Nejste přihlášen/a.
Mame se synem delsi dobu spory a vymenili jsme si hodne emailu, kde jsme se vzajemne osocili z ruznych veci. Presto mi vsak nedava spat jedna veta, kterou nam, jako rodicum syn mapsal. Zajimal by mne proto Vas nazor na ni, jestli si ji s manzelem vykladame spravne, protoze nas to hodne mrzi.
"Kdyz jsem nad tim co jsi mi napsal premyslel, mozna by se mi lepe zilo s tim, ze jste mrtvi, nez ze Vas do smrti neuvidim, ale pokud to je jedina cesta, jak si zachovat zdravy rozum a fungujici rodinu i partnerstvi, pak ji podstoupim. Mi totiz na Martince zalezi, ja ji nepouzivam jako predmet hadek a nikdy bych si nedovolil zvysovat hlas pred tak malym prckem. "
Chapeme spravne, ze si syn preje, abychom radeji byli mrtvi? Tvrdi nam, ze ne, ale jak byste to pochopili vy?
Vyplivaji mi z toho dve veci.
1. Syn by dal prednost rodine a zdravemu rozumu pred tim videt vas po zbytek sveho zivota. Bylo by to ale pro nej tak tezke vas uz nikdy nevidet, ze by se mu v takovem pripade zilo uz i lehceji s vedomim, ze ste mrtvi. Neznamena to ale, ze si preje, abyste zemreli. Naopak je z toho citit, ze o vas nechce prijit - tedy vas uz nikdy nevidet.
2. Ste vsichni ****, ze se hadate a osocujete.
Jéééžiši, co to děláte? Nejste dost staří na to, abyste věděli, že se do mladých nemáte montovat a nemáte se s nimi hádat? To nevíte, že si mladí žijí a budou žít svůj život, bez vašich rad, rozborů, pravd a hádek?! Chcete aby se syn rozvedl? Co sledujete, co chcete dosáhnout tím, že jim řeknete "pravdu"? Vaši pravdu. To co z vašeho místa, z vašeho pohledu vypadá jinak, než z jejich. Vy jste na to, abyste chválili a byli rádi za to, že váš mladý má fungující rodinu, kterou miluje a ona miluje jeho. Nejste na to, abyste jim diktovali, jak mají žít. A nedejbože na to, abyste jim jejich život financovali a pak měli pocit, že můžete pindat, protože jste si to zaplatili. A jste taky na to, abyste si pěkně žili svůj život a nelili si do něho jed, tím, že se staráte o něco a komentujete něco, do čeho vám nic není! Nezplodili a nevychovali jste své dítě proto, aby žilo podle vašich představ, ale proto, aby si žilo svůj život. A bylo šťastné. To je pro všechny rodiče směrodatné! Omlouvám se za tvrdost, s jakou vyjadřuji svůj názor, ale naši mi taky kecali do života a dělali mi peklo. A přitom prd věděli! Už dávno nejsou a já jim stále nemohu odpustit.
ne, já to chápu tak, že aby si zachoval zdravý rozum, fungující rodinu a svou partnerku zvolí onu těžkou cestu vás do smrti nevidět. Ale že to pro něj bude hrozně těžké, ale že partnerka mu za to stojí...
o tom, že by si přál abste byli mrtví - to z textu nevyplývá...
doplněno 20.02.14 15:59:p.s. ještě jsem Vám chtěla říct - syn je dospělý a má svůj život. Tak se mu do něj nepleťte a nechte ho žít tak jak on chce!
vy máte svůj a on taky svůj... Neničte se navzájem!
Čistě z jazykového hlediska je to o tom, že by pro něj byla snanější vědět, že vás neuvidí proto, že jste mrtví, než proto, že jste se rozhádali. Tedy je snadnější se smířit s něčí smrtí (= jako s důvodem, proč někoho už nevidět), než s tím, že je to kvůli vzájemné zlé krvi (= pekelně hloupý důvod, proč už někoho nevidět). Ale těžko to brát doslova, když se hádáte. Jestli už ale používáte v hádkách i takovouhle munici, tak to potěš.
Vidím to jako včera, když mě rodiče vedli do 1. třídy, když jsem chodila do tanečních, dělla řidičák, maturovala, vdávala se... A je to už spousta let.
Proč to píši? Že je lidský život hrozně krátký a uteče jako voda. Proto si ho neztrpčujte hádkami, zlobou a osočováním. Máte dsyna a i on má jen 1 mámu a 1 tátu. Přestańte se hádat, začněte se navzájem respektovat a tolertovat, abyste měli jenou na co vzpomínat. na to, že jste prožili pěkný život.
