Vzít do péče přítelova 13letého syna?

Od: Datum: 12.05.14 12:35 odpovědí: 48 změna: 16.05.14 19:36

Potřebovala bych poradit...Je to docela akutní, neboť už je tím narušená celá naše rodina.

Přítel má syna (za měsíc je mu 13let ) a ten je momentálně ve Středisku výchovné péče. Žije u maminky a jejího přítele a jeich společné 2leté dcery. Začala mu asi puberta, neposlouchá, je rozmazlený, utíká z domu, přespává bez dovolení u kamaráda, křičí vulgárně na maminku i přítele, lže, dělá scény, jedná agresivně v afektu... Maminka ho chtěla dát do diagnostického ústavu, dokonce ho nechala odvézt na psychiatrii rychlou službou, že neposlechl...přítel mu našel Středisko výchovné péče pro méně dětí a momentálně je tam skoro 3měsíce. Chěl by být u nás...ale já nechci, Mám strach, že nám rozbije naši poklidnou rodinu. Máme 3děti ( 1rok, 4roky, a 16,5let -přítelova dcerka-žáje už 6let u nás), bydlíme 3/4roku v novém domě, máme se rádi, jsme v pohodě..a ted tohle...Se synem mám špatné vzpomínky...ze začátku bydlel jen u nás...pak střídavá péče...pořád lhal, dělal scény, nerespektoval zákazy, nechtěl poslouchat a volával vždy mamce, aby pro něj dojela...na dovolené vulgárně nadával dětem...Prostě problematický kluk. Třeba rok u nás nebyl, pak dojížděl jak chtěl, pokaždé se mi hned mění nálada, neboť mám zafixované, že jak je u nás, jsou vždy problémy... ALe to už se moc rozepisuji...

Přítel by ho rád u nás...prosí mě, prý ho druhá strana dobře nevychová...oni ho vlastně nechtějí..maminčin přítel ho už nechce...staví domek, bydlí od nás 100km...

Já ho doma nechci, neboť vychovávám děti hodně sala, přítel hodně cestuje, třeba je i Týden v kuse pryč a když je v tuzemsku, chodí třeba někdy z práce i v noci, prostě nemá pevnou pracovní dobu. Takže výchova by byla na mě...Ale ono toho je na mě velmi moc. Babičky jsou v práci, já s dětma pořád sama, veliký dům...Na sebe čas vůbec nemám.

V domě máme jen dva pokojíky pro děti..Jeden je pro 16ti letou a druhý pro prcky... Kam bychom ho dali? Já ho nebudu dávat k dospívající holce...

A vůbec..prostě mamka ho nechce a já ho mám chtít? Když je nevychovaný? Já chápu přítele..ale bojím se...Už se odma docela hádáme a mám pocit, že už mě za to přítel citově trestá a vydírá..Málujeme se...ale já už to nedávám...

Poraďte..děkuji a prmiňte ten román...


Seznam odpovědí:
 
moment čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Zobrazení struktury odpovědí v otázce
Skrytí struktury odpovědí v otázce
Zobrazení struktury odpovědí v otázce

 

Odpovědi na otázku:
Od: wamp®
Datum: 12.05.14 12:40
avatar

V žádném případě bych toho chlapce doma nechtěla.Jen pomyslím,jaké následky by z jeho přítomnosti mohly být...On potřebuje pevnou chlapskou ruku,a když je Váš přítel prakticky stále pryč,není to dobrý záměr,aby chlapec žil s Vámi.Ještě by Vám mohl třeba i ublížit,po tom všem co píšete,se mi naskýtá velice nepříjemný scénář *zed*

doplněno 12.05.14 13:54:

Pokud se tolik milujete,tak Váš přítel musí pochopit Váš postoj a Vaše obavy.13ti letý chlapec,je již prakticky dospívající jedinec a zároveň pubescent.Navíc velmi problémový...Nebuďte submisivní,pouze Vy ponesete veškerou tíhu na svých bedrech...

Ohodnoceno: 1x
 
Od: codal*
Datum: 12.05.14 13:08

Vidíte to jako já...Přítel je inženýr v Belgické společnosti a neví dne kam ho pošlou...Říkala jsem mu také, že kdyby měl alespoň pevnou pracovní dobu. Jak to mám příteli vysvětlit? Už jsem argumentovala vším možným. Ale trdí mi, že vychovávám dobře, jsem přísná a přitom laskavá, umím s dětmi mluvit a že bych to zvládla. Jinak by mě o to nežádal. Ale já už se obětovat nechci...nemám sílu. Už doma často pláču, že je to nevýchodná situace...Milujeme se moc s přítelem..o to je to horší..nechceme si ublížit...

Datum: 12.05.14 12:51
avatar

jak chcete mít problémy a rozvrátit si rodinu tak se nerozmýšlejte a vemte ho k sobě domů

Ohodnoceno: 1x
 
Od: ruze®
Datum: 12.05.14 12:53
avatar

Rozhodně nebrat! Nenechte se od přítele obměkčit.Jó,kdyby měl stálou pracovní dobu a byl každý den doma,aby si na něj mohl sám denně dohlížet,tak bych to pro klid v rodině i zkusila,ale jestli je stále pryč za prací a doma jen občas,tak v žádném případě !

