Vnucovat se?

Něco se asi děje s mým přítelem. Měl nějaké problémy v práci a s rodinou, ale stále jsme byli denně v kontaktu. Kvůli tomu jsme se pár dní neviděli a on se ani neměl k tomu, aby řekl, že se chce vidět. Minulé pondělí jsem mu napsala, že bych ho ráda viděla, jestli si udělá čas. Nepřišlo mi, že by projevil moc nadšení, druhý den mi ale napsal, že je doma a ať dorazím kdykoliv chci. Užili jsme si myslím den a druhý den ráno mi doprovodil cestu do práce, vše se zdálo být v pohodě, jako kdykoliv jindy ba naopak. Ale od té doby se neozval, jsem z toho zničená, ale podle těch posledních reakcí se zase nechci vnucovat a nahánět ho..nevím jestli třeba někoho nemá, nechápu o co jde a sžírá mi to zevnitř. Nemůžu jíst, spát, nemůžu nic, stále jen na něj myslím. Podle mě by měl mít potřebu mě vidět a být v kontaktu, pokud mě má rád. Nejsme žádní puberťáci - 24 a 30 a jsme spolu rok a čtvrt.
Minulý týden pro mě nebyl moc šťastný a potřebovala bych oporu a být s ním, ale ve chvíli, kdy on tu potřebu nemá, nvím, jestli ten vztah má vůbec smysl.