Zdravím všechny, nějakou dobu jsem zvažoval, zda-li mám náš "problém" ve vztahu zveřejňovat a ptát se, ale jsem toho názoru, že jakékoliv ohlasy i negativní mohou něco přinést.
Tedy, oč se jedná, jsem s přítelkyní už skoro rok a naše společné chvíle jsou někdy dost těžké. Zpočátku (tak ty první 4 mesíce) snad ani žádná hádka nebyla, prostě čerstvě zamilovaní se nehádají, ale teď je to občas dost zlé a někdy tak, že mi i výjimečně nadává a sama přitom nesnáší sprostá slova. V mých očích se ji snažím ve všem vyhovět a uspokojit (uznávám, že nejsem dokonalý a občas něco pokazím, ale uznám to i před ní) a když se stane něco, co se ji nelíbí, tak se o tom s ní snažím mluvit a napravit to, aby se problém neopakoval, avšak pro ni je to snad o jakémkoliv problému se mnou mluvit těžké, ať už je to v sexu ču jiných záležitostech. Prostě to z ní občas dlouho dostávám než se dostaneme k tomu co se vlastně špatně stalo.
Trápí mě, že ona snad nikdy nedokáže uznat chybu a vše je v jejích očích správné a její činy též, ale když se něco pokazí, tak je to vždy moje chyba. Mám ji nadevše rád a tak toto toleruji, ale z předchozího vztahu vím, že se to nedá dělat věčně, avšak když ji naznačím, že něco udělala špatně, tak to obrací proti mě. Že si myslím, jak jsem dokonalý a ona ta špatná i když to tak není.
Nevím jestli se vám již něco podobného přihodilo, či jak takovéto problémy řešit, ale už jsem si párkráte nevěděl rady a tak jsem se zeptal bratra, či kamarádky, jak by takovou situaci řešili, ale to ji příliš vadilo, že se s našimi problémy někomu svěřuji.
Vím že hádky a smíšené názory ke vztahu patří, ale přál bych si, aby se nevytáčela každou hloupostí a nedávala to vždy za vinu mě. Navíc aby se se mnou dokázala o problémech bavit. Přeju si abychom si více užívali společných chvil, než je prohádali a ona pak dělala uraženou.
Děkuji za vaše názory.
2x
Zdravím, po nějaké době zamilovanosti vždy spadnou růžové brýle a nastává "všední" život plný domluv, řešení problémů, hledání kompromisů. Mnoho párů toho období neustojí, protože najednou zjistí, že onen vysněný partner vlastně není tak úžasný, jak se ze začátku zdálo. A když si nerozumíte po roce, jak si chcete rozumět za pět, deset let? Nechci být pesimista, ale chcete sdílet život se ženou, které neustále ustupujete, aby chudinka nebyla uražená, a která Vám bude nadávat třeba i před dětmi? S partnerem, který mi (byť i v afektu) nádává, bych rozhodně nebyla. Protože takový partner se nezmění. Vy sebou necháte orat a vláčet, necháte si nadávat, pořád ustupujete.
Kam myslíte, že to dojde? Já být chlap, tak jednoduše bouchnu do stolu.
doplněno 28.01.14 11:09:A ještě se necháte vydírat pláčem. Známý měl doma něco podobného, cokoli řekl, bylo otočeno proti němu, vydírání pláčem, urážky. Jednou se při hádce naštval, seřval ji na dvě doby, že buď se vzpamatuje, nebo odchází, práskl za sebou dveřmi a šel do hospody, spal u kamaráda. Zabralo to. Tušíte proč?
Protože najednou slečna viděla, že už se známý nenechá urážet ani vydírat a pochopila, že to už na něj neplatí. Stejně se pak rozešli.
doplněno 28.01.14 11:15:A pokud jste ochotný vyměnit porozumění s její rodinou a její atraktivitu za svoji hrdost, tak je každá rada drahá. Člověka nepředěláte, a ani se o to nesnažte.
