Jak vyřešit ydlení?

Pokud máš dobré vztahy s dětma, vyhovíte si, nehádáte se, mají tě rádi a je ti s nima dobře, volil bych rodinu.

Já si myslím, že vy musíte vycházet z toho, co sám o sobě víte. Třeba to, že vám mladí, po nějaké chvíli vadí. Jsou na vás hluční, jinak hospodaří, děcka jsou rozjívená atd. Také to, jak se umíte o sebe postarat. Nejen v samoobslužných činnostech, ale i to jaký vedete život. Jestli v teplákách, u televize nebo pc, sluchátka na uších nebo zajdete na jedno a pokec s lidmi, za nějakou kulturou atd.. V neposlední řadě, jak vaši mladí snášejí vás a vy je. V baráku, v jedné místnost, se společnou kuchyní a koupelnou + wc, není úniku. Soukromí? To je nějakých 4x4m s oknem a dveřmi. Když to nefunguje, musí to být na mašli. Jste pouze "dědou" V bytě jste svým pánem. Zorganizujete si všechno tak, jak vám to bude vyhovovat nejlépe. Když máte blbou nebo dobrou náladu, neodskáče to nikdo z blízkých. Když si najdete pár známých, přátel, můžete žít aktívní život, bez kontroly a tím také dobře míněných rad mladých. Pak to je. "Jaký si to uděláš, takový to máš" Navíc, když by bylo zle, byt můžete vždycky prodat a mladí jednu cimru pro vás vždycky najdou. Já za sebe, protože jsem ráda nezávislá a mám ráda své soukromí, bez dobře míněných rad a doporučení, hlasuji pro byt.

V domě ztratíte svůj život. Podřídíte se silnější většině. V bytě zůstanete sám sebou.

Kdybych byl v takovéto situaci tak bych šel do svého, teda na byt.

Muž

Byt,není nad to být ve svém a k mladým chodit jen na návštěvu,čím budete starší,tím více oceníte byt a ani ta hypotéka není tak velká,oproti těm 700000,-do toho bych už v 56-ti fakt nešla.

V případě, že nebudete navazovat nový vztah, dobrých vztahů v rodině, užití si vnoučat a vzájemné pomoci, tak stačí opravdu ta jedna místnost. Menší náklady na bydlení. Sice vyšší splátky hypotéky, ale ta se časem zaplatí. Ale jste ještě vcelku mladý, pokud by jste chtěl přítelkyni a spolu cestovat, tak vlastní je vlastní. Můžete ještě promýšlet, co kdyby jste bydlel u mladých a oni se nepohodli a přišli by, že se chtějí rozvést. Bylo by pro Vás možné zůstat tam, nebo by jste musel hledat další bydlení? Pro mě by to byla strašně těžká volba, asi jako pro Vás. Potřebuji mít kousek té zahrádky, moc by mě chyběla, ale samota ve 2+1 k nevydržení. Nikdo nevíme, co bude v budoucnosti. Takže shrnuto asi takhle - byt ano, ale s přítelkyní /přítelem/.

Určitě byt.

On se dá družstevní byt koupit?

Jedine do SVEHO-na navstevu muzete zajit kdykoliv-ale vracim se do toho co mi rika-PANE!A s mladymi pohromade?.

I když s mladými nyní jistě dobře vycházíte, nikdy nevíte, co se může stát. Nepřeju jim to, ale mohou se třeba jednou rozvést, jako Vy, ten, co tam zůstane si přivede nového partnera a s tím si třeba nesednete. A nastanou problémy.

Byla bych pro ten byt. Ten bude jen Váš, můžete si tam zalézt, když budete chtít být sám a hotovo. Jestli Vám chybí zahrádka, můžete chodit zahradničit k nim. Jistě budou rádi, když jim pomůžete. Ale pak zase domů. Stejně tak s těmi dětmi. Když Vám budou chybět, navštívit je,pohrát si... Ale kdybyste tam bydlel nastálo, už by Vás někdy jejich křik a hašteření ve Vašem věku rozčilovalo. Doma budete mít klid. Zvláště, pokud jste soběstačný, umíte si uvařit, nic Vám nebude chybět.

Píšu z vlastní zkušenosti. Postavili jsme si patro na domku manželových rodičů. Nemohu říct, že bychom se prali, ale přece jen dneska vidím, že bych raději byla sama. Tchyně do všeho mluvila, radila, lezla nám nahoru, šumovala po skříních. Když jsme měli nějaký program, zavelela a muselo se obracet seno. Koupání muselo počkat. Naše děti se obě odstěhovaly a my jim nebránili. Víme, že je to tak lepší, jsou spokojeni oni i my. Jaga.