Chci oplodnit

Trochu se obávám, že v dnešní době, kdy se hodně píše o sporech o otcovství, se jen tak nějaký kamarád přesvědčit nenechá - s obavami, že teď budete tvrdit, že nároky mít nebudete, a pak se soudit o alimenty (které byste opravdu nejspíš vysoudila). Ze stejného důvodu by mohl být problém najít někoho, kdo s vámi půjde do spermabanky a bude se vydávat za partnera (pak je braný za otce tento partner bez ohledu na genetiku). U náhodné známosti vám pak bude krapet chybět anamnéza. Realizovatelné to všechno určitě je, ale je to nemoudré a přivedete na svět dítě, které bude mít po celý život v sobě veliké prázdné místo, které se nikdy nezaplní, ať budete milující matka sebevíc. Ani nemluvím o tom, že pro samotnou ženskou, navíc ne nejmladší, je to hrozný zápřah. Rok dva... tři... probdělých nocí ve dvaceti, ve třiceti či ve čtyřiceti - to je pořádný rozdíl. A až vám bude v pubertě vyčítat, že nemáte co říkat, když nemá tatínka, nebudete si připadat o nic líp.

Dobrý den. Váš krok "nechat se oplodnit" mi připadá dost ubohý. Nezlobte se, ale přeci si přejeme, aby se náš potomek narodil do šťastné a připravené rodiny. To že se necháte někde zbouchnout mi prostě přijde totálně ubohé a myslím si, že ve svých skoro čtyřiceti letech už byste měla vědět, že toto není správné rozhodnutí. To dítě nikdy nebude mít pravého tátu, vždycky mu ho bude dělat nějaký "strejda" a nebo mu budete klást za toho pravého otce nějakého muže, o kterém se to pak stejně dozví. A hlavně vy budete nosit celou tu dobu ten pocit zatajení. Takže opakuju, je to krajně hazardní z hlediska budoucnosti dítěte a přijde mi to naprosto nezodpovědné. Takhle se prostě děti nedělají vážená paní! Omluvte mě, ale nedalo mi to...

To ano, ale je to risk. Kdyby byl "idiot," tak bys říkala něco jiného...Ale ve své podstatě máš pravdu. Jen říkám, že mi přijde značně trefené se někde nechat některým zbouchnout jen proto, "abych měla dítě." Takhle se prostrě děti nedělají...

A vžijme se do role toho muže...Někdo už to tu myslím dokonce i psal...Já bych docela hotovej z toho, kdyby si mě nějaká holka našla jen proto, abych jí udělal dítě, pak mě kopla a za tři roky, až budu mít svojí rodinu mi volala a psala a pronásledovala, že chce ode mě peníze, jinak to řekne manželce. Výsledek? Přijdu o rodinu a nebudu mít nic jenom kvůli tomu, že nějaká vy*caná dáma se nechala zbouchnout...Nebo jiná možnost, za dvacet let přijde nějaký kluk a bude mi říkat, že je můj syn a já mu to nebudu věřit a on mi bude říkat, že jeho máma je ta, kterou jsem měl na jednu noc v posteli v roce 2014 a dnes rok 2034...Chce se na to koukat z té druhé stránky...

Dobrý den, na vašem místě bych já toho partnera přece jen hledala, myslím, že každé dítě má právo na otce ale nabízí se možnost umělého oplodnění a i když zákon říká, že přijít na ně musíte s partnerem, nikdo nenařizuje aby zkoumali, zda je to opravdu životní partner,. (jaká práva má tento partner k dítěti,netuším) Dnes chcete dítě bez partnera a co když už zítra poznáte finanční tíseň, onemocníte...Je to jen vaše věc nebo i toho dítěte? Ale chápu, ne vždy se partner najde a o dítě stojí téměř každá žena.

Muže, který vystupuje na klinice jako partner ženy a dá souhlas k umělému oplodnění, není žena povinna po porodu uvést jako otce dítěte. Žena má právo neuvést otce dítěte a to, co daný muž podepsal na klinice, na to vůbec nemá vliv. Právo na otcovství, pokud není se ženou sezdán, mu tím automaticky nevzniká! (cit.) Ještě jsem se dočetla, že na oplodnění jezdí ženy bez partnera do Rakouska, tam se jich nikdo na nic neptá ale je to finančně náročné.

1. Dítě má právo na otce.

2. Předpokládám, že jste dostatečně finančně zajištěna (uživit sebe a dítě bez cizí pomoci), jinak byste zřejmě o možnosti mít sama dítě vůbec neuvažovala.

Hlásím se jako 1.

Ne, vážně. Já bych se asi fakt domluvil se zdravím kamarádem. Nejlépe který už /hezké/ děti má. Moc jiných možností nemáte když se nechcete ani naoko vdávat. Ještě snad adopce? A vlastní krev je vlastní krev.

