Jsem líná, nic mě nebaví, jste také takoví?

Někde jsem četl zajímavou studii, že líní jsou typicky lidé, kteří mají nedostatek železa. Zkusil jsem tímto směrem pozorovat okolí a zdá se, že je to pravda. Kdo v mém okolí vykazuje typické příznaky nedostatku železa (průsvitná bílá barva kůže, únava, často problémy se srdcem a celkově oběhovým systémem) je taky líný. Jakoby nemá energii, odkládá, nedokáže se dokopat k udělání čehokoliv, co ho nebaví. Je to logické - to co nás nebaví vyžaduje většinou mnohem více mozkové aktivity, ale když není mozek správně živen, brání se tomu, odmítá se zatěžovat. Naproti tomu vyvalit se před televizi a jen tupě zírat na hovadiny, k tomu žádná mozková aktivita není potřeba, to nám utlumený mozek bez problémů dovolí

Takže doporučuji změnu jídelníčku - vypustit cukry, vše slazené, chemické, mléko a mléčné výrobky hodně omezit (ničí řelezo). Zkus si občas uvařit jáhly a různé jiné obilniny - ty by měly být základem zdravé stravy. Získáš víc energie a lenost zmizí sama.

Dám ještě jeden příklad který dokazuje, že aktivitu jedince řídí množství "energie". Feťáci, kteří berou povzbuzující drogy - když si píchnou, nakopne je to, začnou lítat, dělali by cokoliv. Bez drogy se jejich rovnováha vychýlí zase hodně na druhou stranu - jen bezvládně leží. My co nefetujeme do takových extrémů nezacházíme, ale stejně je zde nebezpečí, že se můžeme dlouhodobě začít díky nevhodné utlumující stravě pohybovat na straně neaktivity.

Vykašli se na všechno a dělej jen to, co Tě baví. Nakonec se dostaneš do takové životní situace, že ještě ráda budeš dělat to, co Tě vůbec nebaví )

Vinu nesou většinou rodiče. Asi se mnoho lidí usměje, prožila jsem dětství v jiném století. Ale děti měly celou řadu povinností. Jsem z vesnice, některé děti pásly husy, my je neměli, tudíž já ne. Ale chodila jsem králíkům na "dloubánky", slepicím na kopřivy, nasekala je, večer slepice pozavírala, sebrala vejce. Chodila jsem stát každou středu do fronty "na maso", až mamka v 15 hodin přijede z práce, aby měla pěknou pozici. Vím, smějete se, dneska už se to nedělá a masa si každý nakoupí, co hrdlo ráčí. Ale jen chci naznačit, že tu byly povinnosti. Ráno, před odchodem do školy, stihnout ještě zaběhnout do krámu s bandaskou pro mléko a pečivo. Kamarádka zase chodívala denně do sběrny mléka vymývat konve - za svou matku, která to měla na starosti. Každou neděli jsem krémovala a čistila hromadu bot pro celou rodinu. Mamčiny, taťkovy, mladší sestry i své. Musela jsem trhat rybíz, švestky či jiné ovoce, mamka pak dělala marmelády či povidla. Já pomáhala, myla sklenice apod. Pověsila jsem prádlo, či ho suché posbírala. Nebyla jsem sedřená, jako "černý muž pod bičem otrokáře", rodiče dokázali pochopit, co zvládnu a nenakládali mi práce přes moc. Mohla jsem i chodit ven s kamarádkami. Přesto jsem už měla určité povinnosti. To dneska dětem chybí.

Dnes je to všechno jinak, nemohu to srovnávat, ale dnešní děti nemají takřka povinnosti. Vidím to u vnoučat. Všechno dostanou až pod nos, stačí natáhnout ruku. Sedí u TV, u PC, nebo vymýšlejí hlouposti. Proto vzniká i ta lenost. Budu se válet na kanapi jako čuník, večeři mamka uvaří a stejně ji dostanu. Tak proč něco dělat? My loupali brambory, dali je uvařit, v 11 letech už jsem už uměla 2 jednoduché lité buchty. Prostě nás mámy připravovaly pro život. Dneska na co? Všechno se přece koupí, i ta buchta.

Opravdu vidím vinu spíš ve špatné přípravě rodičů pro život. Jsou 2 možnosti. Buď, až budete mít třeba vlastní děcko, se vzpamatujete, doženete, co jste zameškala a bude dobře. Ale bude to náročné, stát se z lenochoda dobrou pečující ženou a mámou. Nebo zůstanete taková, jaká jste a...o tom psát nebudu, sama si jistě dovedete představit ty konce. Takže máte všechno jen ve vlastních rukou. Jsem už stará, ale nedovedu si představit, že bych proválela jen tak den. Pořád je co dělat, když člověk chce a tu práci kolem sebe vidí.

