Kameraden...? Nekameraden

Myslim, ze v takovem pripade jaky popisujes nejde o kamaradstvi, ale o fanouskovstvi toho dotycneho ke zbytku jeho "kamaradu - objektum fandovstvi".

Myslím si, že je trochu naivní.

Ne že by něco dělal špatně, ale doba je taková, že tihle lidé se srdcem na dlani jsou obvykle okolím nepochopeni. Smutné na tom je, že oni sami se cítí jako zneuznaní a ukřivdění, protože vlivem své povahy se nedokážou na své dobročinění vykašlat, cítili by se totiž stejně mizerně, jako když jsou hodní a nemá to odezvu.

Snad by pomohlo zkusit zkorigovat svoji empatii a snahu být ostatními milován a uznáván pro svoji dobrou povahu, stálý úsměv, ucho otevřené nářkům a peněženku nastavenou nemajetným. Přijměte prostě jako fakt, že lidi jsou jací jsou a že Vás NEBUDOU mít raději. Jste prostě závislý na tom, aby Vás ostatní měli rádi. Zkuste se od této závislosti oprostit, škodí Vám. Taky jsem ráda laskavá a ochotná, a taky to nemívá vždycky ten správný ohlas. Ale naučila jsem se, že je mi to jedno, a jsem hodná jenom do té míry, dokud mě samotnou to těší.

Kamarádi nejsou prostě středem světa. Zvlášť ne takoví, o kterých si myslíte jen Vy, že jsou to kamarádi.