Zdravím. Je mi 16 let a mám problém. Líbí se mi jedna dívka ze třídy a jsem si jistý, že se ji líbím i já, ale nechci s ní teď chodit - co je v domě není pro mě. Neznám nikoho, komu by vydržel delší vztah se spolužačkou - se spolužačkama se zkrátka nechodí. Pokud bych byl bez vztahu, chtěl by ji někam pozvat (chodit s ní) až po dokončení školy a vztah s ní bych si dokázal představit, protože cítím, že povahově i názorově je to přesně hoka pro mě, ale na to jsem asi moc velký snílek a možná i naivka.
No dále. V tanečních se mi velmi líbí jedna dívka a i já se jí líbím, ale ještě jsem ji nikam nepozval - dokonce ani nemám na ní nějaký kontakt. Tančil jsem s ní dvakrát a zjistil jsem, že máme rozdílné záliby a navíc bydlíme daleko od sebe a v podstatě vše, co se říká na prvním rande jsme si řekli (něco o sobě..). Nebojím se jí někam pozvat, odpoví buď ano/ne a život jde dál, ale bojím se vztahu s ní. Pravděpodobně na sebe nebudeme mít čas (já sám se vracím ze školy kolem 4.-5. a mám své povinnosti a koníčky + učení) a navíc mám strach z toho, že ten vztah by byl jaksi "mlčenlivý" nebo nudný. Obyčejně se mi líbí ukecané holky, protože mě tichého člověka dobře doplňují a naopak tiché holky se mi nelíbí, ale ona má v sobě něco zvláštního, nevím, co , ale chci to.. Každopádně mám pořád dojem, že bych si s ní neměl co říct, kdežto s tou spolužačkou si mám vždycky co říct. Chci vážný vztah a nejsem si jistý, jestli bych ho s tou dívkou z tanečních dokázal vytvořit, ale zase se nechci utápět ve výčitkách, že jsem to nezkusil. Nechci být za kur*vníka, ale tento problém mě opravdu trápí. Na jedné straně je dívka, kterou miluji už hodně dlouho a mám ji rád, ale vztah s ní by mi do té doby, dokud budeme spolužáci, nevyšel a na druhé straně je dívka, která mě silně přitahuje, ale vztah by taky pravděpodobně neměl dlouhého trvání. Možná, že má chyba je ta, že nad tím moc přemýšlím...
Spíš jsem se chtěl vyzpovídat a někomu se i svěřit. Možná, že to vypadá kvůli častému použití slova bát se, jako že jsem srab, ale myslím, že nejsem. V životě jsem toho prožil opravdu hodně, s čím by se většina mých vrstevníků nedokázala srovnat, ale z tohoto jsem úplně zmatený. Mám pocit, cítím, jako kdybych měl udělat nějaký krok nebo rozhodnutí, které mi ovlivní celý život nebo které bude velmi důležité, k nějakému podnětu-věci, která zatím ještě ani nenastala. Navíc si nejsem jistý, jestli je můj pohled na věc správný nebo ne.
Pokud jste to dočetli až sem a poskytnete mi nějakou radu, tak vám děkuji i přes to, že jak jsem řekl, chtěl jsem se spíš vyzpovídat.
čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Nuže, Bezejmenný. Ty se v tom moc vrtáš. Jedna dívka tě přitahuje hodně fyzicky (z tanečních), proto ten zájem o ni. Ta druhá tě zajímá i jinak, než jen fyzicky. Ve tvém věku hovořit o vážném vztahu ještě nemá smysl. A proč odkládat chození s dívkou tvýc snů na nějaké "až"? Co když by pak vůbec nepřišlo? Vychodíš školu, půjdete každý svou cestou, např studovat vysoké školy do rozdílných měst, nebo ona dívka se mezitím zamiluje do někoho jiného...
Pokud máš s někým rozdílné záliby, nedokážete spolu o ničem hovořit, tak se to pravděpodobně nijak v budoucnosti nezmění, a zůstane jen fyzická přitažlivost a někdy ani ta ne.
Když si začneš s dívkou od tebe ze třídy, můžete prožít pár pěkných středoškolských let, na které budete oba dva dost možná pořád vzpomínat, i když byste se rozešli. Můžete také spolu vydržet a nerozejít se. To dneska nemůže nikdo přesně říci, jak by se mohlo chození se spolužačkou vyvíjet.
Ale odkládat něco na potom, nemá moc cenu, protože dost často k tomu "potom" už nikdy nedojde.
Tak šťastou ruku! Ať si vybereš tu pravou!
Také zdravím. Jedna se Vám líbí, druhá Vás přitahuje. Pokud se nedokážete rozhodnout, neřešte to. Počkejte si jednoduše na tu třetí, do které se zamilujete...A to Vaše dilema vyřeší třeba..
Můj syn se (nejspíš) na jaře ožení s dívkou, která byla jeho spolužačkou na střední škole. Jsou spolu už 11 let, syn má 26, a nevypadají na to, že by jim něco nevycházelo. Osobně znám z okolí páry, které spolu začaly chodt na SŠ a vztah jim vydržel celý život. Netrap se zbytečnými pochybami a zkus to. A kdyby to nevyšlo, není to konec světa, vyjde něco jiného.