Ohodnoceno: 1x
 
Od: codal*
Datum: 12.05.14 13:11

Jak už jsem tady psala...je inženýr u belgické společnosti a neví dne kam ho pošlou... Ani starší dcera..jeho vlastní ho doma nechce...Nechce ho do pokoje a prostě si nerozumí...Já už jen doma pláču, protože už nevím jaké argumenty přítelovi říct...On se z toho sesype...milje své děti...bere to jako osobní selhání, že je syn takový. Rozvod mu asi moc nepomohl...bohužel žena mu utekla od dětí a on s nimi zůstal sám...podváděla ho...Je to komplikované...Ach jo...

Od: betaraybill*
Datum: 12.05.14 12:53

Taky bych tohle doma nechtěl. Respektive jako chlap bych ho ztřískal do bezvědomí aby si uvědomil co a jak. To ztřískal prosím s nadhledem. On jak je napsáno potřebuje pevnou ruku.

Ohodnoceno: 1x
 
Datum: 12.05.14 13:24
avatar

Zdravím, příteli bych řekla to, co jste zde napsala. Že už jednou rodinu narušil a že je pro Vás klid v rodině důležitý vzhledem k tomu, že byste na výchovu byla sama. A dávat ho k 16leté slečně... to je fakt blbost. Sice mám taky pokoj s bráchou, ale jsme tu odmalička, takže se nestydíme a umíme se domluvit.

Pokud Vás přítel opravdu miluje, tak Vás nebude nutit ani vydírat. Každý má ve vztahu právo říct jasné ne něčemu, co nechce a z čeho má strach.

doplněno 12.05.14 13:26:

Krajní možnost bych brala tu, že bych si tedy výrostka vzala, ale nastavila mu jasná a vcelku tvrdá pravidla. Na zkoušku. Pokud by je nedodržoval a opakovala se situace z minula, tak by prostě šel. A toto mít dopředu vyjasněné s přítelem.

Nicméně je tu ono riziko, když už bude u vás, tak ho přítel možná nebude chtít "dát" pryč.

doplněno 12.05.14 14:11:

Přesně, jak píšete. Nemůžete pořád ustupovat. Pokud na 100% nechcete, tak nepovolte. Je to sice vůči příteli tvrdé, ale já bych si prostě rodinu rozbít nenechala. Pokud je aspoň trochu rozumný, tak to časem pobere.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: codal*
Datum: 12.05.14 14:05

Jenomže děti se na zkoušku neberou...On to taky po mně chtěl. Ale když bude hodně problémů a nebudu to dávat..kam ho dáme? Do děckého domova? Do pasťáku? Maminka si ho už nevezme...Jak by byl jednou u nás...zpět ho nevezme..už ted by byla nejraději, aby skončil u nás... A přesně jak píšete..nevěřím, že by ho přítel dával i s problémy pryč...Mám už pocit, že nám to rozbíjí vztah. Má přece ještě 3děti..nemůže pořád upřednostnovat syna...

Od: asd*
Datum: 12.05.14 14:28

"Dlouho jsem o tom přemýšlela. Rozhodla jsem se že ho tu nechci. Kvůli mizivé šanci převychovat grázla neohrozim další 3 děti a sebe. Tím tuhle věc považuj za vyřízenou a už se k ní nevracej." Tečka a hotovo.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: codal*
Datum: 13.05.14 13:17

Přítel rozumný je, ale nepobere to...bere to jako osobní selhání...že jako otec zklamal...

Od: asd*
Datum: 12.05.14 14:22

Vidim dvě možnosti,

Dát mu šanci = vzít ho, ale nastavit jasná a tvrdá pravidla a při jejich porušení okamžitě pryč. To předpokládá, že budete mít právo okamžitě ho vyexpedovat. Bez této možnosti bych do toho nešel.

Nebo ho nechat svému osudu.

Cokoliv jiného znamená zničit svojí rodinu a příteli bych řekl jasné NE. Na starost ho budete mít vy, takže si nechte hlavní slovo ve věci. Pokud přítel dokáže zajistit dobré chování svého syna tak bych souhlasil, ale pokud to nezaručí a přesto na vás bude tlačit, tak to není přítel.

Osobně bych příteli řekl, že grázla u sebe nechci. Tečka a dál bych to neřešil. Pokud by mi ho dál vnucoval, tak bych se rozešel. Riziko, že grázlem zůstane a vy budete mít problém rychle se ho zbavit je příliš vysoké...

Ohodnoceno: 0x
 
Od: pb®
Datum: 12.05.14 14:31

To dítě není grázl samo od sebe. Rodiče se na něm tedy pěkně podepsali. Matka se ho chce zbavit, k otci nesmí. Je to chudák a to že je grázl je jen reakce na to, co mu udělala a dělá jeho rodina. Co řekl na jeho chování psycholog, jaký poradil postup?

