Čeština, Polština, Slovenština podobnost?

Nerozumí tomu ´článku´ ani co by se za nehet vešlo...

Ale hocičo znamená cokoli, to vím.

...Asi jsem to napsal dost matoucně...Kdo to napoprvé pochopí, tak ode mě dostane hvězdičku.

Ano, ale podle všeho je to doopravdy cokoliv...Doslovně.

dovolím si trochu doplnit...

Ale je pravda, že Slováci mají oproti nám Čechům o mnoho více slov podobných s polákama,

Řekl bych, že to pravda velmi není... žiju na Slovensku drahnou řádku let a když jsem sem přišel z Čech, bylo dost málo slov, kterým jsem jako Čech ve spisovné slovenštině nerozuměl... snad i zásluhou toho, že slovenštinu jsme kdysi na základní škole pár hodin měli...

ovšem i když ovládám slovenský jazyk slovem a písmem, a některým nářečím, ať už z východu nebo západu Slovenska rozumím bez problémů, tak polština je pro mne poměrně nesrozumitelným jazykem.

Osobně si myslím, že podstatně podobnější jsou ČJ a SJ, jsou jen některé odlišnosti.

Bohužel vidím, že české děti přestávají slovenštině rozumět, oproti slovenským dětem, které český jazyk absorbují v pohádkách, filmech ( i od českých turistů, padajících v Tatrách)... pryč jsou časy, kdy každé pondělí šly ve federální TV pořady z Bratislavy, resp. v "slovenčine"

Moje manželka, děti, můj vnuk i moje vnučka (slovenské národnosti) nedělají rozdíl mezi těmi jazyky, rozumí češtině bez problémů... setkávají se s ní denně. Bohužel vnučka měla problém vysvětlovat svým sestřenicím z Prahy některé běžné slovenské výrazy, pomáhala si agličtinou... paradox...

porovnejte, jak budete rozumět textu na http://www.poradte.sk/ a na http://poradnia.pl/

no schválně!

a dejte vědět!

Rak jelita grubego to jeden z bardziej podstępnych nowotworów, bo bardzo często przez wiele lat nie daje żadnych objawów. Rozwija się głównie w okrężnicy oraz odbytnicy i jest typowym przykładem nowotworu złośliwego. Wczesne rozpoznanie daje dużą szansę wyleczenia

Kolorektálny karcinóm
rakovina hrubého čreva je jedným z viac zákernej rakoviny, pretože veľmi často po mnoho rokov nedáva žiadne príznaky. Rozvíja predovšetkým v hrubom čreve a konečníka a je typickým príkladom zhubný nádor. Včasná diagnóza vám dáva veľkú šancu na vyliečenie

Rakovina tlustého střeva

Rak je jedním z více zákeřné rakoviny, protože velmi často po mnoho let nedává žádné příznaky. Rozvíjí především v tlustém střevě a konečníku a je typickým příkladem zhoubný nádor. Včasná diagnóza vám dává velkou šanci na vyléčení

Dovolila bych si oponovat . Staroslověnština není nářečí a už vůbec ne západoslovanské - je to umělý jazyk (založený na přirozených jihoslovanských nářečích s mnohými řeckými prvky v syntaxi (např. genitivem absolutním) - pro lepší možnosti překladů z řečtiny.

Západoslovanské jazyky vznikly ze západní skupiny severoslovanských pranářečí, pod částečným vlivem (čeština a slovenština) jihoslovanských pranářečí.

do staroslověnštiny se dostal dativ absolutní, absolutní genitiv ne.

Část rodiny mám na Slovensku a babička, i když do ČR přišli hned po válce, mluvila slovensky až do smrti. Takže se slovenštinou nemám problém. Slovensky celkem i umím mluvit, ale mám dost rozumu abych to na Slovensku nedělal.

No a jako malej (tzn. před revolucí) jsem zase koukal na televizi, kde poláci dávali daleko zajímavější filmy než naše televize. Takže polštinu mám odposlouchanou a rozumím jí taky hodně dobře, ale s mluvením nemám moc praxi takže nic moc.

Osobně bych řekl že češtině je bližší slovenština, ale je to možná jen tím že se tady hodně a často používala. Co vím tak pro dnešní děti je slovenština nebo polština asi tak pochopitelná jako maďarština - protože jí nikdy nemuseli používat a zní jim strašně cize

Je to nějaké zmatené všechno. :D Každopádně, staří Slované staroslověnštinou běžně nemluvili - staroslověnština je umělý jazyk, vytvořený pro potřeby liturgie. Její základ tvoří stará jihomakedonská nářečí a syntax je silně ovlivněná řečtinou. Dále jsou v ní patrné vlivy latiny a západoslovanských jazyků (především ve starším typu staroslověnštiny). Staří Slované používali praslovanštinu (respektive různá její nářečí). Staroslověnština je ovšem nejstarší zachycená forma slovanského jazyka - žádné praslovanské texty se nedochovaly.

Slovenština je samozřejmě mnohem bližší češtině než polštině. Všechny tři jazyky jsou sice západoslovanské, čeština se slovenštinou ovšem tvoří československou skupinu - narozdíl od polštiny, která patří do skupiny lechitské (spolu s kašubštinou, polskou slovinčtinou (neplést se slovinštinou), pomořanštinou a ještě některými napůl uznanými jazyky. Všechny lechitské jazyky, kromě polštiny, jsou buď vymřelé nebo na kraji vymření.

