1x



Čeština, Polština, Slovenština podobnost?

Od: Datum: 09.08.13 14:07 odpovědí: 20 změna: 10.10.15 23:25

Dobrý den, přeci se jedná o slovanské jazyky a dříve za Středověku jsme si všichni rozuměli..Avšak musím dopsat, že slované mluvili staroslověnštinou, tak to nění až nějaký údiv..
Je pravda, že k Polštině je nejblíže Slovenština a ihned na dalším místě je ta naše Čeština, avšak když si to vezmeme přímo v pitvě, tak je Čeština a Polština k sobě o mnoho blíže, nežli Čeština ke Slovenštině a to hlavně z důvodu 7 pádů a písmene "ř", jež Slováci vyslovují jako "ž" a zcela se tomuto písmenu mezi Čechy vyhýbají. *smich*
Ale je pravda, že Slováci mají oproti nám Čechům o mnoho více slov podobných s polákama, nežli my Češi. Když ale dojde na rozhovory, tak s podivnosti Poláci více rozumí Čechům, nežli Slovákům, kteří rozumí rovněž o dost méně Polštině, nežli my Češi.:)
Podle všeho můhu-li označit dobu 18stl. Polštiny jako Polština obrozenecká, tak byla vytvořená nějak o 20-30 let dříve, nežli Čeština obrozenecká.. Vím, že Češi v té době měli velmi velký obdiv k Polákům z důvodu jejich povstání v roce 1830 proti Rusku, kteří Polákům ukradli v té době před pár lety svobodu a smazali je uplně z Ruské mapy.
Myslíte si také, že tenhle obdiv Čechům k Polákům ovlivnila zcela celou Češtinu při tvorbě našeho obrozeného jazyka ke konci tvorby a pozměnila tam několik slov+přidala?
Ale rovněž nechápu stále to, že Češi rozumí Polákům o dost lépe, nežli Slováci, jenž mají spolu velmi podobný jazyk.. Ale je pravda, že je to zřejmě z tréningu Slovenštiny pro Čechy a Slováci tu zátěž nijak ani moc neřeší a jsou na to zvyklí..Ale tu stále nechápu tomu, že Poláci rozumí Čechům o dost lépe, nežli tamhle Slovákům, jenž Poláci označují Slovenšitu jako dost šišlaví jazyk, ale mají více podobných slov..*smich*
Možná za to může slavné Slovenské slovo "hocičo" , které dodnes nevím co přesně znamená...Co myslíte pánové a dámy?*slunce**smich*


Seznam odpovědí:
 
moment čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Zobrazení struktury odpovědí v otázce
Skrytí struktury odpovědí v otázce
Zobrazení struktury odpovědí v otázce

 

Odpovědi na otázku:
Od: mowla*
Datum: 09.08.13 14:12

Nerozumí tomu ´článku´ ani co by se za nehet vešlo...

Ale hocičo znamená cokoli, to vím.

Ohodnoceno: 1x
 
Od: paskovec*
Datum: 09.08.13 14:13

...Asi jsem to napsal dost matoucně...Kdo to napoprvé pochopí, tak ode mě dostane hvězdičku.*smich*

Od: paskovec*
Datum: 09.08.13 14:14

Ano, ale podle všeho je to doopravdy cokoliv...Doslovně.*smich*

Datum: 09.08.13 14:26
avatar
Jako člověk který přichází do styku s polštinou spoustu let a na slovensko jezdí do lázní musím podpořit tvoji myšlenku, že čeština a polština jsou si blíž než čeština a slovenština. Vlastně jediné co nás na polštině mate je výslovnost jejich samohlásek s čárkou dole kdy se například Á vyslovuje óung ;) A co jsem do dneška nepobral je to že mají sice písmena s háčkem ale přesto píšou sz cz . .
Překvapilo mě že v chorvatsku si s bytným nerozuměli o nic víc než my i když podle ucha je si chorvatština s polštinou taky hodně blízko.
Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 09.08.13 14:36
avatar

dovolím si trochu doplnit...

