Sestry manžel umírá

Od: Datum: 13.05.14 20:18 odpovědí: 11 změna: 15.05.14 14:50

Dobrý den,
sestry manžel měl v lednu 2013 těžkou autonehodu.Jen zázrakem přežil.Půl roku byl po nemocnicích,poté si ho sestra vzala domů.Je to ležák,nemluví,sám nejí...Ale vše se zdálo dobré,že to zvládne.Že bude postížený,ale bude žít.Před 14 dny začal mít křeče do celého těla. Po odvezení do nemocnice nám sdělili,že má těžkou epilepsii a jakési "tonové" křeče,které má cca 3x denně. Prý při nich zažívá velkou bolest.Díky nim mu začíná mozek úplně odumírat.Po 14 dnech je celý rok v... je na začátku a bude hůř.Doktoři nám sdělili,že umírá. Máme se rozhodnout zda ho dát na LDN nebo si ho vzít domu.Se sestrou spolu mají 2,5 letou holčičku. Švagrovi je 28 let.To,že je to prostě katastrofa,o tom zde nechci mluvit. Ale poprvé v životě jsem zoufalá. Nevím jak mám sestře pomoci? Nevím,co jí říkat? Jak s ní mluvit? Nemohu jí říkat,že to bude dobré,když obě víme že nebude. Jak jí mám na to připravit? Já prostě nevím,co říkat. Bojím se jí podívat do očí,protože v nich vidím tak strašnou bezmoc. Ubíjí mě jí takhle vidět. Stále říká,že v tom autě měl raději zůstat. A bohužel,je to tak. Tohle je tak nedůstojné. Postupně se z něj bude stávat prostě zvířátko... Já si prostě nedokážu představit být v její kůži. Jak jí psychicky pomoci? Každá rada drahá... Děkuji Vám...


Seznam odpovědí:
 
moment čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Zobrazení struktury odpovědí v otázce
Skrytí struktury odpovědí v otázce
Zobrazení struktury odpovědí v otázce

 

Odpovědi na otázku:
Datum: 13.05.14 20:48
avatar

Zdravím, v podobné situaci, kdy kamarádovi umírala máma, jsem mu vždycky říkala "nebudu ti tvrdit, že to bude dobrý, to není pravda. Nebudu si lhát, ale cokoli se stane, kdykoli jsem tady pro tebe". Jalové řeči, jak všechno bude ok, byly v tom případě k ničemu a hlavně - on sám mi je zakázal, protože si dobře uvědomoval, že by to byly lži.

Buďte sestře k ruce a mluvte o holčičce, o jejich pokrocích, berte ji ven, zkuste zapojit sestru do časově vhodné aktivity - třeba malování, keramika a podobně. U rukodělných činností se posuta lidí uvolní a na chvíli zapomene. Jinak máte pravdu, každá rada je drahá, protože na tohle prostě rada není:(. Přeji hodně síly Vám i sestře.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: teess
Datum: 14.05.14 11:43

Dobrý den,děkuji za reakci. Také se chci tomu vyhnout jí mazat med kolem pusy,když vím,že to tak není...a ona to ví taky... Přesně jak říkáte,snažím se její pozornost co nejvíce upoutat na malou... Říkám jí,že ona je Lukáš(manžel),jeho život pokračuje v ní... snažím se,aby to tak vnímala... že neodchází úplně... Je to jako špatný sen ze kterého se chcete probudit a ono to nejde... Děkuji za Vaší reakci.

Datum: 13.05.14 21:03
avatar

Je to těžké, ano, chápu vás, i to, že bylo lepší zemřít hned a to i přesto, že ten nemocný si svůj stav pravděpodobně neuvědomuje. Všichni musíte být silní a tu potřebnou energii nasměrovat na něco jiného, ta malá vás bude potřebovat nejvíc. Nebojte se se sestrou mluvit otevřeně a já bych byla pro aby se nevyčerpávala a dala manžela do LDM, vím že spoustě lidí to příjde zavržení hodné ale život jde dál, sestra bude všechnu sílu potřebovat na výchovu dítěte, nemůže se zhroutit ona proto, že drží stráž u umírajícího, kterému neumí pomoci. Hrůza to je, kdo něco takového neprožil, neumí si to představit ale stále si říkejte, život musí jít dál, musí se to zvládnout.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 13.05.14 21:43
avatar

No já teda s odložením člověka do LDN zásadně nesouhlasím. To je čekárna na smrt v izolaci. Na konci by měl být člověk mezi svými a doma nebo tam, kde byl nejraději.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 13.05.14 21:48
avatar

Opičáku, ono se to někdy prostě nedá. Pokud manžel pomalu umírá, z čeho bude paní s holčičkou žít? Kde vzít na jídlo, na oblečení, na vodu, když ani manžel, ani ona nepracuje? Když třeba nemá nikoho, kdo by si mohl dovolit je delší dobu dotovat? Malá už na nějaký čas může do školky, za pár měsíců může nastoupit trvale, a paní může do práce, a tedy i platit případnou péči v LDN. Je to čistě ekonomický pohled, který je ale bohužel nezanedbatelný.

