Něco o Velikonocích

Od: Datum: 21.04.14 08:39 odpovědí: 13 změna: 21.04.14 15:01
avatar

Dobrý den, mám takové dvě velikonoční otázky. Dnešek je na ně jako dělaný.

1/ Velikonoce nemají stálé pevné datum. Slyšela jsem, že to souvisí s prvním jarním úplňkem. Ale nevím, jak se to počítá. Který den v kalendáři může být nejdříve pondělí velikonoční? A kdy nejpozději? Letos je 21. 4., může být v některém roce i nějaký pozdější den?

2/ Pomlázce a koledě se říká všelijak. Mrskut, šukačka, šlehačka, ale mě zajímá ještě jedno slovo: DYNOVAČKA. Četla jsem o tom v Babičce, kdy šel pan otec na Staré Bělidlo dynovat. Měl upletenou dynovačku /pomlázku/ a když přišel a vyplácel, "aby blechy neštípaly" *:)* říkal přitom: Dyny, dyny, dyny.

Je to zvláštní slovo a tak přemýšlím, z čeho vzniklo. Používá se asi už velice zřídka. A tak by mě zajímal původ.

Děkuji a hezké velikonoční pondělí. Zdraví Jaga.


Seznam odpovědí:
 
moment čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Zobrazení struktury odpovědí v otázce
Skrytí struktury odpovědí v otázce
Zobrazení struktury odpovědí v otázce

 

Odpovědi na otázku:
Datum: 21.04.14 09:02

Musíme si pamatovat jednu jednoduchou zásadu: Velikonoce slavíme po jarní rovnodennosti (stanovené na 21. březen) v neděli po prvním jarním úplňku (takže si nezapomeňte pořídit kalendář s namalovanými měsíčními fázemi a v duchu politujte dávné astronomy, kteří museli vše těžce počítat). Takto stanovená neděle může být v rozmezí 22.3. až 25. 4.

Kdyby náhodou vyšla na datum pozdější, odečteme od vzniklého data týden a slavíme

A konečně datum Popeleční středy získáme tak, že od pondělka toho týdne, ve kterém jsou Velikonoce, odečteme 40 dní.

https://www.poradte.cz/navody/proc-se-slavi-velikonoce/

v některých krajích se říkalo binovačka nebo vinovačka - podle prutů vinné révy, z kterých se také pomlázka pletla a jestli to není tedy zkomolenina na dynovačku

Ohodnoceno: 4x
 
Od: ben®
Datum: 21.04.14 09:13
avatar

Dobrý den, ta dynovačka je nářečí a vůbec bych se nedivil, kdyby to pocházelo z němčiny. Něco o tom je viz odkazy. Slovo šukačka se v našem kraji také používá, ale ve zcela jiném významu, který nemá souvislost s velikonoční tradicí - u nás to tak nějak probíhá permanentně (zvláště u mladších ročníků). Ale, to by bylo do jiné rubriky.

Zdravím!

http://cs.wiktionary.org/wiki/dynovat http://www.nulk.cz/ek-obsah/v…tml/kniha/texty/0142-0142.htm

doplněno 21.04.14 09:37:

cuca - koledníci klidně mohou koledovat a potom děvčata i vyšuk . . . Možná by to bylo i pro holky příjemnější, než jen to zmlácení . Ale, já bych raději volil výraz šupačka a vyšupat.

Ohodnoceno: 2x
 
Od: cuca®
Datum: 21.04.14 09:24
avatar

Když odbočím od tématu @bene, tak ano, rikalo se, ze koledníci děvčata vyšukají, rict to před dnešními mladými, tak z toho mají "Vánoce " :). Tudíž používáme raději jine vyrazy.

Ohodnoceno: 1x
 
Datum: 21.04.14 09:56
avatar

Ano, vím, že to slovo získává během let poněkud jiný význam.

V Polsku je šukat = hledat.

Dělala jsem hlavní vedoucí na smíšeném táboře, kde byly asi 2/3 českých dětí a zbytek Poláků. Potřebovala jsem cosi projednat s hlavním vedoucím těch Poláků. Lítám po táboře, hledám Vlodka a když jsem potkala 3 polské výrostky, hned jsem se po něm ptala. Abych jim to usnadnila, zkusila jsem to jejich mateřštinou:

"Chlopci, ja šukám vašego kirovnika Vlodka".

Kluci se chechtali, až se váleli v trávě. A že prý vědí, co to znamená "po čéšski". Tak jsem raději vyklidila pole a dál hledala Vlodka sama, abych náhodou nepřišla do řečí.

Další trapas nastal, když Poláci přijeli, my je ubytovali a několik dívek lítalo zběsile po táboře, jako by něco hledaly. Tak se ptám, co hledají. A ony: Kdé ubikácie? Kdé ubikácie? No, myslela jsem si, ještě se tu nevyznají a naznala je zpátka k jejich chatkám - tady máte své ubikace.

