Zdravím 
Je to sice naprd psát teď, ale jak by jste reagovali na to. Moje rodina je velice rozvrácená, žiji v rodinném domě, s rodiči a prarodiči, neshody, pláč, křik, mlácení vším možným a nadávky jsou u nás denním chlebem... Tento stav trvá už 12 let nepřetržite 365 dní v roce... Jako už jsem si zvykl na ledacos, ale to že se semnou můj otčím v loni popral na štědrý den, a dnes (ale i na Vánoce) je u nás nálada jak na pohřbu (tj. že každý si zaleze někam jinam, aby toho druhého neviděl), ne opravdu jsem si nemyslel že takhle vypadá normální rodina... to je jen špatná parodie. Co poradíte introvertnímu 18- letému teenagerovy, když nemá kámoše a známí jsou vzdálení několik desítek možná stovka kilometrů to bude...
3x
pro tebe existuje rada jen jedna ... zapracuj na sobě a co nejdřív si zbal svoje věci a odejdi někam jinam až budeš pracovat a budeš mít peníze ( v tvém případě to bude asi podnájem protože na dům asi nemáš a ze strany rodičů asi žádná velká podpora nebude ) , doma se to nespraví , bude to jen horší , odejdi dřív než ti otec něco udělá, nebo ty něco uděláš otci a budeš mu muset něco platit nebo půjdeš za katr ... bohužel tvoje rodina nefunguje, fungovat ani nebude ... bude to je a jen horší.
3x
Také to nevidím růžově, žijte si svůj život, doma se zdržujte co nejméně, aby se snížily třecí plochy. Dokončit vzdělání a jít okamžitě do práce kdekoliv, postavit se na vlastní nohy. Zajistit si podnájem, sám, nebo se spolubydlícím. Každopádně rodina, i když nefunkční bude vždy chybět. Tudíž hledat hodné děvče a založit svoji rodinu. Že svoji rodinu zajistíte nemám obavy, když máte tolik zájmů a jste šikovný v tolika věcech. Pozor, aby i děvče bylo pracovité, aby jste nedělal plno věcí sám za ní. Nejlepší by bylo, aby měla dobré vztahy se svojí rodinou a příbuznými. Přiklonit se spíše k její rodině a ji seznámit, že ta Vaše není až tak funkční. A jaká je tchyně hospodyně, taková bude většinou i dcera. Nyní co napíšu, tak nepíši lehce.. Rodinné vzory se do nás vtiskují od dětství celý život a my se podle nich chováme a ani s to neuvědomujme. Takže pozor na to, aby jste se nechoval také tak, nebo neřešil krizové situace, jako ve Vaší rodině. Někdy na to člověk příjde až s odstupem více let, když hodnotí svůj život. Zkuste ještě spolupracovat s nějakým psychologem, který se specializuje na rodinné vztahy, aby Vám ukázal, jak zvládat vypjaté situace v rodině, nebo ještě lepší, jak jim předcházet. I když chyba - začátek není u Vás, Vaše reakce na Vámi uvedené příklady by mohly být trochu jiné. / nevycházíte s nikým v rodině, ale je to asi jenom Vaše následné OBRANNÉ CHOVÁNÍ/. Přeji jenom to nejlepší v Novém roce.
V tom máte úplnou pravdu, myslím to vtisknuté chování rodičů, je to tak pár let nazpět jsem začal kvůli prkotině postupoat úplně stejným způsobem jako moje matka... naštěstí jsem si hned vrazil pár facek a urychleně změnil své chování (naštěstí když si postavím hlavu tak jsem jak mezek a jdu si za svým...) takže jsem se zaměřil na etiku, ale stihla mě veliká rána můj vzor (strýc) má druhé smutné výročí kdy tragicky přišel o život, byl to můj opravdový vzor ctnosti a vybraného chování... ale jak asi osud zamýšlel ... plno věcí mi už nestihl říct... a já zase zůstal v domácím vákuu. Sluchátka raději už ani nesundávám, příjdu domů ze školy a první věc co mě vítá je křik, místo dobrou noc je slyšet pláč, v náší rodinně jsem nenašel opravdu nikoho o koho bych se mohl tzv "opřít". Bohužel ve vakuu nic není tak ani nevím třeba jak se zkamarádit nebo jak na holky atd moc věcí mi chybí. Ještě jsem v životě neviděl že by si mati dala pusu s otcem nebo otčímem, a to podotýkám že jsem na světě už 18 let. A kdyby se někdo zeptal jestli jsem byl s rodičema na výletě? Ano byl pouze jednou v životě byl to nejhorší a nejotřesnější zážitek jaký jsem kdy v mém životě zažil.
