Ahoj všichni, nevím jestli jsem vybral správnou rubriku, mám možná takový hloupý dotaz, který mě poslední dobou dost trápí a nevím koho se na to zeptat. Je mi už čtyřicet, mám skvělou ženu a děti. Ale jsem takový asociální, nekomunikativní, nemám prakticky přátele, se kterými bych někam zašel, nevím co bych si s nimi povídal, protože to prostě asi neumím. Sedím prakticky hlavně jen u počítače, tak pracuji, ale i ve volných chvilích. Samozřejmě se snažím a chci se věnovat čím dál více dětem a ženě. Víc třeba sportovat, atd. Možná se jen vymlouvám. Přijde mi, že nežiju skutečný život. I když se snažím být vtipný a je se mnou prý srandy, tak nedokážu pořádně nic vymyslet (zábavu, apod.). Hodně zapomínám, což mi přijde v tomto věku ještě docela brzy. Chtěl bych být sociální, komunikovat, bavit se s lidmi, najít kamarády, procvičit mozek, aby lépe fungoval... ale samozřejmě ne jen u počítače. Neexistuje na to nějaké "školení" nebo terapie? Asi je to spíš na psychologa, ale toho se docela bojím, nemám zkušenost, nevím. Dokážete mi někdo poradit co se sebou dělat?
2x
Milý pane, popisujete život drtivé většiny občanů, protože v drobných obměnách přesně takový život vedou. Nedávno vyšla statistika, podle které citelně poklesl prodej piva v restauracích. Bylo by příliš laciné svádět tento fakt na nedostatek oběživa v peněžence. Lidé se prostě družit nechtějí, doba nekompromisně vyžaduje atomizaci společnosti a trh je tomu samozřejmě rád. Cesta určitě vede přes koníčky, ale pokud vás nebudou bavit, spolehlivě se vrátíte k samotě u počítače. Školení i terapií existují stovky, ale jde o tahání peněz z ovcí, včetně psychologických poraden. Bojím se, že tohle je prostě jedna z nepříjemností spojených s demokracií: Můžete zkrátka činit, co uznáte za vhodné, je to čistě na vás a trvalou motivaci vám nikdo nenaočkuje. Abyste nebyl na omylu; také s tím občas zápasím, stejně jako většina těch, kteří by to nikdy nepřiznali.
1x
Zdravím . Toto nemá s věkem nic společného a popisujete život většiny z nás. Otázka co s tím . Počítač je pro mnohé z nás droga. Já jsem měl jeden čas podobné problémy a vyřešil to právě ten počítač - rozbil se. Nespíchal jsem s opravou a faktury mi za úplatu psala účetní. Popadl jsem kolo , přihlásil se do tanečních a do fitka . Vám bych doporučoval , jestli máte nějakého kamaráda např. v práci se s ním domluvit na výletě. Vzít děcka do batohu špekáčky a vyrazit. Né autem , ale vlakem. Pro vás samotného to bude problém , ale jestli si k sobě někoho seženete a budete se navzájem hecovat , tak to bude pro vás daleko jednodušší. Tu vaši 40ku vám závidím. Hodně štěstí
0x
Mam to stejne, ale je mi jen 34. To co popisujete ja u sebe popisuji jako jednostranne zamereni na svuj obor a praci. Prijde mi to v pohode, pokud tim netrpi moje okoli. Zkousel jsem na jeden rok zmenu, caste vylety netravit praci a svym oborem i volny cas, ale jen 8h pres pracovni den. Bylo to fajn, ale uprimne, muj obor a prace me bavi, takze jsem se k tomu zase vratil.
0x
co udělat? VYPNOUT POČÍTAČ! Prostě doma PC nezapínat nebo jen pravidelně na hodinu večer...
nebudete se mít čím zaměstnat a budete mít čas bavit se s ostatními...
