Dobrý večer všem,
ráda bych se podělila o svůj problém, který právě řeším a chtěla bych znát Váš názor na celou tuto situaci. Jak se říká: sto lidí sto chutí.
Jsem v maturitním ročníku a pak bych chtěla odjet na vysokou do jiného města. Musela bych tam bydlet, dojíždění nepadá v úvahu.
Sdělila jsem to doma, respektive matce. Táta doma nerozhoduje.
Takže abych navázala, bylo mi to hned zakázáno. Stojí to moc peněz, pořídila sis psa tak se starej, já na to čas mít nebudu, a o babičku by se postaral kdo? ( za babičkou jezdím každý týden. Uklidím, nakoupim, vykoupe se s mou menší pomocí, ale především jde o společnost.) Babička je moje opravdová maminka dá se říct, je taková kterou by měla být moje opravdová matka. Vždy na mě byla tvrdá, přísná, nespravedlivá a nepřejícná. Už jsem si zvykla. Vychovaná jsem myslím dobře, pokud to smím posoudit. vydělávám si na sebe sama, chci doma minimální částky, většinou do školy, nic víc. Výdělky jsou u nás dosti velké, i když slyším opak, ale už mi není 10 abych si to neuměla spočíat. A navíc to vidím na matce. Stále utrací za zbytečnosti, byt je přeplněn a přepácán, skříně praskají ve švech a tratím na tom jen já a táta. To už ale odbočuji. Zkrátka a dobře ty 3 tisíce měsíčně by mi na bydlení na koleji poskytnout mohla. O zbytek se postarám sama.
Chci jen vědět zda jsem opravdu tak zaslepená jen tím co chci já a jsem ten sobec kterým jsem byla nazvána, nebo chci jen šanci mít prostor studovat obor který mě zajímá? Který trvá jen 3 roky?
Ano ve 20 km vzdáleném městě je podobný obor, ale není rozšířený o to co mě zajímá, nejsou tam stejné možnosti vývoje a růstu v oboru. Mohla bych se sním spokojit, ale přitom bych stále myslela na ten první.
Uvažovala jsem už i o studenské půjčce, pejska bych vzala s sebou, kdyby se mi podařilo najít vhodný privát, a za babičkou bych jednou týdně stále jezdila, to by se nezměnilo.
Mohu Vás tedy poprosit o Váš názor? co vy by jste dělali na mém místě?
Předem Vám děkuji za cokoli.
-A
5x
Zdravím, pokud to situace jakkoli dovolí (ona půjčka apod.), stála bych si za svým.
Vydírání psem a řeči typu "já to nebudu mít čas" jsou hloupé. Ať mi nikdo netvrdí, že si denně nenajde na psa hoďku, dvě. S babičkou je to složitější, pokud byste za ní jezdila, o společnost by nepřišla, a myslím, že by Vám studium naopak přála.
doplněno 26.11.13 22:11:Navíc, ačkoli také jezdíme vypomáhat za prarodiči přítele, jak - "o babičku by se staral kdo"?
O staré rodiče by se měli postarat jejich děti a neházet to na jiné rodinné příslušníky, aby se z toho sami vyvlékli. Na to jsem alergická, kamarádka se starala o prababičku svého (nyní už) manžela skoro až do konce, on to odmítnul, prý mu nedělá dobře dívat se, jak se babička trápí. Zato chlastat po barech, zatímco holka babičku přebaluje a krmí, to mu nevadilo.
5x
Sobec je vaše matka, nenechte se vydírat a jděte si za svým. Babička by pejska nepohlídala? Rodiče mají povinnost dítě podporovat, promluvte s otcem i matkou, otec, jak píšete, také vydělává když to nepůjde jinak, zažádejte soud o vyměření výživného.
Všem moc děkuji za názory. Jen mě to utvrdilo v mém názoru a také uklidnilo . S otcem nic nezmůžu, jeho výplata jde okamžitě převodem na matčin účet. Je to dlouhá historie a tady prostě pomoc čekat nemůžu. Pejska musím vzít s sebou to je jediná možnost, babička se se už stěží postará sama o sebe naož ještě pes.
A ty dávky? Už jsem se jednou na toto informovala, pokud rodič vydělává nad nějaký rámec peněz nemám právo.
a příspěvek na bydlení? to bych musela být uvedená v nájemní smlouvě, a tak to bohužel nechodí u privátů.
2x
Jestli jen trochu můžete, snažte se matce odolat. Jste dospělá, takže není na místě, aby vám matka cokoliv zakazovala, teď už vám může maximálně poskytnout radu, podle které se ale samozřejmě nemusíte řídit!