Včera jsem obešla po zimě zahrádku. To zase bude práce, plevel bují...Dneska s tím začnu. Prostě, kdo chce, práci si najde. jen lenoch se válí na gauči. Jaga.

Ještě přidám zážitek z léta. Byla jsem u známých. Právě jim přijela 13 letá dcera z tábora a znuděně hodila tašku v obýváku na zem. Paní domu ji vzala, vysypala všechno na velikou hromadu, že roztřídí čisté a špinavé. Vše zmuchlané, naruby, nic složeného. Nejvíc mě překvapilo, že takřka na všech kalhotkách zůstala přilepená použitá vložka. Ano, ani to si dívenka nedokázala odtrhnout a zahodit. Přivezla to domů - mámě a ta, nadávajíc, to sundávala. Za tohle by mě byla hrozná hanba - tohle přivézt domů.

Paní dělala jako by nic. Sundala to, naházela do koše. Já bych té slečně dceři dala takovou facku, až by se jí hlava otočila o 180 stupňů. Cožpak tohle je povinnost matky? Zároveň ale i ta matka má kus viny - naučila svou dceru něčemu kloudnému?

Luční dívko, nezlob se na mně, ale příjde mi úplně na hlavu, když někdo postaví své nedobré vlastnosti jako lehké téma do diskuze. Nevypadáš na úplně blbou, tak proč se takhle chováš? Přece už musíš vědět, jakou práci dá tvým rodičům uživit vás a musíš vědět, co tě v životě čeká. Na co se musíš připravit. Musíš vědět, že bez vzdělání se neobejdeš. A bez zručnosti, kterou získáš jen tréninkem, také ne. Všechno víš, všemu rozumíš a přesto hnípáš a bojíš se, že propadneš a klidně se ptáš, co máš dělat?! No nekecej!

Za takové chvání moje děti dostaly ihned srážku z kapesného. Nepracuješ, nedostaneš peníze! Chceš být samostatná, dospělá, tak se tak chovej! Já v zaměstnání také musím odstavit práci, ať se mi chce nebo nechce. To proto, abych dostala plat, který nám zajistí živobytí. Jinak žádné nákupy ani do kuchyně, ani do tvých skříní! Nechce se ti pracovat? Nemusíš. Ale počítej s tím, že budeš bez!

Požádej rodiče o kapesné. Trvalý přísun peněz v pevných časových odstupech, jen pro tvou potřebu. Naučíš se hospodařit, naučíš se, že s určitým obnosem musíš nějakou dobu vyjít, plánovat si, vyškrtnout to, co není pro tebe důležité, nerozhazovat. Budeš to v životě opravdu potřebovat. Popros o peníze co 2 týdny a pak, až si uvědomíš, co peníze a čas jsou, může to být jednou za měsíc. To ale mnohem později. To kapesné ber jako plat, který si zasloužíš. Nebo také nezasloužíš.

Na to u malych deti lati par na zadek. U Vas uz je bohuzel pozde. Predpokladam, ze rodice dohlizk na Vase studijni vysledky? Vypada to, ze Vam chybi motivace, zkuste si sama sebe predstavit za 10 let s tim co chcete delat a s tim, jak to bude realne bez vzdelani..

Vybudovala jste si v sobe blok, ktery ted musite sama vedome rozbourat. Zkuste zacit treba zde:

gruber.blog.idnes.cz/...

Ja to mam presne naopak. Neustale se potykam s nedostatkem casu. Praci, par hodin spanku denne a vsechny sve konicky do pouhych 168 hodin tydne proste nenacpu... nastesti se daji nektere cinnosti vykonavat soucasne (vareni+prace, alkoholismus+prace, vareni+alkoholismus+prace)... ale prinejmensim 14 dni v roce davam pruchod sve prirozene lidske lenosti. Lezim na plazi a usrkavam pinacoladu, nebo jiny drink, dopravam si dlouhe masaze, atd... uz aby bylo Zari.

Nejlepsi bude, kdyz se kopnete do zadku, nebo jinak potrestate za svou lenost a zacnete konecne makat! ... mam obavu, ze pevnou vuli bud mate nebo nemate, a v takovem pripade si budete nejspis nadavat do konce zivota.

Myslím, že to bude stará dobrá prokrastinace, chronický odkládání nepříjemných věcí, vítej v klubu, já raději uklidím celý dům, než abych šla na daňové přiznání :D Zítra na to mrknu!

Tohle není typická lenost... já taky nemůžu dělat věci, co mě nebaví, proto jsem si musela udělat ŽL - nesnesla bych mít nad sebou autoritu, aby mi někdo nakazoval, co mám dělat... Lidé jsou prostě různí, Ty to máš bohužel těžký, protože to se střední ještě musíš vydržet...

Vyzkoušej metodu Kaizen

michalickova.blog.idnes.c/...