Ale je pravda, že Slováci mají oproti nám Čechům o mnoho více slov podobných s polákama,

Řekl bych, že to pravda velmi není... žiju na Slovensku drahnou řádku let a když jsem sem přišel z Čech, bylo dost málo slov, kterým jsem jako Čech ve spisovné slovenštině nerozuměl... snad i zásluhou toho, že slovenštinu jsme kdysi na základní škole pár hodin měli...

ovšem i když ovládám slovenský jazyk slovem a písmem, a některým nářečím, ať už z východu nebo západu Slovenska rozumím bez problémů, tak polština je pro mne poměrně nesrozumitelným jazykem.

Osobně si myslím, že podstatně podobnější jsou ČJ a SJ, jsou jen některé odlišnosti.

Bohužel vidím, že české děti přestávají slovenštině rozumět, oproti slovenským dětem, které český jazyk absorbují v pohádkách, filmech ( i od českých turistů, padajících v Tatrách*smich*)... pryč jsou časy, kdy každé pondělí šly ve federální TV pořady z Bratislavy, resp. v "slovenčine"

Moje manželka, děti, můj vnuk i moje vnučka (slovenské národnosti) nedělají rozdíl mezi těmi jazyky, rozumí češtině bez problémů... setkávají se s ní denně. Bohužel vnučka měla problém vysvětlovat svým sestřenicím z Prahy některé běžné slovenské výrazy, pomáhala si agličtinou... paradox...

doplněno 09.08.13 14:43:

porovnejte, jak budete rozumět textu na http://www.poradte.sk/ a na http://poradnia.pl/

no schválně!

a dejte vědět!

doplněno 09.08.13 14:50:
Namátkou porovnání jednoho titulku z polské poradny:


Rak jelita grubego

Rak jelita grubego to jeden z bardziej podstępnych nowotworów, bo bardzo często przez wiele lat nie daje żadnych objawów. Rozwija się głównie w okrężnicy oraz odbytnicy i jest typowym przykładem nowotworu złośliwego. Wczesne rozpoznanie daje dużą szansę wyleczenia

Kolorektálny karcinóm
rakovina hrubého čreva je jedným z viac zákernej rakoviny, pretože veľmi často po mnoho rokov nedáva žiadne príznaky. Rozvíja predovšetkým v hrubom čreve a konečníka a je typickým príkladom zhubný nádor. Včasná diagnóza vám dáva veľkú šancu na vyliečenie

Rakovina tlustého střeva

Rak je jedním z více zákeřné rakoviny, protože velmi často po mnoho let nedává žádné příznaky. Rozvíjí především v tlustém střevě a konečníku a je typickým příkladem zhoubný nádor. Včasná diagnóza vám dává velkou šanci na vyléčení

Ohodnoceno: 2x
 
Datum: 09.08.13 15:13
avatar
Nemá cenu to takto porovnávat. To zda si s těmito národy rozumíme, nesouvisí ani tak s jejich jazykovým vývojem, ale spíše s vývojem historicko - kulturním.
Za prvé, jazykem původních slovanů byla PRASLOVANŠTINA, staroslověnština je jen jedna její větev (původně vlastně nářečí), ze které se vyvinuly západoslovanské jazyky s centrem na Velké Moravě v 9 - 10. stol. Za druhé, čeština a polština byly ještě koncem 14. století JEDNÍM jazykem. Staročeština se ale zbavila spřežkového pravopisu a proběhly v ní i další změny, polština "zaspala", hlavně pravopisně. Proto dnes polský pravopis připomíná předhusovskou češtinu (nerozeznává délku hlásek, spřežky) a čeština je dnes nejdokonalejším, ale také již poměrně "překombinovaným" slovanským jazykem s příliš složitou gramatikou (převládá syntetická složka jazyka nad analytickou, složitá syntaxe, skloňování, a pod). Za třetí, ještě na začátku 18. století byla slovenština nejednotným jazykem rozdrobeným mezi několik slovenských oblastí severního uherska a haliče, byla silně ovlivněná maďarštinou, teprve poté došlo k překotnému vývoji a na konci devatenáctého století je to již jednotný jazyk, se slovní zásobou vypůjčenou hlavně s podkarpadské verze ukrajinštiny, češtiny, polštiny, němčiny a maďarštiny. Ve dvacátém století dochází ke gramatickému sblížení s češtinou, ze slovenštiny definitivně mizí 5. pád, čeština "na oplátku" získává některá slovenská slova a slovní spojení (např. dovolenka), dochází k přirozenému národnímu bilingvismu. Proto je to pro nás dnes tak "blízký" jazyk, i když se slovní zásoba i gramatika liší. Je to stejné jako u srbštiny a chorvatštiny, ty dokonce v mnoha místech bývalé Jugoslávie jazykově splývají, akorát mají odlišné písmo.
Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 09.08.13 18:49
avatar

