Proč mě rodina potápí?

musíš to zkusit a udělat pro svůj sen všechno...jinak by jsi mohl litovat, že jsi se nechal umluvit ke studiu oboru, kde se budeš trápit...určitě neustoupit a zkusit přijímačky. Určitě je ale dobré mít nahrádní plán, pro jistotu...třeba nějaký příbuzný umělecký obor

Být na Tvém místě, tak si jdu svou cestou, sama jsem si tím prošla, že mi rodiče nepovolili jít na školu, na kterou jsem chtěla a doplácím na to dodnes. Škola mě vůbec nebavila, i kdyžjsem díky vychování nosila i přes to dobré známky, odmaturovala jsem na několik dvojek, ale tím to pro mě skončilo.Navíc si myslím, že v dnešní době hodně lidí vykonává jinou práci, než v jakém oboru se vyučil či vystudoval a navíc si můžeš udělat jinou školu i potom.

Rodiče Tě jistě nepotápí, jen vidí uplatnění v Tvém životě asi v jiném oboru, než jaký jsi si zvolila, jelikož uplatnit se nebude asi jednoduché. Přesto Ti držím pěsti, ať se v životě dokážeš prosadit a rodičům dokážeš, že i v tomto oboru se nemusíš mít špatně

Rodina tě určitě nechce potopit. Snaží se ti říct, možná ne nejvhodnějším způsobem, že tohle není cesta pro to, mít zajištěnou budoucnost. Sama píšeš, že se učíš dobře, proto by bylo vhodnější studovat obor, ve kterém je mnohem více šancí najít odborné uplatnění. Pokud se ti povede vybudovat si nějaké životní jistoty, tak potom není problém sklouznout do světa šoubyznysu. Obráceně to podle mě nefunguje.

Pokud to tak cítíš, tak běž cíleně za tím. Nečekej, že Ti to rodina, nebo někdo jiný schválí. Je to Tvůj život, Tvoje rozhodnutí. A pokud se tak rozhodneš, budeš určitě víc v životě spokojená, i kdyby nebyly úspěchy, jak si to nyní představuješ. Rodiče jsou jenom opatrní, trochu se bojí a chtějí pro své děti to nejlepší. Ale soudí to podle sebe. Vy mladí jste jiní a pokud vysloveně nejdete hlavou proti zdi, tak by se měly v klidu vyslechnout argumenty obou protistran. Hlavně se neukvapovat a neříkat okamžitě závěry. Vždy řekněte, že to vše uvážíte a pak se rozhodnete.

Možná, že by to chtělo upřesnit, kterým směrem se budete ubírat, a hlavně, co nyní děláte za aktivity, jak se projevuje Váš zájem o ten který směr. Nestačí jenom výborné známky. I ten režisér, dramaturg musí mít k herectví blízko. Hrajete divadlo, ráda přednášíte, baví Vás hrát třeba divadélka pro děti, vyrábíte loutky apod.?

Dobrý den,

důležité je si uvědomit, že rodina to s Vámi nemyslí zle. Je prostě překvapena z toho, že ačkoli se dobře učíte, chcete studovat školu uměleckého zaměření, což vnímá jako nejistou volbu. Pamatujte, že Vaši učitelé a přátelé Vás mohou ve Vašem rozhodnutí podporovat, ale pokud se Vám nebude dařit, bude to rodina, která bude Vaší hlavní oporou. Na ní je nejvetší odpovědnost za Vaši úspěšnou budoucnost.

Možná volí nešikovnou metodu, ale v pozadí je starost o Vás a o Vaši budoucnost a v tomto smyslu chápejte jejich přístup.

David

Ještě dodám, že rozhodnutí je samozřejmě na Vás. Rodina to s tím odrazováním nemyslí tak zle, jak to vnímáte. Pokud jste přesvědčena, že jdete správným směrem, pak v tom určitě pokračujte.

David

Jdi si za tím, co chceš dělat, mohla by jsi později ltovat, že jsi to ani nezkusila.

Paradoxně vám tím dělají službu. Pokud máte slabou vůli a podlehnete, pak věřte, že by vám to určitě nevyšlo, pokud by vás místo toho podporovali. Na druhé straně pokud se jim teď vzepřete a ukážete, že hodláte jít za svým snem a nezaleknete se u první překážky, pak máte daleko větší šanci, že uspějete. Rodiny, kde se všichni chválí za nic a falešně podporují každý hloupý sen, obvykle vychovají "loosery", kteří se zlomí při prvním střetu s opravdovým životem, kde vás nikdo nepoplácá po zádech za to, že si umíte zavázat tkaničku.

Nemůžou v tom např. hrát důležitou roli finance? Internát,dojíždění,strava,kapesné,pomůcky do školy...to vše stojí dost peněz a.třeba vám to nechtějí říct na rovinu,tak vám to vymlouvají všemožně jinak.

nejste z učitelské rodiny? Skoro bych řekl, že ano.

Věřte nevěřte, byl jednou jeden kluk, který zažil totéž co vy. Něco doma řekl, hned se dozvěděl co všechno je špatně. Něco udělal, hned obdržel přednášku, co mělo být uděláno jinak a lépe. Chtěl jít na technickou školu a hned obdržel kázání ve stylu : Ježišmarjá, to v žádném případě. On chce chodit do fabriky. A tak dále.

A stejně si ten kluk nakonec prosadil svoje. Má technickou školu, chodí do fabriky a je sám se sebou úplně spokojený.

Tak vám radím, udělejte to taky tak a přihlaste se na vaši vyhlédnutou školu.

Mnoho zdaru

Šla bych si za svým. Rodiče to myslí dobře, ovšem je to Váš život, nikoli jejich. I kdyby Vám to třeba nedopadlo, aspoň to zkusíte. Jinak by Vás mrzelo, že jste to nezkusila. a jak zde píší jiní: děláte pro to něco? Recitace, hra na hudební nástroj, ochotnické divadlo a tak podobně? Držím palečky .-)