Psychický blok - jak k sobě najít cestu?

Nezlobte se, každý máme svůj názor, ale než strčit peníze kartářce, která Vám nakecá cokoli, raději bych, být Vámi,koupila malé nějaké ovoce. Peněz moc nemáte a věřte, dost bych opovrhovala chapem, který naslouchá plkům kartářky.

Ono to bude trošku jinak. Jste spolu 3 roky. Zpčátku si člověk leží v náručí takřka neustále a nemůže se toho druhého nabažit. Jde o lásku mileneckou, která je asi nejkrásnější a nejintenzívnější. Jenže čas utíká, přišlo děcko a nastoupila láska rodičovská. Je stejně hodnotná,ale už ne tak bouřlivá. Rodiče se mají rádi dál, ale kus té své lásky předali svým potomkům.

A tak to jde dál. Láska nevyhasíná, je tu pořád, ale už je taková klidná, mírná, bouřlivost je pryč. Známe se s manželem 41 let, máme se rádi pořád, to ano, ale pořád nelaškujeme. I když se v neděli první podívá do hrnce, o bude k obědu, přesto vím že mě má má rád. A já jeho.

Je hezké, že paní doma pomáháte, perete, žehlíte, uklízíte, ale nechte také něco na ni. Aby neměla roupy a nenapadaly ji nějaké divné myšlenky. A nemyslete si hlavně, že celý život strávíte v líbánkách, to by byl velký omyl. Přesto můžete prožít se svou paní pěkný život, což Vám tímto přeji. Zvláště, když Vás spojuje i dítě. Jaga.

Já bych řekla, že jste to vzali moc hopem. Vy jste se moc dobře nepoznali, nevěděli jste, co má ten druhý za sebou, jak si představuje další život, nic jste spolu neprožili, neodbyli jste si tak zvané jenom chození spolu. Hned jste se spolu vyspali a přítelkyně otěhotněla. Nyní Vám oběma spadly růžové brýle z očí. Prostě jste to vzali hrozně rychle. Mluvili jste spolu opravdu o všem? Vy jste koupil byt na hypotéku, přítelkyně prodala byt. Dali jste ty finance dohromady? Je ta hypotéka nižší o ty peníze z prodeje? Možná, že po ztrátě Vašeho zaměstnání a zadlužení, vlastně přítelkyně procitla a není se vztahem, nebo i s Vámi, Vaší povahou úplně spokojená, i když máte spolu dítě. My neznáme podrobnosti. Jedině delší popovídání, společné i jednotlivě v poradně může dát nějakou uspokojivou odpověď, co a jak s Vaším vztahem. Ten poradce si dá Vaše povídání tak nějak ohromady a řekne Vám, kde je jaká chyba. Určitě bych teď svatbu odložila. Dokud si vše nevyjasníte. Jaké má představy o dalším životě Vaše přítelkyně a jaké Vy. A zda-li to dokážete ukočírovat tak, aby jste spolu táhli káru života dál, aby jste jeden nevolal hot a druhý čehý. Nepíšete, kolik let je Vám a kolik partnerce?

Něco mi to připomíná, akorát, že mně to trvalo 20 let. Zatím to vydrž a pokud nepomůže poradna, jako že asi ne, tak šlus a sbohem a šáteček. Pokud ti vadí, že k tobě ztratila takový ten intimní přístup, tak to je problém jak Brno. To prostě nerozchodíš, budeš se trápit a NIC. Mně se stalo to samé. Neřeším, kdo a kolik na tom má viny, ale i když ti spousta lidí bude říkat, že o lásku se má pečovat, tak pokud někdo v sobě něco nemá, bude se chvíli přetvařovat a pak se to projeví. Akorát , že 7 měsíců je poměrně rychle, u nás to trvalo nějaký ten rok...myslím si, že zřejmě někoho má, v této fázi to může být ještě pořád dobrý "kámoš" v horším případě milenec.

Pokud to cítíš vyloženě špatně, neber ohledy na nikoho a zdrhej. Ušetříš si spoustu problémů a života/neživota. I když ti tady různí budou radit opak.

To s tou poradnou je moc dobře. Jestli chcete zachránit váš vztah, tak to je nejideálnější řešení. Podle toho se potom zařídíte. Buď se vše zklidní nebo půjdete od sebe. City se nedají vynutit, nemá cenu jí něco stále vyčítat. Už jste jí to řekl,. Správně píšete, že svatba s někým, kde to takto drhne by neměla být. Tak počkejte na tu poradnu a uvidíte.

Tak jak to píšete mi přijde, že jste na partnerce velmi závislý. Tedy ona je opravdu v psychickém tlaku, protože pravděp. cítí tu vaší závislost na ní...

Potom vy děláte úplně všechno - ne z pohnutí, že jí chcete pomoci, ale proto, aby Vás měla ráda. A když se tak nestane, tak je logické, že to ve vás bouchne. Protože tu pomoc dáváte zištně.

Sama jsem byla dlouhá léta ve vztahu, kdy můj muž dělal vše možné ,aby mi ,,pomohl,, ale já jsem ho za to musela milovat. Dlouhou dobu mi to nedocházelo ale když mi to docvaklo, tak jsem stejně jako vaše partnerka měla psychický blok. Věděla jsem, že můj muž mě nemiluje, ale chce ,,vlastnit moje city,,

Nevím, zda je to váš případ, nechci hodnotit, když neznám víc souvislostí, ale působí to na mě podobně.

A pokud Vás nemiluje z jakéhokoli důvodu, tak si její lásku ani nevynutíte, neodkoupíte, neodpracujete... Ta tam buď je, nebo není, bohužel

Chápu, že to je bolestivé,pro toho, kdo není milován..Ale ono je to i těžké pro toho, kdo nemiluje a myslí si, že by měl (protože je na něj vyvýjen ten nátlak - já jsem hodný, tak jakto že mě nemiluješ?)

Počkala bych na tu poradnu. Zkuste vydržet ten měsíc!