P.S. Co když otěhotníte a hned nato najdete životního partnera? Nebude vás to mrzet? A každý chlap není stavěnej na to vychovávat "cizí" dítě.

Dneska je hektická doba,mladí sedí u počítače, nebo jsou od rána do večera v práci a nemají se pak čas ani seznamovat. Pak často sáhnou po interntové seznamce a to,přiznejme si, také občas není to pravé.

Měla jsem kolegyni v práci, velice příjemná, milá, žádná ošklivka a neměla štěstí. Zpívala ve sboru, věnovala se neteřím a synovcům a tak nějak promarnila tu dobu na seznámení a na početí. A najednou jí bylo 40. Jenže v jejím případě to dopadlo, jak nejlíp mohlo. Seznámila se s vdovcem, který měl 3 děti. Přeskočila jiskra, za nějaký čas se konala svatba a dneska má známá nejen 3 bezvadné děti, ale už i několik vnoučátek.

Přeji jí to, v manželství žije spokojeně a udělala to nejlepší, co udělat mohla. Jaga.

Zdravím, možná se Vám to bude zdát hloupé, ale občas zahlédnu inzerát, že žena hledá zdravého muže pouze za účelem, že chce oplodnit s tím, že se muž (někdy za určitou sumu), vzdává jakéhokoli nároku na dítě. Pokud se ozve více mužů, můžete vybírat z fyzických i povahových rysů.

a za pár let až nebudete mít prachy, tak se budete schánět po chlapovi co vám dítě udělal ať platí...Jak nemáš chlapa tak prostě nebudeš mít dítě. Zkus nějaké třeba adoptovat...

Tezko vam radit, biologicke hodiny tikaji, spousta kamaradek ve vasem veku, ikdyz treba take cekaly jak je dnes bezne, po tricitce,uz deti maji.

A vy si myslite ze vam ujel vlak.v jistem smyslu ano, ale stale neni pozde.ani na dite a hlavne na to si najit zivotniho partnera.proste bych to tak rok dva neresila, a co vy vite, treba uz nejaky ceka za rohem.nepokukuje uz po vas v praci? Treba se jen spatne divate?

A když se v životě nezadaří /i s touto variantou musíte počítat/ a Vy z jakékoliv příčiny opustíte tento svět, bude z dítěte sirotek.

šla bych do toho. já, i moje kamarádka, obě svobodné jsem před pár lety, o rok mladší než vy, o tom uvažovaly. já to nerealizovala, moje kamarádka ano. dnes je se synkem ( 6 let ) sama, pravda, má tedy oporu ve svém ovdovělém otci. pohlídání a tak. já jsem zůstala sama , bez dětí, a myslím, že její život je lepší, plnější, s vyhlídkou budoucnosti...

Ve svém věku ještě můžete najít muže pro život, který bude ochotný s vámi rodinu založit a budete jako rodina žít. Vychovávat dítě úplně sama je velice obtížné, a zvláště v dnešní době, kdy není nic jistého. Zkuste trošku slevit ze svých nároků na muže, toho pravého možná stejně nikdy nenajdete, ale úplně normálního muže pro rodinu ano. Nebude možná úplně ideální, no kdo je ideální, že...

Dobrý den, už to zde bylo trochu zmíněno, tak snad jen tolik - jsou i muži, kteří mají své otcovské pudy a jsou schopni otcovské lásky. Ti "neumísťují" své sperma náhodně a bez rozmyšlení - váží si tohoto daru přírody a je to jen pro tu ženu, s kterou chtějí to dítě počít. Takový muž je potom připraven a ochoten se podílet na péči o potomka a jeho výchově.

V tomto případě by tomu tak nebylo, ale ten "nesprávný" muž by to mohl požadovat a dělat si na své dítě oprávněný nárok. Ani pro některé muže není snadné pomyšlení, že někde má syna nebo dceru a nic o nich neví. Takže, i muž je schopen odpovědnosti za své sperma a není to pro něho jen úlevný proces a po něm potopa. Zdravím!

Snížit nároky.

Spousta fajn chlapů je sama, protože ženský si představujou a vymejšlej buhvíco. Ale když se to vezme kolem a kolem, tak každej má svý mouchy a 100% shoda je scifi. Mimoto si myslim, že u dvou dokonalých lidí co si sednou a rozuměj úplně ve všem musí bejt ten vztah dost sterilní, bez náboje.

Nehledě na to že zamilovanost je fajn, ale láska přichází po čase, po kusu společný cesty. Myslím, že pro lásku může mít člověk jiný předpoklady než pro to okouzlení, který většinou stojí na začátku, ale taky často vyprchává. Tak přemejšlej nad tim, jaký vlastnosti jsou opravdu důležitý. A neřikej mi, že když někoho takovýho v okolí uvidíš, že ho nedokážeš zlanařit.

