V 19ti nemůžu spát u přítele - jak na rodiče

Zdravím. Nepíšete, jaký důvod k tomu rodiče mají. Myslím si, že pokud je přesvědčíte o tom, že jste zodpovědná a mohou Vám věřit, smíří se s tím, že jste dospělá žena a nemusí se o Vás obávat. Už jste rodičům svého přítele představila? Možná by to pomohlo, kdyby ho poznali blíže a přesvědčili se o tom, s kým se jejich dcera schází... V 19ti letech je nesmysl Vám bránit...Tím spíš budete hledat cestu, jak dosáhnout svého. Ale pokud na to mají rodiče jiný názor, pak je jediná cesta _ komunikovat, respektovat a tolerovat se vzájemně. Pokud rodiče nechtějí dovolit, abyste spala u přítele, zkuste se jich zeptat, zda by souhlasili s tím, aby on spal občas tedy u Vás...

To je krásný a častý omyl, až se mi chce napsat blábol. Úderem 18 let není člověk dospělý se vším všudy, a pokud tazatelka bydlí s rodiči, kteří ji evidetně dotují, tak by měla dodržovat dohodnutá pravidla, případně se pokusit o domluvu. Myslet si "jó, teď už jsem dospělý a můžu se dělat, co chci, a Vy mi všichni polibte", je hloupost.

Ano, kdyby jim naznačila, že už je pozdě něco hlídat..

Rodiče jsou starší, je jim přes padesát... některé holky mohou už od 15...proč zrovna ja musím tak trpět... je to nespravedlivé...

Holka , s těmahle tvýma názorama asi opravdu ještě dlouho tvoji rodiče nepochopí, že prostě potřebuješ pravidelný orgasmus po třech měsících známosti . Zkus mentálně dospět, pak tě patrně pochopí, protože oni už dospěli jsou.

Chudáci rodiče, zřejmě nějaká chyba ve výchově. "Váš, život, Vaše potřeby" - jo, to zní pěkně. A kdo ten život financuje, kdo se stará, aby měla slečna kde jíst a kde bydlet? Zajímavý, že každý odrostlý puboš zná detailně svoje práva a o všem si chce rozhodovat sám, ale přitom mu není blbý se nechat živit a šatit od maminky.

Naoko, souhlas. Přijít mi mé dítě s tím, že "tak to prostě bude a tečka", tak skutečně tečka bude. A druhá o zeď.

To víš že jo. Máš pravdu, hlavně že se máte všichni rádi. Není potřeba se navzájem chápat a něco si vysvětlovat. Předpokládám, že tě přítel i živil a šatil, takže se tvým rodičům zavděčil a neměli co řešit . V každé rodině to chodí jinak, co rodina to jiné vztahy.

Ja tomu nerozumim.

Jak nechteji dovolit, aby si u neja spala? Ty si se jich na to ve svych 19 letech ptala dopredu o svoleni?

Tu SMS klidne napis a pak vypni telefon. A je to.

Ale oni si nemuzou prijet pro Tebe. Oni muzou maximalne prijet.

Tak je zase posles domu, ze jsou hodni, ze se stavili, a ze se uvidite zitra na obed...

A co te nestoji za ostudu? Tvuj pritel? Pak je lepsi s nim asi fakt nebyt.

ps. Nebyla by to ostuda Tvoje, ale Tvych rodicu.

Hm. Tak s rodici, kteri jsou tohle schopni udelat sve plnolete dceri (ono staci, ze si to dcera o nich mysli, ze jsou toho schopni), ste pak ale vazne vkoncich.

Hodně odvážná rada. On to má každý doma nastavené jinak, tohle já udělat v 19 letech rodičům, pokud předem vím, že by s tím asi nesouhlasili, tak taky možná letím z domu. Naštěstí byla u nás možná domluva.

Rada napsat a vypnout telefon je dobrá pro frajera, který, pokud mu rodiče řeknou "když jsi dospělý, tak táhni", tak vezme krosnu a jde. Pro holku je to těžší, nedej bože ještě na střední.

Jo, a k tomu zvonění na celý dům - není snad takový problém vytáhnout drát, aby to nezvonilo.

No jo, to se dalo čekat názory ve stylu "dokud tě živíme..." atd. Naštěstí mám holt normální rodiče, kteří mi nikdy nedávali na krk řetěz a nemají pocit že by mě museli vlastnit... netušila jsem, že je to tak ojedinělé, většina mých vrstevníků to měla podobné jako já. Chápu, že chce někdo třeba rodičům za každou cenu vyhovět. Je-li to jehosvobodná vůle, tak budiž. Ale nutit by se k tomu v 19ti už fakt neměl. Je fakt, že někteří moji spolužáci na VŠ ještě stále poslouchali doma na slovo, ale byly to spíš vyjímky a nechápu proč by to tak mělo být standartní. V tom věku by už o sobě člověk měl opravdu rozhodovat sám (kde bude studovat, u koho bude spát... ). Ne, není to nevděk vůči rodičům, je to právo na svobodný život a tam kde vztahy fungují normálně, není podle mě potřeba diktovat 19ti letému člověku co má dělat, s argumentací "my tě živíme"...to je argumentace slabochů, kteří mají potřebu si vynutit respek jakýmkoli způsobem. Pro rýpaly: živila jsem se sama, pak jsem šla na školu a rodiče mi přispívali - po dohodě ze své svobodné vůle a bez potřeby řídit mi život.