"Když ses narodil, plakal jsi a všichni kolem se usmívali. Žij tak, aby všichni plakali a ty ses usmíval, až budeš tento svět opouštět." Jaga.
Zdravím . Já to chápu tak , že vás má syn moc rád , ale zkrátka už se z něho stal chlap , který má svoji rodinu a tu si brání. A vypadá to , že je i dobrý otec na kterého můžete být hrdí.
Mám dvě dospělé děti , kteří už mají své rodiny. Víte kolikrát bych ,když jsem u nich na návštěvě ,řekl proč to děláte takhle ,nebo to se mi nelíbí ,ale naštěstí se včas zarazím a řeknu si. Vždyť ti po tom může být ho.no. Buď rád , že ti půjčí vnoučka a ne.er se do nich. Ti mladí si tu hubu musí stejně rozbít sami aby pochopily. Omlouvám se za ty vulgarismy.
Podle toho co jste napsala ,se mi zdá , že vy jste ta dominantní osoba v rodině a že se snažíte manipulovat se svým sociálním prostředím. Též mi připadá , že jste trochu hysterická. Vím , že je to velice těžký . Starýho psa novým kouskům nenaučíš . Ale pokud nechcete stratit vnučku a syna tak se sebou musíte něco udělat VY. .
Evidentně to bylo napsáno v rozrušení. Slova o smrti by se neměla ani v rozrušení používat. Ale už se stalo.
Jako úplně cizí a nezasvěcený člověk si to překládám tak, že vás syn má stále rád, že ho velmi mrzí, že jsou zřejmě vztahy pokažené tak, že se nebudete vídat. Velmi nešikovně chtěl sdělit, že konec vztahu (myslím obecně) jinak bolí, když končí smrtí, a jinak v případě, když druhá strana, zcela jistě milovaná, jaksi zabouchne dveře.
Opravdu to v tom prvním případě bolí jinak. Jednorázově, velmi, ale člověk si uvědomí, že smrt patři k životu, nezapomene, ale celkem klidně žije dál svůj život. V druhém případě ho provázejí myšlenky, co a proč se stalo, co a proč mohl nebo nemohl udělat, co zítra, za měsíc, jestli je to opravdu napořád.
Váš syn si v žádném případě nepřeje vaši smrt. Ale sděluje, že si ze všeho nejvíc nepřeje přjít o své živé rodiče. O jejich lásku, kontakty atd.
PS. Dospělý muž by měl stát na straně své partnerky, kterou si vybral pro svůj život.
Určitě si syn nepřeje, abyste byli mrtví. Já jeho slova chápu tak, že je pro něho těžké smířit se s tím, že jste jeho rodiče, máte spory, nerozumíte si a jediné východisko vidí v tom, že se nebudete vídat a stýkat. Je to pro něho asi bolavé, nevidět se s rodiči, kteří doposud žijí. Kdybyste nebyli na živu, nezbylo by mu nic jiného, než to přijmout jako fakt a vyrovnat se s tím. Takto ho to asi hodně mrzí, že pro klid ve svém životě je nucen si zřejmě vybrat - buď dát přednost své rodině a nevídat se s vámi, aby nebyly rozbroje, nebo obětovat svůj život a rodinu a být zadobře s vámi...Rozhodl se, vybral si a zjevně to pro něho bylo hodně těžké, že jste se spolu rozešli ve zlém.. Jste jedna rodina, je pochopitelné, že každý rozbroj zamrzí a zabolí obě strany. Je to i přesto váš syn a určitě vám nic zlého nepřeje. Jen chce vést život podle svých představ a mít klid. Nic jiného bych za tím rozhodně nehledala.
Je to tak jak se tu pise v predchozich prispevcich.mysli to obrazne tak, ze kdyz byste byli mrtvi, vi ze uz vas nikdy nemuze videt, tudiz se s tim clovek drive ci pozdeji smiri.
Horsi je to, kdyz vam na nekom zalezi a nevidíte se s nim, prave treba kvuli hadkam.je tezke vam radit, ale nechte ho zit.sve jste uz ucinili, syna vychovali, ted je vse na nem.nelibi se vam jeho partnerka? To nemusi, zije s ni on ne vy.
Je v tom zrejme neco vic, to my tady nevytusime, ale pokud nesnesete snachu, nestykejte se s ni, ale synovi otevrete dvere...
A psat si vycitky emailem? Dospeli lide? Na vycitky nereagujte emailem, se synem promluvte, budto za vami prijde, a pokud vas ma rad prijde, nebo tomu dejte cas...
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.