No ono je to vlastně těžké. Přesně jak popisujete všichni. Najít si koníček, vůbec mě nenapadá jaký. Zahradničení si nedovedu představit, i když se o zahradu starám, ale neberu to za tak významného koníčka. Stejně tak třeba cyklistiku, lyžování, plavání, to jsou vlastně jen jednoduché zájmy, kde snad ani přátele nemohu najít. Jak píše anonym, přesně stejně, můj koníček je i mou prací, nakonec stejně sedím stále u počítače. Ano, jezdíme na dovolené, ale stejně mám s sebou notebook a musím na něj alespoň jednou denně sáhnout. Trávil jsem teď přes hodinu hledáním nějakých knížek o komunikaci, ale určitě by bylo lepší jít mezi lidi. Ale to je právě ten problém, který si nedovedu představit. Půjdu mezi lidi, budu na ně koukat, nedokážu se "vnutit" s komunikací, a když, tak se bojím, abych nebyl trapný. Vlastně se mi to už párkrát stalo 
Tohle vsechno se mi zda jako normalni. Jestli jste timhle zpusobem travil poslednich "40let", tak zmenit to a nutit se do neceho o co vlastne ani nemate zajem a co vas nijak samo o sobe neoslovi je ztrata casu a vkladani usili do neceho, co vas ani nebude bavit a proc? jen aby byla zmena? aby jste si nepripadal blbe? Zkusit to muzete a po nejakem case to zpetne zhodnotit. Taky nejsem moc komunikativni. V podstate, kdzy to reknu, tak dokazu kecat "o blbostech" jen kdyz se liznu, jinak mi to pripada jako ztrata casu a usili. Jedine co me napadlo je jit ucit nekam do "krouzku", to co me bavi a zajima a tam se socializovat, tam jsou "cizi" lide, ale se spolecnymi zajmy, jako mam ja.
0x
Taky je mi už po čtyříctce a taky žiju svou prací, ale abych se z toho nezbláznil, tak nejen proto že pracuji v prostředí bez denního světla, tak o víkendech prchám z Prahy pryč, konkrétně na chatu do Brd. Ale pokud nemáte chatu, tak se dá vyrazit třeba s Klubem českých turistů, nebo Železničních cestovatelů, můžete mrknout na: kzc.cz/... . Osobně s nimi občas vyrazím, je to fajn, někteří účastníci chodí celkem pravidelně, někteří občas, jak kdo má chuť a čas. Taky pár akcí pro ně organizuji, třeba takových poznávacích, vloni jsme měli domluvenou exkursi na Slapské vodní elektrárně a bylo to dost zajímavé 
Prostě není od věci občas někam vyrazit s neznámými lidmi, se kterých se časem stanou lidi známí . Jen je bohužel s přibývajícími léty problém občas s bolavými koleny a klouby, bohužel s věkem se klouby opotřebovávají, a i když se snažím užívat doplňky stravy pro obnovu chrupavek, tak už prostě neujdu tolik kilometrů co dřív... Ale naštěstí tyto akce nejsou o "polykání kilometrů", ale o pohybu v přírodě a trochu "pokecu"k tomu
No jo, ale to mi přijde pak i jako útěk od rodiny. Nevím jestli máte rodinu, ale mě to přijde divné, říct doma, jedu s turistama někam... 
Chatu máme. Jezdíme tam co dva měsíce. Je to takový odpočinek, ale nevede to k nějaké kreativitě a umění komunikace.
BTW teď jsem si tak uvědomil, že vlastně možná vím proč mám problém s komunikací. Protože mám asi strach z názoru (reakce) okolních lidí, tj. že si možná nevěřím!
Tak jsou různé témy, některé hodně výbušné, některé zcela neškodné. Záleží na tom, co od rozhovoru očekáváte. Když se bavím s cizím člověkem tak taky nezačnu třeba rozebírat situaci na Ukrajině. Takové to nezávazné tlachání vám dá možnost oťukat si člověka. Mám z vás pocit, že máte strach z konfliktu. Když si odlišný názor jiného člověka nebudete brát osobně, tak ani konflikt nehrozí. Věčšinou.
Rodinu sice nemám, ale s přítelkyní občas na takovou akci jedeme a někdy jedu sám, záleží jestli se jí chce Ze zkušenosti vím, že na ty akce nejezdí jen "samotáři" ( i když je jich většina ), ale u třeba celé rodiny. Takže není od věci doma nadhodit, jestli by se chtěli děti se ženou přidat. Máme kamarády s dětmi, a těm se třeba loňská akce s exkursí na Slapské přehradě moc líbila. Některé akce jsou čistě turistické, některé i poznávací, stačí si jen vybrat. Letos např. chystám akci s exkursí do elektrárny ve Chvaleticích, dále pan na Cukrák a exkursi do vodní elektrárny Vrané nad Vltavou. Ale organizátorů je tam víc, i když většina akcí je zaměřená na železniční dopravu. Tak záleží, co by Vás a Vaší rodinu zajímalo...
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.