Držím ti palce abys se vo nejdříve osamostatnil. Klobouk dolů před tvými koníčky, ale takového člena rodiny ,jako tebe, bych doma nesnesla. . Nikdo ti není dobrý, s otcem i s otčímem se pereš , nevycházíš s parodiči ani se sestrou, ve škole je to stejné, nedivím se že nemáš známé i kamarády. To usuzuji z tvé věty mám svojí vlastní hlavu neřídím se zásadami rodičů,
Pokud tě rodiče živí, tak jejich pravidla MUSÍŠ respektovat, pak se třeba postav na hlavu. Začni na sebě makat, nebudeš to mít v životě jednoduché. Můžeš spoustu věcí změnit, ale musíš chtít.
Dokud nemáš kam utýct, tak se bav prostě s tou babičkou..když mluví furt o nevlastním otci jak jí vynadal, tak ho třeba pomluvte a bude vám dobře oběma..musíš s ní najít společnou řeč protože jak to tak poslouchám dalo by se s ní bavit..a s mamkou to nejde?
No, jinak to asi nedoklepu tento rok. Mamka? No třísměnný provoz a 70 kilometrové dojíždění do práce dělá své, já se s máti třeba vidím jen 1 za 3 týdny... a málo kdy máme spolu společnou řeč, vždy js to spíš o tom jaké mám známky ve škole, co to zase opravuji, že potřeba to a tamto opravit a to je konec, my nemáme společné téma na bavení, do kina zajít nemůžeme jelikož je v práci, 80% svého volného času dává do hádek a výchovy mé sestry, 19% prospí a 1% zbyde na mě.
No a se sestrou se bavit nedá? Tak buď aspoň rád, že se s tou mamkou aspoň trošku pobavíš..lepší jak nic..
Sestra (6) je stejný hromotluk jako otčim, já se třeba rád učil písmenka a číslice a zpíval jsem ona je vůče mě pravý opak.
A jelkož otčim nenávidí zpěv a já miluji zpěv... tak jsme v rozepři a mati mi řekla abych raději nezpíval.. no nesmím ve vlastním domě zpívat už 6 let 
No nezlob se na mě, ale já myslím, že je chyba v tobě..chtěl by jsi po každém, aby byl k tobě dokonalý ale tak to prostě není, v něčem si s ní rozumět můžeš a v něčem naopak ne..nemusíte si přece rozumět ve všem, ne? A to samo platí i o matce a babičce..já si s nikým taky nerozumím doma uplně maximálně, ale snažíme se spolu vycházet..mám dojem, že ty hledáš na každém jen to, proč si s nimi nerozumět..kdo chce hledá ožnosti, kdo nechce hledá důvody no..
Já zkoušel několik let navázat vztah jak s otcem tak i se sestrou (marně) nenašli jsme společnou cestu k sobě, jak tady píšete o tom že s rodičema nerozumíte na 100% a se nemohu dostat přes hranici 5%. A celá rodina je exrovertní a já jsem jedinný introvert v rodině.
1x
Bohužel, smutný příběh, ale najít si nějaké kamarády, s kterými bys trávil volný čas, snad nebude tak velký problém, můžeš si dát novoroční předsevzetí, že na sobě trošku zapracuješ. 
Protože svoji "rodinu" asi nezměníš...
No, introverti se navzájem těžko hledají, to uznávám, ale bez hledání nenajdeš! A pro kamarádství tahle povahová vlastnost není zas až tak důležitá, proč by nemohl kamarádit introvert s extrovertem?
A určitě máš nějaké dobré vlastnosti, pro které by s Tebou někdo rád kamarádil!
Nevím odkud jsi, jestli z města nebo malé vesničky, ale možnosti jsou vždycky, nesmíš to vzdát a musíš pro to fakt něco udělat!
No jo najdi si kamarády, když jsi introvert ve světě extrovertů... zatím jsem na introverta v mém okolí nenarazil...
Ani ve škole není nikdo, s kým by sis rozuměl a s kým bys byl ochotný trávit čas i mimo školu? Co nějaký sport, aspoň kolo?
Sama vím, jak je to těžké najít si kamarády..a to z mnoha důvodů..třeba mladého nebaví opíječky a podobné věci mladistvých, a to už je pro ně důvod proč ho odsunout..opravdu..není to v dnešní době vůbec lehé najít si kamaráda..Můžu se ještě zeptat tazatele, odkud je?