Teprve pak jsem se dozvěděla od jedné polské vedoucí, že dívky zoufale hledaly záchody.

Ona ta polština není žádná sranda, člověk si myslí, že rozumí a není to pravda! Jaga.

doplněno 21.04.14 10:00:

Oprava: nahnala...

Datum: 21.04.14 10:01

Ono je názvů pro koledu i pomlázku daleko více. Stejně tak pojetí koledy. Liší se to dle nářečí a pojedí podle regionu.

Nejzajmavější mi tsejně přijdou Velikonoce na Valašsku nebo slovenské Oravě.

Ohodnoceno: 1x
 
Datum: 21.04.14 10:34
avatar

Asi neumím odpovědět, ale pamatujete jaké byly Velikonoce loni?

doplněno 21.04.14 10:53:

A dnes, posečená tráva, odkvetlá třešeň.

Ohodnoceno: 1x
 
Od: pt®
Datum: 21.04.14 11:16
avatar

Ahoj, Jaguš, tak "hahanaj" to napsala přesně. Velikonoce jsou vždy po prvním jarním úplňku. O prvním jarním úplňku proběhla poslední "Pánova večeře" s učedlníky - http://cs.wikipedia.org/wiki/Posledn%C3%AD_ve%C4%8De%C5%99e

Pomlázka

šlehačka" nebo "švihačka", "hodovačka" nebo "houdovačka", "dynovačka" nebo "binovačka" (Náchodsko), "žíla pamihod", "pamihod" nebo " ...

Našla jsem, co je dynovačka - dynování

Dynování - http://cs.wikipedia.org/wiki/Poml%C3%A1zka

"Chodit na pomlázku", koledování se šleháním pomlázkou, tzv. dynování, je zvyk známý již od pohanských dob.

Mrskut přes hýždě doprovází koledníci odříkávání koled a říkanek: Často je koledníkům "dovolováno šlehat" jen po dobu zpívání, ten jen tolik, co stihnou. A dokonce, chtějí-li koledovat znovu, na nově se objevivší dívce, bývá po nich požadována i jiná koleda: Nesmí se opakovat. Bývá však na libovůli a míře alkoholu v krvi, nakolik se takovými omezeními nechá koledník omezovat.

Na Valašsku, odkud pocházím je to jednoznačně "ŠMIGRUST" - pt

Ohodnoceno: 4x
 
Od: 12345*
Datum: 21.04.14 11:16

Ty slova se fakt používají? U nás se říká mrskut, mrskačka, mrskáči, a slovo šukat znám z knížky Babička, když šukala na zemi (ale už nevím jak to přesně bylo ) a na dynovačku si tam nevspomínám. Taky jsem kdysy dávno slyšela název "Žila" pro mrskačku.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 21.04.14 11:47
avatar

Já slovo žíla slýchávám na Vysočině, u příbuzných. U nas se říká mrskačka (na pochůzku) nebo tatar (na samotný předmět).

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 21.04.14 11:50
avatar

Ano, babička byla takový dobrý duch toho domu, tak když "šukala po domě", znamenalo to, že uklízela, dohlížela, chystala, urovnávala, sypala drůbeži a podobně. To až dneska má úplně jiný význam.

Nechtěla bych asi žít napořád v období "Babičky", ale podívat se tam tak na týden - to by se mi moc líbilo. Lidé k sobě měli daleko blíž, scházeli se, vyprávěli, kvetla lidová slovesnost. Nikdo neměl u ućha mobil, neseděl u tabletu či počítače. Přesto si myslím, že ti lidé tehdy uměli žít daleko intenzívněji, než my dnes. Tvrdě pracovali, ale vesele se bavili - třeba čarodějnice, letnice, svatojánská noc, dožínky a další lidové oslavy a veselice. Něco na tom bylo. Škoda, že my se dnes už ničeho podobného nezúčastníme. Jaga.

Datum: 21.04.14 13:01
avatar

Na otázku, který den v kalendáři může být nejdříve a nejpozději, již bylo odpovězeno. Pro info uvádím, že velikonoce s nejnižším datem byly v rozpětí roků 1900 - 2200 v roce 1913 a to 23.3.1913 a nejpozdější jsou v letech 1943, 2038 a 2190 a to až 25.4.xxxx. Toto jsou však výsledky dle Gregoriánského kalendáře, Juliánský dává data jiná, ale ten se myslím u nás nepoužívá.

doplněno 21.04.14 13:11:

Jinak pokud nemáte v příštích minutách co dělat, tak zkuste tento výpočet. Někde jsem ho kdysi našel, ale nezkoušel.

