Nejste přihlášen/a.
Ahoj, zkouškové v plném proudu a v rámci toho spousta času na přemýšlení... Aneb zjistila jsem, že mám problém - mám pocit, že jsem možná zamilovaná do kamaráda. Vím, že někteří to ví hned. Já ne. Nikdy jsem nevěděla hned a od vztahů jsem si spíše vždycky držela odstup. Nejdříve to bylo moje krédo, že vztahy nechci a nevedu. Po dvacítce, tedy před třemi roky se něco změnilo a já už to nevidím tak černě, ale zároveň vztahy si velice vybírám, ale i když se zadaří, tak v nich nevydržím. Není to způsobeno tím, že bych měla potřebu vymetat diskotéky a balit kluky. Jen prostě to nikdy nebylo pořádně ono a zlomila jsem nad tím hůl.
Jsem asi stále hodně skeptická, takže v průbehu těch 3 let jsem měla vztah naposledy před dvěma roky, který trval dva měsíce. Ani nikdy předtím jsem neměla dlouhodobé vztahy. Většinou jsem z toho vycouvala já. Takže suma sumárum, zkušenost s dlouhodobým vztahem nevedu.
Před dvěma lety, jsem potkala tohoto kamaráda. Mně se však líbil jeho kamarád, takže jsem jeho nějaké tendence nebrala vůbec v potaz. Celé ty dva roky jsme se normálně kamarádili, já nijak nepocitovala nejaké tlaky nebo náznaky z jeho strany. I když možná že ano, ale protože nikdy nic nezkusil,tak jsem to přestala nějak vnímat. Ani jsem nijak nepocitovala, že by me přitahoval a už vubec jsem si nedokázala představit, že bych s ním něco měla nebo snad i okonce byla..
Před třemi mesíci jsme byli v klubu v trochu podnapilém stavu. Měl tam i nejaké příbuzné a zeptal se mě, jestli si z nich nevystřelíme. Že řekneme, že jsme spolu. On to chtěl dovest do dokonalosti, tak me začal líbat. Já jsem ani nevedela jak k tomu vlastně pořádně došlo, než jsem se uvedomila uplynula nejaká chvíle a pak jsem ho odstrčila. Ale vše bylo v pohode. až teda na to, že i zaroveň vše bylo trochu jiné... Přece, líbali jsme se. Líbala jsem se s kamarádem.od té doby jsme začali chodit ven ještě časteji, časteji jsme si psali a já začala pociťovat, že má o mě velký zájem. Najednou jsem si i zpetně uvedomila, že tento zájem měl od prvního setkání. Zprvu mě to vyděsilo, ale nechtěla jsem s ním každopádně skončit naše chození ven, povídání atd...prostě kamarádství. Takže jsme ve všem dále pokračovali. On trochu začala silit tlak a já jsem tomu i párkrát podlehla, obzvlášť když v podnapilém stavu jsme se vraceli domů. Za střízliva jsem ale vyšilovala, co jsem to s ním blbla, když vím, že mě má rád víc než kamarád. I mi jednou napsal předlouhou zprávu, kde se mi vyznal, i mi to pozdeji řekl do očí. Já se ale držela stále zpet a i jsem mu řekla, že to tak bohužel necitím, že mi je to líto, protože je fajn. Ale že mi prostě něco brání.
Přenesli jsme se přes to a bavíme se dál. Řekla jsem mu i, že třeba jednou zmením názor, ale nemužu po něm chtít, aby na mě čekal. Také jsem mu řekla, že prostě když nekoho potká, tak ať do toho jde a nepřemýšlí nade mnou. Asi jsem se snažila, aby byl šťastný nebo já nevím...
Každopádně pak nastala doba, kdy jsem začala vážně přemýšlet, jestli je to tak strašně nemožné s ním být. a říkala jsem si že možná ani ne, že mám možná jen z nečeho strach. Pak z něj vylezlo, že se s nekým schází. Což samozřejmě mu nemám za zlé, obzvlášť když jsem mu to sama řříkala... Nemužu říct, že mi to nevzalo trochu vítr z plachet. Já jsem se mezitím také začala s někým scházet,ale vím že je to o ničem. V ničem se nerovná mému kamaradovi a navíc na kamaráda myslím celkem často. Je to divné poslouchat, že s tím svým objevem někde byl atd. Ale sama se zeptám, přece jen, když jsme ti kamarádi, tak by bylo divné se nezeptat. I on mě se zeptá..ale je to takové divné, jiné mezi námi.
Nevím jstli si ted vsugerovávám svuj zájem o něj, protože se s někým schází. Nevím, jestli mu mám říct, co se mi odehrává v hlavě. Každopádně pokud bych vyložila karty na stůl, tak by to znamenalo, pokud teda stále ke mně něco cití, že by tedy ode mě očekával vztah. Ale to zas do toho vstupuje moje nejistota ze vztahu. Nechci mu motat hlavu, sama jsem v tom zamotaná. Říkam si, jestli si tímto svým chováním a jeho odmítnutím nenechávam proklouznout mezi prsty něco speciálního, neco co by mohlo fungovat. Ale když si tím nejsem jistá, nechci mu kazit jeho štěstí.
Nesetkal se někdo z vás s tímto? Já vím, že těžko mi nekdo muže radit takhle po netu a bez znalosti mě nebo kamaráda, ale třeba mě nejaká reakce nasměruje nějakým směrem...
Dobrý den, tak jsem to dočetl až na konec a řekl bych, že se v tom slušně "plácáte". Vztah vlastně nechcete a zůstat sama také ne. S jedním chodíte, ale není to ono. Kamarád má o Vás zájem, ale Vás to s ním baví jen pod vlivem alkoholu a do vztahu s ním nechcete. Tak se ho zeptejte, co chce on - zda jen Vaše tělo (po alkoholu) nebo vztah. Vy se potom rozhodněte, kam to posunete nebo mu to jasně řekněte, že do vztahu s ním nikdy nepůjdete. Nebo si dejte pauzu a potom si najděte někoho třetího. Takto se trápíte, myslíte na kamaráda, scházíte se s jiným, vztah nechcete a nikam to nevede. Zdravím!
doplněno 08.06.14 07:20:A rozhodujte se za střízliva - zdá se, že jste po alkoholu i více "uvolněná" a "hravější".
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.