Ono mezi posloucháním na slovo a nějakou tou vzájemnou dohodou a tolerancí je hodně velká mezera. V 19 už by člověk na slovo poslechnout nemusel, a názor, případně i zákaz rodičů by měl mít nějakou váhu. Osobně mi třeba táta zakázal vložit peníze do firmy, jejíž bývalí představitelé teď sedí. Díkybohu. A taky mi dal na výběr, když jsem neplatila telefon a přišla poslední upomínka - buď okamžitě zaplatíš, nebo měníš trvalé bydliště. Díkybohu.

Volnost by chtěl každý puberťák, dokonce i oni 19letí "dospělci", ale asi si neuvědomují, kdo je celou dobu živí a šatí. Přijde mi fakt nefér a docela ubohé říct někomu, kdo mi včera zaplatil jídlo a teplou vodu, že prostě jdu a hotovo. Nebo cokoli jiného s tečkou na konci, čímž mu dávám najevo, jak je pro mě starý, trapný a jen mě obtěžuje. A pak zase přilézt, když něco potřebuju. Svého tátu, který mě slušně vychoval, opravdu za slabocha nepovažuju, i když mi svého času spoustu věcí zakázal. Spíše považuju za slabošství takový ty výkřiky už jsem dospělý, teď rozhoduju sám a ostatní mi polibte zadnici. To je chování nedospělého děcka, co si chce prosadit svou.

Nicméně na druhou stranu musím uznat, že něco jiného je to v 16, kdy jsem měla režim podobný jako tazatelka, a v 19, kdy už by měla být dospělá. I to "měla být" je relativní, záleží, jak se doma chová, jak jí rodiče věří apod.

Mezi chováním Manžel - manželka a dítě - rodič je rozdíl, a bude tam rozdíl celý život. Záleží ovšem na nastavených vztazích.

Ono je hezké vykřikovat, a tím nemyslím tebe, jak je člověk dospělý, jak si může dělat co chce a rodiče mu do toho nesmějí mluvit, a přitom u nich stále bydlet a nechat se vydržovat, a věř, že takové znám.

Člověk je dospělý a žije vlastní život tehdy, kdy žije ve vlastním a je odkázaný sám na sebe. Jinak je to stále o domluvě.

Já tu přeci nikoho nenavádím k pohrdání rodiči. Samozřejmě si rodiče za svou péči uznání i úctu zaslouží (až na vyjímky) ale co je proboha špatného na tom žít si i svůj vlastní život. Na přespávání u přítele v 19ti letech prostě nevidím nic, co by rodiče měli ovlivňovat ať už je jejich argumentace jakákoli. Ono kdyby jí něco zakazoval onen přítel nebo manžel, který by jí dejme tomu momentálně živil (hypotetická situace) tak by byl hned oheň na střeše, že co si to chlap dovoluje... Podle mě v tomhle věku by měla být komunikace s rodiči na trochu jiné úrovni než dejme tomu v těch 16 ti. A úcta a respekt by se měl skutečně projevovat VZÁJEMNĚ k čemuž mimo jiné patří i netrvat na nesmyslných zákazech a zbytečně neomezovat. Prostě žít a nechat žít, hodně rodičů tohle neumí, pořád berou své dítě jako malé, mnohdy i když je "dítěti" i přes 40 let (znám osobně takové případy). Vztahy přeci nejsou jen o tom, kdo momentálně platí teplou vodu - nebo by tedy alespoň neměly být a pokud je potřeba vymáhat si respekt takovouhle argumentací, je prostě něco od základu špatně. Já jsem svoje rodiče neposlala do haj*lu, jak to tu někteří pochopili, já se s nimi prostě slušně lidsky domluvila a máme výborný vztah. Ovšem kdyby se s nimi domluvit nedalo, prostě bych si prosadila svou, i za cenu že bych třeba nešla na tu školu (což by bez jejich finanční i morální podpory v té době fakt nešlo). Asi jsem prostě nepoddajný typ, jsem vychovaná k samostatnosti. Ale to neznamená že si nevážím svých rodičů a jejich péči jsem ochotná jim kdykoli oplatit, až to budou potřebovat.

Jiná doba ... jiná doba

berto s nadhledem marti.

Haha. Obvyklá výmluva.

Nadhled nechybí, ale docela mě šokuje, co by někteří frajeři a frajerky řekli svým rodičům, co je celý život živí a šatí. O lecčem to bohužel vypovídá.