Zaměstnání normy

Klasický příštup, zaměstnanec má spoustu práv, je jen umět využít. A pokud si budete stěžovat na inspektorátu, oni nesmí říct jméno zaměstnance, který si stěžoval. Bohužel tohle spousta lidí neví a dané možnosti nevyužijí.

Znám zákony, nemusíte mě poučovat a můžete si daný zákon kritizovat, jak chcete, ale lepší stejně nenapíšte. Zkusil jste někdy napsat zákon? Není to nic lehkého, tak aby byl zákon účinný, aby se nedal snadno obejít a aby zároveň neplatil pouze pro malou skupinku lidí. Tím neříkám, že naše zákony jsou dokonalé, to bohužel zdaleka ne a máme k tomu ještě dlouhou cestu, aby byly zákony alespoň dobré.

A samozřejmě, že se bossing špatně dokazuje. A jak taky chcete dokázat myšlenku? Ale to je v lidech, v lidech, kteří jsou na takových pozicích a kteří se takto chovají. V naší společnosti totiž už vymizely i morální hodnoty. Přesto jsou tu lidé, kteří jsou výbornými nadřízenými (sama mám takovou zkušenost), takže věřím, že není vše ztraceno.

A na závěr vás jen poprosím, neobhajujte mi tu dobu před rokem 89. Nikdy jsemv ní nežila a ani žít nechci. Moji blízcí si v této době vytrpěli až dost. Doba, kdy kvalitní lidé, kteří byli perfektní ve svém oboru, byli absolutně znehodnoceni - myli okna, pracovali jako topiči. To vám přijde normální zaměstnání pro člověka s vysokoškolským titulem? Mně teda ne.

ale no tak zažil(a) jste někdy kontrolu z inspektorátu práce? já ano a několikrát a věřte tomu, že ty slepice kontrolorky vyžvaní i to, co neví, včetně jména stěžovatele konečně, poslední "kontrola" na udání, o které vím, proběhla asi tak, že úřednice zaměstnavateli (mmch můj bývalý manžel, takže mám info z první ruky, u telefonátu jsem byla) zavolala, že jeden exzaměstnanec si na nás stěžoval, že ona vůbec nemá čas běhat k nám na kontrolu, tak ať napíšeme jakési vyjádření a příště si dáme větší pozor. zaměstnavatel pronesl jméno našeho exzaměstnance, úřednice ho potvrdila... ale je fakt, že oni u nás už několikrát byli, jednou po ohlášení pracovního úrazu, asi dvakrát na udání, nikdy nezjistili žádné závažné pochybení a vždy byly provedeny ještě další kontroly, jestli jsme napravili ta méně závažná porušení (o těch se vyjadřovali v tom smyslu, že je to v pohodě, ale oni musí něco najít, tak ať si to nebereme moc osobně, že většina firem je na tom daleko hůř ) mmch při první kontrole na udání nám jméno stěžovatele ke konci kontroly naprášili, i když jsme se jich neptali, protože podle osobních složek, které chtěli vidět, nám stěžovatel byl naprosto jasný.

Já neměla důvod si zvát inspektorát. A to že ty slepice něco řeknou, je zase problém jen v nich, ne v zákonu či v této instituci.

Ne, neuvede. Nemá na to právo. Prostudujte to trochu. Bohužel většina zaměstanců, když už se rozhodnou stěžovat si, stěžují si anonymně, ale těmito stížnostmi se inspektorát ve většině případů nezabývá.

Odkážu vás například na tento článěk: ceskatelevize.cz/...

"Pokud má zaměstnanec pocit, že je po něm požadováno něco, co by neměl dělat, co je třeba v rozporu s popisem jeho pozice, nebo dokonce s právními předpisy, měl by to nejprve řešit s přímým nadřízeným. Pokud to nevede k cíli, měl by to eskalovat, to znamená obrátit se na šéfa nadřízeného nebo případně na personální oddělení, které má na řešení těchto věcí specialistu. Tak se do vztahu nadřízený podřízený vloží mediátor. Pokud ani to nevede k cíli, zaměstnanec by se měl obrátit na inspektorát práce, který dodržování předpisů ve firmě či instituci prověří, aniž by prozradil identitu oznamovatele."

Nespadla jsem z Marsu, jen znám svá práva a nehodlám se jich vzdát. Dokud si lidé nechají všechno líbit, bude to tu takhle vypadat i nadále. Pokud s tím něco udělají, přijde změna. Čímž neříkám, že ta změna bude okamžitá a že to nebude stát spoustu úsílí. Ale to by se lidé nejprve museli odvážit.

A mimochodem, pokud má zaměstnavatel pod sebou například kolem 80 lidí a je zjevné, že se nebude chovat dle zákona, tak bude nespokojena většina (ne-li všichni). A bude-li si jeden stěžovat, pochybuji, že bude vědět, kdo z těch osmdesáti to byl.

To není naivita. Já se jen pokouším něco změnit. Je mi líto vás, lidí, kteří většinu života žili v normalizaci, a teď se bojí cokoli říct nahlas. Vy se totiž stále bojíte, a tak radši držíte hubu a krok.

A já stejně nepřestanu bojovat a věřit, že to tu může být lepší a jednou bude... až tu už nebude nikdo, kdo by pamatoval, či odkazoval na doby minulé.

Vím, že to tu rozhodně není růžové, ale pokud budou všichni rezignovat jako vy, nikam dál se neposuneme. Chce to změnu! Ve všech sférách naší společnosti.

Verony, odkud jste získala informaci o tom, že by SÚIP nezabýval anonymními podněty?

Je to naopak - SÚIP je povinen se zabývat všemi podněty ke kontrole včetně anonymních. Anonymní podnět má tu nevýhodu, že si nemůžete vyžádat informaci o provedené kontrole.

___ Ovšem problém je i u podnětů neanonymních: Přestože SÚIP nesmí autora podnětu zaměstnavateli sdělit, zaměstnavatel se často dozví, kdo podnět podal.

I kontroloři dělají chyby, takže zaměstnavatel z kladených dotazů a z toho, jaké dokumenty si nechají předložit, pozná, o koho šlo.

Po týdnu práce, kdy ještě nejste pořádně zaběhnutý v provozu, to není tak jednoduché.

Měla by být. Ale třeba to zaměstnavatel není ochoten pochopit, jsou takový.

To je také pravda. Ve zkušební době je určitě, který zaměstnavatel by se také vzdal práva propustit zaměstnance bez udání důvody? :D Možná bude chyba na straně tazatele. Ale to my nemůžeme soudit, neznáme typ práce, neznáme zaměstavatele ani pracovní tempo tazatele.

Tady ale nikdo neřekl, že si daný tazatel má pozvat IP. Jenom jsem vám vysvětlovala, že tu daná možnost existuje. A pokud jste četl tazatelův dotaz. Jeho zaměstnavatel mu nevyhrožoval vypovědí, je ho upozorňoval na pracovní tempo. A na tom není nci špatného, jeho nadřízený má také své nadřízené, kterým musí vykovazovat výsledky.