Nejste přihlášen/a.

Přihlásit se do poradny

 

Promlčecí doba v SJM

Od: nonameudg odpovědí: 4 změna:

Dobrý den! Potřebovala by znát odpověď na tuhle otázku. Běží promlčecí doby v případě investic z majetku společného jmění manželů do majetku jen jednoho z manželů? Tak kdybyste to někdo věděl, byla bych vám moc vděčná. Díky.

 

 

4 odpovědi na otázku
Řazeno dle hodnocení

 

 

lidka*
hodnocení

0x

Tuto otázku zde řešíme již delší dobu. Zkuste se podívat na otázku a odpovědi ze dne 19/4 2009, kde se řešilo vypořádání majetku. Já jsem kdysi četla, že se uplatnění vložených investic do cizího majetku týká dvouletá promlčecí doba, ale bohužel jsem se zatím nedobrala žádného právního předpisu, o který by se toto dalo opřít. V té diskuzi to pojmenovává martini. Já budu hledat dál, protože je to dosti zásadní věc a kdysi jsem ji také řešila po rozvodu. A díky advokátovi, který mne zastupoval, jsem přišla v té době o dost velkou částku. Prodala jsem Trabanta, který byl mým vlastnictvím a z výtěžku jsem zaplatila clo a darovací daň za auto, které bylo darem tehdy ze SRN pro mého manžela. Po rozvodu mi advokát tvrdil, že na uplatnění této částky máme 3 roky, ale nakonec to bylo promlčené - vztahovala se na tento případ dvouletá promlčecí doba. *nevi* Možná, že se k tomu zde ještě některý právník vyjádří a já se také pokusím tuto lhůtu vyhledat. Ale doporučuji Vám obrátit se na právníka. Jistě to nebude jednoduché. Je logické, že pokud jste ze společných financí hradili investice do majetku jednoho v Vás a došlo by k rozvodu, či k jiným dispozicím s majetkem - splňovalo by to podmínky pro neoprávněné obohacení. Ale jak říkám, nejsem právník a ne všechno souvisí s logikou, bohužel. :(

Zde jsem stáhla článek o neoprávněném obohacení:

Ustanovení § 451 odst. 1 ObčZ vyjadřuje zásadu občanského práva, že se nikdo nemá bezdůvodně obohacovat na úkor jiného. Bezdůvodné obohacení je chápáno jako závazek, z něhož vzniká tomu, kdo se obohatil, povinnost vydat to, o co se bezdůvodně obohatil, a právo toho, na jehož úkor k obohacení došlo, požadovat vydání toho, oč se povinný obohatil. Bezdůvodné obohacení je vyjádřeno i jako předmět, jehož se závazek z bezdůvodného obohacení týká, tedy jako majetkový prospěch získaný plněním jednak bez právního důvodu, dále plněním na základě neplatného právního úkonu (absolutně i relativně), také plněním z právního důvodu, který odpadl, a majetkový prospěch z nepoctivých zdrojů. O obohacení jde tehdy, jestliže se plněním dostalo majetkové hodnoty tomu, komu bylo plněno, takže v jeho majetku se to projevilo buď zvýšením jeho aktiv nebo snížením jeho pasiv.

 

lidka*
hodnocení

0x

Zde jsem ještě stáhla rozsudek, ve kterém se hovoří o promlčecích lhůtách při neoprávněném obohacení. Je samozřejmě základní otázka, zda se skutečně jednalo ve Vašem případě o neoprávněné obohacení. xxxxxxxx *nevi*

Podle ustanovení § 451 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.
Podle § 101 o.s.ř. pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí lhůta tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé.
Podle ustanovení § 107 odst. 1 obč. zák. se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se nejpozději právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky, a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení, za deset let ode dne, kdy k němu došlo.
Pro promlčení práva na vydání bezdůvodného obohacení platí tedy speciální úprava v ustanovení § 107 obč. zák. V prvním odstavci tohoto ustanovení je upravena tzv. subjektivní promlčecí lhůta, v odstavci druhém pak promlčecí lhůta objektivní. Obě lhůty počínají a běží nezávisle na sobě a jejich vzájemný vztah je takový, že když skončí běh jedné z nich, právo se promlčí a je-li vznesena námitka promlčení, nelze právo přiznat.
Počátek subjektivní promlčecí lhůty práva na vydání plnění z bezdůvodného obohacení se neváže k datu splatnosti, jak je tomu u počátku obecné promlčecí doby podle § 101 obč. zák., ale k jiné skutečnosti, kterou je vědomost oprávněného o tom, že na jeho úkor došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se obohatil.

 

katerina*
hodnocení

0x

promlčecí lhůta je tři roky. Pokud je již po této době pak už je problém získat věci nebo finance zpět nebo udělat úpravu vyrovnáním. To se musíte obrátit na soud, ale ve většině případech se přikloní k promlčení.

dusatka*

Námitku promlčení musí uplatnit protistrana, ne soud.

 

 


 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.

Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.

Copyright © 2004-2025 Poradna Poradte.cz. Všechna práva vyhrazena. Prohlášení o ochraně osobních údajů. | [tmavý motiv]