Jak byt dobry spolecnik

Být dobrý společník znamená víc naslouchat než mluvit, při rozhovoru volit témata, která zajímají ostatní, nikdy nevolit témata kontroverzní (politika, fotbal,...) a uvědomit si, že nemusím mít vždycky pravdu. Samozřejmě to předpokládá aspoň základní rozhled ve všeobecných věcech. Nepoužívat při hovoru zbytečně složité vazby a cizí slova, kterým většina lidí nerozumí, dáváte tak najevo nadřazenost. Od dobrého společníka, jehož společnost bych vyhledávala, čekám nekonfliktní, příjemně plynoucí hovor o věcech, které mě zajímají, a ráda se dozvím něco nového. Rozhodně nejsem zvědavá na plamenné politické agitky nebo na velebení fotbalového celku a tupení toho druhého, pronášené hovězím hlasem.

Taky je dobré znát aspoň základy slušného chování, ať neuděláte svým společníkům ostudu, a umět tančit, to se hodí vždycky.

Dobrý společník by měl umět komunikovat bez ostychu, měl by se umět vyjadřovat a slušně se chovat. Být vnímavý, taktní, přívětivý. Měl by umět projevit zájem o druhé. Aby se lidé cítili ve Vaší blízkosti dobře, měla by z Vás vyzařovat pozitivní energie a zdravé sebevědomí. Měl byste se umět vyhýbat konfliktům a být trošku diplomat při konverzaci. Respektovat druhé, nekritizovat, nepovyšovat se nad druhé, nevnucovat se, nesoudit a neodsuzovat druhé, neponižovat, nebýt pomlouvačný ani útočný. Nemluvit za každou cenu a do všeho a nesnažit se být vždy středem pozornosti.

naslouchat a nemluvit jen o sobe