Ze života: mezi spolužákem a spolužačkou ze třídy vzniklo moc pěkné manželství, mají dvojčata. Spolužáci se dobře znají a i zájmy bývají blízké...
" ... Neznám nikoho, komu by vydržel delší vztah se spolužačkou ... "
Tak schválně: kolika lidem ne-spolužákům vydržel vztah navázaný v 16?
Ber tu co máš rád = tu ze třídy. Nemusí jít hend o vztah, stačí dobré kamarádství - jezdit spolu na výlety atd. a ten vztah přijde sám časem. Jinak ti hrozí že ti uteče jinam a budeš muset hledat jinou..
Vztahů kde kamarádství se školy přerostlo v lásku a funguje jim to spoustu let znám dost.
Může to ovšem dopadnout i jinak, já měl celou střední školu výbornou kamarádku, moc jsme si rozumněli, ale nikdy spolu nic neměli. Dva roky po škole jsme spolu začali chodit a po půl roce byl konec, dneska si s bídou jednou ročně napíšeme přání k narozeninám, oba jsme si našli jiné partnery a jsme oba spokojení. Tím Tě samozřejmě nechci odradit, na Tvém místě bych to zkusil. Buď to vyjde nebo ne, není jediná
Reaguji na nadpis, dlouhé povídání, buď s ní něco budeš mít ty, nebo jiný. Tak si vyber.
Píšeš, že neznáš nikoho, komu by vztah se spolužákem/spolužačkou vydržel. No, tak už znáš. S přítelem jsem začala chodit na střední v prváku, v listopadu, když mi bylo čerstvých šestnáct let. Nejenom, že jsme byli ve stejné třídě, ale dokonce jsme spolu seděli v lavici. Jsme spolu doteď. Teď je mi 22 a s přítelem chodíme oba na vysokou školu a dokonce spolu i pracujeme v jedné firmě.
Ono nic není nemožné. Opravdu je to jenom o tom "se nebát". Jasně, když se rozejdeš se spolužačkou, tak to bolí o to víc, že se s ní pak musí š každý den vídat. Ale přemýšlet hned na začátku vztahu o tom, jaké to bude, až se rozejdete, mi nepřijde zdravé. Až se rozejdete, řešte to. Až se rozejdete, tak se tím trapte. Do té doby se totiž trápíte úplně zbytečně kvůli něčemu, co ani nemusí nastat. Problémy by se měly řešit až tehdy, kdy nastanou. A ve chvíli, kdy opravdu nastanou, se prostě vyřeší - neboj, on se svět nezboří.
Kdo nikdy nic neriskne, tak sice nic neztratí, ale taky nic nezíská.
doplněno 29.11.13 00:10: A ještě bych doplnila, že v našem případě jsme museli překonávat mnohem víc překážek, než jenom to, že jsme spolužáci. Navíc jsme překovávali překážky "mezikulturní" a jazykové. A přesto všechno jsme to zvládli. Nevidím jediný důvod, proč by to nemohl zvládnout i někdo jiný.
- Předvolba na Slovensko
- Dodatek dohodě, vzor
- Nápověda ke hře PixWords - obrázky
- Návrh na rozvod manželství, vzor
- Proč se slaví Velikonoce
- Dohoda o vypořádání společného jmění manželů, vzor
- Dohoda o úpravě poměrů, vzor
- Proč se slaví Vánoce
- Kdy chodí Mikuláš?
- Rozvodové papíry, vzor
- 1 růže na rande - 4 odpovědi
- Zájezd na vyžádání podmínky a platba - 2 odpovědi
- Zrušení živnostenského oprávnění - bez odpovědi
- Začala jsem spát na druhé polovině postele - 2 odpovědi
- Účet Skrill - 2 odpovědi
- Bezpecnostni prestavky - 1 odpověď
- Výpověd v zaměstnání-protiprávní jednání? - 7 odpovědí
- Popálila jsem se o parní čistič - 10 odpovědí
- Bolest lýtek v klidu - 16 odpovědí
- MHD Praha - 8 odpovědí
- Statut studenta po úspěšném dokončení VOŠ - 1 odpověď
- Reklamace batohu-má to smysl? - 2 odpovědi
- Kam se obrátit se stížností na dětský tábor? - 84 odpovědí
- Rozskrabana boule na hlave - 2 odpovědi
- Nešťastný otec - 29 odpovědí
- V čem rozjet podnikání?Mám 200 000 Kč - 13 odpovědí
- Zničili mi život, chci se jim pomstít - 39 odpovědí
- Hádka s manželem kvůli zájezdu do Řecka - 36 odpovědí
- V čem podnikat, kde nalézt díru na trhu - 35 odpovědí
- Svatba - platba za nocleh?! - 34 odpovědí
- Povinnosti dětí - 28 odpovědí
- Máme nárok na sociální dávku? - 22 odpovědí
- Dedictvi po bratrovi - 12 odpovědí
- Co se stane když už nepřijdu na brigádu? - 16 odpovědí
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz