Přiznat krádež nebo se vymluvit?

Rekni, ze si zakopla, spadla rukou do jeji penezenky a pac si mela ruku olepenou od lizatka, tak se ti tam ty bankovky prilepili, nesli odtrhnout, tak si je musela vzit s sebou domu, kde si musela dat ruku pod tekouci vodu, aby vubec povolili.

Tomu uveri kazdy.

A to že okrádáš kamarády pro tebe potupné není? Zvláštní. Když máš žaludek na tohle,tak si vychutnej i následky. Nevím jak ostatní, ale kdyby mi můj kamarád čistil peněženku,tak na něj budu koukat skrz prsty i kdyby si vymyslel sebelepší blábol. A jestli se opravdu chceš změnit,tak začínat vymýšlením příběhu,tedy lží a neupřímností,opravdu není dobrá cesta. Ale přeji ti hodně štestí, nejsi v dobré situaci.

Říkat někomu kamarádka a zároveň mu krást peníze - neskutečné. Když nemám, tak nemám. Když zoufale potřebuji, tak si půjčím. Když kradu, tak si důsledky "vyžeru" se vším všudy. S přiznámím, omluvou, splácením a téměř jistě i se ztrátou kamarádek.

Dobrý den, přiznejte se, omluvte se, peníze hned vraťte a už to nedělejte. Zdravím!

Příběh Vám neporadím - to je hloupost. Je to kamarádka, tak ji vysvětlete, proč jste to udělala a snad to s tou omluvou přijme a pochopí.

axus - tak, to je příběh vcelku uvěřitelný, neb toto se stává často a každému .

Myslím, že už nemá význam slečnu dál kárat. Udělala chybu, je si toho vědoma, poučí se z toho, přijala kritiku, kaje se, stydí se za svůj čin (zločin) a vše napraví. Je mladá a já bych ji dal ještě šanci a důvěru - jednou z ní vyroste opora naší socialistické společnosti.

Pardon, nějak jsem se asi zasnil a vkradla se vzpomínka na "krásné" schůze.

Nemusíš nic dělat , pokud za to nepřebereš odpovědnost. Jinak nejsi člověk , ale kus hadru a nemůžeš čekat , že se s tebou bude zacházet v rukavičkách. To co děláš je nejlepší cesta do pekel a pochybuji , že toho necháš. To že uvažuješ , že by to byl pouze přestupek , že to není ani 5000 je pro mne něco šíleného. I kdyby to byla byť jedna koruna , tak je to prachsprostá loupež. Mně jako řemeslníkovi dávají lidi klíče od baráku a jedou na dovolenou. Nedovolil bych si ani otevřít dveře od pokoje kde nemám co dělat. Taky jsem zažil finanční krizi . Musel jsem vše prodat. bydlel jsem v lese v autě , ale poctivou dřinou jsem se z toho dostal.

Na tvém místě bych se ke všemu přiznal , uhradil vzniklou škodu, omluvil se a se sklopenou hlavou odešel.

Pokud vás nikdo neviděl, riskněte to. Stejně policie nic nevyřeší. Pak jim postupně ty peníze nějakou formou vracejte. Vlk se nažere a koza zůstane celá. Hlavně jim je nevracejte do peněženky. Třeba při převlíkání řekněte, že jí vypadla stovka atd.

Přiznej se. Stejně to kamarádka ví, a takhle máš šanci aspoň malinko to napravit. Ale zlodějka a ještě zbabělá lhářka - s tou už bych nechtěla nikdy mít nic společného. Samozřejmě se také předpokládá, že peníze vrátíš.

Nemůžu se ovšem zbavit dojmu, že když se přináš, tak to bude stejně jen ze sobeckého důvodu "abych je neztratila", ne proto, že se přiznat a napravit skutečně chceš.

Jednou mi velmi blízký člověk udělal něco podobného.. Nešlo o ty peníze, ale o tu nechutnou hnusnou velkou zradu.. a to fakt bolelo.. Důvěra je velmi křehká věc, která se buduje roky a přijít o ní lze během vteřiny. Napravit zdracenou důvěru se často ani nepovede.