Ne ani ve škole není nikdo s kým bych mohl pokecat... hmmm sport sportuji sám.. cyklistiku teď asi dělat nemůžu
Já se ptala, že by jsme třeba zašli někdy ven..no máme to daleko takže asi nic..a na intr do jiné školy přestoupit nechceš? Třeba bys poznal nové kamarády? A nemusel být doma s vašima..
No na SPST v Třebíči mám jistou práci na JE Dukovany takže přestupovat nebudu... no a co se týče kulturních akcí... nikam nechodím, nikdy jsem nebyl na zábavě, jen jsem potkal pár "kamarádů" kteří si ze mne udělali "fackovacího panáka" toč vše ... mám jen tu školu
Tak aspoň ten řidičák, ale musíš mít rozpočítané, aby ti plat na ten nájem vyšel, ať se pak nevracíš k rodičům, ještě by se ti vysmáli..
Naštěstí moje finanční gramotnost je už dost vyspělá tak že už vím co si mohlu dovolit koupit a co ne... No a jak jsem psal výš, tak tedy ten Nový rok pěkně začal, hned mi jedna přiletěla... No jestli platí jak na nový rok tak po celý rok tak se mám na co těšit
Neboj, to neplatí, na Nový rok se můžu po opici vyspat, v ostatní dny musím vstát a jít do práce!
Nj někteří musí vystřízlivět, ale můj otčím nemusí, je jednoduše nezaměstnaný. Takže pořád u mě oxiduje, mám ho pořád za "zadkem" a práci si jednoduše nehledá, a placení nájmu? No to mu zacvaká maminka, a papání no to má u mých prarodičů zadarmo, a kdo vysává, pere, a někdy něco uvaří, no já, úplný mama hotel
A neprovokoval jsi ho? Neříkej mi, že kdyby jsi na něj vůbec nemluvil tak by ti toto udělal..no a co ta babička? A děda? Možná, že kdyby jsi s nimi mluvil o samotě s každým zvlášť tak by ti řekli spoustu věcí, co jen tak neřeknou..
Neříkám že jsem neměl proti němu pár výstupů ale vždy byly obranného charakteru, něco na způsob jak se do lesa volá tak se z lesa ozývá, no prarodiče taky slovně napadá (celkem běžně) Ten člověk je sám sobě tak zhnusenej a tak nakvašenej že to přenáší na ostatní...
Vycházet s babičkou je velice obtížné, ona je neuvěřitelný velkoformátový pedant a perfekcionista, dnes jsem dostal "kartáč" za to že jsem nenechal v rychlovarné konvici trochu vody (oč jí nakonec stejně nepotřebovala), no a s dědem kamarádit moc nejde jelikož jeho stav psychický není dobrý je spíš špatný. A do budoucna se bude spíše zhoršovat (už teď je dost agresivní a nechce s nikým mluvit, jen sedí a poslouchá rádio (a nesmím to rádio vypnout nebo začít nějak narušovat jeho poslech, pak je z něj sedmihlavá saň)
Tobě nesedí asi nikdo..zkus být trochu tolerantnější a schovývavější..skromější..přece je lepší bavit se s puntičkářskou babičkou než s nikým ne?
Neříkám že se to pár dní dá vydržet, ale upřímně moje babička je v tomhle jako vysokokadenční kulomet, jen se zeptám o čem se s ní bavit, vždy když s ní mluvím tak mi detailně rozebere jak jí tatínek zase vynadal, a teď začne brečet...
... a nechceš jít bydlet ke mně? Taky bych potřeboval uklidit!
Ne, teď vážně - příbuzné si člověk nevybírá, prostě to budeš nějak muset přežít do doby, než se budeš moct odstěhovat. Ale určitě by sis mohl najít nějaké kamarády, věř, že by Ti v Tvé situaci pomohli, přinejmenším bys s nimi přišel na jiné myšlenky...
No jak jsem psal jsem introvert a navíc mám takové podivné zájmy, (škola, opravy- aut, motorek, instalatérství, topenářství, plynařství, elektro slabo/silno proud, astronomie, meteorologie, geologie, atomová energie, stará auta , staré motorky, opravuji počítače, zábývám se web stránkama, rád peču, není mi cizí svářečka, umím se dřevem, navrhuji Desky Plošných Spojů , laicky hraju na kytaru, nějaké rádio amatérství,... nj no
Ale na těch zájmech není nic podivného! Máš jich docela dost, takže máš výhodu, že se můžeš s různými lidmi bavit na mnoho témat! Bohužel Ti Tvoje zájmy asi zabírají tolik času, že na hledání kamarádů ho moc nezbývá. Zkus se přecejen přemoci a překonat, a občas vyrazit mezi lidi...
