Nevím, jak zlepšit vztah se sestrou, která mě asi nenávidí. Asi tuším proč, ale ona má takovou povahu, že mi to neřekne do očí, ale dozvím se až od neteře, která mě teď nenávidí, mám pocit. A nenávidí mě proto, že mě sestra a švagr nemají rádi a nemluví o mě hezky. Ještě před rokem mě měla neteř, které je teď 5 let ráda. Ale teď mě nenávidí. Už před 2 měsíci jsem poznala nějaké signály. A pak se to postupně zhoršovalo až to před nedávnem vyvrcholilo hroznou hádkou. Byla na mě strašně zlá a panovačná. Řekla mi, že k nim jezdím jen proto, že nemám ve svém volném čase co dělat. Děti jsou různé, ale ona sekýrovala stejně jako by mě sekýrovala sestra nebo švagr. Dělá to, že něco řekne, pak řekne, že to neřekla a že já jsem hluchá a překroutí to. To nemám ráda a u nás v rodině mi to dělají a dělali všichni. Je to prý týrání. Ona to okoukala a dělá to taky. Kvůli tomu jsem chodila na psychoterapii, která je dost drahá a už tam chodit samozřejmě nechci. Aby mi někdo něco řekl a pak mi řekl, že se mi to zdálo. Ublížil mě a pak řekl, že to neřekl a já že jsem hluchá.. Urážet a sekýrovat mě nebude. Tak tam k sestře už nebudu jezdit. Ani na Vánoce, kam jsem každý rok jezdila. Mrzí mě akorát, že mě sestra tak moc nenáviděla a přitom mi dávala při uvítání vždy pusu, jako by se nechumelilo a bylo vše OK. Vztahy se mezi námi nezlepší. Máme celkově v rodině špatné vztahy. Jak s rodiči, tak i s tetou. Všichni jsou jen dominy, co mi chtějí poroučet. Já submisivní nejsem.Proto chci mít klid a budu raději sama. Ale to že už neuvidím své dvě neteře, sama nemám děti ani manžela ani přítele, mě mrzí. Druhou neteř mám moc ráda. Psycholog mi řekl, že jsem z tyranské rodiny a chtějí mě týrat furt a vztahy se nezlepší. Co si o tom myslíte vy? Smutné je to, že oni si myslí, že je to v pořádku, když mi ubližují. Ale není. Měli by se taky léčit, ale nechtějí. Nejhorší je, že mi to bere sebevědomí a to nechci, jinak si ani muže nenajdu. Ani vztah vážný jsem nikdy s mužem neměla, ač je mi přes třicet. Pokud jste týraná, ovlivňuje to váš i sexuální život a život celkově. Chováte se jako masochistka a trpíte jako zvíře. Ale léčíte se jen vy a ostatní v rodině si myslí, že jste divná vy. Bojovat s nimi sama nechci, proto budu raději si žít svůj vlastní život.
3x
Druhé lidi nepředěláte, byť jste z jedné rodiny. Pokud není snaha na obou stranách vycházet spolu v dobrém, pak si opravdu žijte svůj vlastní život a je nechte, aby si žili zase ten svůj. Oni bez Vás, Vy zase bez nich. Vy jste vyhledala odbornou pomoc, myslíte si, že druzí jí mají zapotřebí též. Ale oni mají zřejmě jiný názor a na věci se dívají jinak než Vy. Oni mají věci s Vámi vyřešené a já chápu, že se s tím Vy nedokážete smířit. Jste dospělá, tudíž si nemusíte nechat líbit to, aby Vám někdo poroučel a sekýroval Vás. Všechno je to zase jen o přístupu, tolerantnosti a vstřícnosti. Pracujte sama na sobě, je ve Vás hodně pocitu křivdy a sebelítosti. Naučte se žít sama podle svého, časem se třeba vztahy v rodině zlepší. Nikdo z nás nevíme jak věci dopadnou a kdy tu oporu a podporu v rodině bude každý z nás třeba potřebovat a vyhledávat. To by si ale měli uvědomit i ostatní členové Vaší rodiny...Možná, že když se na čas odmlčíte, přehodnotí svůj postoj vůči Vám. Anebo také ne, ale Vy si vybudujte život bez nich, potřebuje klid, více pohody a sebrat se po psychické stránce. Alespoň na mne tak Váš příspěvek působí.
3x
pro "nikc"
- nechce se mi moc věřit, že jste tak závislá na své rodině, když oni Vás asi moc rádi nemají (pokud jsem Váš dotaz správně pochopila) - ale takové věci se stávají - a protože je Vám teprve ca kolem 30-ti let - máte tedy nejvyšší čas začít se starat o sebe a přestat se starat o svoje příbuzné -! - Předpokládám, že máte svoje bydlení - ale i když ne - určitě máte svůj život-!
- jenom otázka - co Vám tento příbuzenský vztah dává -? . Zdravím. Marcela.
Musím souhlasit. Také nemám nejlepší vztahy se svou tetou (jsem jediná "nevlastní", táta mě vyženil, což teta nemohla skousnout, také nám pořád předhazovala, že my z města nic neumíme a oni jsou lepší), vlastně jsme si tak nějak fuk, neposíláme si sms, nepřejeme si k narozkám a vlastně se vidíme jen tehdy, pokud jedeme na návštěvu za babičkou.
Popravdě řečeno, nemají zájem, nemají. Věšet se kvůli tomu nebudu a zařídím si život i bez nich.
