Pár dní po porodu jsem pila asi 15l denně, ale stále jsem měla žízeň. Od té doby, cca 7let(!) v zimě piji cca 5l denně, v létě okolo 10l i více. Dozvěděla jsem se, že to může být nemoc. Šla jsem tedy na endokrinologii, bohužel chytla zrovna mladou a nejspíš nezkušenou doktorku. Sice mě poslala na odběr krve a ranní moč po 12hodinách nočního žíznění, ale už předem říkala, že to nebude diabetes insipidus, PROTOŽE KAŽDOU NOC CHODÍM ČŮRAT JEN JEDNOU A NEBUDÍ MĚ ŽÍZEŇ. Výsledky ještě nemám. Naznačovala, že piji tak moc ze zvyku! Takové množství-denně! Já bych se toho "zvyku" ráda zbavila, jenže co MÁM DĚLAT S TOU UKRUTNOU ŽÍZNÍ?Tu si také namlouvám? Když jsem šla na ten odběr krve, tak jsem omdlévala-nevydržím 12hodin bez tekutin. Přes den se od WC téměř nehnu, otravuje to život.
Mám změnit endokrinoložku nebo co mám dělat? Manžel je také naštvanej, vidí, že roky piji 3-x víc než ostatní a ničím si ledviny...
2x
Podle toho, co popisujete, bych řekla, že skutečně touto nemocí trpíte. Mám dceru s touto nemocí také. A bylo potřeba hodně vyšetření, než se prokázalo, že nejde o zvyk, ale o tuto nemoc. Dostala léky, které bude brát již do konce života, dávku upravuje lékařka dle potřeby a zatím se daří mít nadměrný příjem tekutin mít pod kontrolou. Takže vyčkejte na výsledky, s tou ukrutnou žízní bez pomoci vhodných léků nenaděláte sama vůbec nic. Je to nebezpečné, takže jste udělala dobře, že to řešíte přes lékaře. Myslím, že to diabetes insipidus opravdu být může.
0x
No tak si rozepiš co kdy jíš a co kdy piješ. Někde musíš dělat chybu.
Nepřipádá mi nornální vypít i pět litrů vody za den.
Já když jedu na kole 150km za den, tak vypiju i 6litrů tekutin, ale většinu z toho vypotím protože jezdím přes léto.
Když to rozpočítám na den, tak 8hodin spíš = nepiješ. 2 hodiny před spaním už bych taky pil co nejméně. Zbývá ti 14 hodin na vypití 5 litrů. To vychází 0,35litru každou hodinu.
Takže když chceš omezit příjem tekutin, tak si před sebe postav 0,2l skleničku s vodou a ta ti musí vydržet hodinu. Když vystačíš 0,2litru na hodinu tak si kup menší hrníček a nebo prodluž interval pro vypití jedné skleničky.
A tu vodu usrkávej po troškách. Ne že to vyzunkneš na jeden zátah.
Toto je laická rada. Rozhodně svůj problém konzultuj s lékaři a nebo poradci přes výživu. Ti snad poradí lépa než já.
0x
To je opravdu moc,ale taky záleží na tom,co pijete? Jenom vodu?Čaje,colu,kofolu,minerálky?Z krve se snad pozná,co je s vámi v nepořádku,ale mohla by to být klidně i cukrovka,šla bych být vámi ještě k diabetikovi.
Piji to co všichni, jím normálně. Problém je, že ikdyž třeba po ránu vypiji 1,5l, za chvíli cítím zase žízeň. Když je člověk "průtokáč", tak kdybych tu žízeň nerespektovala, tak omdlím dehydratací. Na anamnéze.cz jsem četla, že diabetus insipidus může mít i člověk, kterého žízeň v noci nebudí a netráví celou noc běháním na WC. Nemohu mít psychogenní DI, vždyť žíznivostí trpím snad přes 10let, jen se to zhoršuje. Psychicky jsem ty roky v pohodě, tak to "žíznivé chlastání" přece nemůže být psychogenní.