Dovolila bych si oponovat :) . Staroslověnština není nářečí a už vůbec ne západoslovanské - je to umělý jazyk (založený na přirozených jihoslovanských nářečích s mnohými řeckými prvky v syntaxi (např. genitivem absolutním) - pro lepší možnosti překladů z řečtiny.

doplněno 09.08.13 19:02:

Západoslovanské jazyky vznikly ze západní skupiny severoslovanských pranářečí, pod částečným vlivem (čeština a slovenština) jihoslovanských pranářečí.

doplněno 09.08.13 20:47:

do staroslověnštiny se dostal dativ absolutní, absolutní genitiv ne.

Ohodnoceno: 1x
 
Datum: 09.08.13 16:01

Část rodiny mám na Slovensku a babička, i když do ČR přišli hned po válce, mluvila slovensky až do smrti. Takže se slovenštinou nemám problém. Slovensky celkem i umím mluvit, ale mám dost rozumu abych to na Slovensku nedělal.

No a jako malej (tzn. před revolucí) jsem zase koukal na televizi, kde poláci dávali daleko zajímavější filmy než naše televize. Takže polštinu mám odposlouchanou a rozumím jí taky hodně dobře, ale s mluvením nemám moc praxi takže nic moc.

Osobně bych řekl že češtině je bližší slovenština, ale je to možná jen tím že se tady hodně a často používala. Co vím tak pro dnešní děti je slovenština nebo polština asi tak pochopitelná jako maďarština - protože jí nikdy nemuseli používat a zní jim strašně cize ;)

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 09.08.13 16:17
avatar

Možná jsme proti Slovákům ve výhodě, protože díky ostravácko-karviňáckým chacharům máme naposlouchaný polský akcent.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 09.08.13 16:45
avatar

Je to nějaké zmatené všechno. :D Každopádně, staří Slované staroslověnštinou běžně nemluvili - staroslověnština je umělý jazyk, vytvořený pro potřeby liturgie. Její základ tvoří stará jihomakedonská nářečí a syntax je silně ovlivněná řečtinou. Dále jsou v ní patrné vlivy latiny a západoslovanských jazyků (především ve starším typu staroslověnštiny). Staří Slované používali praslovanštinu (respektive různá její nářečí). Staroslověnština je ovšem nejstarší zachycená forma slovanského jazyka - žádné praslovanské texty se nedochovaly.

Slovenština je samozřejmě mnohem bližší češtině než polštině. Všechny tři jazyky jsou sice západoslovanské, čeština se slovenštinou ovšem tvoří československou skupinu - narozdíl od polštiny, která patří do skupiny lechitské (spolu s kašubštinou, polskou slovinčtinou (neplést se slovinštinou), pomořanštinou a ještě některými napůl uznanými jazyky. Všechny lechitské jazyky, kromě polštiny, jsou buď vymřelé nebo na kraji vymření.

Československá skupina, narozdíl od jiných skupin západoslovanských jazyků, vykazuje mnoho znaků společných s jazyky jihoslovanskými (úplně typická je hlásková metateze prasl. *TorT/ *TolT na TraT/ TlaT (což je typické pravě pro jihoslovanské jazyky) - např. kráva, mladý atd. V ostatních západoslovanských jazycích se *TorT /*TolT změnilo na TroT/ TloT - např. krówa, młody. (T zde zastupuje kteroukoliv souhlásku, je to jen symbol). Těch společných znaků je samozřejmě víc; pokud by vás to zajímalo, podrobné informace můžete najít v kterékoliv vš učebnici slavistiky (z vlastní zkušenosti doporučuji učebnice R. Večerky). :)

doplněno 09.08.13 16:48:

krówa -"ó" se sice v dnešní polštině čte jako "u", ale dřív se četlo právě jako dlouhé české ó. Ta změna ó v "u" je relativně pozdní.

