1x



Tak nějak nežiju svůj život

Od: Datum: 17.03.14 12:28 odpovědí: 14 změna: 17.03.14 18:16

Dobrý den, poslední dobou mě trápí pocit jakési...Depersonalizace? Nevím, jestli se to tak dá nazvat, nejsem odborník. Zkrátka, mám pocit, že svůj život nežiju, že ho jen tak jako přežívám, dělám všechny věci jako dřív, plním svoje povinnosti, vykonávám koníčky, scházím se s blízkými, ale...Ten život v tom chybí. Jak kdyby mě to nezajímalo. Jak kdyby to byla jen povinnost, která se musí udělat, ale mě se to absolutně netýká, já jsem někde mimo to. Nic si nedokážu užít, z ničeho se neraduju...Napadlo mě, že je to možná útěk od problémů - mám samozřejmě starosti, jako každý,hodně povinností a práce, ale nemyslím, že by to bylo až tak extremní. A dost často si představuju život jiných, jak jim musí být fajn, jen mě je tak strašně prázdno a na nic... Čím myslíte, že to je? Co s tím dělat? Jak si začít vážit vlastního života, i s jeho stinnýma stránkama?


Seznam odpovědí:
 
moment čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Zobrazení struktury odpovědí v otázce
Skrytí struktury odpovědí v otázce
Zobrazení struktury odpovědí v otázce

 

Odpovědi na otázku:
Datum: 17.03.14 12:42

spíš možná nějaký počínající depresivní stav?...vyhledej odborníka, psychologa nebo psychiatra, zhodnotí stav a profesionálně poradí

doplněno 17.03.14 12:48:

píšeš...Nic si nedokážu užít, z ničeho se neraduju...jestli máš takový pocit delší dobu, zkonzultuj problém s odborníkem

Ohodnoceno: 0x
 
Od: pinozenka
Datum: 17.03.14 12:44

To mě také napadlo, ale nějak si nechci připustit, že by na mě lezla deprese...

Datum: 17.03.14 12:47
avatar

Vykazujete symptomy deprese. Jestli si neumíme pomoci sama a nic nepomáhá, chce to odborníka psychiatra.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: pinozenka
Datum: 17.03.14 12:53

A sakra...A není nějaký způsob, jak si pomoci? Vím, že deprese se vůlí zvládnout nedá, ale třeba když to není těžký stva nebo je to v začátku, třeba se s tím může ještě člověk nějak poprat. Nechci užívat antidepresiva

Datum: 17.03.14 13:01
avatar

Pokud píšete sem na poradnu, tak je vidět, že si sama pomoci už nedokážete. Proč nechcete antidepresiva? A kdybyste měla vysoký krevní tlak, tak taky nebude na to brát léky, když je vám lékař předepíše? To je totiž úplně stejné. Ale jestli nechcete, tak zkuste pít čaj z meduňky nebo třezalky, nebo to střídat. Pak zkuste kozlíkové kapky, ty jsou na uklidnění. Nebo zkuste zvýšit příjem hořčíku třebas v tabletkách, ale k tomu mléko, mělo by to fungovat antidepresivně. Anebo NOVO-PASSIT 1X100M, to je taky na takové stavy úzkostné.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: pinozenka
Datum: 17.03.14 13:02

Děkuji mnohokrát za rady. Já mám obavy, že už potom nebudu moci přestat, že když potom antidepresiva vysadím, vrátí se to třeba ještě horší...

Datum: 17.03.14 13:04
avatar

Lékař vám nemůže vysadit antidepresiva jen tak. Vysazují se postupně a až ve chvíli, kdy je jasné, že se pacient je schopen se svými problémy poprat sám bez prášků.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: jancak
Datum: 17.03.14 13:28

je rozdíl mezi úzkostí a depresí, sama bych nic nevymýšlela, zajděte si za psychiatrem. Zhodnotí, zda potřebujete léky, případně zda zkusit zmíněné alternativní bylinné preparáty. Například "Anxiolan" je též bylinný přípravek s třezalkou, sama nejlépe zjistíte, zda vám bylinné přípravky stačí. Bylinné i chemické léky na tyto potíže nejsou vhodné pro těhotné a kojící ženy, v případě těhotenství byste se musela poradit s lékařem

