Složitý vztah

Dobrý den,

Je mi 16, mé přítelkyni taky. Chodíme spolu 5 měsíců a mám problém. Na začátku našeho vztahu jsme se tak ještě poznávali, a poznáváme vlastně do ted. Strávili jsme spolu spoustu času. Každý týden minimálně 4 dny. Já ze začátku, jako tvrdohlavý chlap, jsem ji hned navrhoval sex. Ale ona, že je to ještě brzo, a jelikož jsem se do ní zamiloval, tak jsem to pochopil a už ji o tom neříkal. Čím dál víc jsme se do sebe zamilovávali. Já ji asi po dvou měsících chození řekl, že jsem to začal brát teprve po měsíci úplně vážne. Jí to zaskočilo, ale já ji vysvětloval, že jsem asi ji nemiloval hned s fleku. To snad pochopí i malé dítě, my jsme se ještě totiž tak moc neznali, když jsme spolu začli. No tk to nějak vzala a vztah pokračoval normálně dál. Potom měla nějaké zdravotní problémy, stěhování se z místa, kde se narodila, to jí taky hodně vzalo. Samozřejmě taky byly někdy hádky, ale pak se to urovnalo. Potom, co byla v nemocnici s ěm izdravotními problémy, tak se vrátila domů a pak mi řekla, že mě už nemiluje ale má mě moc ráda, ale nechtěl semnou ukončit vztah, protože nevěděla, proč to vlastne kě mě přestala cítit. Brečela, já taky, protože nejsem nějaká kurva, abych chodil s každým, koho potkám. Protože to člověka zaskočí, milujeme se a pak najednou taková rána a vlastně není ani důvod? Uvažoval jsem, že to může bát z těch psychických problémů (stěhování, rodiče se rozvedli). AŽe by jí to nějak ovlivnilo a třeba se to vrátí do normálu. Do toho škola není na tom moc dobře se školou. Tak jsem zachoval chladnou hlavu a ona řekla prostě, že neví, proč to ke mě takhle cítí, ale to až potom, co přijela z nemocnice. Já jsem se prý změnil, a ano, uvědomil jsem si to, že jsem se změnil poslední dva měsíce, ale jen k ní. Ke každém use chovám jako já, ale k ní se chovám jinak. Nemluvim, mám strach cokoliv říct, aby se nenaštvala a on to vzala tak. Všechno jsme si vysvětlili ale nemá vůbec tušení o tom, proč mě přestala milovat ale nechce se semnou rozejít. Říkala mi, že jedině mi se svěřuje a najednou mě začla brát jako nejlepšího kamaráda mi řekla.

Nevíte někdo, co dělat. Jestli čekat, až se nějak ta situace uklidní? jakože není nějak vyhrocená.. Snažím se jí se vším pomoct ale ona pomoc nechce. Né že by mě neměla ráda ale proto, že je zvyklá dělat všechno sama řekla. A já ji narovinu řekl, i když to bolí, že když mě nemiluje tak to nemá cenu. Že to bude chvíli bolet ale po nějakém čase se to urovná v hlavě tak, jakože to byla dobrá láska a život půjde dál, jsem jí řekl.

A nikde se mnou nechce chodit, diskotéky, do kina, jen venku sjme spolu sami a doma. K pohlavnímu styku nedošlo a aní ji do ničeho nenutím, protože vím, jak to má těžké.

Nevíte poradit? Byl bych moc vděčný, protože nechci ztratit někoho, koho miluju a on ještě před chvílí miloval mě. Samozřejmě, jsme mladí, a tolik lidí ještě potkáme. Ale kdyby k tomu byl aspon důvod

Děkuji za rady