Co když máte někoho moc rádi? Někoho, kdo vám chybí? Někoho ským jste trávili spoustu času a nevíte o něm vůbec nic..
Ten někdo Vás úplně bez vysvětlení vymazal ze svého života. Po 2 měsících mi přepadl smutek. Měla bych ho nenávidět, když mi nebyl schopný ani popřát k narozenínám. Neodepsal ani na malichernou věc, jako je blahopřání k něčemu, co dokázal. Straní se mi.
Nic jsme si neudělali. Měli jsme se rádi. Smáli jsme se.
Proč nás někdy život připraví o lidi, které máme tak moc rádi a nechceme po nich nic víc, než jen vědět jestli jsou šťastní a jak se jim daří..
Proč jsou někteří, tak moc sobečtí a odejdou bez vysvětlení..
A proč bych i teď pro něj byla schopna udělat cokoliv, když on by pro mě nehnul ani prstem? Proč se někdy cítim tak nešťastná..
7x
Proč jsou někteří lidé tak sobečtí, že očekávají a vyžadují kontakt i potom, co vztah (kamarádský nebo milenecký), už vyšuměl? Proč očekávají, že někdo, kdo o kontakt zjevně nestojí, jim bude psát a odepisovat? Je to jejich život a oni mají právo stýkat se a psát si s kýmkoli - anebo také ne.
Přestaň se plácat v bahýnku sebelítosti a konečně si přiznej, že je to pryč a on o kontakt nestojí. Je to smutné, ale to prostě život je.
3x
Proč,proč,proč...Protože to je prostě život,s tím neuděláš nic,i kdyby ses rozkrájela.Popláčeš si a potáhneš tu káru prostě dál.Nic jiného nezbývá...Zkus se zamyslet nad tím,jaký on vlastně je...Časem zjistíš,že bys ho nechtěla ani omylem !A nenávist,tu hoď za hlavu.Ničí tělo i duši a není radno si s ní zahrávat ! Začni přemýšlet sama nad sebou,třeba,že je přes všechny překážky ten život stejně pěkný a s tojí za to ho žít.Nikoliv se trápit ! Je příliš krátký na to,abychom ho utopili v slzách ! ! !
Hymna života.Matka Tereza.
Život je šance - využij ji
Život je krása - obdivuj ji
Život je blaženost - užívej ji
Život je sen - uskutečni ho
Život je výzva -přijmi ji
Život je povinnost - naplň ji
Život je hra - hrej ji
Život je bohatství -ochraňuj ho
Život je láska - potěš se s ní
Život je záhada - pronikni jí
Život je slib - splň ho
Život je smutek - překonej ho
Život je hymna - zpívej ji
Život je boj -přijmi ho
Život je štěstí - zasluž si ho
Život je život - žij ho
3x
Podle mne by měla otázka znít jinak: Proč se někteří lidé sobecky vnucují lidem, kteří o ně nemají zájem? Proč obtěžují bývalé přátele, kamarády i známé nevyžádanými zprávami, ...? Proč si osobují právo "vědět, jak se jim daří"?
To, že jste s někým strávila spoustu času, Vás neopravňuje jej nyní obtěžovat.
doplněno 11.06.14 17:44:Představte si situaci z druhé strany: Jak byste se asi cítila, kdyby Vám ten, s kým jste se rozešla, stále psal?
Však já jsem mu napsala jen jednou a to jsem mu jen pogratulovala. Nic víc. Ani jsem nepsala nic víc, když jsem věděla, že si to přečetl, takže zase taková stíhačka nejsem. Respektuju to, ale je mi to líto. Je jasné, že s tím nic nenadělám, ale je smutný, když neznáte ani jeden důvod, proč tohle všechno. 
Chápu, že je Vám to líto, ale představte si sama sebe na jeho místě. Měla jste důvod k rozchodu (a dobře jste věděla, proč jej nechcete rozebírat) a pak Vám ten, s kým jste se rozešla, pošle gratulaci. Vnímala byste to jako běžnou zdvořilost nebo jako snahu o opětovné sblížení?
Už to, že jste sledovala jeho činnost/úspěch po rozchodu podle mne svědčí pro to druhé. Neměla jste mu vůbec psát...
3x
Není to jednoduché.
Dva lidé, kterým spolu bylo dobře, by měli i po rozchodu k sobě cítit úctu a vděčnost za hezky strávené chvíle, když ještě byli spolu. A měli by tolerovat a respektovat jednostranné rozhodnutí už spolu nebýt. Tohle rozhodnutí totiž většinou nebývá oboustranné, takže toho jednoho to bolí. Více či méně, krátce či déle.
I já v sobě mám traumata z bývalých vztahů. Ale více než vlastní rozchod mě mrzí neférovost a neupřímnost těch "bývalých". Vždycky jsem raději pochopil větu "hele, promiň, ale už mám nějak radši někoho jiného, můžeme zůstat kamarádi?" než přetvářky a lhaní. V prvním případě ve mně zůstávají krásné vzpomínky a lidičky, se kterýma se rád vidím, třeba i s jejich současnými partnery. V druhém případě dávám jasně najevo, že ty lidi už nikdy vidět "nemusím"...
2x
Každý máme nějakou povahu. Je třeba se respektovat a tolerovat navzájem. Projevovat o někoho zájem není povinnost a nezbývá, než se s tím smířit. City se nadají vynutit. Na druhou stranu - i špatná zkušenost může člověku do života vnést něco dobrého. Třeba to, aby si v budoucnu lépe vybíral své přátele, či partnera. I různá zklamání k životu prostě patří...
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.