Mimochodem, pokud jsi takhle "univerzální", mohl bys být dobrý rádce na této poradně!
Jsem workoholik takže, ale když tak o tom uvažuji dokážu si najít chvilku "pro sebe" ale upřímně kdo z Vás se kamarádí s workoholikem?
Víš, ale to je těžké, workoholismus je tak trošku nemoc, pokud je pro tebe práce a zájmy víc než vztahy s kamarády, tak se nesmíš divit, že ty kamarády nemáš. Je jednoduch si stěžovat, ale s tou změnou bys musel začít sám u sebe. Je smutné být ve Tvém věku vlastně úplně opuštěný a věř mi, věkem se to samo lepšit nebude.
Hele kámo, tahle debata se stává trošku nepřehlednou, jestli máš zájem si ještě pokecat, můžu Ti dát kontakt na icq nebo skype.
Tak jo ten Skype bych bral... kdybych měl opravdu vyklopit to jádro problémů tak bych napsal skoro 5x A4
No ale vysvětlete dospívající zhulený makovici že je potřeba s něčím pomoct, nebo něco opravit... Já nevím asi jsem skočil z dětství přímo do dospělosti a dospívání se mi taknějak vyhlo obloukem...
Já, jakožto introvert, se kamarádim v podstatě jenom s extrovertama. S jiným introvertem bych si asi neměl co říct. Ale mít za kamarády extroverty má i nevýhody, třeba teď jsou všichni někde na Silvestru a letos mi nevyšlo, abych byl někde s nima. Vlastně mohl jsem jít někam, kde bych znal 2 lidi z 20, ale z většinou ostatních bych nejspíš neprohodil ani slovo. Většina kamarádů jsou lidi ze školy, chce to hledat lidi se společným zájmem (radši naživo než na netu).
Mě zase vyhovují introverti, měl jsem kdysy (asi 5-8 zpátky) 2 kamarády, tedy kamarádku a kamaráda. Jenže kamoša rodiče začali podnikat, přestěhovali (liberec) se a jeho rodiče mi řekli že už jej nemám kontaktovat, (přeci jsem zkusil kontaktovat, ale přišlo mi jen pár výhružných dopisů) a kamarádka, tam to dopadlo jako přes kopírák jen s tím rozdílem že ona je v Praze, a já se hold do Prahy mohu podívat tak maximálně prstem na mapě.
0x
Knižní případ, když staří bydlí s mladými..myslím tvé rodiče a tvé prarodiče..jinak..sourozence máš? Rozumíš si s nimi? Vím jaké to je, nemít kamarády, leda tak si najít holku aby tě rozptýlila a nebo se bavit s někým z rodiny s kým si sedneš tak nejvíc..a jak to půjde tak se rychle odstěhovat..nepíšeš, kolik ti je..ale aspoň máš zkušenost..aby nikdy nebydleli rodiče se svýma rodičema..
Těší mě že tu někdo je No mám sice sestru, ale s ní vůbec nevycházím a z rodiny taky s nikým. No mě bylo teď čerstvých 18 let .. ach jo... já neměl do 13 let otce takže ani nemám vedení ke koníčkům... opravdu závidím některým klukům ze třídy ... když slyším co všechno dělali s otcem... no a navíc 365 denní teror od otčíma...
S vlastím otcem jsem se rozešel před několika měsícemi ve zlém (nevyhl jsem se i tomu že jsem se musel bránit fyzickému útoku), zatvrzelej alkoholik, hráč na automatech a děvkař... dá se říct že ten člověk už pro mě neexistuje, neměl jsem ho nikdy rád, chtěl se mě zbavit když jsem byl malej... a do očí mi řekl že jsem se vlasně neměl nikdy v životě narodit... (kudy prošel tam sedm let tráva nerostla)
A školu končíš kdy? Chceš pak jít do nájmu nebo žít dále u vašich? A s babičkou třeba se opravdu nedá vyjít nijak?