Ohodnoceno: 3x
 
Od: codal*
Datum: 12.05.14 21:25

Psycholog řekl, že kluk si zvykl od problémů utíkat..prostě když byl u nás a my mu něco nakázali, např: učit se do školy..byl problém..začal brečet, že to dělat nechce a nebude a volal hned mamince, že u nás být nechce a ta přijela...a tak to bylo roky...Pak už si jezdil k nám kdy chtěl...třeba měsíc nás neviděl, i půl roku..pak doma třeba dostal za něco a hned byl u nás..volal tatínkovi..atd..pořád dokola...Takže psycholog řekl, že by se měl naučit řešit problémy. Tento problém vznikl z totho, že donesl 5 z matiky, maminka mu nadala, on ji vulgárně nadal, přítel se jí zastal, tomu nadal také...do mamky žduchnul nebo takového něco / je to ve zprávě od psychiatra ) a vykřikoval, když mu zakázali pobyt v Anglii., že na to nemají právo...utíkal z domu, ke kamarádovi a neposlechnul mamku k návratu domů. Ta vždy volala policajty. Psycholog také řekl, že měl chodit dávno k psychologovi...Přítel to chtěl, ale ex zakázala...Ona ho hodně rozmazlovala už od mala...kluk měl co chtěl...je agresivní, jedná v afektu...dělá scény...a je vulgární..jo a nemá autoritu k ženám. To vše řekl psycholog... Rodiče se na něm podepsali...no...maminka více než tatínek... Ona rodinu opustila a přítel měl u sebe obě děti a nechtěl jí ho dát potom zpět ( ale šla na to přes sociálku )...a malý pak byl raději u ní..protože u nás byla nějaká pravidla a výchova., ale také kopa lásky... Nechtěla ho tatínkovi potom dávat...nebo malý pak nechtěl...rok se neviděli...pak jezdil sem tam...Nezlobte se, ale grázl..třeba nechápu proč nadává vulgárně dětem...to snad není k vůli roičům, ne?

Datum: 12.05.14 14:51

Chcete-li sama na sobě potvrdit pravdivost přísloví Pro dobrotu na žebrotu, vemte ho k sobě. Velmi brzy se Vám to potvrdí. A psychology pusťte z hlavy, těm se to mluví, když za nic nezodpovídají. Odnesete to jenom Vy a Váš přítel. Ten kluk je mazaný a hledá nejslabší článek, kam by se výhodně vrtnul. A tím nejslabším článkem máte být Vy. Je-li už tak zlemplovaný, ústav bude pro něho úplným dobrodiním. Možnost k nápravě má vždycky, záleží jen na něm samotném, rozhodně ne na Vás. Jednat tvrdě je mnohdy prospěšnější, než se utápět v iluzorní a bezbřehé (a bezmocné) humanitě.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 12.05.14 18:01
Zdravím. Řekněte příteli, že se logicky bojíte, že chlapce nezvládnete. Máte dvě malé děti, které vás potřebují a vy nemáte tolik času, kolik by syn přítele potřeboval. Pokud přítel trvá na tom, aby byl chlapec u vás, ať si najde takovou práci, aby s ním mohl být (konec konců je to jeho syn - ne váš). Do té doby může u vás být chlapec o víkendech, kdy se mu jeho otec může věnovat. M
p.s.: je mi dítěte hrozně moc líto, zřejmě od malinka trpí tím, že ho nikdo nechce... :(
Ohodnoceno: 2x
 
Od: codal*
Datum: 12.05.14 21:29

děkuji za názor, vidím to obdobně...Jo a malého maminka chtěla...když s ním přítel zůstal sám i s dcerkou..po dvou měsících ho chtěla...řekla před dětmi, že ON si má nechat dceru a ONA si nechá syna...Přítel chtěl i kluka, ale maminka holt rozmazlovala a byla asi hodnější...Ona ho nechce až teď, když kluk začíná mít pubertu...Byla s ním 5let..5let ho vychovávala s přítelem... A jemu se to líbilo..říkal, že má od každého co chce...mamka mu koupí co chce a tatka také...

Datum: 12.05.14 22:01
avatar

Chápu Vás naprosto. Ale je třeba si také uvědomit, že žádné dítě se grázlem nerodí. Někdo za jeho výchovu zodpovídá. A to jsou rodiče. Takže si promluvte s přítelem o tom, ať záležitosti kolem syna řeší s jeho matkou. Že se necítíte na to, abyste napravovala chyby, za které nemůžete. Dítě má tátu a má mámu. Vy, že ráda vyjdete příteli vstříc, když bude chtít mít kluka na víkend občas, nebo na prázdniny, ale tím to pro Vás končí. Jestli Vás má rád, nebude Vás nutit dělat to, nač se prostě necítíte a o čem jste předem přesvědčená, že by vám vneslo do života spoustu problémů.. Máte svoji rodinu a zvládnout pubertu u problémového klučiny je někdy opravdu nad lidské síly i obou rodičů. Ale proč by to měl odnášet někdo jiný? Je to nevděčné a rádo se to obrací proti tomu, kdo se dal přesvědčit jen z lásky k partnerovi..Od otce dítěte je to jistě správné, že mu není lhostejný osud svého dítěte, ale nemůže očekávat, že se mu o něj budete starat Vy. Na jeho výchově se má podílet především on a matka dítěte. Ne Vy..Takže pokud si toto prosadí a nebude na Vás brát vtomto směru ohled, pak ať si o syna pečuje především on, změní zaměstnání, aby měl na syna dostatek času atd..Neulehčujte mu to, zůstalo by to na Vás a jak říkám, každý nezdar by se obrátil proti Vám. Neberte na sebe zodpovědnost za dítě, které nezvládli ani jeho vlastní rodiče...Stálo by Vás to nervy, čas, nakonec třeba opravdu i ten vztah s přítelem..

