Nejste přihlášen/a.
Dobrý den! Potřebovala by znát odpověď na tuhle otázku. Běží promlčecí doby v případě investic z majetku společného jmění manželů do majetku jen jednoho z manželů? Tak kdybyste to někdo věděl, byla bych vám moc vděčná. Díky.
Tuto otázku zde řešíme již delší dobu. Zkuste se podívat na otázku a odpovědi ze dne 19/4 2009, kde se řešilo vypořádání majetku. Já jsem kdysi četla, že se uplatnění vložených investic do cizího majetku týká dvouletá promlčecí doba, ale bohužel jsem se zatím nedobrala žádného právního předpisu, o který by se toto dalo opřít. V té diskuzi to pojmenovává martini. Já budu hledat dál, protože je to dosti zásadní věc a kdysi jsem ji také řešila po rozvodu. A díky advokátovi, který mne zastupoval, jsem přišla v té době o dost velkou částku. Prodala jsem Trabanta, který byl mým vlastnictvím a z výtěžku jsem zaplatila clo a darovací daň za auto, které bylo darem tehdy ze SRN pro mého manžela. Po rozvodu mi advokát tvrdil, že na uplatnění této částky máme 3 roky, ale nakonec to bylo promlčené - vztahovala se na tento případ dvouletá promlčecí doba. Možná, že se k tomu zde ještě některý právník vyjádří a já se také pokusím tuto lhůtu vyhledat. Ale doporučuji Vám obrátit se na právníka. Jistě to nebude jednoduché. Je logické, že pokud jste ze společných financí hradili investice do majetku jednoho v Vás a došlo by k rozvodu, či k jiným dispozicím s majetkem - splňovalo by to podmínky pro neoprávněné obohacení. Ale jak říkám, nejsem právník a ne všechno souvisí s logikou, bohužel.
Zde jsem stáhla článek o neoprávněném obohacení:
Ustanovení § 451 odst. 1 ObčZ vyjadřuje zásadu občanského práva, že se nikdo nemá bezdůvodně obohacovat na úkor jiného. Bezdůvodné obohacení je chápáno jako závazek, z něhož vzniká tomu, kdo se obohatil, povinnost vydat to, o co se bezdůvodně obohatil, a právo toho, na jehož úkor k obohacení došlo, požadovat vydání toho, oč se povinný obohatil. Bezdůvodné obohacení je vyjádřeno i jako předmět, jehož se závazek z bezdůvodného obohacení týká, tedy jako majetkový prospěch získaný plněním jednak bez právního důvodu, dále plněním na základě neplatného právního úkonu (absolutně i relativně), také plněním z právního důvodu, který odpadl, a majetkový prospěch z nepoctivých zdrojů. O obohacení jde tehdy, jestliže se plněním dostalo majetkové hodnoty tomu, komu bylo plněno, takže v jeho majetku se to projevilo buď zvýšením jeho aktiv nebo snížením jeho pasiv.
Zde jsem ještě stáhla rozsudek, ve kterém se hovoří o promlčecích lhůtách při neoprávněném obohacení. Je samozřejmě základní otázka, zda se skutečně jednalo ve Vašem případě o neoprávněné obohacení. xxxxxxxx
Podle ustanovení § 451 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.
Podle § 101 o.s.ř. pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí lhůta tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé.
Podle ustanovení § 107 odst. 1 obč. zák. se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se nejpozději právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky, a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení, za deset let ode dne, kdy k němu došlo.
Pro promlčení práva na vydání bezdůvodného obohacení platí tedy speciální úprava v ustanovení § 107 obč. zák. V prvním odstavci tohoto ustanovení je upravena tzv. subjektivní promlčecí lhůta, v odstavci druhém pak promlčecí lhůta objektivní. Obě lhůty počínají a běží nezávisle na sobě a jejich vzájemný vztah je takový, že když skončí běh jedné z nich, právo se promlčí a je-li vznesena námitka promlčení, nelze právo přiznat.
Počátek subjektivní promlčecí lhůty práva na vydání plnění z bezdůvodného obohacení se neváže k datu splatnosti, jak je tomu u počátku obecné promlčecí doby podle § 101 obč. zák., ale k jiné skutečnosti, kterou je vědomost oprávněného o tom, že na jeho úkor došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se obohatil.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.