Dobrý večer. Ctěl bych sepsat na přítelkyni závět. Jsem rozvedený a nepřeji si aby 2 synové a bývalá manželka co mám nabytého byt auto a jiné jim nepřipadlo nic. Jak to udělat a jaký polatek zaplatím za služby stím spojené.Chtěl bych získat tímto pokud se se mnou něco stane aby přítelkyni synové nevystěhovali z mého bytu kde nemá přítelkyně trvalé bydliště a jiné problémy stím související. Děkuji.
3x
Závěť bych rozhodně sepisovala u notáře, jen tak se vyvarujete spousty chyb. Neopomenuteln dědic platí i v novém OZ.
Za nepominutelné dědice dnes zákon považuje potomky zemřelého, zároveň u dědických podílů rozlišuje mezi zletilými i nezletilými. Nepominutelný dědic nemůže být z dědictví vyloučen. Vždycky má právo na určitý podíl z pozůstalosti. I když sepíšete závěť, ve které budete chtít jeho práva zkrátit, máte smůlu: nezletilý potomek musí dostat tolik, kolik činí jeho dědický podíl ze závěti. Dospělý potomek nesmí být v dědictví zkrácen víc než na polovinu svého dědického podílu ze zákona.
Zdroj: penize.cz/...
doplněno 26.01.14 18:31:Máte pravdu xixi a opět než jsem to já našla...fakt neopisuju.
2x
Nedělala bych to. S manželkou jste sice rozvedený, ale co ty děti? Vy jste je přece zplodil, myslím, že by si dědit zasloužily. Na svět jste je přivedl Vy, z Vašeho rozhodnutí a tak pokud něco máte, měly by děti dědit.
Zatím jste asi celý roztančený, zbavil jste se bejvalky, je tu přítelkyně - ale má to háček: přítelkyně může být po zbytek života vaše, ale také nemusí.
Ale Ty děti Vaše budou za každé situace, nikdo Vám je neodpáře. Nevím,kolik je Vám let, že chcete dělat opatření okolo závěti, ale je fakt, že si tím navždy zavřete vrátka ke svým dětem. Chováte se k nim, jako k cizím, budou se zřejmě tak chovat i ony. A až budete v nemocnici, či třeba na stará kolena někde v ústavu,"Vaše krev" za Vámi asi těžko přijde.
Jsem vcelku spokojeně vdaná 39 let. I kdyby z nějaké situace došlo k tomu, že bych osaměla a našla si přítele, vždycky bych pamatovala především na své děti. Počítala bych s nimi daleko víc, nic mi neudělaly, jsou odmalička moje, než nějaký Fanouš či Tonouš, kterého znám 3 roky a který se o získání mého majetku nijak nezasloužil. Nemám pravdu? Jaga.
Částečně máte pravdu. ALE jsou i tací zletilí, výdělečně činní potomci, kteří třeba za 20 let nemají na poslání pohlednice k svátku, k vánocům, prostě nezájem. Že by se zeptali na zdravotní stav - ani náhodou. Kolikrát přítelkyně pomůže v nemoci daleko více jak potomci. Jenže jak děti svolá notář, tak se derou hlava nehlava o dědictví. Co si o tom myslet? Je to správné? Myslím, že ne.
Souhlasím s oběma. To, co popisuje Uska, jsou právě ty případy, kdy lze v souladu se zákonem dosáhnout vydědění.
Jinak @zavinac má taky pravdu, ale má pravdu i v tom, že záleží na tom, zda přítelkyni věřéte (a spíš ještě na tomzda tu důvěru nezklame, ale to chce křišťálovou kouli). Na okraj: vydědění lze zrušit, ale s darováním je to složitější.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.