Přiznat se, vysvětlit, omluvit se, sekat latinu a už to NIKDY neudělat! To, jestli Vám kamarádky odpustí, je jen na nich a pokud Vám odpustí, rozhodně to nebude ze dne na den.

Jo a vrácení peněz beru jako samozřejmost!

Mě taky spolubydlící na intru "čistila" peněženku a nejen to. Kradla mi pak i voňovku, časopisy a dokonce i starší učebnici. A já nemohla uvěřit tomu, že to dělá ona, protože jsme si dobře rozuměly a myslela jsem, že je skoro kamarádka. Samozřejmě mi nic nevrátila a nepřiznala se. Holky z jinýho pokoje mi to řekly, že krade i v obchodě oblečení atd. Je otázka, jestli to nebyla kleptomanka.

Ale dost mě to bolelo tehdy, ta zrada. A vůbec bych to do ní neřekla. Byla strašně milá, sympatická, inteligentní, hezky oblékaná. Dobře se učila. Dokonce jsem před ní i brečela kvůli tomu a ona se dokonale přetvařovala. Dělala chápavou. Nikdo jiný to dělat ani nemohl.

A náhoda tomu chtěla, aby jsme se potkaly a já si k ní po asi 13 letech přisedla v autobusu, aniž bych ji poznala. Pak jsem na ni koukla, poznala ji a odsedla si.

Je celkem jedno jestli se přiznáte nebo ne, já už bych vám nikdy nevěřila. Jak jste se vyjádřila k nařčení z krádeže, když vás u ni nechytili? Jste snad ve větší finanční kryzy než tisíce jiných lidí? Okrádat rodinu a kamarády je to nejsprostější co můžete udělat.

Fuj, psala jsem rychle, omlouvám se za ta Y.

no tak to sis to pekne potento, to neumis ukrast kilo rodicum z penezenky jako to delal zamlada kazdy? Sorry ale kdybych vedel, ze mi kamos krade z penezenky, tak by ani priznani ke spatne situaci nepomohlo a skoncil by. Muzes se vymluvit na co chces, nic nezafunguje... najdi si nove kamarady, kterym nebudes krast

Zalezi jake mate rodice, kasu v rodine drzela mamka a vzit si par kovovych drobnych bylo tolerovano (v odpovedi jsem uvedl 100kc protoze jsem zapocital inflaci za par desitek let, ted mate za stovku 1 krabicku cigaret, stejne jako tehda Clea za 7,50Kc), otec si bral 20 na pivo kdyz sel vencit psa a podobne, stejne tak zbytek ze sobotniho nakupu byl "od cesty" (nikdo by si v zivote nedovolil vzit nejakou podstatnou castku) stejne jako jsme mohli vratit flasky od piva a sodovek, prvni jsem s nema behal ja, a pak prevzala stafetu mnohem mladsi sestra, samozrejme, ze jinak o vetsi obnos si clovek uplne normalne rekl, a bud dostal nebo ne... rodina je rodina, ale nekoho takto sproste okrast o uplne cizi penize, jak uvadi tazatelka je propastny rozdil. Je to jako kdybych sousedce, ktera nas mela rada a ktere jsme rikali teto a mohli jsme k ni do bytu, ukradl penize z penezenky.
Ted jsou rodice v duchodu, a ted mam naopak penez dostatek ja a rodice to patricne pocituji, takze zastrcte kolty do kapsy moralisti, kdyz nic blizsiho nevite

Přiznat se, omluvit se za to a slíbit že se to už nestane. Na omluvu přijet na praseti a odrážet se kachnama.

Nejhorší je ztráta důvěry, tu zpátky těžko získáš. Tohle se časem dá odpustit, ale zapomenout ne. Pokud budeš sekat dobrotu, tak tě kamarádky možná vezmou zpátky, ale už to nikdy nebude jako dřív.