Ohodnoceno: 3x
 
Datum: 09.08.13 18:24
avatar

Já si opravdu netroufnu nějak objektivně porovnávot podobnost jednotlivých slovanských jaziků a už vůbec ne míru jejich podobnosti, ale dost bych protestoval proti tvrzení, že Polási a Češi mají společné ř. Nejde jen o to, že poláci nemají písmeno ř a píší rz, ale výslovnost je dost odlišná. Poslechněte si ntřeba, jak Políci vyslovují Jerzy:

http://cs.forvo.com/search-pl/jerzy/

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 09.08.13 18:41
avatar

Poláci dřív tento zvuk vyslovovali úplně stejně jako Češi (zhruba do 15.? století), a např. v kašubštině se ř zachovalo dodnes. .V češtině se ř také dříve zapisovalo spřežkou (rz). Zvuk ř je podobného charakteru jako polské či slovenské nářečové dz na místě ď nebo c na místě ť (dzeci, cicho). Ř vzniklo extrémním změkčením původního měkkého r, kdy se k původnímu zvuku přidal ještě sykavkový element. Podobný jev (asibilace) se vyskytuje ve všech slovanských jazycích severního areálu (t.j. kromě těch jihoslovanských), pokud ne ve spisovné, tak alespoň v nářečové podobě (ruské a běloruské cekání, dzekání apod.)

Asibilace r v ř je charakteristická pro všechny západoslovanské jazyky, kromě slovenštiny -tj. pro češtinu, polštinu a ostatní lechitské jazyky, horní a dolní lužickou srbštinu. V ostatních jazycích se asibilace r nevyskytuje.

doplněno 09.08.13 18:44:

*asibilace r

doplněno 09.08.13 18:45:

Nějak se mi nechtějí zobrazovat apostrofy :(

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 09.08.13 18:50
avatar

Dík sa vysvětlení. Jinak apostrov opravdu nělá problémy, doporučuji použít symbol Omega nad odpovědí pro vložení speciálního znaku.´

doplněno 09.08.13 18:51:

apostrof

doplněno 09.08.13 18:54:

Jo a samozřejmě zápis toho ř jsem nepokládal za podstatný argument, Napsal jsem "nejde jen o to", ale spíše jsem měl napsat "nejde o to"; ten zápis je samozřejmě záležitost technická (nabodeníčka).

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 09.08.13 19:00
avatar

A je nějaké znaménko pro rovný apostrof (úplně svislou čárku)? Nevím, jak se to přesně nazývá (možná to ani není apostrof -to, co mám na mysli :D).

Co se týče ř - tam to je lehké. Zkuste maximálně změkčit např ď -automaticky se k sobě přibližují jazyk a horní tvrdé patro - a zvuk je takový jakoby syčivý. Z polštiny asi ř zmizelo proto, že je dost náročné na výslovnost - hlvaně ve spojení s některými souhláskami. Např. v češtině v důsledku změny měkkého r na ř zmizely hláskové skupiny črě, žrě - črěvo, žrěb a změnily se na střě(stře) a hřě (hře) - střevo, hřeb.

doplněno 09.08.13 19:32:

Já takové znaménko na klávesnici nemám :( - k označení palatalizovaného zvuku používám většinou znaménko přízvuku z cyrilické klávesnice -(asi proto se zde nezobrazuje). Háček se pro tento účel moc nehodí...

Jde mi o tento znak (doufám, že se zobrazí :D) - (r).

doplněno 09.08.13 19:33:

Nezobrazil se a to jsem ho zkopírovala z wordu! *zed*

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 09.08.13 18:31
avatar

nevím,ale mně toto nezajímá,jen mi chybí slovenština jak byla dříve v médiích,protože vcelku rozumím i východňárům,přičemž maželka ne a děti již mají problémy i s obyčejnou slovenčinou.

Hocičo - stačilo by asi trochu víc přemýšlet neho to slyšet ve spojení s dalším.Ovšem lahůdka byla (na vojně) : "som tu neni" nebo "neni su tu"apod.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 09.08.13 18:47
avatar

To je samozřejmě nespisovné. V slovenčine slovko neni neni. :)

Ohodnoceno: 0x
 

 

