Alkoholik a léčba

Zeta, já jsem hluboce přesvědčená, že když to dotyčný "myslí vážně", dokáže si najít cestu sám. Děláte všechno jako doposud. Všichni mu umetali cestu, lhali lidem, sousedům, rodině, aby zakryli zkutečnost, že je opilý. Uklízeli po něm, prali pogrcané, sháněli peníze na obživu, aby si on mohl své peníze propít. Pán ožrala se jen vezl. Občas se zatváří zkroušeně a přizná se k tomu, že má problém. Všichni mu všechno odpustí a začnou shánět pomoc. On se zatváří vděčně, poslibuje a klíďo si pokračuje na své alkoholické cestičce. A tak jako kolovrátek, všecko se opakuje, dokonce po dlouhé roky. A pokaždé, když se zatváří zkroušeně, mu to rodina uvěří a děj se opakuje. Všechno už tady bylo. NEVĚŘTE! Jestli to myslí vážně, zařídí si to sám. Číst umí, kde ordinují lékaři také ví, jak fungují telefony také ví, kolik stojí jízdenka si snadno zjistí. Má občanku? Má! Svéprávnosti zbaven nebyl! Kecám? Ne! Vím to! Zažila jsem to! Když poklikáte tady v archivu, najdete pár takovýhle příběhů. Se stejným průběhem, se stejným koncem. Vaše sestřenice ať zdrhá! Hodně rychle a hodně daleko.

#alkoholik

Píšu a bulím do klávesnice. Víte, byla jsem všemu tak strašně blízko. A pořád je to ve mně živé, i když už je jiná situace.

Manžel - bezva chlap, ale chlastem zničil, co mohl. Vztahy s rodiči, se mnou, s dětmi. Ambulantní léčba je k ničemu, půl dne, když šel k lékaři, to vydržel, řekl - pane doktore, nepiju! Doktor ho pochválil a on se odpoledne zmrskal. Tak se to táhlo několik let. Kdybych psala, co všechno se dělo, snad byste mi ani nevěřili, alkoholik dokáže být velice vynalézavý a svou neřest si dokáže vždycky omluvit. Táhlo se to mnoho let a nebylo cesty ven.

Pak se jednou podařilo, bylo by to dlouhé vyprávění, zkrátím to. Po jednom jeho řádění ho ambulantní lékařka na závislosti poslala na detox a pobytovou léčbu. Bylo to ve čtvrtek a v pondělí jsem ho vezla do Havlbrodu. Nepomohly jeho prosby, jeho sliby. Doktorka se oblomit nedala. Takže není až tak pravda, že o léčbě rozhoduje jen pacient. Tentokrát rozhodla ona - díky bohu a on nemohl nic dělat. Po týdenním pobytu v HB, který prý byl nejhorší týden v jeho životě, ho odvezli do Želivi. Pobyl půl roku. Bylo to prý velice těžké, ale kdo chtěl, vytrval. Letos v červenci oslavíme minerálkou už 7 let od doby, kdy se nenapil. Máme ho znovu rádi, děti se k němu vrátily a opět ho respektují jako prima tátu. Co je zajímavé: rád na svůj pobyt vzpomíná, ochotně vypráví a říká - že já vůl to nechal dojít až tak daleko. Pořád napětí, stres, kde seženu peníze na chlast. To byla jediná myšlenka. Dneska už mě netrápí.

Pokud se sám chce léčit a svůj problém si uvědomuje, máte to o dost lehčí. Většinou pacient svůj problém zastírá, omlouvá, mlží... A´t zajde k nejbližšímu ambulantnímu lékaři na závislosti, ten ho pak pošle na pobytovou léčbu, jsou určitě ve Vašem okresním městě. Divili byste se, co alkoholiků se do léčebny dostalo před Vánoci. Na vlastní žádost - rodina, děti v čudu, bydlení žádné, práce žádná a tak, aby nebyli o svátcích sami, přihlásili se dobrovolně do léčebny. V lednu opět na vlastní žádost zase odcházeli. Pokud se totiž pacient neléčí povinně díky soudnímu rozhodnutí, může kdykoliv z léčebny odejít.