Mno chápu, že ve svém věku již propadáte zoufalosti, já když jsem ve svých třiadvaceti letech neměla zázemí, tak jsem přemýšlela uplně stejně..dnes mám zázemí, muže..a dva potraty za sebou, na těhu stále čekám a věkem jdu ke třicítce.Tím chci říct že muže nějakeho vola můžete najít vždy..ovšem to těhu nejde nikdy podle představ abyste atyk náhodou nevystřídala tisícovku chlapů, pokud by se našli... a těhu nic... Nevím, chápu vás, ale tohle není řešení...

Myslím, že nic jiného než náhodný partner nebo kamarád nevymyslíte. Je tu ještě možnost najít si životního partnera, ale to s cílem "chci oplodnit" půjde mnohem hůř než předchozí varianty.

Vy jste typický nešťastník dnešní doby. Dříve se to dělalo tak, že rodina rozhodla, kdo ke komu "patří" a bylo vyřešeno. Někdy to dřelo někdy to třelo, zvlášť z počátku ale nakonec hodně párů spokojených bylo, měly děti, rodinu, život.. Dnes si každý vybírá z vlastní vůle, jsme moderní a hlele máme rozvodovost cca 50%..To jen taková nadsázka a mikro úvaha. Nechytejte mě za slovo...

Co se týče matky samoživitelky, je to vždycky problém. Často, dříve nebo později finanční ale také psycho-sociální ve vztahu k dítěti. O této tématice bylo popsáno...pány psychiatry tuny papíru. V případě, že Váš potomek bude mužského pohlaví, doporučuji například knihu: "Chybějící otec, chybující syn".

Osobně doporučuju, co už tady padlo. Prostě dál čekat a pokud možno aktivně na "toho pravého", možná něco slevit, nejlépe oboustranně (dnes to málokdo umí). Hlavně se nenervujte. Dnes můžete mít miminko i v 45.

Dobrý den,

musím se přiznat, že takto na internetu často nepíšu odpovědi na různé příspěvky, ale po přečtení některých odpovědí jsem se rozhodla hodit i svůj názor na Vaše "trable". Mě je 31, stálého partnera nemám o dvě děti už jsem v těhotenství přišla a za mě Vám radím pokud jste si jistá, že máte třeba zázemí v rodině - myslím Vaše rodiče, sourozence kteří Vám budou pomáhat a stát za Vámi a cítíte že to z Vaší strany není jen rozmar ale opravdu to tak cítíte tak do toho jděte. Já už nad něčím takovým také uvažovala a protože vím že to rodinné zázemí mám, tak pokud se to do určité doby nepovede s nějakým mužem se kterým budu mít vztah tak do budoucna i stouto variantou počítám. Takové ty názory o tom že dítě se na svět neprosí a že by se mělo narodit do úplné rodiny, víte kolik partnerů se rozejde s partnerkou ještě v době těhotenství a nebo do 2 let věku dítěte. Kolik je rozvedených párů kde otcové nemají zájem o své děti. Tyto názory bych úplně hodila za hlavu. Zkusila bych si asi podat inzerát, protože vím že existují i muži kteří prahnou po dítěti jsou hodní akorát většinou nemají ve vínku krásu někdy možná chytrost a rádi by se i postarali jako kamarádi o své vlastní dítě s kamarádkou. Držím Vám palec aby jste se vlastního potomka dočkala a ať se Vám daří. S pozdravem Michaela

Tak tato otázka mě zaujala. Není to tak dávno, co jsem měla stejný "nápad". Ono najít někoho, s kým strávím celý život a budeme mít štastnou rodinku, to je dneska utopie. A spíše bych měla obavu, že by si pak "otec" mohl na dítě dělat nárok, třeba i po letech. Taky je třeba si zvážit situaci, kdy se na to zeptá i dítě. Další obavu jsem měla z dědičných nemocí a samozřejmě financí, tzn. je třeba být dostatečně zajištěná. Ale i když najdete skvělého chlapa, nezaručí vám to, že vztah vydrží, popř. manželství. A stejně zůstanete na dítě (děti) sama...

Zdravim.

Mno, nevim.

Dost silenost.

Jinak, ja sam - je mi 32 let a co se tyce shaneni zivotni partnerky - tak z vrstevnic je mi dobre na bliti. To vite, kdyz si predstavim to prehazovani hromady byvalych "uspesnych" napadniku pres zed, tak to je jen pro otrle, nebo pro ucastniky takovych hromad.

Pritom to vubec nechapu. U nas v rodine - tedy v te nejblizsi promiskuitni lide proste nejsou.

Být na Tvém mistě (a kdybych byl žena), zkusila bych ulovit na náhodný anonymní sex. románek nějakého studenta z vyššího ročníku před ČVUT, tam je přece jen záruka nějakého genofondu, oproti oplodnění na seně na nejaké vesnické diskotéce monolským pastevcem...