Věřitel nepřijímá splátky, chce celou částku

Silácké řeči, opravdu. Pokud se někdo dostane do potíží a přijde sem pro radu, tak mu vynadat je ale opravdu velmi neetické.

Milý půjčovatel se měl přesvědčit že dlužnou částku budou schopni vrátit. Než někomu půjčím takový obnos tak se přesvědčím zda na to mají. 100% vypíši směnku, a stanovím i případ co kdyby. Takže nechápu ono nevlídné opovržení tazatelem. Sám půjčovatel taky musel vědět do čeho leze a jaké riziko z toho vyplívá.

Paní bych doporučil zkusit půjčku a tu následně splácet. Pokud již ani tu nebude moci dostat, pak bych doporučoval posílat dotyčnému na konto aspoň ty dva tisíce, a napsat mu dopis že ihned jak nastane možnost vyplacení celé částky, tak ji uhradíte. Za každý měsíc prodlení bych si stanovil nějakou částku která odpovídá úrokům půjčky. Tzn. že mu zaplatíte úroky z prodlení tak jako by jste platila půjčku, např. u GE Maney Bank, nebo kooperativy či jinde prostě střed - RPSN. Pakliže to podá k soudu, doložíte doklady o splácení a také i kopii dopisu který jste mu samozřejmě poslala s doručenkou.

Neomlouvá to že jste ho připravili o momentální finance ale rozhodně je to lepší jak mu nedat nic. Nejsme tady proto aby jsme soudily ale pomáhali. Jestliže si někdo myslí že ano, aď laskavě přejde z poradte.cz na nějaký třeba - vynadámvam.cz nebo odsuzujivas.cz

Nevidím v tom žádné silácké řeči. Myslím si, že v PRVNÍ řadě je základem slušného jednání si vzít půjčku a mít dostatek vlastní sebekázně tu půjčku zaplatit. Bohužel dnešní doba produkuje zmrdy, kteří přenáší břemeno dluhu na věřitele. A bez urážky, pane Maxwelli jestli opravdu tento názor zastáváte, tak jste se úspěšně zařadil mezi ně.

Jen jsem tím chtěl poznamenat že pokud si půjčím a dostanu se do málerů, což se stává, tak při půjčování peněz na to musím myslet. Pokud je někdo tak chytrej že půjčí každýmu jen tak na první pohled, je to samozřejmě jeho věc. Už i já jsem se spálil. A podruhý tak blbej rozhodně nebudu. Půjčím pokud mám, ale za mých podmínek - nelibí se ti tak táhni do banky.

Nechápu to upozornění na - PRVNÍ základ slušného jednání si vzít půjčku a mít dostatek vlastní sebekázně tu půjčku zaplatit -

Paní se dostala do srabu a má zájem mu to splatit. Proto se obrátila na nás s pomocí o radu jak na to. Píše že mu to chce splácet. Zajímalo by mne jak, pokud si z bankovního prostoru půjčku vzít nemůže, má schrastit tolik peněz. Nevím sice co z toho vás vede k takové úvaze že všichni co dluží někomu peníze jsou špatní. Pokud jsou všichni věřitelé tak znepokojeni a zhnuseni odporučoval by jsem jim chopit se krumpáče a lopaty a nepůjčovat nikomu nic. Myslím že tu osobu co jim půjčovala do toho nikdo nenutil. Chápu že je člověk velmi nemile překvapenej když zjistí že to je opravdu : Za dobrotu na žebrotu. Ale taková už holt lidská blbost je. U věřitele že věřil, a u zákazníka v podstatě že taky. Chyba byla oboustraná a není zde co řešit. Jen mi připadá že není zrovna nejhezčí, hanobit někoho kdo se dostal do těžké situace, a má ještě tolik osobní cti aby to tomu člověkovi alespoň zatím splácel.

Na její otázku jsem podal adekvátní odpověď, zatím splácet dokud mu nevrátí zbytek třeba z půjčky. Pochybuji že ihned prodali dům, auto a šli bydlet pod most. To bych jim tedy rozhodně nedoporučoval.

Na druhou stranu jde jen o prachy, ne zdraví.

Rozhodně jsem nikde netvrdi, že všichni co dluží peníze jsou špatní. Pouze poukazuji na to, že se jaksi změnily morální postoje. Já už podnikám víc jak jednadvacet roků. Za tu dobu jsem už těch půjček, úvěrů a leasingů už taky pár měl. A vždy jsem je včas a řádně zaplatil. Existuje pár pravidel, jejichž dodržování vás téměř určitě nedostane do problémů.

1. Nebýt hamoun a závistivec. (když má soused nové auto, televizi...tak j to musím mít taky a hurá na půjčku).

2. Mít trpělivost a nechtít mít všechno hned.

3. Půjčka NENÍ sociální příspěvek na zvýšení mé životní úrovně. Ve faktickém důsledku každá půjčka mojí životní úroveň sníží.

4. Půjčku si beru pouze do té výše, kterou mohu, v případě potíží, uhradit ze svého majetku. Výjimkou jsou podnikatelské a hypoteční úvěry. I když i zde je dobré zvážit, jestli neexistuje levnější varianta.

Byl jsem vychován v tom, že jako dospělý a svéprávný jedinec zodpovídám za své jednání v plném rozsahu a hamba by mě fackovala vzít si neuváženě na sebe břemeno dluhu a pak obviňovat věřitele, že mě neměl půjčovat, protože mě špatně odhad. Připadá mi to stejně praštěný jako soudit se s tabákovou firmou, že jsem sice 30 let hulil jak fabrika, ale protože mi neřekli, že je to zdraví škodlivé, tak že za to mohou oni. Bohužel se tyhle eimerický moresy sem tahají stále více a kdejaký vychcánek na tom staví svůj životní postoj.

Za jedinou správnou radu té tazatelce považuji jí říci: "Madam, prodejte co můžete, snižte si třeba svojí životní úroveň, zrušte dovolené na příštích x roků a ten dluh srovnejte". Chápu ovšem, že takto nepopulární rada se se žádným úspěchem nesetká. Je to surové a v bodování to nezíská bod. Ale je to moje řešení.

Já se přiznám že na peníze a splácení jsem velice opatrný. Kdysi jsem vzal půjčku sestře ta to nehradila, tajila mi i že chodí upomínky. Kdyby mi to udělal cizí člověk, tak na něj pošlu ... Ale je to vlastní rodina, a co teď? Kdyby to alespoň měla snahu platit. Ale opravdu jen díky své blbosti jsem se dostal na listinu neplatičů. Kdybych nebyl tak hodnej nikdy bych se tam nedostal. Dnes už je to dávno za mnou a mám čistý triko.

Dobrý ponaučení do života, ještě že to nebylo tolik co tady píší. Kdyby přišla dnes, tak bych jí pravděpodobně nepůjčil.

Podle mne jsou vždy obě strany zodpovědný za to co dělaj. Tak jako ve všem v živoťe.