0x
Zdravím, já jsem ta zmiňovaná dcera, kterou ve své odpovědi uvádí kapka. Máma mě poprosila, ať se k tomu vyjádřím a podělím se o svou zkušenost.
3 roky trpím nadměrným požíváním tekutin. Musím přiznat, že jsem si dřív myslela, že by to mohlo být jen tím, že jsem pila dost slazených minerálek a jak je známo, tak slazené minerálky zvyšují žíznivost. Když však byla žíznivost v takovém stádiu, že jsem denně vypila až kolem 15 litrů tekutin, tak už to bylo vážně divné. Měla jsem problémy ve škole, jelikož jsem lítala každou chvilku čůrat, doma ani nemluvím, to jsem měla tekutiny neustále u sebe, take to bylo horší, nevydržela jsem 5 minut bez toho, aniž bych se napila. V noci to bylo nejhorší, máma ze mě nemohla, probudila mě žízeň, při které jsem vypila klidně litr vody na ex, na to jsem si šla znovu napustit vodu a po cestě na záchod, přes noc jsem vypila až 5 litrů vody a chodila i 7 za noc na záchod, takže následující den jsem byla hozně unavená a nevyspalá, takhle to trvalo 3 roky. Byla jsem u obvodní lékařky, která mi vzala krev, jestli náhodou nemám cukrovku, řekla mi, že to cukrovka nebude, že to bude spíš z toho, jak jsem hodně pila slazené minerálky. Proto jsem pak vynechala veškeré slazené minerálky a pila jen obyč vodu nebo si dělala sodastream jemně perlivou vodu. Bylo to úplně stejné, tekutiny, jako tekutiny, pila jsem čím dál tím víc. Po roce jsem se rozhodla jít opět k obvodní lékařce, naštěstí tam za ní byl záskok, když jsem té náhradní paní doktorce řekla, co mám za problém, okamžitě neváhala mi udělat jaterní testy, vzala krev, moč, osmolalitu moči a krve, obsah sodíku v krvi. Jelikož jsem byla chvilku po mononukleoze, tak jsem měla zvýšené jaterní testy, ale zároveň jsem měla malou hustotu moči a nižší obsah sodíku v krvi. Nelíbilo se jí to, tak mě poslala na endokrinologii, kterou mám v místě bydliště, tam mi zjistili že mám hraničně sníženou funkci štítné žlázy a nízký obsah sodíku v krvi, to se jí nelíbilo, tak se rozhodla poslat mě do nemocnice na pár dní na bilanční testy. Nevěděla jsem, o co půjde, ani ona mi to neřekla, měla důvod, protože jinak bych odmítla tam jít. V nemocnici mě nechali téměř 20 hodin žíznit, zabavili mi pití, nemohla jsem k obědu jít polévku, ani jsem neměla chuť na cokoli, protože musím vše zapíjet, ale bez jídla by se to dalo vydžet. I přesto, že jsem nemohla pít, jsem chodila každou chvilku na záchod, nešlo to, jak když zapnete kohoutek s vodou. Šílené. Po 6ti hodinách mi brali krev a chtěli moč, když jsem po 10ti hodinách málem zkolabovala, dali mi prášek na zadržení tekutin v těle, pomohlo to jen na chvíli, protože mi dali jen půlku prášku. Dle výsledků bylo jasné, že mám diabetes insipidus centralis. Zároveň mi paní doktorka vypsala žádanku na magnetickou rezonanci, kterou musím podstoupit, po týdnu co mě pustili z nemocnice, jsem byla na té rezonanci, kde mi kontrolovali hlavu, mozek, jestli je vše v pořádku. Po týdnu přišly výsledky a nebyly pozitivní. Dle MRI mi zjistili, že tu nemoc mi způsobil adenom hypofýzy 7mm velký (nezhoubný nádor, cysta podvěsku mozkového). Byla jsem z toho špatná, byl to docela šok, ty šílené migrény se mi občas vrací. Tak paní doktorka nasadila léčbu, dala mi léky Minirin, které musím brát 3 denně , půl a půl tabletky a večer celou tabletku. Je pravda, že přes noc díky lékům nepiju a ani nechodím čůrat. Můžu děkovat za to, jakou mám pojišťovnu, že na léky za balení doplácím 100,- KČ. Kdybych neměla takovou pojišťovnu, jakou mám, tak jedno balení léků cca na 14 dní vyjde na 1650,- KČ.