Už si dělám řidičák... auto mám, byt mám rezervovanej od školy a zaměstnání u JE Dukovany.. No do pronájmu jinak to nevydím... jinak známí nademnou zanevřeli ... naposledy jsem byl u známích tak před 5ti lety...
A když tak přemýšlíš, opravdu nemůže být chyba ve tvém chování? Vždyť to není přece možné, aby se s tebou nikdo nebavil..
No jsem trošku odlišný od ostatních to jo ale zase takový extrém zase nejsem...Mohu říct že mi ten rok 2014 pěkně začal, hned mi jedna přiletěla od odtčíma ... A mé letošní přecevzetí? Toto byl poslední společný Silvestr...
Určitě chváním, v našem rodě se potkali 3 protichůdné pochody myšlení a já jsem čtvrtý, mám svojí vlastní hlavu neřídím se zásadami rodičů, oni to berou přes víru, matka přes otrocky naučenou práci, otčim se drží zásady kdo nic nedělá nic neskazí a já jedu v módu svého vlastního rozumu. A to ani jeden z vypsaných myšlenkových pochodů nemůže pochopit...
Nemam konicky, bo tata. Segra - nevychazim... (Skym v tom baraku vychazis?). Co delas pro to, aby pristi rok byly vanoce atd jiny?
S nikým nevycházím jen přežívám, já se letošní Vánoce udržet v rozumných mezích, ale vymklo se mi to kontrole... proto jsem na Silvestra rezignoval že nebudu nic dělat, stejně já vůl šel matlat chlebíčky... stejně to dopadlo hůř než jsem si myslel... No nemám vůbec představu jak zvlánu tento rok, jediné co je u nás jisté že i na nový rok je asi už tradicí hádat se (ostatně jako dalších 365 dní v roce)
0x
Já to vidím na klasickou ponorkovou nemoc. Bydlíte 3 generace pohromadě, vzájemně si lezete na nervy. Nikdo nemá sokromí, všichni jsou na sebe nonstop naštvaní. Bydlení více generací pohromadě nikdy nedělá dobrotu. Minimálně musí být části domu stavebně oddělené. Máš ale velkou výhodu jestli se Ti podaří dostat do Dukovan, jsem si jistý, že v tom okamžiku už všechno bude naprosto v pohodě. Můj strejda z Třebíče tam pracoval až do důchodu, byl tam naprosto spokojenej. Najdeš tam nové přátele, začneš solidně vydělávat, získáš finanční stabilitu, přestaneš být závislý na rodině. V okolí Dukovan jsou celkem levné nemovitosti, můžeš začít budovat vlastní bydlení a za pár let třeba vlastní rodinu. Jinak řečeno - teď na tom sice nejsi nejlíp, ale na rozdíl od Tvých vrstevníků už máš to nejhorší skoro za sebou a dál už to bude jen lepší - připadá mi, že už to máš v hlavě srovnané a víš co chceš, nebo alespoň víš, co už nechceš.
Dost koukám na ten výčet zájmů, nestává se často, že by se někdo zajímal o víc věcí než třeba můj brácha Mnoho z těchto zájmů dokáže dát člověku svobodu kterou každý potřebuje - třeba brácha teď dělá na jedné staré motorce a plánuje s ní následně dovolenou s dalšími lidmi. Člověk nemusí být extrovert aby si našel přátele. Zrovna motorkářů je kolem Třebíče mraky. Stejně tak veteránistů. Stačí se s nějakou skupinou dát dohromady, občas někam společně vyrazit. Důležité je pouze nemakat, ale i někdy vypnout a prostě se bavit, někam vyrazit. Když člověk jen maká a nedá žádný čas budování "sociálních kontaktů", nemůže se divit, že nemá přátele. Stačí si najít nějaký společný zájem a dostat do nějaké nové skupiny, třeba i přes internet, sociální sítě. Přes tuto skupinu se třeba seznámíš s někým dalším. Nebude to ono - zkusíš něco jiného.
Je zajímavé že u nás je tento stav a u naších sousedů taky 3 generace je neuvěřitelná pohoda, plánují spolu výlety, jezdí spolu k moři, zpívají na zahradě, poslední dobou se k nim míním nastěhovat, několikrát jsem u nich trávil večery a zvou mě na nejrůznější domácí akce. Jak je toto možné? Na to jsem sám si nedokázal odpovědět. Jen u nás se všichni tváří že je všechno ok a jak mile se zaklapnou dveře je to tu jak ... nevím ani kde vůči sobě mají takovou nesnánšenlivost lidé vůči sobě...
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.