Jenže v takové chvíli se rozbrečí a řekne, že jsem an ni hnusný. :-/
doplněno 28.01.14 11:05:Jinak, sebou vláčet nenechám, ale .. no jak to popsat, prostě chci aby si se mnou užívala život, soustu věcí jsem ji již naučil, které předtím nedělala atd...
doplněno 28.01.14 11:18:Asi na tom něco bude, díky za názor,
No, snažím se o to, aby to brala lépe, vím že mě taky miluje a co jsem si i ověřil, že jsem její první kluk, se kterým je delší dobu, tak doufámm, že se něco změní.
1x
Já si myslím, že ve vztahu dvou lidí, je největším problémem komunikace. Žena je přesvědčená, že on musí poznat z naprosto jasných náznaků, co ona chce. Jenže se mýlí. Muž nepozná, neodhadne, nepřečte z očí. Žena se musí naučit přesně formulovat svá přání. Požádejte ji o to. Ale tak, aby to neznělo jedovatě, ani ukřivděně. 
A také se naučte hádat. U hádky se musí zůstat tak dlouho, dokud se problém nevyřeší. A nesmí se odbíhat od problému. Musí se řešit jen to, co se položilo na stůl. Např. hádka o to, že někdo neuklízí ponožky, nesmí ujet do tvrzení, že babička nepořádníka měla křivé nohy a tam je základ k nepořádnosti. A také, že někdo něco zavinil a to zdůrazňovat za každou větou. Důležitější než vina, je náprava. Neobviňovat, hledat cestu k nápravě. Naučte to sebe i svou milovanou!
1x
Tak se jí nesnažte ve všem vyhovovat a urážejte se taky. Však ona vidí, že si může všechno dovolit a všechno jí u vás projde. A jsou lidi, co se s vámi o problémech bavit nebudou, ani když jsou to vaši nejbližší typu manžel, přítel atd. Oni ten problém nevidí... Vaše přítelkyně se nezmění, změňte se vy.
0x
Není nač čekat, předchozí stanoviska mají věčnou platnost. Rychle ukončit, třeba i podle zásady Kdo uteče, vyhraje. Pokusy o vzájemnou domluvu zbytečné, nic se nezlepší a když tak velmi krátkodobě. Ta dotyčná třeba za to nemůže, má to vštípeno geneticky nebo výchovou od matky, ale je to nepřekonatelné.
Trochu mě mrzí, že je to takto vnímáno, protože opouštět ji nechci, výborně vycházím s její rodinou a oni se mnou, což je strašně fajn a ne každému se to podaří navíc je to výborná studentka, je atraktivní. Takže věřím v to, že se mi ji podaří ovlivnit tím směrem, že bude spokojenější, jen přesně netuším jak, aby to ode mne vzala.
Zdravím. Na každém vztahu se musí pracovat a dva lidé se musí naučit se sebou zacházet. Každý máme nějakou povahu, ale pokud se máte rádi, měli byste se k sobě i podle toho chovat. Spousta lidí neumí spolu komunikovat bez konfliktů. Skuste jí při komunikaci vzít kolem ramen, či za ruku a usměrňovat její emoce. Vzpomínám si na jeden pár lidí, kde při řeči pomáhalo, když muž ženě občas řekl - nemluv se mnou jako s malým klukem, nebo hejskem. Já Tě mám rád a tohle bychom měli zvládnout vyříkat si v klidu...Jestli mě máš ráda, měla bys i Ty uznat chybu, přiznat, že jsi se unáhlila atd. A u nich to fungovalo. Jenomže každý jsme jiný. Pokud se máte rádi, měli byste se k sobě chovat hezky a s úctou jeden k druhému. Jeden druhého vychovávat tak, abyste se ve vztahu cítili dobře oba dva. Někdo prostě chybu uznat neumí, je to dáno povahou, ale lze se to naučit. Vy si nedejte všechno líbit a své partnerce dejte najevo, že to není žádná hanba uznat své pochybení a měla by to umět, jestli-že si Vás váží stejně, jako Vy ji...