Náhle na to mě poslali do FN Motol, kde jsem ležela a dělali mim opět bilanční testy, dotoho mi brali každé dvě hodiny krev, před a po minirinu vzorek moči. Nemohla jsem jít ven, ani pro kafe, musela jsem být jen na oddělení, abych náhodou někde nepila ve velkém. Bylo to utrpení, vždy jak jsem měla testy za sebou, tak jsem řekla, že chci domů a o výsledky si zavolám. Nesnáším nemocnice. Po půl roce jsem byla opět na MRI a tam mi řekli pozitivní zprávu, že adenom mi v hlavě neroste, že má stejnou velikost. Tak jsem byla ráda. Každopádně stále jsem sledována u endokrinologa v místě bydliště a na endokrinologii v FN Motol. Beru léky tentokrát ráno tabletku, v poledne půl a večer opět celou. ke všemu mám nějaký sprej do úst, chutná to jak pomerančový olej, který by měl pomáhat od žíznivosti a podporuje rychlou výrobu slin, ale mně to nijak nepomáhá. Každopádně tuhle nemoc má cca 5% lidí na světě, je to velmi vzácné, není to dědičné, ani vrozené, buďto se ta nemoc objeví, nebo ne. Určitě bych to nepodceňovala a zašla bych k nějakému jinému endokrinologovi. Pokud jste z Prahy, nebo z okolí, tak mohu doporučit na Karlově náměstí pana doktora Hánu, je výborný a je to specialista. Je zaměřený především na diabetes insipidus a myslím, že by Vám mohl s ledačím pomoct. Ale i s touto nemocí se dá žít, je to obtížnější, zátěž pro ledviny, ale není to žádný handicap. Držím Vám moc palce a přeji hodně zdaru!
"temoviko", moc ti držím palečky, že vše tak zvládáš a přeji hlavně zdraví, štěstí a tak hodnou maminku, jako máš. - pt
doplněno 17.12.13 21:12:Děkuji za přáníčko a také přeji krásné Vánoce s hodnou maminkou. - pt
Já Vám moc děkuji a předem přeji i krásné prožití Vánočních svátků a vše nejlepší do nového roku! 
Maminka je skvělá, nemohu si vynachválit.
Ještě jednou moc děkuji.
) Bylo to zajímavé počteníčko, víc vím, co mohu čekat. Také z odpovědi Vaší maminky, ale i z diskuzí jinde na inetu si uvědomuji, že musím trvat na tom, aby mi byly provedeny hlubší testy. Nenechat se odbýt nezkušenou mladou endokrinoložkou. Jsou to přece jen moje ledviny, ne její Nechápu tomu, že si může myslet, že si žízeň vymýšlím a že jen tak pro zábavu piju desítku litrů za den 
Naštěstí jsem dosud s dětmi doma, ale právě si hledám už práci a nevím, zda by tam pro mé "chlastání"měli pochopení. A taky nehodlám umřít na dehydrataci jen proto, že si nějaká doktorka myslí, že když budu pít méně, nic se nestane. No, jen omdlím ) Díky ještě jednou mooc za podrobný popis, jste milé dušičky... ----------------------------------------------------------------------------------- Nejen na této webstránce píší, že při DI nemocný nemusí mít žízeň v noci: Časté a vydatné močení ve dne (= polyurie) je způsobena nízkou koncentrací moči, může být projevem nadměrného příjmu tekutin, nebo projevem onemocnění ledvin, cukrovky, hyperkalcemie nebo žíznivky (diabetes insipidus) aj. Výdej moči je u polyurie min. 2,8 litru za 24 hodin (70kg dospělý). Zvýšená tvorba moči během spánku (= noční polyurie)je stav, kdy objem moči vyprodukované v noci překračuje (v závislosti na věku) 20-33 % celkové 24hodinové produkce moči. Noční polyurie je nejčastější příčina nykturie. nykturie.cz/...Vůbec nemáte zač, jsem ráda, že někoho mohu zasvětit do mého světa. Určitě by Vám měli vzít krev, udělat bilanční testy, vzít si Vás na pozorování do nemocnice, aby zjistili co a jak, každopádně kdyby jste ještě chtěla další dítě, tak to není žádný problém, jen by jste byla sledována v kratších intervalech. O mé nemoci vím cca rok a čtvrt a teď jsem v 6. měsíci těhotenství, takže to ničemu nebrání a ani neublíží a nejlepší je, že léky, které na tu žíznivku beru ( Minirin ), nevadí v těhotenství, ani při kojení. Což je geniální, protože bych si nedokázala představit, že bych v těhotenství byla ještě 2x tolik a nemohla brát ty léky.
