Začalo to zničehonic, ze dne na den, nic tomu nepredcházelo...prostě mě prepadl snydrom drázdivého tračníku...trvá to uz dva roky...ziju polovniční zivot s tímhle problémem... kdyz jsem ještě nebyla těhotná brala jsem i antidepresiva ale ty abyhc rekla pravdu moc nepomáhaly, podstoupila jsme plno vysetrení a na nic neprišli...ale co sem četla diskuze na netu prisla jsem sama na to ze je to nejspíš syndrom drazdiveho tračníku-mam všechny príznaky...Dycky kdyz mám někam jet nebo jen jít do blbého obchodu který mám 5minut od baráku tak mě prepadne taková uzkost, je mi divně, začínám mít nutkání na záchod a někdy to nejde a někdy jdu nez vylezu z baráku klidně 4x... nejhorší je kdyz mám někam jet -zásadně uz nejezdím mhd, jedině autem a i v autě mě to občas popadne tak musím honem někam na benzinku...pokazdé kdyz někam jedeme tak obhlízím místa kde by se dala prípadně vykonat potreba a vyhledávám nejblizsí záchody abych stihla doběhnout...hodně mě to trápí a to proto ze kdyz jsem byla těhotná najednou problémy ustaly, ukázaly se za dobu těhotenství snad jen 2x, ale jinak pohoda.. a ted po porodu to začalo opět v plné parádě ... nemuzu brát antidepresiva protoze kojím a hlavně ani stejně nepomáhaly, proto by me zajímalo jestli je tu někdo s takovým problémem a jak ho resíte co opravdu pomůze? jedná se mi hlavně i o velké události které nastanou tento rok...v červnu se mám vdávat a já uz ted premýšlím jak preziju těch 20minut obradu a mám stresy z toho co kdyz mě to chytne pri obrade co kdyz se potentuju, bude trapas největší, prostě strahc uz ted a to je az za 5 měsíců...co budu dělat? nechci si tento velký den pokazit tímto :-/ proto to chci začít nějak resit ale jak? taky máme jet na dovolenou ale já si troufnu jenom autem ale i tak to bude hrozné protoze to bude dlouhá cesta a já uz ted vím ze budu po cestě jen koukat kde je nějaký záchod nebo vhodné kroví...prosím setkal se s tímto někdo? co opravdu pomohlo? co mám dělat az nastane naše svatba abych byla v pohodě a neměla takový problémy? nechci to pokazit.
1x
Já na to beru léky Duspatalin retard a pomáhá to. Začalo to u mě, když jsem jela na dovolenou do Chorvatska, v autobusu. Příšerná bolest v břiše jede nahoru a dolů a pak nutkání na záchod a po zastavení na záchodě nic. Jen při jízdě nutkání. Svíjela jsem se bolestí celou cestu zpátky a lidi okolo koukali. Autobusem na dovolenou radši už nepojedu, protože můžete jet čtyři hodiny bez zastavení.
a ty léky jsou an predpis nebo ne? zkusila byhc je teda...já raději nez terapeuta kterému moc neverim ze by v tomhle pomohl byhc raději nějaké léky..navíc mám dvě děti a s nima je to dost slozité protoze kdyz mám s nima někam jet taks e děsím toho ze nestihnu doběhnout někam na záchod kdyz mám kočárek a v druhý ruce 4letý dítě...takze nerada jezdím i s nima jen někam...a v autobuse 4h v kuse to je pro mě nymslitelné a uplně vidim jak jste musela trpět nedokazu si to predstavit...drív to pro mě nebyl problém jezdila jsem na výlety i 8h v buse a nic se nestalo a ted najednou to začalo no nechápu to porád proč...
To je na předpis z Gastroenterologie. Taky jsem postoupila kolonoskopii a všechna vyšetření a nic nenašli. Máma to má taky, po třiceti jí to začalo a mě je taky přes třicet. To způsobuje stres a neurotici jsou k tomu náchylní. Už to nemám po tom, co beru ty léky.
doplněno 21.01.14 18:39:Taky to pro mě nebyl dřív žádný problém jet. Ale měla jsem dva měsíce před tou dovolenou nějakou pneumatosu tenkých kliček, to způsobuje bolesti břicha a měsíc se léčila a předtím 4 střevní virózy za sebou. Tak to bylo možná tím taky. A rok předtím jsem měla operaci brániční kýly a refluxní esofagitidy.
Miluno, evidetně mám to samé, je to stresem, úprava stravy nepomáhá, gastro jsem navštívila, na kolonoskopii zatím nemám. Hodněkrát jsem musela odložit odjezd busem, protože "to přišlo", hodněkrát jsem uvažovala, zda řidiči řeknu, aby zastavil. Zatím jen jednou jsem musela vystoupit dříve a ihned vyhledat wc.
Hodně mi pomáhá za a) na to nemyslet, za b) vidina vlastního auta a za c) studená coca cola, která uklidní žaludek i střeva. A je fakt, že minimálně tři čtyři hodiny před jízdou busem nejím, protože mám obavy. Zatím to vychází (už 5 let), ale dlouhodobě to nevidím
*evidentně*
doplněno 21.01.14 18:45:A taky mi pomáhá vědomí, že pokud tímhle busem nepojedu, tak prostě nestihnu bus do práce/navazující spoj. Takže zatnu zuby, svěrače a hodně zhluboka dýchám, i několik minut. Jakmile sednu do busu, z 98% to přejde.
0x
Nepříjemná záležitost! Dovedu si představit, že plánování se stává oříškem. Určitě je to ale věc, se kterou se lze popasovat. Určitě byste měla začít tím, že navštívíte lékaře: příčiny mohou být léčitelné, může tam být nějaký zánět, možná hormonální nerovnováha (při těhu to přešlo? paráda)... Ale určitě to samo o sobě nepomůže, protože už jste na to psychicky zaměřená příliš. Mělo by pomoci navštívit psychologa, který by vám pomohl najít mechanismy, pomocí kterých se s tím porovnáte. Pokud jste zkoušela antidepresiva a nebyla účinná, může to být buď jejich nevhodným druhem, nebo skutečností, že úzkost a deprese přeci jen nejsou to samé a na každou z těch věcí je účinná jiná medikace.
Určitě to neodkládejte - nejen kvůli svatbě, ale prcek bude chtít, jako většina dětí, trávit na hřištích s ostatními dětmi celé hodiny, tak ať to zvládnete 
Nemá cenu si tak moc nechat omezovat život jenom proto, že se vám nechce k doktorovi.
0x
Je to zřejmě psychika. Obraťte se na nějakého psychoterapeuta. Dcera měla problém takový, že se nevyčůrala v cizím prostředí, jen doma, takže ji to hodně omezovalo, nešlo ji to ve škole, na výletech ani u kamarádky. Nepomohl psycholog, ani léky, až jsme zkusili psychoterapeuta a je už bez problémů. Sice jsme platili 600 kč za hodinu, byla tam 5x, ale vyplatilo se. Přeju Vám, ať se problém brzy vyřeší.
0x
Přesně ve třiceti mě totéž taky potkalo. Předcházel tomu, ale zánět střev. Takže jsem si vypěstovala závislost na wc. Bohužel jsem to nechala zajít příliš daleko a potkala mě agorafobie. Nikomu bych to nepřála. V té době jsem kvůli tomu přišla i o práci a skončila na úp. Po pár měsících kdy jsem jednoho dne musela nechat plnej nákupní vozík s jídlem v obchodě a utéct od tam, protože jsem si myslela, že se nejprve po... a pak hned zblázním jsem se nakopla jít k psychologovi. První doktorka mě "léčila" psychowalkmenem a tím, že mi četla z nějaké knihy o agoře. Odcházela jsem pokaždé s bolestí hlavy a s tím, že mi není pomoci. Nicméně jsem si našla na netu jinýho psychologa- chlapa. Říkala jsem si, že chlap se na to bude asi dívat jinak a měla jsem štěstí. Pan doktor byl trochu drsoň, ale asi jsem zrovna toto jednání potřebovala. Po tom co jsem si vylila srdce mi řekl, že to musím zkusit překonat. Jeho slova si budu pamatovat do smrti. " To nejhorší co se vám můžete stát je, že se poserete, vždyť o co jde, stalo se to více lidem" . Měla jsem za úkol trénovat. Když to na mě přišlo, tak zkusit jet dál o jednu zastávku pak vystoupit a něco si za odměnu koupit. Pak dvě zastávky, tři... atd. Od centra města bydlím totiž cca 20 zastávek tramvají. Do obchodu jsem chodila jen v době kdy jsem věděla, že tam nebude moc lidí. Trvalo to pár měsíců a já to překonala. Občas se ještě stane, že to na mě příjde, ale opět si připomenu, že se maximálně po... a ono to přejde.
Přeji vám ať máte sílu překonat psychiku. Vždyť o co jde? Maximílně se poserete 
.
0x
Kdyby to byly kvasinky, tak by měla tento problém i kdyby byla doma. Ale u paní se to projevuje jen když někam jede. Takže si myslím, že je to psychikou.
doplněno 22.01.14 15:58: Jednoduchý test
zdravi.doktorka.cz/...
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.