Nejste přihlášen/a.
Je mi 19 a už jsem byla asi 3x u soudu kvůli výživnýmu. Vždycky jsem se setkala s tím, že soudkyně určovala výživný podle otce, a ne podle toho co potřebuju já. Takže jsem dostávala minimální výživný. M?amka ještě nechodí do práce, když je 10 let na mateřské-ale už prý chce jít. Jenže doma je to těšký, protože jsem závistivá a závidím mladším sourozencům celou rodinu a to, jak jsou na ně všichni hodní a že si spolu hrají-třeba já jsem neměla nikoho na hraní, když jsem byla jak oni a taky nejstarší je o 10 let mladší než já. A je těžký se na to dívat, tak mě napadlo, že bych šla na kolej, jenže to stojí celkem dost (myslím že asi 3 tis. měsíčně) jenže bych potřebovala ještě šalinkartu, učebnice a nevím co ještě. Jenže kdybych fakt šla na kolej, tak bych nevěděla jak to zaplatím, brigádu sice mám ale peníze tam jsou otřesný. Navíc nevím jestli by určily výživný tak, aby mi stačilo a nevím jak zařídit aby mi ty peníze fakt posílali. A myslíte, že kdybych si obědnala právníka aby tohle vyřešil za mě, tak by to museli proplatit taky? Nevím jak bych zvládla se sama dohadovat se snobama, kteří myslí jen na sebe.
Nazdar, studentko, vždycky jsem si myslela, že jsou studenti schopni zdravého úsudku. Jak vidno, mýlila jsem se.
Samozřejmě, že se soud musí ohlížet na obě strany - jak na potřeby vyživovaného dítěte, tak na potřeby povinného i jeho rodiny.
Soud Vám těžko stanoví vyšší výživné na úkor mladších sourozenců. Chcete-li na kolej, vydělejte si na ni. Jinak zůstaňte bydlet doma, kde máte ubytování i stravování zajištěno levněji.
___ Pokud by Vám soud stanovil vyšší výživné, nemůže zaručit, že Vám je rodiče opravdu budou posílat.
Nejrozumnější by podle mne bylo nechat soud soudem a s rodiči se domluvit.
Ahoj,
celý tvůj příspěvek zní neuvěřitelně sobecky. Nikde ani slovo, že by sis větší podporu od rodičů skutečně zasloužila. Takže má rada je, abys co nejdříve přestala vidět rodiče jako chodící peněženky, ale jako na lidi, kteří ti věnovali kus svého života.
David
Promiň, ale nějak nevěřím tomu, že na mladší sourozence jsou rodiče jak cukrkandl, pěkně si s nimi hrají a tobě dvakrát do měsíce rozbijou držku. Už jen to, že to takhle píšeš.
A k tomu, že nemáš pořádnou brigádu, chlapa atd atd. Budeš se holt muset snažit sama, nikomu nic nespadne do klína zadara. Moje kamarádka moc krásy nepobrala, na střední sociální případ, matka další tři dcery, otec se na ně vykašlal a kamarádce psal, jak je hnusná. Na výšce kámoška jezdila načerno, protože neměla na šalinkartu, kolikrát den dva nejedla, aby zbyly peníze na bus domů. Poté si našla přítele, také ze slabších poměrů, a jejich bydlení byly dvě matrace, mikrovlnka a pár kusů nádobí. Roky prodávala kafe na hlavním nádru v Brně, v zimě mrzla, šéf debil.
Teď si v 27 letech našla novou práci, s přítelem se mají moc rádi, postupně vylepšují bydlení a snaží se, co to dá. Už ví, že od okolí moc čekat nemůžou, tak makají a bojují sami za sebe.
Taky to bude muset zkusit. Naříkat, jak nic nemáš, jak jsi sama, nikdo ti nic nedá, jak tohle a tohle... to umí každý. Postavit se tomu a bojovat, to už je těžší.
doplněno 06.10.13 19:43: Tou zimou jsem chtěla říct, že ne každý brigádník má to štěstí, že třeba dělá během zimního období uvnitř. Ono stát 8 hodin v teplotě kolem nějakých 10 stupňů, kdy si ani nemůžeš sednout, není legrace. A právě proto, aby měla na jídlo, aby měla na nájem, se neválela doma u televize A je pravda, že jsem ji nikdy neslyšela moc si stěžovat, prostě to brala, jak to je, a sama se snažila svůj život vylepšit.