Datum: 09.08.13 19:21
avatar

teda myslím, že nezapeklitější lingvistický problém předestřel autor stylistickým pojetím svého textu (o dalších gramatických zvláštnůstkách jdoucích až do lexika nemluvě; nějaká ta věcně zcela absurdní tvrzení rovněž pomiňme) - pokud by ho např. byli mocni zvládnout ať už polští či slovenští bohemisté, kvalifikovalo by je to myslím minimálně na pozice docentů...
nějak mám docela intenzivní pocit, že produkce textů třídy "Žvahlav" by se v běžné komunikaci neměla vyskytovat...
ale jak z příspěvků vidno i na velmi obskurní otázku lze dát rozumnou a kvalitní odpověď (ildika, martinhajek, hejkal)
(P.S. navrhuji vybodovat coby zajímavé - tahle perla by se neměla jen tak ztratit)

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 09.08.13 20:24

Jazyk Slovensky a Slovinsky, nebo Chorvatsky, se oddelili pred 1000 lety, kdyz zanikla Velka Morava tim, ze na uzemi se uhnizdili Madari, a tem teda nerozumi nikdo ...takze slova, vyslovnosti stejna, ziskaly postupne nektera i jiny vyznam. Coz cloveka - turistu, samzrejme myli. Podobne to vidim i s ukoncenim kontaktu za komunistu - totiz Slovaky a Polaky oddeluji Tatry, + zacaly je oddelovat strezene hranice, a protoze prechodu bylo mnohem min, nez na hranici .pl / .cz, dochazelo k zapomneni... Tez moje babicka mluvila jeste Nemecky, ja uz ne, a mame to "k dratum" par kilometru... Nastal stejny efekt. Stacila jedna - 2 generace. No a zbytek je ekonomika, ktera ovlyvnuje zajem o cizi jazyk. Slovenstine nejbliz ma pravdepodobne Rusinstina, ktere uz tez rozumi malokdo, ale ja napriklad dost rozumim Ukrajinstine, bez toho, abych se ji nekdy ucil. Cestine tak na 99 %, obcas si nevzpomenu par minut na nejake zridkave slovo. Chorvatstine na trhu porozumite na 80-90 %, bez toho, aby ste ji predtim nekdy slysel. Naopak Polakum rozumim velice malo. Pro moje usi strasne sislaji

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 10.08.13 00:20
avatar

Podle mě je pro Čechy hlavní problém v polštině nezvyklá výslovnost - všechno ostatní je relativně hodně podobné a dá se snadno naučit. Chorvatština nebo srbština mají výslovnost velmi podobnou té české; slovní zásoba (především u chorvatštiny) je též dost podobná - ale ta jejich větná skladba...*smich*Teď mám na mysli spíš srbštinu. Např věta: Da li mogu da mu kažem da nećeš doći? - Mohu mu říci, že nejpřijdeš? Je to hloupost, ale nic názornějšího mě nenapadlo.

Dají se najít i jiné hrůzy (z pohledu českého mluvčího). Takže i když rozumíte všem slovům, vůbec nemusíte - bez znalosti jazyka - pochopit, co vám kdo říká.

V srbské syntaxi je nemálo balkanismů, které tento jazyk (a s ním i některé další slovanské jazyky Balkánu) sdílí např. s řečtinou nebo i albánštinou - které jsou ale zcela cizí všem ostatním slovanským jazykům.

doplněno 10.08.13 00:33:

Ohledně té slovenštiny - mám dojem, že se to asi týká spíše obyvatel Čech. Už několikrát se mi v Čechách stalo, že mě považovali za Slovenku, která zkouší mluvit česky. *smich* A to bydlím 40 km na západ od slovenských hranic (žádné Kopanice). Po určitých špatných zkušenostech jsem se snažila vyhýbat slovům, o kterých jsem věděla, že by je nemuseli znát - a stejně některým výrazům (pro mě nečekaně) nerozuměli... Nechtěla jsem mluvit úplně spisovně, abych si nepřipadala jako ve škole - ale příště asi budu muset. V takovém případě se nedivím, že by někteří obyvatelé Čech mohli mít problém se slovenštinou (když dobře nerozumí ani "obecné moravštině"). :(

Ohodnoceno: 0x
 
Od: p8ja
Datum: 10.10.15 23:25

Míra porozumnění Čech - Polák a naopak je vyšší v místech, kde se potkávají, zatímco v Jelení Hoře Vám budou rozumět dobře, v Bieszczadech mi na poště nerozuměli ani číslovky, a to jsou si dost podobné.

Ohodnoceno: 0x
 

 

 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright © 2004-2016 Poradna Poradte.cz. Všechna práva na poradně Poradte.cz vyhrazena.