doplněno 12.05.14 23:08:

Pořád je to však záležitost, kterou si musí vyřešit Váš přítel. A měl by si uvědomit, že bez Vaší podpory by to nezvládl..Měl by tudíž brát ohled i na Váš názor. A nerozbít si rodinu jen proto, že si prosadí svou a Vás tím domutí podřídit se..Myslím si, že byste to hodně odnesla psychicky..A je třeba myslet i na to, že máte další děti..A ty potřebují klidné rodinné zázemí...Bohužel, toto si musíte vykomunikovat spolu, sdělit si své názory a pokusit se najít kompromis, který by nikomu neublížil a prospěl naopak všem stranám. Mac Vám držím palce, abyste to ustáli a dopadlo to dobře pro všechny. I pro toho klučinu..

Ohodnoceno: 3x
 
Od: codal*
Datum: 12.05.14 22:41

Děkuji za názor... Jinak přítel a jeho exmanželka spolu nekomunikují roky...On ji zazlívá spoustu věcí ( jednou se s ní sešel a jak už jsem tady psala...dopadlo to tak, že řekla před dětmi, že si bere syna a on at si nechá dceru ) ani o tu dcerku nestála, ta to nese v sobě dodnes... ona se chce bavit jen přes právníky...a sociálky...

Od: codal*
Datum: 13.05.14 13:06

Malého chtěla i maminka i tatínek...Prvně děti nechala příteli a pak chtěla zpět jen syna.Dcerku nechtěla. Ta to nese v sobě dodnes. Přítel jí ho nechtěl dát..ale malý k ní chtěl..Byla střídavá péče, to vůbec nefungovalo..a pak ho pžes sociálku vzala do péče a my ho rok neviděli a pak jen sporadicky...nechtěl jezdit...nebral telefony.,..až teprve před rokem a půl začal jezdit více ..Takže netrpěl tím, že ho nikdo nechtěl...

Datum: 13.05.14 08:25
avatar

Ano, vemte si jej - za jedné podmínky: manžel přestane pracovat v režimu, v jakém pracuje, bude mít práci, ze které je v případě nutnosti schopen okamžitě odjet domů vyřešit jakoukoliv závažnou situaci, vezme kluka zkrátka (ale s obrovskou láskou) a bude ho tím milujícím a zároveň nekompromisním způsobem vychovávat. ON ho musí vychovávat, ne Vy - pokud nejste nějaká superžena, tak u kluka nemáte šanci, a vše bude jen horší - pro Vás i Vaše děti. Bez této podmínky bych si jej v žádném případě nebrala, i kdybych měla od manžela odejít, rozhodne-li se dítě vzít bez vašeho souhlasu.

Pro Vašeho muže je lehké si dítě vzít k sobě - 1. je jeho a má ho rád, chce mu pomoct, když vidí, v jakém prostředí vyrůstá, 2. proč by mu to vadilo, když je neustále pryč a veškerá tíha jeho výchovy bude na Vás.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: pt®
Datum: 13.05.14 09:34
avatar

Když jste se vdávala, jistě jste věděla do čeho jdete, a že si berete muže s dětmi. Děti nemohou za to, že se rodiče rozvedli. Jak já ty rozvody nenávidím. Proč je ten 13 kluk takový, jaký je? Podepsala se na něm matka a otec, každý svou měrou, bohužel. Vychovávat děti, které nejsou moje, není jen otázkou lásky, ale kus morálky. Jistě je od Vás obdivuhodné, že již vychováváte tři děti i když je manžel hodně pracovně vytížený. Ale ten kluk právě teď v tomto věku, potřebuje rodinu, zázemí a pocit, že má domov. Nikdo ho nechce, cítí se odkopnutý, jako pes a je to tak. A to, co prožívá může silně ovlivnit jeho další vývoj a život. Jednou jste založila rodinu s člověkem, který má děti a proto ty děti nelze ze života vyškrtnout. Říkáte, že byste další dítě nezvládla? Proč ne? Narušilo by to vaše pohodlí? Vždyť by kluk doma okolo baráku zastal spoustu práce, třeba posekat zahradu, pomáhat s velkým nákupem a hrát si s těmi menšími dětmi. Jistě by se pro něj činnost našla. Píšete, že s manželem milujete, ale pokud chcete, aby se synovi věnoval, musel by změnit zaměstnání, možná by se mu snížily příjmy, dá se říci, že když bude často doma, ale budete žít "z ruky do huby", že to nenaruší váš vztah? Zdá se mi, že chcete všechno, co je výhodné, ale co vyžaduje od Vás další úsilí, tak nechcete. Jenže to něco, není věc, ale člověk, dítě, které je ve věku, kdy velice potřebuje vědět, že o něj někdo stojí a že ho má rád. Jsou rodiny, které si adoptují cizí děti a vychovají je. Pokuste se manželovi pomoci vychovat jeho syna, je to jeho krev, je to kus jeho samotného. Pokuste se trochu té lásky, co máte k manželovi, mít i k jeho synovi. Víte, ty nejdůležitější věci v životě, nejsou věci. - pt

Ohodnoceno: 1x
 
Datum: 13.05.14 10:20

No, já také patřím mezi ty "blbce", co by si kluka k sobě vzali. Za podmínek, jak tu někteří psali, že by se otec holt musel víc věnovat rodině.

No a to, že tohle je zářný příklad toho, jak dva dospělí lidé, od kterých se čeká trochu rozumu, dokáží naprosto zkur.it (promiňte mi ten výraz, ale horší už mě nenapadl) jedno dítě, to už tady jiní také napsali. Že máte naprosto minimální šanci kluky změnit je jasné. Třináct let špatné výchovy se dá napravit velice těžce. Přiznám se, že se trochu podivuji odpovědím. Když se zde bude někdo ptát na neposlušného dvouletého psa, tak všichni budou radit, jak ho usměrnit. Snad nikdo tam nenapíše "utratit". Tím, že toho kluka necháte žít tak, jak žije dosud, tak je na nejlepší cestě k tomu pomyslnému "utracení".

pravda je, že ať si kluka vezmete nebo ne, tak v obou případech to ovlivní váš dosavadní vztah.

Nijak Vám Vaši situaci nezávidím a přeji dobré rozhodnutí pokud možno s dobrým koncem ...

doplněno 13.05.14 12:19:

myse, klobouk dolů před takovými lidmi, jako jsi Ty. Je pravda, že to asi v hrozně moc případech nevýjde, dítě se už nezmění. Ale když se to povede...Patří Ti můj hluboký obdiv a dík za to, že ještě jsou lidé, joko jsi Ty.

Ale na druhou stranu nijak neodsuzuji toho, kdo by si nevlastního syna k sobě nevzal. Ne každý člověk má na to, aby to zvládl.

Ohodnoceno: 1x
 
Od: myse®
Datum: 13.05.14 11:44
avatar

no já patřím taky mezi ty "blbce" na rozdíl od vás, já to udělala. Když bylo nevl. synovi 16, měl už v ruce papír o vyhození ze školy, nechodil tam, s mámou se neskutečně hádali, kdo nezažil, neuvěří...

Byly to dost krušné tři roky, co u nás žil, naštěstí manžel stál za mnou a vždy mě podržel. Kluk "zlobil" jen když táta nebyl doma, absolutní pohrdání ženskýma... no masakr. Dokonce jednou na něj vystartoval i můj syn a vrazil mu pár pěstí a řval na něj "ty na mámu budeš slušnej, hajzle, nebo tě zabiju" Musela jsem je od sebe odtrhnout, nebo vy ho fakt zabil

No nic, nakonec to dopadlo, školu dochodil, dnes žije s dívčinou a snad dobrý... Mám čisté svědomí a dobrý pocit. A víte co? stále na něj víc "trpím" než na jeho bráchu, který žije s mámou a nedělá problémy... nevím čím to je.

Jestli chcete, napište mi do pošty, můžeme vyměnit pár zkušeností mimo diskusi... ;)

Ohodnoceno: 0x
 
Od: codal*
Datum: 13.05.14 13:23

Ahoj myse...do jaké pošty ti můžu napsat?

Od: myse®
Datum: 13.05.14 13:54
avatar

vnitřní pošta - na liště nahoře...

Ohodnoceno: 0x
 
Od: codal*
Datum: 13.05.14 12:57

Ahoj milá pt...

já vím, že jsem si našla muže se dvěma dětmi...taky jsem počítala s tím, že je budeme mít u sebe. Synka jsme půl roku vychovávali...byl problematický, ale bylo mu skoro 8let a říkala jsem si, že to zvládnu, že se kluk uklidní a zvládneme. Já byla štastná, že mám rodinu...divné, že? Ale já vždy chtěla i dítě adoptovat. Vidíte mě jako nějakou rozmazlenou fiflenku, co snad doma leží...Já taková nejsem...jsem normální máma od rodiny, co vaří, nakupuje, ukloízí, hraje si s dětmi, na sebe čas nemám žádný, protože je muž často pryč a babičky v práci a daleko...Já si nestěžuji...Já mám z kluka strach, neboť ze mě udělal tyrana na sociálce i z tatínka...ale my na něho nikdy ruku nevztáhli. Prostě začal utíkat od nás k mamince..tam nemusel totiž mít žádné povinosti a nemusel se dělit o lásku rodičů...Prostě já se snažila, ale nešlo mi to sním...dělal scény, neposlouchal, dokonce mi utíkal, když jsem mu třeba po cestě z práce řekla, že budeme dělat úkoly...řekl, že nebude a volal hned mamince, že chce k ní...Takže já mám už z něho strach, že vždy když byl u nás...rodina se celá změnila..čekali jsme co zase bude za problém. Tatínek je správný otec..byl se oněj..nechtěl ho mamince dát...no a ta by ho ted ráda dala nám. Ale já nemlžu za to, jak si hop vychovali s partnerem...já mám napravovat její chyby? M8m další děti..nemáme další pokoj... Jinak bych se na to dívala, kdyby kluk byl v pohodě a zeptal se nás, jestli by u nás nemohl být. Ale tato vyhrocená situace už je extrém. Utíká od nich, ale u nács by dostal vyčiněno jako u nich. Nadávat vulgárně rodičům , utíkat z domu, lhát ... Proto chce od nich pryč, ale oni mu nic zlého nedělají. Prostě kluk i nemůže dovolit všechno...Snažila jsem se mít k němu lásku jak píšete..ale sám mi zničil...já se snažila..ale vždy jsem to oplakala. Vždy jsem jeho děti učila, že je neznám od miminek, a naše vztahy se budou vyvíjet podlůe toho jak se k sobě budeme chovat. Jak ho mám mít ráda, když jsem od něj tolik zkusila. I starší dcerka. Bil ji, nadával, zesměšňoval...ona ho tady také nechce...Je to prostě těžké...já už přemýšlím, že odejdu od přítele...I když nejsem srab, vždy jsem bojovala...ale tady bojuji za svoji rodinu...Když tady bude, budu jiná a budou tím trpět další děti...

