Nabídka společného bydlení - ze slušnosti?

Dobrý den,

náhodou jsem narazila na tuto poradnu. Vím, že rozhodnutí je jen a jen na mě, ale třeba mi přeci jen někdo poradí.

Žiju dva roky v zahraničí, kde jsem i pracovala a vesměs se mi dařilo. Přišlo nové bohužel dražší bydlení, ztráta práce a neschopnost už déle, jak 3 měsíce najít práci. Padly všechny úspory a to jak v zahraniční bance, tak v české a najednou jsem na mizině. Dostala jsem se do situace, kdy mám šílené deprese, stavy úzkosti, nemohu jíst, spát, zvracím. Přišel stres, strach z toho, co bude dál. Vím, že ani situace v ČR ohledně zaměstnání také zrovna příznivá a měla jsem stále strach se vrátit domů a začínat od začátku. S ničím z toho jsem se příteli nesvěřila, přišla jsem si neschopná a k ničemu, navíc jsem milovala chvíle s ním, kdy jsem nemusela nic řešit. Ve chvíli kdy jsem se rozhodla, že odjedu domů jsem vše příteli řekla (vím, že pozdě). Scházíme se sice již rok, ale nešlo o nic vážného. Teda z mé strany ano, ale nebyla jsem si jistá zda z jeho strany. Vídali jsme se nárazově. Jeho reakce byla překvapivá. Vůbec netušil, co se děje a že ho mám tak moc ráda, řekl že jsem stále byla odmítavá a nepřístupná a že si nebyl vůbec jistý.

Nakonec mi nabídl, abych zatím bydlela s ním a hledala si práci. Miluju ho, nechci být bez něj, je jeden z důvodů, proč jsem tu zůstávala tak dlouho, ale ta nabídka společného bydlení přišla brzo, a ne kvůli tomu, že by se mnou chtěl bydlet, ale protože jsem ve srabu. Bydlí společně s kamarádem, je zvyklý být sám a mít své soukromí a já mám strach, že ho budu obtěžovat, že mu naruším jeho prostor. Nemyslím si, že by byl bůh ví jak nadšený z té představy, abych žila s ním. Je mu 31 a má své zajeté pořádky. Je to cizinec, přeci jen ta jazyková bariéra tam je. Nevím jestli ta nabídka nebyla jen ze slušnosti.

Od té době, co se o mě dozvěděl "pravdu" se změnil, denně píše, denně se vidíme, tři dny si vzal dovolenou a zůstal se mnou, je jinej, vstřícnější, láskyplnější.

Prvně mi bydlení nabídl před týdnem a ještě 2x to zopakoval. Nijak jsem na jeho nabídku nereagovala. Včera mi jen poslal sms, kdy se musím vystěhovat, já napsala, že ve středu a on, že mě před tím chce vidět. Nevím, jestli počítá s tím, že jedu domů a chce se rozloučit, každopádně dnes se máme sejít. Těžko nabídku zopakuje po čtvrtý, ale nechci se vnucovat a využívat ho. Nedokážu konkrétně popsat své pocity. Snad máte alespoň představu a dáte mi nějaký názor či radu. Momentálně je země troska a uzlíček nervů.