0x
Tedy,nadavani a sproste, pokud je na dennim poradku, je neprijatelne.a vubec nemelo by to byt.a uz po roce?.znaci to, ze si vas pritelkyne nevazi, ja nevim jak to vyjadrit, ale dnesni mladi /ne ze bych byla stara/jsou celkove strasne sprosti.takze asi ji to prijde normalni.a krome toho ze vam nadava, udela pro vas i neco hezkeho?, a porozumet pritelkyni, rozumi ona vam? Ze chcete mit vztah hezky? Kino, prochazky, drzeni se za ruce? Promluvte si, ze vam nadavat nesmi, ze chcete mit Hezký vztah a ne nadavat si.ja vim jste zamilovany, ale dejte si otazku zda jste prave vy v tom vztahu stastny a ne proboha co delam spatne, nerozumim ji...
Děkuju vám vše za názory.. už mám představu toho, jak to zkusit napravit a když to nepůjde, tak je pravda, že než se trápit je asi lepší jít dál.
doplněno 28.01.14 12:35:Přeci jen jsem rád, že jsem Vás požádal o názory a něco jsem se i naučil. Tímto všem děkuji.
Že je holka atraktivní studentka a že si výborně rozumíte s jejími rodiči, vás štastným v životě neudělá. Bude se to jenom zhoršovat, hádavý typ, který nikdy neuzná svojí chybu, věčně nasupený, hochu to nevím jak by jste to dlouho snášel, protože taková je její povaha a bude hůř. Skončil by jste jako zamindrákovný podpantoflák, věčně ukřivděný a nespokojený. Bez ohledu, radím rychlý ústup.
0x
Je si Vámi jistá. Má navrch. Ostatní to tak dlouho nevydrželi a rozešli se s ní. Možná přehodnotí svoje chování, až dostane ťafku od Vás, až se s ní rozejdete. Možná, že dospěje až za 10 let. Ale je též možné, že tato povaha ji bude doprovázet celý život a ona nikdy nebude s ničím spokojená. Ale také může narazit na kosa /může to být alkoholik, vyšší inteligence, manipulátor apod./ a celá situace ve vztahu se může obrátit a z děvčete bude hodná putička. Měli jste rok na to, aby jste se poznali, jestli by byl Váš společný život spokojený. Tady to nevyšlo, skřípe to. Co až začnou opravdu velké problémy. Např. nebude práce, nebudou peníze, dítě bude nemocné apod. Kdo za to všechno bude moci? Hádejte.
0x
Milý Geofery,
nejdříve Ti chci říct, že oceňuji Tvoji odvahu problémy řešit a to jak svou přítelkyni miluješ. Doufám, že ti aspoň trochu poradím.
Víš, já nevěřím tomu, že toto je povahový rys a že se s ním nic nedá dělat. Ano, Tvoje přítelkyně je nejspíš urážlivá, což povahový rys je a moc se to asi změnit nedá, ale to co popisuješ jsou přehnané reakce. Domnívám se, že se chová tak, jak se chová, protože má nějakou špatnou životní zkušenost ať už se svými bývalými partnery, přáteli nebo s rodiči. Možná má prostě strach ustoupit, protože se bojí, že toho budeš zneužívat. Podvědomě se snaží udržet si odstup, protože má strach, že ji můžeš zranit.
Můžu se plést, ale je to hodně pravděpodobné. A pokud je to pravda, tak je někde hluboko zraněná a potřebuje, od někoho pomoc. Najít takové zranění není vůbec jednoduché. Ty se musíš rozhodnout. Pokud ji opravdu miluješ a máš kuráž se do toho pustit, bež a zkus ji pomoct. Něžně, postupně a trpělivě. Pokud se však na to necítíš (což je naprosto pochopitelné), nedělej si žádné výčitky a jdi dál. Nejsi jediný člověk na světě, který ji může pomoct a de facto za ni nemáš odpovědnost. Ať už se rozhodneš jakkoli, pamatuj, že jediné co se nesmí stát je to, aby věci zůstaly tak jak jsou.
Noviny
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.