Zdravím,
dlouho jsem váhala,zda se zeptat,nebo ne,ale tak jdu do toho. Jsou to 3 roky,co jsem se začala věnovat naplno kynologii, vše bylo v pořádku, ale před rokem jsem začala vždy,když mám jít někam se psem,ať už na cvičák,nebo závody a výstavy zvracet a nejde mi to zastavit 
Už nevím co dělat a strašně mě to mrzí... Všichni mi říkají,že jsem jen nervozní,ale já nemám proč být nervozní, udělá se mi špatně ráno,ale jakmile se dostanu mezi lidi a jdu se psem do kruhu na předvedení,je vše v pohodě a je mi dobře, trému sice mám, ale ne tak velikou,abych před lidmi nemohla vystoupit Doktor mi doporučil psychologa,ale nemůžeme momentálně žádného sehnat... Chtěla jsem se zeptat,jestli mi psycholog s tímhle vůbec pomůže,nebo je vše ztracený?
3x
Úplně se vám obrátila radost z práce se psem. Přeměnila se v něco nezdravého. Strach z neúspěchu, přílišná zodpovědnost, strach z posměchu, špatné rozlišení životních priorit. To, co mělo být radostí, zábavou, to jste si v hlavě zaměnila za něco nenormálního, co vás žene do extrémů. Rozhlédněte se kolem sebe a podívejte se na lidi, se kterými se stýkáte. Před kterými se snažíte být dokonalá, ale vpodstatě se jich bojíte až tak, že se vám rozvinula žaludeční nervoza. A buďte upřímná sama k sobě. Nikomu se nemusíte zpovídat, vysvětlovat, prosit se o pochopení. Jen sobě. Za nikoho zodpovědná nejste! Jen za sebe. 
Moje rada? Udělejte si pauzu. Bez vytáček všem řekněte, že si dáváte pauzu, že máte nárok i na něco jiného, než je pouze pes, tréninky, atd. Život je opravdu o něčem jiném, než co tak krutě, prožíváte vy.
To, že některé slavné osobnosti také zvraceli, na to se vykašlete. Je to součást jejich luxusního života. Chleba (s máslem a šunkou) a oni dobře vědí, proč toho nenechají. Ale vaše dobrovolné, neplacené, radostné trávení času. Koníček, hobby.
(y)
0x
Psycholog může pomoct - v podstatě by měl identifikovat příčinu toho stavu (kterou si ani neuvědomujete) a potom navrhnout možný způsob "řešení". Ale je to podobné jako se všemi doktory - jsou doktoři dobří i špatní...
Jinak to, co popisujete, tak to mají i někteří profesionální sportovci. Už si nepamatuju, kdo to byl, ale před nějakou dobou jsem četl rozhovor s jedním sportovcem a on říkal, že to takhle má před každým závodem - je to u něj už takový "rituál"... Tím tedy neříkám, že je to normální (že by měl každý před nějakým výkonem zvracet apod.), ale chci tím říct, že to není až tak neobvyklé...
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.