Zdravím Marcelo,
děkuju za příspěvek. Dával mi to, že jsem viděla svou sestru a neteře, které mám ráda. Ale po tom incidentu, i když se mi´později neteř omluvila, tam už jezdit nechci. Myslím, že ne vše se dá omluvit jednou větou. Řekla mi spoustu věcí, které se mi nelíbily. Nejen jednu. Dokonce jí to potom nemrzelo. Až potom, co jí to máma vyčetla. Svoje bydlení mám. Moc přátel nemám. Jsem samotářský typ, co si i sám vystačí. Ale jsem mezi lidmi ráda.
2x
Je to smutné, někdy v rodině se ty vztahy nevyvedou. Zvláště pro Vás, bez své vlastní rodiny, myslím manžela a děti, je to velmi těžké. Sestra by Vás musela přijmout do své rodiny a to nestalo. Vadíte jí, cítí Vaši přítomnost jako přítěž. To, co řekla malá neteř, tak to jenom opakovala, co slyšela doma od dospělých, to nemá ze své hlavy. Pokud jste tam jezdila i na vánoce, zřejmě jste byla jiný prvek, návštěva. Vánoce jsou rodinné svátky. Vím, že pro Vás, ve své opuštěnosti, byla návštěva rodiny světlým okamžikem v ten citlivý čas. Ne každý dokáže být sám. Píšete, že již sestru nenavštívíte, ano, pokud tam nejste vítána, tak ne, bude Vám to stejně líto. Ale budete opravdu tak silná,aby jste byla na svátky a i v jiný čas sama? Měla by jste najít někoho hodného, se kterým by jste mohla trávit svůj čas i život. Samota je zlá a ten kdo se s ní potýká, tak ví, jak je toto sousloví pravdivé. Kdybych mohla, velmi ráda bych pomohla, ale bohužel, nevím kam Vás nasměrovat, mezi hodné laskavé lidi.V dnešní době můžete narazit na tolik zlých lidí, na sekty, manipulátory. Jste citlivá, vycítíte faleš, neupřímnost, možná by jste se mohla pokusit o nějaké opatrné seznámení. Ale prověřovat a nepustit si hned někoho k tělu. Být opatrná a nesvěřovat se hned. Udělat více schůzek venku, mimo Vaše obydlí. Držím palce.
Děkuju za příspěvek. Jen bych chtěla dodat něco k těm Vánocům. Letos se mi tam jet nechce, protože se každý rok nějak neshodneme nebo pohádáme. Bývá tam i teta a dojde vždy ke konfliktu. Dává mi najevo, že má radši sestru a švagra a mě to pak mrzí. Pak brečím po Štědrém dnu. Švagr taky mívá narážky na to, co jsem koupila nebo nekoupila atd. Tak tam nepojedu. Ať udělám, co udělám, nezavděčím se jim. Oni mají peněz dost a nepotřebují mne. Hádat se fakt nechci. Nebudou chtít, abych pomáhala s vařením, abych to náhodou nezkazila. Jsem pro ně jenom blbec a nešika. Obě neteře mi to nedávno říkaly. Po zkušenostech, co mám je lepší tam nejezdit.
pro "nikc"
- zdá se mi, že jste na svých příbuzných až moc závislá - mohu se zeptat, proč -? - pokud jsem na někom závislá - tak nejspíš na tom, kdo mi taky něco dává - ! a nejenom bere - !
Proč nemáte svůj život -? - pokud je to hloupá a netaktní otázka, tak se omlouvám - ale nějak Vašemu dotazu asi správně nerozumím. V čem je Váš problém - pokud chcete třeba dítě, abyste nebyla sama - nepotřebujete k tomu manžela- !
- Ale pokud chcete partnera - tak hledejte, dokud jste ještě mladá - a "vykašlete" se na sestru a její rodinu - ! Z Vašich příspěvků mám dojem, že Vám příbuzní jenom BEROU- ! sebevědomí - ! - Najděte si něco pozitivního a s rodinou Vaší sestry se zatím nestýkejte - dokud se "nepostavíte na vlastní nohy" - No můj názor - možná jsem Váš dotaz jenom špatně pochopila. Marcela.
0x
Tak co třeba za ni zajít, a zeptat se proč Vás nenávadí, co se jí nelíbí... Zkuste si to potom vyříkat, ospravedlnit. Změni-li se chování vaší sestry, změní se chování i jejich dětí. 
hodně štěstí.
P.S.: u některých lidí to opravdu nejde.
Já už tuším, co se jí na mě nelíbí. Proto se jí ptát nebudu. Ale lituju, že jsem k ní jezdila. Ale vrátit se to nedá. Z lásky k otci je na mě také "hnusná". Otec mě nenáviděl celý můj život. Psycholog mi řekl. Že až po smrti otce budu mít v duši klid. A od rodiny nic nečekat. Ale může se mýlit.
Pevně a rozhodně bych po čase přišla za sestrou a vše si s ní vyříkala. Někde třeba na kávě na neutrálním území. Řekla bych jí co mi vadí. Pokusila se jí vysvětlit, že člověk si rodinu nevybírá a máte jen sebe a když o Vás nestojí ona, tak ji požádejte, abyste mohla jednou za čas navštěvovat alespoň něteře třeba tou formou, že je jednou za čas, vezmete někam na výlet a strávíte společně hezké chvíle. Ale zároveň se smiřte i s variantou, že se od "rodiny" odříznete úplně a zařídíte si život bez nich. Proč se za každou cenu cpát někam, kde o mě nestojí a neváží si mě.
Vím, že se to lehko řekne než udělá, možná by Vám pomohl nějaký kurz sebereflexe a komunikace. Něco se dá naučit, ale extroverta z introverta neuděláte.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.