Takže se obrátit na lékaře pro návykové nemoci.Mohla bych poradit v Pardubicích a v Chrudimi. Ale jsou všude. Bohužel, léčebna návykových nemocí už v Želivi neexistuje. Nejsou prostě peníze. Byla přestěhována do Havlbrodu. Ale určitě dokáží pomoci i tam. Prostě chce to co nejdřív, není to žádná hanba, člověk může spadnout až na dno, ale důležité je se z něj dokázat odrazit a být zase člověkem.

Hlavně nezapomenout na to, že alkoholik není nikdy vyléčený. Až do smrti zůstává léčeným alkoholikem. Recidiva může nastat kdykoliv. Není to snadné, vím, ale jednoho takového znám. Už 7 let. Je to můj muž. A moc si ho za to vážím.

Pokud se pán do léčebny dostane, snažte ho podpořit. To mu moc pomůže. Volat mu /mají ovšem určenou dobu, kdy to jde,mohou mluvit jen 10 minut, při překročení dostávají trestné body, tak jsem volala s nataženým budíkem! , pokud mu to povolí, tak návštěvu, to ho podpoří. A také mu poslat občas balíček, tedy pokud mu to dovolí. Nějaké sladkosti, které může - balíčky jsou podrobeny kontrolám /manželovi jednou odebrali i makový závim - mák je vlastně narkotikum / A v MILA řezech zase bylo nějaké rumové aroma. Takže to chce číst dobře složení výrobku. Ale hlavně pomohou dlóóóuhé dopisy. Co bude až se vrátí, na co se těší, na co se těšíme my doma apod. Já mezitím spunktovala týdenní pobyt v severní Itálii /Lignano/, naším Fordíčkem, se dvěmi vnoučaty. To víte, že jsem z toho měla strach, jak se bude chovat, ale bylo to úplně na jedničku. A bylo to něco, na co se moc těšil a co mu pomohlo ten pobyt překonat. Takže připravit něco, na co se bude po návratu těšit, psát si s ním o tom. To pomůže. Jaga.

Petře, alkoholik řeší jen jediný problém, jedinou jizvu. A tou je program v mozku, tak jako v počítači. Nahrál se mu tam program Alkoholik. Všechny viry, trojáky, červy, to je prd proti tomuhle tomu. Nejde to zresetovat, vymazat, zahodit. Někde je, mrcha, zálohovaný a zase obživne. Muž Marcelky má můj velikánský obdiv. Víte, že takhle, za celý svůj život, znám jen 2 nebo tři abstinující alkoholiky. Jinak je to stále Dobří holubi. Soudržnost, láska, klid? Naprostý souhlas. To všechno tam bylo, dokud to alkohol nezničil. Jestliže se děti opilému tatínkovi posmívají, pánbu zaplať za klidnou opici, je obtížné mluvit o tomhle všem. Při agresívní opici, po mnoha slibech nápravy, je to nemožné. Hezký domov? Chybějící propité peníze, zničené, rozmlácené věci, bez možnosti náhrady, protože na to není. Každá rodina bojuje s penězi a představte si, jak musí chybět tam, kde to muž ještě hodně pokrátil v hospodě. Přemýšlel jste někdy, kolik musí stát taková vydařená opice + krabička cigaret? Co všechno za tohle milovaná, soudržná, klidná rodina mohla mít? O racionalitě s alkoholikem v rodině vůbec nemůžete uvažovat. Racio-rozum, se někde vypařil. Je vidět, že jste se s tímhle problémem nikdy nesetkal. Jen o něm četl ve Vlastě nebo v podobném časopise, kde to psala žena, která potkala oplice na ulici. Ale nezažila ho doma, v bytě, v rodině. Všecku tu hrůzu, hnus, bezmoc. Je možné, že jste poznal pijáka, který pije kvartálně. Jednou za čas ho posedne zlý duch. Ale i s tím nic nenaděláte. +plac+

Jen ho nechejte, ať se vězení bojí. A kydy šel sedět, rodině se jen uleví. Nehledě na to, že je to nejlepší protialkoholická léčba. Třeba ho to postaví do latě. Ale určitě slibům nevěřte! Nedělejte nic, čím byste mu to usnadnili. Musí být sám zodpovědý za své činy, za sebe. Neusnadňujte mu nic, nekryjte ho, nelžete kvůli němu. Stane se pak to, že vítězství půjde oslavit! Věřte mi!