Snad Vám to v něčem pomohlo a zodpovědělo na některou z Vašich otázek.
Přeji pevné nervy a určitě se pak ozvěte, jak Vám to dopadlo.
Budeme držet palce!
Po noci (12hodin nepití) jsem ráno nenapitá šla na odběr. Výsledky osmolality séra a moči mám v pořádku. Štítná žláza je OK. Tak nevím, proč mám pořád žízeň. Endokrinoložka mi nedokázala poradit a tápala, prý půjde o pití ze zvyku. Tak buď trpět žízní celý dny a riskovat omdlení nebo dál pít hodně?
Minule jsem se endokrinoložce zmínila, že mám vážný problém i s termoregulací (spím pod třemi zimními peřinami, s rukavicemi a svetrem, po uši zabalená. Zbytek rodiny spí v pyžamu zakrytí do půli těla. Rychle promrznu a pořád je mi zima). Endokrinoložka mi říkala, že to bude funkční problém (že jsem se hold už tak narodila) a že jí je taky pořád zima (a spí pod peřinou, co váží jako ta moje asi metrák?). Jenže já bych nemohla být v její kanceláři tak lehce oblečená jako ona! Ani ten můj problém termoregulace nazapsala do karty, prý bych musela mít pořád tak 35C, což mi přijde podivné. Přece právě proto se pořádně navlékám svetrami, abych se oproti "normálním=zdravým" lidem nepodchladila. Vážně mezi námi chodí lidé s tělesnou teplotou 35C?
Připadám si u ní po druhé návštěvě jako hypochondr, přijde mi, že mi mé letité problémy nevěří Nerada měním doktory, ale tady u té mladé bych asi měla...
Po delší době se opět ozývám, abych Vám odepsala. Paní doktorka Vám řekla, aby jste na odběry přišla bez požití tekutin? Osmolalitu mám od té doby co se léčím v pořádku také, to jen když na to přišli, tak jsem měla sníženou. Teď mě tak napadá, pokud Vám paní doktorka řekla, že jde o zvyk, neřekla Vám, jestli se to dá léčit? Já vím, že mi nejprve říkala, že si myslí, že by to mohla být psychogenní polydipsie, což znamená psychický problém. Takové to namlouvání žízně. Jakmile začnete pít o něco více, tak si tělo na ten příjem tekutin začne zvykat, čím víc pijete, tím více si tělo zvyká. Je to všechno v hlavě. Pokud si tělo zvyklo na vyšší příjem tekutin, je těžké ho zase naučit na starý režim a tekutiny snižovat. Každopádně co by Vám mohlo pomoci je i to, že když máte žízeň, zkuste si nalít do skleničky vodu, ale ne ji vypít na ex, ale třeba ze začátku polovinu a po pár minutách zbytek, pokud se Vám zdá, že pořád pijete hodně, zkuste skleničku vody vyměnit třeba za salátovou okurku, nebo jablko, prostě vodnaté ovoce a vodnatou okurku. Celkem to pomáhá i mně při mé nemoci. Pokud Vám v tomhle endokrinoložka nedokázala pomoci, což je divné, zkuste se obrátit na obvodní doktorku a ta by Vám měla doporučit buďto jiného endokrinologa, který udělá veškeré testy v nemocnici, kde si Vás ohlídají, hlavně to se musí dělat přes noc, jelikož tam berou krev a moč permanentně po 3-4 hodinách. Takhle by ste během dne těžko chodila k doktorovi. Proto mi přijde postup Vaší endokrinoložky trošku podceněný, omlouvám se, že to tak píšu.
