Vypocet odstupneho jak na to?

Zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, jsou stanovena základní pravidla zjišťování a používání průměrného výdělku pro pracovněprávní účely. Tato právní úprava, zakotvená v ustanovení §§ 351-362 citovaného zákona, se vztahuje na všechny zaměstnavatele.

Rozhodné období

Rozhodným obdobím pro výpočet průměrného výdělku je předcházející čtvrtletí, tzn., že se průměrný výdělek zjišťuje vždy k datu 1.1., 1.4., 1.7. a 1.10. příslušného kalendářního roku. Platí zde podmínka odpracování alespoň 21 dnů v rozhodném období podle předcházející věty. Pokud zaměstnanec neodpracoval nejméně 21 dnů v rozhodném období, použije zaměstnavatel pravděpodobný výdělek, který se zjišťuje z hrubé mzdy nebo platu, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, příp. z hrubé mzdy nebo platu, které by pravděpodobně dosáhl.

K této situaci může dojít nejen z důvodu data nástupu do pracovního poměru. Důvodem může být i déle trvající nemoc, neplacené volno, studijní volno, mateřská a rodičovská dovolená, atd. I v těchto případech je vždy nutné vycházet z bezprostředně předcházejícího čtvrtletí a pokud za daných pravidel (21 odpracovaných dnů) nelze průměrný výdělek vypočítat, musí být stanoven pravděpodobný. Název napovídá, že se jedná o tak konstruovaný výdělek, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl, kdyby po celé kalendářní čtvrtletí pracoval. Přitom se přihlédne zejména k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy nebo platu zaměstnance nebo ke mzdě nebo platu zaměstnanců, vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty.

Průměrný hodinový výdělek

Průměrný výdělek se zjišťuje z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období, tzn. že dosažený hrubý výdělek v rozhodném období se dělí počtem odpracovaných hodin v rozhodném období. Do hrubého výdělku se zahrnují pouze ty částky, které jsou mzdou nebo platem, tzn., že jejich výplata se váže na výkon práce, tj. mzda nebo plat za vykonanou práci, včetně odměn, prémií a příplatků. Nezahrnují se náhrady mezd a platu (za dovolenou, za překážky v práci), náhrady cestovních výdajů apod. Stejně tak se do počtu hodin zahrnují pouze hodiny odpracované.

Příklad

Zaměstnanec byl v celém rozhodném období v pracovním poměru a v jeho rámci odpracoval 493 hodin a 40 hodin čerpal dovolenou. Za odpracovanou dobu dostal mzdu ve výši 47.328 Kč a dále náhradu mzdy za dovolenou ve výši 4.719 Kč. Průměrný hodinový výdělek činí 96 Kč (47.328:493)

Pokud je v rozhodném období zaměstnanci zúčtována mzda nebo plat, která je poskytována za delší období ( např. půlroční nebo roční odměny), postupuje se při jejich rozpočítávání podle § 358 zákoníku práce.

Průměrný měsíční výdělek

V případech, kdy se vychází z průměrného měsíčního výdělku (např. pro stanovení výše odstupného), se průměrný hodinový výdělek přepočte na jeden měsíc podle průměrného počtu pracovních dnů připadajících v roce na jeden měsíc. Tento koeficient bude záviset na délce stanovené pracovní doby a jejím rozvržení u konkrétního zaměstnavatele. Při stanovení průměrného počtu pracovních hodin v měsíci se vychází z ustanovení § 356 odst.2 zákoníku práce, podle něhož činí průměrný počet dnů v roce 365,25 (zohledňuje přestupný rok) a průměrný počet týdnů v měsíci 4,348. Průměrný počet pracovních dnů v měsíci tedy činí podle rozvržení pracovní doby na příslušný počet dnů v týdnu:

počet prac. dnů úvazek

4,348 1 den v týdnu

8,696 2 dny v týdnu

13,045 3 dny v týdnu

17,393 4 dny v týdnu

21,740 5 dnů v týdnu

26,089 6 dnů v týdnu

Příklad

Průměrný hodinový výdělek činí 96 Kč. Úvazek činí 8 hodin, pět dnů v týdnu. Průměrný měsíční výdělek činí 16.696 Kč (96 x 8 x 21,74).

Pro odstupné nesmíte nic redukovat! Použijete průměrný výdělek (průměr pro náhrady).