Porozumění přítelkyni

Jenže v takové chvíli se rozbrečí a řekne, že jsem an ni hnusný. :-/

Jinak, sebou vláčet nenechám, ale .. no jak to popsat, prostě chci aby si se mnou užívala život, soustu věcí jsem ji již naučil, které předtím nedělala atd...

Asi na tom něco bude, díky za názor,

To znám z 1. vztahu a řeknu vám, že takového člověka nikdy nezměníte.

No, snažím se o to, aby to brala lépe, vím že mě taky miluje a co jsem si i ověřil, že jsem její první kluk, se kterým je delší dobu, tak doufámm, že se něco změní.

Jak říkám, buď si na to zvyknete a stane se z vás submisivní balík bez vlastního názoru, nebo jděte od toho. Navíc ten pláč, to je citové vydírání a tahle kombinace je fakt hrůza. Holek všude je a hezkých, chytrých...

Není nač čekat, předchozí stanoviska mají věčnou platnost. Rychle ukončit, třeba i podle zásady Kdo uteče, vyhraje. Pokusy o vzájemnou domluvu zbytečné, nic se nezlepší a když tak velmi krátkodobě. Ta dotyčná třeba za to nemůže, má to vštípeno geneticky nebo výchovou od matky, ale je to nepřekonatelné.

Trochu mě mrzí, že je to takto vnímáno, protože opouštět ji nechci, výborně vycházím s její rodinou a oni se mnou, což je strašně fajn a ne každému se to podaří navíc je to výborná studentka, je atraktivní. Takže věřím v to, že se mi ji podaří ovlivnit tím směrem, že bude spokojenější, jen přesně netuším jak, aby to ode mne vzala.

Moc hezky napsáno, děkuji za názor

Děkuju, ale přesně " U hádky se musí zůstat tak dlouho, dokud se problém nevyřeší. A nesmí se odbíhat od problému. Musí se řešit jen to, co se položilo na stůl." toto dělám, ale je to docela "porod" než se s ní k tomu dostanu. Jinak si přeji ji to naučit, jen nevím jak.

Tedy,nadavani a sproste, pokud je na dennim poradku, je neprijatelne.a vubec nemelo by to byt.a uz po roce?.znaci to, ze si vas pritelkyne nevazi, ja nevim jak to vyjadrit, ale dnesni mladi /ne ze bych byla stara/jsou celkove strasne sprosti.takze asi ji to prijde normalni.a krome toho ze vam nadava, udela pro vas i neco hezkeho?, a porozumet pritelkyni, rozumi ona vam? Ze chcete mit vztah hezky? Kino, prochazky, drzeni se za ruce? Promluvte si, ze vam nadavat nesmi, ze chcete mit Hezký vztah a ne nadavat si.ja vim jste zamilovany, ale dejte si otazku zda jste prave vy v tom vztahu stastny a ne proboha co delam spatne, nerozumim ji...

Možná jem to jen neideálně formuloval, tedy sprostá na mě byla, jak jsem napsal výjimečně a není to na denním pořádku. Jinak přál bych asi, aby mi více rozumněla a chápala, že to s ní myslím nejlépe... Jinak ano, děláme pro sebe hezké věci, i příjemné maličkosti.

Děkuju vám vše za názory.. už mám představu toho, jak to zkusit napravit a když to nepůjde, tak je pravda, že než se trápit je asi lepší jít dál.

Přeci jen jsem rád, že jsem Vás požádal o názory a něco jsem se i naučil. Tímto všem děkuji.

Že je holka atraktivní studentka a že si výborně rozumíte s jejími rodiči, vás štastným v životě neudělá. Bude se to jenom zhoršovat, hádavý typ, který nikdy neuzná svojí chybu, věčně nasupený, hochu to nevím jak by jste to dlouho snášel, protože taková je její povaha a bude hůř. Skončil by jste jako zamindrákovný podpantoflák, věčně ukřivděný a nespokojený. Bez ohledu, radím rychlý ústup.

Tak se jí nesnažte ve všem vyhovovat a urážejte se taky. Však ona vidí, že si může všechno dovolit a všechno jí u vás projde. A jsou lidi, co se s vámi o problémech bavit nebudou, ani když jsou to vaši nejbližší typu manžel, přítel atd. Oni ten problém nevidí... Vaše přítelkyně se nezmění, změňte se vy.

Milý Geofery,

nejdříve Ti chci říct, že oceňuji Tvoji odvahu problémy řešit a to jak svou přítelkyni miluješ. Doufám, že ti aspoň trochu poradím.

Víš, já nevěřím tomu, že toto je povahový rys a že se s ním nic nedá dělat. Ano, Tvoje přítelkyně je nejspíš urážlivá, což povahový rys je a moc se to asi změnit nedá, ale to co popisuješ jsou přehnané reakce. Domnívám se, že se chová tak, jak se chová, protože má nějakou špatnou životní zkušenost ať už se svými bývalými partnery, přáteli nebo s rodiči. Možná má prostě strach ustoupit, protože se bojí, že toho budeš zneužívat. Podvědomě se snaží udržet si odstup, protože má strach, že ji můžeš zranit.

Můžu se plést, ale je to hodně pravděpodobné. A pokud je to pravda, tak je někde hluboko zraněná a potřebuje, od někoho pomoc. Najít takové zranění není vůbec jednoduché. Ty se musíš rozhodnout. Pokud ji opravdu miluješ a máš kuráž se do toho pustit, bež a zkus ji pomoct. Něžně, postupně a trpělivě. Pokud se však na to necítíš (což je naprosto pochopitelné), nedělej si žádné výčitky a jdi dál. Nejsi jediný člověk na světě, který ji může pomoct a de facto za ni nemáš odpovědnost. Ať už se rozhodneš jakkoli, pamatuj, že jediné co se nesmí stát je to, aby věci zůstaly tak jak jsou.

Noviny