Mě endokrinoložka okamžitě domluvila termín, ve kterém si půjdu lehnout do okresní nemocnice, kde mi veškeré testy udělají, jelikož je na ty testy potřeba většinou 24-48 hodin, kde Vás musí mít pod dohledem. Kontrolovat aby jste nepila, aby jste nejedla polévky, dělali pravidelně odběry a podobně. Jen podle osmolality se žíznivka nepozná, osmolalita se může zdáti být v pořádku, ale co ostatní věci? Sodík v krvi, minerály, kontrolní magnetická rezonance? To vše je důležité a potřebné k tomu, aby doktor mohl posoudit, zda se o žíznivku jedná, či ne.
Nechám Vám tu kontakt na jednoho z těch nejlepších endokrinologů v naší republice, jeho směr, kterým se zabývá je především diabetes insipidus. Věřím, že Vám zodpoví na veškeré otázky, poradí Vám, řekne, zda-li byl postup endokrinoložky správný, či ne, ale myslím, že Vám řekne to samé, co jsem řekla já, sama jsem se ptala své endokrinoložky a ona říkala, že by Vás měli poslat okamžitě do nemocnice na vše potřebné, není to sranda, pak to vše odnášejí ledviny, mozek pracuje dál, hormon si ničím nedodáváte, je lehké vše podcenit, ale o to horší je pak léčba, když je to rozjeté více.
Proto přikládám kontakt:
Profesor MUDr. Václav Hána, III. interní klinika-klinika endokrinologie a metabolismu 1. Lékařské Fakulty, Univerzity Karlovy
Adresa: U nemocnice 1, Praha 128 08 ( Je to když vystoupíte na stanici metra Karlovo náměstí )
Tel. číslo: 224962922
Určitě si tam zavolejte, za to nic nedáte, možná pár korun kreditu a pár minut svého času, ale věřím, že Vám dokáže pomoci, stejně jako pomáhá nám ostatním.
Držím Vám palce a určitě se ozvěte!
Mně pomáhá Pavel Šíma Heřmánek.
A prášek si aplikuji tak, že ho nožem rozřežu na 20 až 25 dílků. Každý z těchto dílků napíchnu na tenkou jehlu na šití a s velkou opatrností vložím do nosní dírky. Jedna tabletka mně tak vydrží i 10 až 12 dní. Toto dělám ráno a večer. Dávku takto snižuji postupně asi rok a půl a doufám, že tu nemoc porazím.
Doktorce se to vůbec nelíbí, protože jsem k ní přestal téměř chodit. Mně se ,ale daří čím dál lépe. Opadla únava atd.
Snad Vám to pomůže.
0x
"patient", ještě mně napadlo, zda se nejedná o "Cushinkův syndrom" spolu s diabetes. Podívejte se na Wikipedia.cz
Včera jsem sem psala dlouhý příspěvek, ale někde se zadrhl. Tak snad tenhle krátký se mi podaří editovat Chtěla jsem všem mooooc poděkovat za jejich lidumilnou snahu mi pomoci! Je skvělé, že na těchto stránkách se lidičky snaží pomoci druhým lidičkám ) Především děkuji paní "Termovice" nejen za kontakt. Mrknu teď i na ten Cushinkův syndrom.
Mám sama vždycky raději, když specialisté jsou věkově starší lidé, protože ti přirozeně již za ta léta nasbírali zkušenosti. Více ted "hrozí", že rozeznají diagnozu. Přeji mooooc pokojné svátky!
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.