Nejste přihlášen/a.
Zdravím a prosím o malé zamyšlení a radu.
Měním praktického lékaře. Další z mnoha rad, abych se k tomuto kroku odhodlala, zazněla od nemocničního lékaře, který o víkendu přijímal maminku. Nového praktika jsem se na rovinu ptala, jak moc je opovážlivé přání, aby se lékař sám přijel na nepohyblivého pacienta podívat domů tak jednou za 3-4 měsíce. Jen se smál.
Teď mám dvě možnosti. Nechat doktory, aby si administrativně vše vyřídili, a dělat mrtvého brouka. Nebo jít původnímu poděkovat za dosavadní péči, říct že nechci odcházet ve zlém, ale naznačit, že hlavní důvod je, že nepřijel a nepřijel.
První varianta má háček. Brzy se potkáme a já se propadnu hanbou. Sice mi sousedé a známí říkají, že hanbou se má propadat on, ale znám se. Bude to pro mě zatraceně těžká chvilka.
Druhá varianta má jiný háček, pravděpodobně neskončím s s jednoduchým rozloučením, ale budu vyčítat, že za velmi dobře chodící maminkou jednoho z šéfů nemocnice chodí pravidelně. A že já si pak připadám jako póvl.
Možná existuje nějaké další řešení. Poradíte?
Nechápu to, pro mého lékaře návštěva doma není problém, má ordinaci v prvním patře bez výtahu, dokud jsem se plazila o berlích tak se to s vypětím sil dalo zvládat ale na vozíku je to nemožné. Potřebuji léky na vysoký tlak a můj lékař i s měřákem seběhne schody až k autu a pak jen manžel vyběhne pro recepty, pokud ho potřebuji ochotně přijede. Nejsem žádná VIP ale myslím, že po 30ti letech si se svým lékařem rozumím, jinak bych ho vymělila bez mrknutí oka a rozhodně bych neměla špatné svědomí.
osobniasistence.cz/... - tak pokud se nepletu, můžete si na jeho jednání stěžovat (ne, že bych byla optimista, že se stížností něco vyřeší).
Dobrá den Bimbam, povzneste se, i když toto chování mrzí, ne-li našňupne. Jak píšete, volte opatrně slova, nikdy nevíte, kdy budete akutně potřebovat pomoc a nikdo jiný nebude právě v dosahu. Rozloučíte-li se v rozčilení, bude to ve Vás přetrvávat velmi dlouho. Vlastní zkušenost. Tvrdě jsem pro syna se domáhala v lékárně, v době nedostatku vitamín E. Dodnes si to obě pamatujeme a vztah je akorát k vyhýbání. Lék samozřejmě byl, ale pod pultem pro známé, no dostala jsem. Syna to samozřejmě nevyléčilo, ale tenkrát jsme si myslela, že je pro syna životně důležitý.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.