Kompletní výpočet Velikonoční neděle pro libovolné roky gregoriánského kalendáře, tedy od roku 1583. Všechny výpočty se provádí pouze s celými čísly, tedy například 23 děleno 4 je 5 a zbytek po dělení je 3. K určení Velikonoční neděle je zapotřebí znát, kdy nastane první jarní úplněk (jaro začíná v tomto případě vždy 21. března), takzvaný cyklický úplněk (anglicky Paschal Full Moon). Ten může nastat nejdříve 21. března a nejpozději 18. dubna, následující neděle je pak Velikonoční neděle. Ta tedy může nastat nejdříve 22. března (den po nejdřívějším cyklickém úplňku) a nejpozději 25. dubna (týden po nejpozdějším cyklickém úplňku).
Výpočet Epakty (stáří fáze Měsíce na počátku roku): rok 1954 Vydělte rok 19 a zapište zbytek po dělení(16). K předchozímu řádku přičtěte 1, výsledek je Zlaté číslo (17). Od Zlatého čísla odečtěte 116 Předchozí řádek vynásobte 11176 Předchozí řádek dělte 30 a zapište zbytek po dělení, výsledkem je juliánská epakta (26) Rok dělte 100 a přičtěte 1, výsledek nazveme století (20). Vynásobte století 3 a pak dělte 4, výsledek je sluneční oprava (15) Vynásobte století 8, přičtěte 5 a nakonec dělte 25, výsledek je měsíční oprava (6). Od juliánské epakty odečtěte sluneční opravu (11). K předchozímu řádku přičtěte měsíční opravu (17) K předchozímu řádku přičtěte 825 Číslo musí být v intervalu 1-30, je-li předchozí řádek menší jak 1, přičtěte 30 nebo je-li předchozí řádek větší jak 30, odečtěte 30. Výsledkem je Epakta (25) K Epaktě je třeba přiřadit datum cyklického úplňku (Paschal Full Moon): Je-li Epakta rovna 25 a současně je-li Zlaté Číslo větší jak 11, pak se mezivýsledek upraví na 2626 Je-li Epakta rovna 24, pak se mezivýsledek upraví na 2526 Je-li mezivýsledek menší jak 24, odečtěte jej od 44. Jinak jej odečtěte od 74. Výsledek nazveme PFM (48). Je-li číslo PFM menší jak 32, cyklický úplněk nastává v březnu a číslo ukazuje den v měsíci. Je-li PFM větší jak 31, odečtete od něj 31 a dostanete den v dubnu, kdy nastává cyklický úplněk (17). duben Zjištění ve kterém dni týdne je cyklický úplněk: Od století odečtěte 16, výsledek násobte 3 a nakonec dělte 43 K předchozímu řádku přičtěte 10, výsledné číslo je gregoriánská oprava (13) K roku přičtěte jeho čtvrtinu a 42446 Od předchozího řádku odečtěte gregoriánskou opravu, dělte 7 a zapište zbytek (4). Předchozí řádek odečtěte od 7, výsledek je nedělní číslo (3) K PFM přičtěte 10 a odečtěte nedělní číslo (55) Předchozí řádek dělte 7 a zapište zbytek po dělení (6) V předchozím řádku značí 0 neděli, 1 pondělí, ... a 6 sobotu, v tento den nastává cyklický úplněksobota Zjištění kalendářního data neděle následující po cyklickém úplňku: Velikonoční neděle 18. duben .

UFFFF, to je na bednu.

doplněno 21.04.14 13:18:

ještě oprava:

Předchozí řádek vynásobte 11176

má být správně

Předchozí řádek vynásobte 11 (=176)

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 21.04.14 14:24

K tomu dynování. Dynovat za dávných časů znamenalo něco jako žebronit a týkalo se spíš dětí. Moje teorie říká, že původ slova "dyny" je v "dyj ny" - dej mi. Čili "dyny, dyny vejce" znamená "dej mi to vajíčko, sakra".

Pokud jde o Velkonoce, pak v polštině se velikonoční pondělí nazývá dyngus (tedy dyngować). A to má zas nejspíš původ v německém dingen - najímat. Na velikonoční pondělí se totiž také obnovovaly roční nájmy a jiné smlouvy. On tehdy taky začínal rok.

A na náchodsku (asi od Nového Města nad Metují na sever i v celém broumovském výběžku), kde byla doma čeština jako polština a němčina se holt to dynování s dynovačkou udrželo nejdýl.

Mimochodem, v neděli týden před Velikonocemi na Hronovsku a Policku chodí děvčata "litovat".

A v Hlavňově chodí děvčata na Zelený čtvrtek. A to je taky původem z němčiny a taky je to zkomolené Greindonnerstag -byl to uplakaný, naříkaný čtvrtek nebo tak něco. A časem se z toho udělal Gründonnerstag.

Jo, a na severní Moravě na Velikonoce pletou tatary.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 21.04.14 15:01
avatar

"dyny, dyny vejce" znamená "dej mi to vajíčko, sakra

*smich* to je krasny preklad

Ohodnoceno: 0x
 

 

 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright © 2004-2016 Poradna Poradte.cz. Všechna práva na poradně Poradte.cz vyhrazena.