Prestava me bavit

Ahoj.

Otázka zněla: Jak by jste se zachovali vy?

Odpověď: Zachoval bych se úplně stejně jako ty. Mám přítelkyni, která přes týden studuje VŠ, domů jezdí až v pátek a věnuji jí, co nejvíce času to jde, protože víkend hrozně rychle uteče a zase mi odjede, s rodiči je už jen minimálně-v pátek odpoledne, v sobotu dopoledne a v neděli večer, jinak jsme stále spolu, buď u nich doma nebo u nás doma nebo někde venku nebo na výletě, v zoo, na bazéně... Pokud má prázdniny, tak jsme spolu denně, jen si odskočím odmakat 8 hodin do práce a jsme zase spolu. Pokud by chtěla jet někam daleko beze mě, tak bych byl hodně naštvaný, takže by buď byla doma a nebo bych jel já s ní, je to na domluvě.

Ahoj. Chápu, že pokud má člověk někoho rád a záleží mu na něm, chce s ním strávit i více času. Ve vztahu by měli být spokojeni oba dva. Je to o kompromisech, situaci by se měli umět podřídit oba dva a snažit se hledat řešení, aby to vyhovovalo oběma. Není dobře, aby se neustále podřizoval jen jeden tomu druhému. Komunikujte o tomto problému s přítelem. Pokud mu na vás záleží a má Vás rád, jistě se nad tím zamyslí a bude hledat řešení, aby Vás neztratil a váš vztah se upevňoval. Vím, že práce se těžko shání, ale pokud ho ta současná nebaví, měl by se pokusit hledat práci jinou, která by nebyla takovou překážkou ve vašem vztahu. Pokud bude v tomto směru vyvíjet snahu a opravdu řešení hledat, mějte trpělivost. Nejde to ze dne na den. Zkuste si lépe zorganizovat na sebe čas, když už spolu můžete být. Protože se vídáte málo, měl by mít váš vztah přednost před vším ostatním, má-li vydržet.

Musíš si zvykat. Za totáče chodili kluci na vojnu, Češi pokud možno co nejdál na Slovensko. Kluci, které jsem znala, skončili v Malackách, Nitře, Košicích. A Slováci zase tady. Taky bys ho 2 roky neměla, kolikrát se první opušťák povedl až za velmi dlouhou dobu.

Navíc - studuješ gympl. A to je vlastně příprava na VŠ. Uplatnění přímo z gymplu je takřka mizivé. Proto Tě zřejmě bude čekat VŠ. Takže nebudeš pořád jen se svým milým. Ne kvůli jeho práci, ale kvůli Tvým studiím.

Ber to tak, že právě odloučení může Vaši lásku prověřit. On je v práci daleko, ale dělá. Vydělává. Myslím si tedy, že je na něj spolehnutí, žádný flákač to nebude. Jen nechápu, proč se nesnaží najít si práci blíž ke svému bydlišti. Měl by po starostech on i Ty.

Je od něj hezké, že svůj čas rozděluje mezi mamku a Tebe. Má pěkný vztah s matkou, tak na ni nežárli. I ona ho chce vidět, popovídat si s ním.

Pokud vám to vydrží, jednou budete spolu pořád. A je klidně možné, že to, co bys dneska chtěla, Ti poleze na nervy.

Slyšela jsem, že "ponorková nemoc" je velice častá u manželů, kteří odešli do důchodu. Dříve se tolik neviděli, každý ve svém zaměstnání a najednou sedí spolu doma a lezou si občas na nervy.

Ono je dobré všeho s mírou. Jaga.

Jak sama rikate, z neceho musi zit. Jestli chcete situaci resit, tak mu zkuste pomoci sehnat praci v okoli. Chapu Vas, ze Vam pritel chybi a chtela by jste byt s nim. Nejlepsi bude si s nim sednout a zkusit najit moznosti. Dale muzete vydrzet az odmaturujete a treba si najit praci tam, kam jezdi on.

Můj přítel bydlí ještě dál, než ten tvůj. Pracuje někdy i přes víkend, já občas také, vídáme se pouze o víkendu a někdy pouze jeden den. Taky bych přítele chtěla více, ale bylo by to sobecké, požadovat, aby nešel do práce, aby dělal to a to.

Ale miluju ho, takže budu dojíždět nadále, stejně jako on za mnou. Funguje to právě proto, že se máme rádi, a letos to bude 5 rok. 120 km nás nemůže rozdělit.

To je pěkné dilema. Myslím, ale, že stojíte před rozhodnutím, jestli se s ním rozejít a nebo se s jeho pracovním režimem smířit. Když se s ním rozejdete, budete s ním paradoxně ještě méně, než teď. Když se s tím smíříte, bude to - předpokládám - pouze na čas, jednou budete spolu a Vy budete vědět, že máte doma chlapa, který dokáže setrvat v práci, která ho nebaví a je daleko, jen proto, aby "uživil rodinu". To je pro mne známka spolehlivosti. Mohl by hodit nohy na stůl a čekat, která zábavná práce blízko jeho bydliště mu přilítne pod nos...

Hledá jinou práci v okolí bydliště? Jestli ne, zkuste se mu svěřit se svými pocity. Neříkala bych, že Vás to nebaví, spíš že Vám chybí, máte pocit, že tím Váš vztah trpí. Může pak bez nátlaku hledat jinou práci blíže a Vy budete mít jistotu, že až se nějaká najde, bude vše OK.

Vztah by se měl nějakám způsobem vyvíjet, pokročit kupředu. Měli byste spolu dělat věci, které páry spolu dělají, mít společné činnosti. Tím nemyslím pouze sex. A to vy nemáte. Přešlapujete na místě. Musíte vymyslet, jak si zařídit společný život až školu dokončíte. Plánovat, snít. Taková "víkendová" láska musí někam, směřovat. Mít perspektivy. Jinak je ubíjející.

Ber to pozitivne, budete se vidat casteji, polezete si na nervy a za dalsich par mesicu papa. Takhle jste si vzacneji, uzijete si spolu prijemne vikendy a kdyz prijde nekdo z vas dmu z prace/skoly nastvany netaha to na toho druheho. Budes se o nej denne starat, prat mu, varit, uklizet po nem, poslouchat kdyz prijde nastvany? Zkus si predstavit jak by to bylo, kdyby jste spolu byli denne. Jak to mam takhle s manzelkou uz hodne dlouhou dobu a jsme v pohode.