřít a požádat o dodatečné projednání dědictví.
Bylo-li strojní zařízení součástí dědického soupisu, musí být vlastník znám z usnesení o vypořádání dědictví. V něm bude jasně stanoveno, kdo toto strojní zařízení nabyl (buď jako samostatnou věc nebo jako součást nemovitosti).
Co se týká vydědění, pokud vlastník č. 2 je potenciálním dědicem vlastníka č. 1, ano, může být vyděděn, avšak pouze z důvodu stanovených zákonem.
doplněno 09.07.14 23:38:Ještě konkrétní právní úprava:
§ 1646 z.č.89/2012 Sb., občanský zákoník:
[Zákonné důvody]
(1) Ze zákonných důvodů lze nepominutelného dědice vyděděním z jeho práva na povinný díl vyloučit, anebo jej v jeho právu zkrátit. Zůstavitel může vydědit nepominutelného dědice, který
a) mu neposkytl potřebnou pomoc v nouzi,
b) o zůstavitele neprojevuje opravdový zájem, jaký by projevovat měl,
c) byl odsouzen pro trestný čin spáchaný za okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze nebo
d) vede trvale nezřízený život.
(2) Zůstavitel může vydědit i nepominutelného dědice, který je nezpůsobilý dědit, a proto je z dědického práva vyloučen.
(3) Přežije-li vyděděný potomek zůstavitele, nedědí ani potomci vyděděného potomka, ledaže zůstavitel projeví jinou vůli. Nedožije-li se vyděděný potomek smrti zůstavitele, pak jeho potomci dědí vyjma těch, kteří jsou samostatně vyloučeni z práva dědického.
0x
Myslím, že snaha rádců je marná, protože tazatel si plete pojmy a Vaše citace NOZ mu s největší pravděpodobností nepomůže. U rozhádaných dědiců, kteří nejsou schopni uzavřít v dědickém řízení dohodu to bohužel dopadne tak, že vše zdědí rovným dílem a problém jim i nadále zůstává dokud se nakonec nějak nedohodnou. Mohou se obrátit na soud, aby spoluvlastnictví zrušil.
.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.