Od: pt®
Datum: 14.05.14 12:19
avatar

Ahoj "codal", vůbec si nemyslím, že byste byla rozmazlená, to vůbec ne, ale je přirozené, že člověk lépe přijíma pohodlí než nepohodlí, ať už v čemkoli. Jde o to, zda když se vzdám trochu svého pohodlí, jestli tím můžu být prospěšná druhému. Víte, já Vám napsala z mého pohledu na věc. My byli s bráchou v děcáku, je to víc, jak 50 let, a na pokoji nás bylo minimálně 14, nebudu rozebírat podrobnosti o tehdejším vybavení, ale jedno vím určitě, že jsem strašně moc chtěla jít pryč, chtěla jsem domů a ne jen já, ale všechny děti. Proto se dokážu vžít do kluka, kterého nikdo nechce. To jen na vysvětlenou. - pt

Ohodnoceno: 0x
 
Od: codal*
Datum: 14.05.14 13:22

Jeho maminka by si ho měla přece vzít. To, že kluk ted neposlouchá, není důvod k tomu ho najdenout nechtít. Holt puberta je puberta. Má ho tajového, jakého si ho vychovali. Já mám brát na výchovu jeho s tím jak ho vychovali? A proč? Aby oni měli klid? Výchova děti není pohádka, jde o lásku, věnování se jim, ukázat ty správné cesty, mluvit s nimi hodně a o všem...objímat je, milovat...Neposlušné děti se přece neodkládají. Je to jeho maminka proboha! A kluk si myslí co? Že u nás roky zlobil a dělal problémy a já tady na něho čekám s otevřenou náručí? Mám ho dát do pokoje dceři17leté? A proč? Ona čekala jak dlouho na pokojík, než jsme dostavěli a já ji ho mám vzít? K vůli bráchovi, co ji ubližoval? A nechová se k ní hezky? A proč upřednostnovat jeho před dalšími dětmi? Já prostě nevidím důvod proč ho k nám brát? Proto, že doma neposlouchá a dostal vynadáno? Tak to v životě přece nechodí...

Datum: 13.05.14 11:05
avatar

Já bych si s manželem sedl ke kafi a jasně si o tom promluvil. Ano souhlasím, ale za těchto podmínek... A pak se dohodnout. Dát klukovi jasnou lajnu a jak jí překročíš, jdeš do pasťáku. Na rovinu s ním mluvit a vysvětlit mu co ho čeká... Hele máma tě už nechce, u nás seš na zkoušku. Jak si to pokazíš, jdeš do pasťáku a pak už tě čeká jen cesta z kopce... opakované kriminály a ulice. Nikdo o tebe nebude stát. Takže teď jsi na křižovatce a máš jen 2 možnosti.

No a to bych dodržel. Po první chybě bych mu dal červenou kartu a při druhé by letěl. Bez milosti.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 13.05.14 13:01
avatar

Víte... kdybych věděla, že mě nikdo nechce, že nejsem vítaná, tak bych asi taky zlobila.

Ohodnoceno: 1x
 
Od: codal*
Datum: 13.05.14 13:27

Jeho mamnka chtěla...problémy začali až pubertou asi...začal negovat zákazy atd...a maminka prostě dala asi pohlavek, nadala, něco zakázala...a on začal utíkat...

Datum: 13.05.14 13:42
avatar

Pokud si chlapec v nějakých 12 letech (nebo jsem přehlédla, kdy byl u matky) dovolit vulgárně nadávat jak matce, tak otci, a ještě do nich strkat, tak udělali hrubou chybu oba rodiče. Tohle já jen zkusit, tak dostanu tak nařezáno, že se dva dny nehnu. Tím nechci nijak propagovat bití dětí, ale dobře mířená facka je někdy nejlepším řešením.

doplněno 13.05.14 14:12:

NO jak je psáno nahoře... předem! s přítelem jasná a daná pravidla s tím, že o syna se bude buď starat on, a nebo hol syn nebude. Partner nemůže veškerou péči házet na Vás jen kvůli svému pocitu viny. Pokud má pocit, že jako otec selhal, tak to rozhodně nespraví tím, že ho hodí na krk Vám.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: codal*
Datum: 13.05.14 14:08

K otci si to nedovolil..jen k matce a jejímu příteli...Matka ho sama vychovává 5let společně s jejím přítelem...K nám jezdil jen na víkend 1x za měsíc..a a ni to roky né..třeba celý rok jsme ho neviděli...