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 17.03.14 14:11
avatar

Dobrý den. Vy přemýšlíte o antidepresivech a zatím jste ještě nevyhledala žádnou odbornou pomoc. Zkuste začít psychologem, ten antidepresiva nepředepisuje. Rozebere s Vámi Váš problém a pokusí se Vás nasměrovat, jak z něho ven. Ale snažit se budete muset sama. Neuvedla ste to základní - kolik je Vám let? Nemůže to být i tím, že Vám třeba v životě chybí partner a Vy se cítíte sama, popř. citově strádáte? Píšete, že si často představujete život jiných, jak jim musí být fajn...Zkuste si představit život i těch, kterým není ani trochu fajn třeba - dostali se do velkých finančních problémů, nepřeje jim zdraví, zápasí o přežití, ztratili zaměstnání...A v neposlední řadě třeba ani našim postiženým spoluobčanům nebývá vždycky príma a přesto se snaží vést plnohodnotný život, jak jim to jejich možnosti třeba dovolují a dokáží se radovat z každodenních maličkostí. Neřešte problém antidepresiv předem a nezdůvodňujte si tak, proč nevyhledat odbornou pomoc, pokud si sama se sebou nevíte rady. Zkuste nejdříve návštěvu toho psychologa. Ale jak říkám, záleží i na tom, kolik je Vám let a jak dlouho u Vás tento stav trvá...

doplněno 17.03.14 14:34:

A nemůže to být třeba i tím, že zatím nemáte děti a Vy se cítíte tudíž jako žena nenaplněná? Vím, že ne všechny ženy třeba touží po dětech, ale pokud Vy ano, i tam může být třeba příčina...

Ohodnoceno: 2x
 
Od: pinozenka
Datum: 17.03.14 14:25

Děkuji za odpověď. Máte pravdu, všem není jen líp, než mě. Je mi 32 let, partnera mám, děti ještě nemáme...Trvá to asi posledního půl roku...

Od: pinozenka
Datum: 17.03.14 14:45

Já po nich toužím a přítel vlastně už celkem taky, ale zatím bylo naše pracovní vytížení takové, že jsme prostě měli stále pocit, že není vhodná doba. Ale je fakt, že když vidím kamarádky, které děti mají, jak si mateřtsví užívají, je mi to líto...

Od: pinozenka
Datum: 17.03.14 14:45

Tedy to, že já děti nemám, ne že ony jsou spokojené, samozřejmě

Od: ivik®
Datum: 17.03.14 15:43
avatar

Zdravím,tak to jsme asi dvě.které na tom jsou stejně.Já mám zase pocit,že celý život jen řeším trable,starosti a průšvihy,které jsem skoro nikdy nezavinila a ani se na nich nějak nepodílela.Stále radím ostatním,vyslechnu jejich starosti a přání,pomáhám členům rodiny,ale snad nikdy se mi nestalo, aby někdo zavolal nebo přišel a zeptal se ,jak jsem na tom já...Mám také pocit,že je život nějak prázdný.Když jsem si myslela, že mám kolem sebe fajn lidi,tak BUM a byl z toho podraz a nůž v zádech...Co s tím?Sama nevím...

Ohodnoceno: 0x
 
Od: johnycage*
Datum: 17.03.14 18:16

Troufám si tvrdit, že takhle žije mraky lidí. Mají život nalajnovaný, žijí v stereotypu a to už tak dlouho, že se bojí vystoupit z něj. Drží se zajetých kolejí aby něco nepokakali i když vědí, že to takhle stojí za velké prd. Jenže co si počít se životem, to vám nikdo neporadí. Pokud na to máte koule a něco peněz...Možná pomůže dovolenka na Mácháč nebo za Dalajlamkou. Možná je třeba si na dvě hodinky sednout a rozmyslet, co si v životě dál počít, kam se odpíchnout...Musíte pouvažovat o sobě, svých možnostech a co byste ráda...

Ohodnoceno: 0x
 

 

 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright © 2004-2016 Poradna Poradte.cz. Všechna práva na poradně Poradte.cz vyhrazena.