Nekomunikativní - proč? Jak se změnit?

Od: Datum: 01.02.14 18:07 odpovědí: 5 změna: 02.02.14 11:21

Dobrý den,

už hrozně dlouho o sobě vím, že nejsem moc komunikativní. Víte s rodinou klidně povídám a v pohodě. Ale, když jsem v nějaké větší skupince tak spíš nechávám mluvit ty ostatní a nevyjadřuju svůj názor ani se do té konverzace nějak nepřipojuji a to ikdyž je ticho. Když jsem jen s jednou osobou, tak se snažím mluvit. A když jsem s osobou, které věřím, což těch osob je strašně málo, taks ní normálně mluvím. Řekla bych, že jsem strašně nedůvěřivý člověk a málo komu se otevřu. Tudíž mě málo kdo pozná jaká vlastně jsem. Spoustu lidí o mně říká, že jsem tichá atd.. Ale já nechci! Jenže nevím, jak to mám změnit..? Tudíž, aby jste to správně pochopili: s blízkými lidmi, kterým věřím, mluvím, ale už ne ve větší skupince. Pak jsou lidi, které znám klidně 5 let a nedokážu s nimi mluvit. Prostě já nevím... Je to složité... Vím jen to, že už taková být nechci. Chtěla bych být více ukecanější - komunikativní. Dokáže mi někdo prosím Vás pomoc? :)


Seznam odpovědí:
 
moment čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Zobrazení struktury odpovědí v otázce
Skrytí struktury odpovědí v otázce
Zobrazení struktury odpovědí v otázce

 

Odpovědi na otázku:
Datum: 01.02.14 22:31
avatar

Dobrý den. Nevím, jestli jde tento povahový rys příliš změnit. Jsou totiž lidé na světě, a je jich hodně, stejní jako vy. Někdo je introvert, to vypadá na vás, a někdo je extrovertní, hned s každým komunikuje, komunikaci vyhledává. Já jsem taky introvert, tudíž taky nejsem moc ukecaná. A věkem se to příliš nezlepšilo a ani po tom vlastně netoužím. Kdyby byli všichni lidé stejní, byla by na světě nuda. Všechno jako přes kopírák. Proč se vám nelíbí být spíše tichá? Činí vám to nějaké problémy ve společnosti?

Ohodnoceno: 2x
 
Datum: 01.02.14 23:05

Jsem na tom podobně. Abych se víc otevřel, musím druhého člověka do určité míry znát. To samé s lidmi v kolektivu. Nijak zvlášť to neřeším - prostě vím, že takový jsem a že to nejspíš nezměním. I když je fakt, že se to časem lepší - krůček po krůčku.

Pokud by Ti to hodně vadilo, můžeš navštívit psychologa a probrat to s ním...

Ohodnoceno: 2x
 
Od: joule*
Datum: 01.02.14 23:19

Jsem na tom úplně stejně, jak říkáš Ty. Dokážu se bavit jen s "vyvolenými" :D

Ale musím říct, že to je tebou jen zpola. Proč bys jinak byla schopná zajímavého rozhovoru s některými lidmi? Je to tím, jak moc ti ten druhý "nahrává". Pokud to on neumí, pak je potřeba se naučit komunikovat tak, aby si oba dva účastníci (nebo tři a víc, pokud je to skupina, ale o to těžší to samozřejmě je!) vzájemně nahrávali, ptali se nebo hovořili o tématu, které zajímá oba dva.

Za sebe, dlouho jsem se potýkala s problémem, jak být komunikativnější, otevřenější. Dnes jsem ale konečně (díky tátovi) pochopila, že to není někdy až tak důležité. Vem si třeba skupinu o 5 lidech. Pokud jsi zapojená do rozhovoru, vnímáš snad, že je tam ve skupině někdo, kdo nic neříká? Nevnímáš. A pokud patříš sama k těm "tišším", tak ti ty ostatní nevadí. Ba naopak, dá se z toho jednoduše vybruslit. Pokud jsi spíš na konverzaci ve dvou než ve skupině, tak to zkus naaranžovat, abys měla jednoho člověka jen pro sebe. Při větší skupině je to v pohodě. Ostatní se baví a vás si nevšímají, tak se třeba taky nějak vyjádři k tomu tématu, ale jen polohlasně a dívej se jen na toho člověka, který vypadá, že se taky moc nezapojuje. Časem se odpojíte a nikomu to nebude nepříjemné. Pokud jste třeba tři, tak to nejde, ale tam se zase dá lépe zapojit.

Nevím, jestli jsem Ti úplně pomohla, protože jsem spíš nastínila něco, jak se s tím "smířit". Pokud Ti tahle tvá vlastnost opravdu vadí, pak nezbývá než se do toho vrhnout po hlavě. :/ Vyhledávat cíleně skupinové debaty. Ale jako holka nemusíš být moc aktivní, to se naopak považuje za příliš dynamické a pro dívčí roli nevhodné. Takže si toho klidně můžeš vážit. Budeš pro někoho určitě zajímavá ;)

Ohodnoceno: 2x
 
Od: dobrman*
Datum: 02.02.14 08:25

Tak já jsem na tom stejně a to už nejsem nejmladší. Hrozně dlouho mi trvá, než začnu s někým komunikovat, musím ho nejdřív víc poznat. Jde spíš o komunikaci ve věcech, které se týkají mě, mého soukromí apod. Jsem člověk, který je nerad středem pozornosti, radši si jen vyslechnu druhé a moc se nezapojuji. Třebas i kolega v práci mi řekl, že jsem mu přišla nafoukaná, ale že když mě poznal, že jsem fajn. Asi to tak bude, že můžu působit nafoukaně, ale taky s tím nic neudělám. Každý musí poznat sám jaký ten druhý je, nemá cenu se do něčeho nutit, stejně by to působilo nepřirozeně. A navíc vždycky budou lidé, se kterými si nebudeš mít co říct ani po deseti letech, někdy si lidé zkrátka nesednou

Ohodnoceno: 1x
 
Datum: 02.02.14 11:21

Lidi, řeknu vam to tak - byl jsem uplně stejny, ale vše se změnilo. Ted mi neděla problem si začit povidat s kymkoliv a kdekoliv.

Změnil mě hodně nevlastní otec, ale taky jsem si pomohl i sam.

Musite pohledat na netu - jak začit mluvit s lidmi a přestat se jich bat.

Jsou tam ruzne hry, jak třeba chodit venku a ptat se lidi na ruzne zajimave hlouposti-tim rozesmějete lidi a taky pobavite i sebe - tim ale zlepšite komunikaci s cizimi.

Hodně uspěchu

Ohodnoceno: 0x
 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright © 2004-2016 Poradna Poradte.cz. Všechna práva na poradně Poradte.cz vyhrazena.