Od: asd*
Datum: 13.05.14 14:28

Otec by musel zajistit vaše pravomoci a autoritu - jasně synovi stanovit pravidla chování, s tím že když je poruší tak ho on osobně srovná. Při problémech to pak musí dodržet. Změna práce je asi nereálná, takže syn se musí chovat slušně a musí vás poslouchat. Přísná a tvrdá výchova, ovšem s láskou a vysvětlením že to je pro něj dobré a jediná možnost jak neskončit v průšvihu. Musíte na něj mít páky a on musí vědět že je použijete, zároveň musí vědět že o něj stojíte. A musí to podpořit i jeho matka - až vás pošle do háje a uteče k ní, tak by ho měla potrestat za útěk a omluvou dotáhnout zpátky.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: codal*
Datum: 14.05.14 21:32

A kam ho dát když poslouchat nebude? Jeho matka by se ho dhtěla zbavit už ted. Já mám napravovat její chyby ve výchově? Přítel s ex vůbec nekomunikuje..takže tma cesta nevede...

Datum: 14.05.14 21:45

codal. Vy nechcete od nikoho tady radu. Tím myslím radu, abyste si kluka vzala domů. Vy zde hledáte aliby pro své rozhodnutí kluka domů nevzít.

doplněno 14.05.14 23:42:

codal. Chápu, že je to strašně moc těžké rozhodnutí. Přesně, je to rozhodnutí, které změní Váš život na hrozně moc dlouho. A ač já jsem napsala, že bych si kluka vzala, tak bych si nedovolila Vás odsoudit za to, že Vy si ho nevezmete. Máte už tři děti, to je na dnešní domu víc než dost. Vůbec Vám Vaše rozhodování nezávidím a přeji Vám, aby Vaše volba ublížila co nejméně lidem, včetně Vás.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: codal*
Datum: 14.05.14 22:31

Více se přikládám k tomu ho domů nevzít. Já to přece nezapírám. Já rozjela tuto diskuzi proto, abych si přečetla názory i ostatních a třeba v tom našla i něco co by mi pomohlo změnit názor. Kdyby mi to bylo jedno, tak doma nepláču a neřeším to v sobě. Řekla bych NE a hotovo a vyhrožovala třeba odstěhovaním se...Chápete, že je to težké rozhodnutí? Dítě není pejsek..vzít si ho a když vadí, neposlouchá, obtěžuje..zbavit se ho... A je to rozhodnutí na celý život...Nedívejte se na mě tak špatně...já se přece snažím...

Datum: 14.05.14 22:44
Zdravím. V prvé řadě by se měli sejít rodiče chlapce a domluvit se. Jsou snad dospělí a mají společný cíl. Za druhé by měli "příbrat do party" své nové partnery jako plnohodnotné členy. Pak by měl kluk vidět, že rodiče jsou schopni se dohodnout a komunikují spolu, jinak bude stále zneužívat nevyzrálého postoje rodičů. A to ať bude nadále u matky či u vás. Bez toho to nepůjde. Těžko vysvětlíte 13ti letému dítěti, že má spolupracovat, když má takový příklad. M
doplněno 16.05.14 09:18: To je právě ta chyba. Problémové děti potřebují mít jasno, úzké mantinely a lásku. Protože je jejich výchova těžká, měli by rodiče táhnout za jeden provaz a vědět, jaký je jejich cíl (tím by mělo být dítě). Pokud budou ustavičně vést žabomyší války - já s tebou nemluvím, ty jsi mě podvedla... (vždyť to už je dnes jedno). A než se dohodneme, kdo z nás je ten zlý a kdo ta oběť, dáme kluka do ústavu... Nezlobte se na mě, ale vzorný otec by raději překonal své ego, než aby syna rok neviděl a netušil, jak se mu daří. Není div, že je chlapec takový, jaký je, když ho celý život provází neshoda rodičů. Nejdříve by měli dostat rozum rodiče a pak to samé chtít po dítěti. A dalším člověkem, který má odnést nedospělost rodičů jste vy. Nemůžete jim říkat, co mají dělat, ale braňte se. Pomoc je jedna věc a vzít na sebe zodpovědnost za lidi, kteří toho nejsou schopni je věc druhá. M
doplněno 16.05.14 14:25: Inu, oba s partnerem hledáte důvody a omluvy. On proč ANO - vy proč NE. Kéž byste začali skutečně hledat způsoby, jak nezničit dítě a jak nedovolit, aby z něho vyrostl kriminálník. Babrat se v tom, kdo co zavinil, nikam nepovede. Být otcem, tak bych si raději promluvila s etopedem, který má v současné době chlapce na starost a našla i další neústavní pomoc. A jak zde již bylo napsáno mnohokrát, měl by popřemýšlet tom, zda je důležitější lukrativní práce v zahraničí či syn. Současné představy tatínka o řešení problému jsou alibistické scifi - já, vzorný otec, určím, kdo to za mě vyžere, abych mohl usínat s představou, že jsem udělal maximum - udělal houbelec a hodlá v tom pokračovat... M
Ohodnoceno: 1x
 
Od: codal*
Datum: 15.05.14 12:09

Jak už jsem psala, rodiče splu nekomunikují. Jednou jsem přítele uprosila a jejich schůzka dopadla strašně. Už další odmítá.