Nepřeji nikomu toto rozhodování.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 13.05.14 22:13
Opičáku. Máte pravdu, že člověk by měl zemřít mezi svými. A teď se zeptám já Vás. Viděl jste někdy umírat člověka? Držel jste někdy umírajícího za ruku dlouhé hodiny řadu dní? Když máte tak zásadní postoj, zřejmě ano. Umíte si přestavit vedle toho pečovat o malinké dítě? I když vím, že to zní krutě, sestra tazatelky musí žít dál a její nervové zhroucení nepomůže nikomu. Každý má právo se rozhodnout podle svých možností.
Tazatelce: V této situaci nelze říci nic pozitivního. Ale co můžete - být s ní, jak jen můžete. Když bude vědět, že má vedle sebe oporu, rameno na kterém může plakat, někoho kdo s ní upřímně sdílí, někoho kdo ji pohlídá prcka, aby mohla za manželem, nebude mít ještě je všemu pocit, že je na vše sama. A Vy ji tím zároveň můžete hlídat...
Nelze než popřát hodně sil. M
Ohodnoceno: 0x
 
Od: teess
Datum: 14.05.14 11:49

Dobrý den,děkuji za podporu. S tím rozhodováním to je prostě strašné. Sestra chtěla radu - nedala jsem jí ji. Říkala jsem jí,že není správné volby. Ať se rozhodne jakkoliv,nebude to dobré. Není jiná možnost.. Nedokážu jí říci,dej ho na LDN,ale nemůžu po ní chtít,aby se dívala na umírajícího manžela... a s ní samozřejmě i jeho dcera... Opravdu,tohle je snad nejhorší možnost,co nás mohla potkat... Je to noční můra... kdyby to tu zabalil,bolelo by to,strašně moc,ale tohle? To nemá smysl jak pro nás tak pro něj...

Od: pt®
Datum: 14.05.14 12:10
avatar

"teess", dobře děláte, že neradíte sestře, jak se rozhodnout. Mohla by si to jednou vyčítat. Vy tady buďte pro ni, vyslechněte ji, buďte jí oporou a pomozte ji s dítětem. Její muž možná umírá, ale jsou chvíle, kdy vnímá, kde je a s kým je. I když je v téměř v komatu, může ne něj mluvit a říkat mu hezké věci, které spolu prožili a vyprávět mu, jaké dělá malá pokroky. Víte je to 3/4 roku, co dcera pochovola muže, zemřel na rakovinu a do poslední chvíle ho měla doma, chodila do práce, až zkolaboval, teprve ho odvezli do nemocnice, kde byl v umělém spánku na přístrojích, ale chodila za ním denně a stále ho držela za ruku a vyprávěla mu. Kolikrát cítila jen silnější stisky jeho ruky, prostě ji vnímal do chvíle než zemřel, děti neměli. Já doopatrovala svého otce, když mi ležel doma po mrtvici, měla jsem dvě děti, zůstala jsem z práce doma a manžel mi byl oporou, nebylo to lehké, ale nikdy bych otce nedala do ústavu. Ale to si opravdu musí každý rozhodnout sám i Vaše sestra. Je to nelehká situace, ale zvládne se to. Sestra je mladá a zase dá dohromady, má dítě, má pro koho žít. Pokud je na mateřské, tak nějakou korunu má a zatím má manželův důchod nebo nemocenskou k tomu, takže si myslím, že nyní ji finanční situace netlačí, jen potřebuje psychickou podporu. To je můj názor. - pt

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 13.05.14 21:44
Drahoslava Tišlerová
Nemocnice Č. Budějovice
Tel: 387871111
Je sice trochu svérázná, ale rozumí své práci.Vysvětlete jí svůj problém.
Ohodnoceno: 0x
 
Od: teess
Datum: 14.05.14 11:52

Děkuji za kontakt.

Datum: 15.05.14 14:50

Dobrý den, jedna z možností by byla využít služeb hospicu. Moje teta byla nesmírně spokojena. Umíral jí manžel a z hospicu jim půjčili jak polohovací postel tak i přístroje, chodili denně na kontroly a myslím, že to bylo zadarmo. Určitě by se dal na internetu najít nejbližší a poptat se. Hodně sil všem.

Ohodnoceno: 0x
 

 

 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright © 2004-2016 Poradna Poradte.cz. Všechna práva na poradně Poradte.cz vyhrazena.