Zřejmě se pohybuješ ve špatném kolektivu, musíš se tedy poohlídnout po jiném. Peníze pokud možno nepůjčovat, vůbec ne novějším kamarádům. A co je asi nejdůležitější - pokud jdeš mezi lidi s tím, jaká jsi chudinka, jak jsi škaredá a jak se všichni mají lépe, tak si piš, že to na tobě hodně půjde vidět. Možná právě proto lidi kolem sebe odrazuješ a dáváš důvod k pomluvám.
škoda, že jsem si nenahrála dnešní výstup od našich. Navíc studuju celkem náročnou vš, kde musím mít bohužel přípravy na každou hodinu, pak ještě do toho brigádu, ještě doma poslouchat jaká sem neschopná k*áva a že mám vypadnout z baráku, v autobuse na sebe poslouchat, jaká jsem oškliva od stejněstarých lidí jak já není zrovna jednoduchý a ještě když musím pak do práce, kde se musím usmívat a být příjemná. Navíc studuju a tak mám snad nárok na výživný, ne? stejně mi zachvílu ze všecho jebne a už mi jen někdo zařídí at moje mrtvola nevysí na stromě
Na devatenáctiletou studentku náročné školy máte dost naivní uvažování. Připadáte mi jako barbie, co se ráno místo v paláci probrala v chatrči do mrazivého rána jménem realita - vítejte. Doporučil bych Vám místo brigády spíš štěstí na partnera, který vás jednak založi finančně a také vyprofiluje trošilinku vaše uvažování. Nutně to do života potřebujete. Mnohem víc než penízky - tomu věřte.
Studuju=tak mám nárok na výživný, taky mě napadlo, že bych si našla prachatýho chlapa, jenže to je nereálný a neslušný . Já budu ráda, když o mě zavadí ai nějakej bezdomovec když mi bude 40. Já nejsem taková ta, kterou někdo chce. Na brigádě mám 50Kč za hodinu, jenže když končím ve dvě ve škole, dostanu se tam ve 3 a můžu tam být max. do 10 protože pak mi nic nejede dom. To je 7 hodin denně. a v ůterý mám školu do 5 a pro ně nemá cenu tam chodit na 4 hodiny. Pěšky neujdu 25km-jestli někdo jo, tak respekt. Doma se mi nechce byt, nechce se mi čekat, až mi poteče z nosu a z držky krev, což se stává si tak 1-2x měsíčně+to co jsem popisovala jinde. Co budu dělat, když budu nemocná a nebudu moct na brigádu protože dělám v potravinářství, fakt nevim. A proč vam připadám jako barbie? protože nechcu mít rozbitou držku od našich? to není kvůli tomu že bych byla týden nateklá a vypadala bych jak prasečí xicht ale kvůli tomu, že dostat přes držku celkem bolí, přála bych vam abyste to zažil, pak by ste mluvil jinak
Vše je o domluvě. Ty myslíš jen na sebe, všem závidíš, chceš si nahrabat co nejvíc pro sebe a ostatní jsou ti jedno.
Nikde neuvádíš výši svého výživného, tak by mě zajimalo, kolik je pro tebe málo a kolik je dost.
Já bydlím v rodině, taky studuju, chtěla jsem na školu do jiného města, takže by to pro mě zanamenalo platit si ubytování (kolej), dopravu do městě a pak i domů, jídlo, potřeby do školy. Bylo mi jasné, že by mi doma na nepřispěli na to co jsou výdaje navíc proti tomu zůstat doma. Byly dvě možnosti - vydělat si na všechno sama nebo jít na školu v domovském městě, kde je obor téměř stejný jako jsem chtěla.
Docela by mě zajímalo, jakou školu děláš ty, ať vím co je těžké až se budou ptát jiní na názor na tu školu.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.