Datum: 15.05.14 12:52
avatar

Aha, takže on schůzky kvůli vlastnímu synovi odmítá, ale Vám by ho hodil na krk a starej se? Nezlobte se, ale to je teda pěkně sobecný tatínek. Když má něco řešit on, tak raději nee, aby to nebylo nepříjemné, ale u Vás by to nevadilo. Hodně zajímavý postoj.

doplněno 15.05.14 17:53:

V tom případě jak psali jiní - ať přítel změní práci, aby se o syna mohl starat. Pokud na to nepřistoupí, tak nepřistupujte ani Vy. Je mi líto, život není fér a já bych si rodinu rozbít prostě nenechala.

Ohodnoceno: 1x
 
Od: codal*
Datum: 15.05.14 13:17

Ale on je skvělý otec. Opravdu. I partner. Ale ex ho podváděla, opustila děti, a když se sešli jednou ( uprosila jsem ho ) řekla, že se s ním bude bavit jen přes právníky. A řekla před dětmi (byly tam také ) že ona si bere syna a on at si nechá dceru. Nechtěl ji syna nechat, bojoval o něj...nedávno se sešli na sociálce a tam ona řekla, že ho doma nechce, že se bojí..kdo prý proti němu ochrání její rodinu...Hodně ublížila příteli i dětem...

Od: madl
Datum: 16.05.14 11:23

Paní, když je to tak opravdu skvělý otec i partner jak píšete, tak skvěle zvládne jednoho 13ti letého pubertáka ne?

Ohodnoceno: 0x
 
Od: codal*
Datum: 16.05.14 12:05

Jenomže tady nejde o něho..tady jde o to, že ho nezvládnu já, já se na to necítím. Přítel má náročnou práci a často je mimo domov v zahraničí. Práce je dobře placená, neodejde z ní...živí taky ještě další tři děti. On mi říká, že já to zvládnu, že jsem silná, ale já zase cítím, že k němu nemám cit a vztah, a že 4 děti je na mě samotnou hodně. A to ještě takové nezvladatelné a k tomu roční batole...Já tady asi potřebuji nabrat sílu se s tím nějak vyrovnat...a nebát se toho, že mi třeba celý život budou něco vyčítat...je to težké...Kdyby byl přítel tatka jako spousta ostatních...je mu to fuk, platí na kluka 500,-, nestará se o něj, nevídá ho ( ten rok k nám nechtěl syn..přítel mu volal a jezdil za ním několikrát, ale nechtěl...) a vůbec se tímto problémem nezabývá...

Datum: 16.05.14 12:56
avatar

Pokud nemá ON zájem shánět lepší práci blízko domova, aby se postaral o syna, kterého chce doma opět ON, tak nevidím důvod, proč byste měla ustupovat VY se třemi dětmi na krku. A řeči, jak jste silná a jak to zvládnete, jsou trochu psychické vydírání, takže prostě jasné NE a nenechat se ukecat. Je to Váš život.

Ohodnoceno: 0x
 

 

Od: codal*
Datum: 16.05.14 12:08

Jenomže někdy to nejde, aby rodiče po rozvodu spolu komunikovali...bohužel...Ani střídavá péče není pro takové rodiče. Když vás někdo nškde pošpiní, na sociálce, na soudě, u psychologa...vy byste s ním jednal dál? Vše se vždy obrátilo proti nám, I kluka naváděla a ten lhal na sociálce. Ted co je mu více let nám to pověděl a omluvil se...Takže se moc příteli nedivím...Prostě někdy to tak je...

Od: pt®
Datum: 16.05.14 14:53
avatar

Kluk lhal na sociálce, ale omluvil se. Vy všichni takzvaní dospělí už se proberte. Chcete po 13 letém klukovi, bez životních zkušeností, aby byl rozumnější než vy všichni? Vždyť je to padlé na hlavu. Vy dospělí se chovejte, jako dospělí s rozumem, s citem a se zodpovědností, nehažte chybu z jednoho na druhého a na kluka už vůbec ne. On dělá přesně to, co vidí u vás dospělých, nastavuje vám všem zrcadlo. - pt

Ohodnoceno: 0x
 
Od: codal*
Datum: 16.05.14 16:05

Milá M... tady se nikdo v ničem nebabrá...To má vzít ex pod krk aby se s ním sešla nebo co? Když druhá strana nespolupracuje, tak to jde asi stěží, ne? S etopedem mluví, s psychologem také, se soiální pracovnicí také...

Do sttřediska, vekterém je, by měl pořád docházat na konzultace. A bude chodit i psychologovi. Lukrativní práce nás živí. Máme hypotéku a já jsem na MD. Tak to se máme odstěhovat? Prodat dům? Někdy není vše tak jednuché jak se zdá...A on není žádný alibistický otec

Datum: 16.05.14 19:36
avatar

Netuším, zda je takhle reakce na mě, protože je zařazená k úplně jinému příspěvku, ale rodiče se někdy holt musí rozhodnout, zda děti, jejich výchova a rodina, nebo lukrativní práce. Pokud chce mít přítel lukrativní práci, dost peněz a tím pádem být přes týden pryč, potom není schopný se postarat o syna. To si ale musí srovnat on.

Ohodnoceno: 0x
 

 

 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright © 2004-2016 Poradna Poradte.cz. Všechna práva na poradně Poradte.cz vyhrazena.