Je vidět, že tento obor studovat chcete, to znamená, že byste se neměla trápit kvůli rozhodnutí někoho jiného. Teď jste ta první a nejdůležitější osobou vy, vy rozhodujete o veškeré své budoucnosti. Navíc výběr vysoké školy ovlivní v podstatě celý průběh vašeho života, takže bych to nebrala na lehkou váhu a vybrala si to, co mě opravdu zajímá a co chci dělat.
Pokud si můžete psa vzít s sebou a za babičkou byste jezdila i nadále, nevidím pak už v ničem žádný problém. Matku možná mrzí, že už vás nemůže ovlivňovat, ale měla by se s tím konečně smířit. Vypadá to, že si na to příliš zvykla, a to není dobré.
Přeju hodně štěstí, ať se vám všechno povede, tak jak to chcete! 
2x
Zjistila bych si reálné možnosti, kolik bude stát bydlení, možnost nějakého stipendia, případně studentská půjčka a přednesla to rozumně rodičům. Bez emocí, aby viděli, že to myslím vážně, jsem zodpovědná a schopná se o sebe postarat. S babičkou můžete mamince říct, že se v tomto ohledu nic nezmění. Hlavně žádné přehnané scény. Řekla bych, že za jejich podporu, bych byla moc ráda, ale pokud Vám nedají jinou možnost, postaráte se sama..
Co tatínek? Nešlo by v něm najít oporu? Ať už s vědomím maminky nebo bez? Jak ten se k tomu staví?
2x
Stojíte na prahu dospělosti. Zákonné. A podle Vašeho přemýšlení jste "dospělá" i mentálně. Začínáte žít svůj vlastní život, podle svých představ. Pokud s tímto samostatným životem přijmete i závazky a zodpovědnost, je vše v pořádku. Držím Vám palce!
2x
Šla bych si za svým jsem. Jste jednou dospělá, pokud Vám učení nedělá potíže a studovat dál byste chtěla, nevidím žádné překážky. Rodiče jsou povinni Vás podporovat po dobu, kdy se soustavně připravujete na své budoucí povolání.
Nechápu, proč mamka taková je. Máma - to byl pro mě vždycky blízký člověk. A stejně dobře si rozumím i se svou dcerou. Pokud je tedy taková sekernice, nedejte na ni. A co ten taťka? Je jen hadr, nebo by Vaše rozhodnutí dokázal obhájit?
Viděla bych jen 2 problémy: babičku a pejska. Pokud si ale můžete pejska vzít s sebou a za babičkou dál dojíždět /třeba i na úkor matky/, myslím si, že to klidně můžete podniknout. Držím Vám palce, abyste to v pohodě zvládla. 
Jaga.
Pardon, překlep: Šla bych si za svým SNEM!
2x
Každopádně vystudujte obor , který Vás zajímá a kterým se budete v budoucnu živit.Od Vaší matky je sobecké chtít po Vás abyste se starala o její matku . Navštěvovat a občas vypomoci to ano , ale tíha starosti by měla být na Vaší matce.Co jiného dát dětem do života než kvalitní vzdělání ... .Podle toho co píšete to máte v hlavě srovnané a jste kupodivu i částečně soběstačná Rodiče jsou povinní přispívat nezaopatřenému dítěti na vzdělání ( toto se dá v případě nouze nejvyšší zajistit soudní cestu)Existují priváty , kam si můžete psíka vzít (jsou poněkud dražší, záleží na velikosti psa), ale dá se to také zařídit.Nenechte se zlomit a běžte svou cestou , matka si bude muset zvyknout, že se jí vrátí její povinnosti . Babička , jak píšte DRUHÁ MAMINKA , jistě pochopí , že je čas přestřihnou pupeční šňuru.Držím Vám palce a ... studujte !
0x
Vůbec nevím, co bych poradil, ale dost dobře nechápu podobné rodiče. Když přišel první syn s vybranou vejškou, byli jsme rádi, že ho to baví. Sice nás to stálo dost starostí, prodej některých "nedůležitých věcí" jako motorka a podobně, ale snažili jsme se ze všech sil ho podpořit. S druhým doufám, že to bude stejné. Radši si utrhnu od huby, když vím, že mu to pomůže do budoucna. Zdá se, že to máš v hlavě srovnané a jediné, co ti brání jsou finance. Možná ti nezbude, než se poohlédnout po brigádě v daném městě a s učením si i přivydělávat. Každopádně si myslím, že studium nemá se sobeckostí nic společného, jde o budoucnost možná na celý život.
0x
Velmi rozumné a vyspělé uvažování. Šel bych tvrdě za svým, pokud matka takto uvažuje. Váš vztah k babičce je příkladný, matka by se měla stydět, nebo otec? Ten taky.
Od 18 let by jste měla dostáva přídavky na děti na sebe do vlastní ruky (pokud studujete), pkud ne, požádat o to, včetně toho se na sociálce zeptat, na co by jste mohla "dosáhnout".
Přeji mnioho úspěchů v dalším studiu
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.