Československá skupina, narozdíl od jiných skupin západoslovanských jazyků, vykazuje mnoho znaků společných s jazyky jihoslovanskými (úplně typická je hlásková metateze prasl. *TorT/ *TolT na TraT/ TlaT (což je typické pravě pro jihoslovanské jazyky) - např. kráva, mladý atd. V ostatních západoslovanských jazycích se *TorT /*TolT změnilo na TroT/ TloT - např. krówa, młody. (T zde zastupuje kteroukoliv souhlásku, je to jen symbol). Těch společných znaků je samozřejmě víc; pokud by vás to zajímalo, podrobné informace můžete najít v kterékoliv vš učebnici slavistiky (z vlastní zkušenosti doporučuji učebnice R. Večerky).

krówa -"ó" se sice v dnešní polštině čte jako "u", ale dřív se četlo právě jako dlouhé české ó. Ta změna ó v "u" je relativně pozdní.

Já si opravdu netroufnu nějak objektivně porovnávot podobnost jednotlivých slovanských jaziků a už vůbec ne míru jejich podobnosti, ale dost bych protestoval proti tvrzení, že Polási a Češi mají společné ř. Nejde jen o to, že poláci nemají písmeno ř a píší rz, ale výslovnost je dost odlišná. Poslechněte si ntřeba, jak Políci vyslovují Jerzy:

http://cs.forvo.com/search-pl/jerzy/

Poláci dřív tento zvuk vyslovovali úplně stejně jako Češi (zhruba do 15.? století), a např. v kašubštině se ř zachovalo dodnes. .V češtině se ř také dříve zapisovalo spřežkou (rz). Zvuk ř je podobného charakteru jako polské či slovenské nářečové dz na místě ď nebo c na místě ť (dzeci, cicho). Ř vzniklo extrémním změkčením původního měkkého r, kdy se k původnímu zvuku přidal ještě sykavkový element. Podobný jev (asibilace) se vyskytuje ve všech slovanských jazycích severního areálu (t.j. kromě těch jihoslovanských), pokud ne ve spisovné, tak alespoň v nářečové podobě (ruské a běloruské cekání, dzekání apod.)

Asibilace r v ř je charakteristická pro všechny západoslovanské jazyky, kromě slovenštiny -tj. pro češtinu, polštinu a ostatní lechitské jazyky, horní a dolní lužickou srbštinu. V ostatních jazycích se asibilace r nevyskytuje.

*asibilace r

Nějak se mi nechtějí zobrazovat apostrofy

Dík sa vysvětlení. Jinak apostrov opravdu nělá problémy, doporučuji použít symbol Omega nad odpovědí pro vložení speciálního znaku.´

apostrof

Jo a samozřejmě zápis toho ř jsem nepokládal za podstatný argument, Napsal jsem "nejde jen o to", ale spíše jsem měl napsat "nejde o to"; ten zápis je samozřejmě záležitost technická (nabodeníčka).

A je nějaké znaménko pro rovný apostrof (úplně svislou čárku)? Nevím, jak se to přesně nazývá (možná to ani není apostrof -to, co mám na mysli :D).

Co se týče ř - tam to je lehké. Zkuste maximálně změkčit např ď -automaticky se k sobě přibližují jazyk a horní tvrdé patro - a zvuk je takový jakoby syčivý. Z polštiny asi ř zmizelo proto, že je dost náročné na výslovnost - hlvaně ve spojení s některými souhláskami. Např. v češtině v důsledku změny měkkého r na ř zmizely hláskové skupiny črě, žrě - črěvo, žrěb a změnily se na střě(stře) a hřě (hře) - střevo, hřeb.

Já takové znaménko na klávesnici nemám - k označení palatalizovaného zvuku používám většinou znaménko přízvuku z cyrilické klávesnice -(asi proto se zde nezobrazuje). Háček se pro tento účel moc nehodí...

Jde mi o tento znak (doufám, že se zobrazí :D) - (r).

Nezobrazil se a to jsem ho zkopírovala z wordu!

nevím,ale mně toto nezajímá,jen mi chybí slovenština jak byla dříve v médiích,protože vcelku rozumím i východňárům,přičemž maželka ne a děti již mají problémy i s obyčejnou slovenčinou.

Hocičo - stačilo by asi trochu víc přemýšlet neho to slyšet ve spojení s dalším.Ovšem lahůdka byla (na vojně) : "som tu neni" nebo "neni su tu"apod.

To je samozřejmě nespisovné. V slovenčine slovko neni neni.

teda myslím, že nezapeklitější lingvistický problém předestřel autor stylistickým pojetím svého textu (o dalších gramatických zvláštnůstkách jdoucích až do lexika nemluvě; nějaká ta věcně zcela absurdní tvrzení rovněž pomiňme) - pokud by ho např. byli mocni zvládnout ať už polští či slovenští bohemisté, kvalifikovalo by je to myslím minimálně na pozice docentů...
nějak mám docela intenzivní pocit, že produkce textů třídy "Žvahlav" by se v běžné komunikaci neměla vyskytovat...
ale jak z příspěvků vidno i na velmi obskurní otázku lze dát rozumnou a kvalitní odpověď (ildika, martinhajek, hejkal)
(P.S. navrhuji vybodovat coby zajímavé - tahle perla by se neměla jen tak ztratit)

Jazyk Slovensky a Slovinsky, nebo Chorvatsky, se oddelili pred 1000 lety, kdyz zanikla Velka Morava tim, ze na uzemi se uhnizdili Madari, a tem teda nerozumi nikdo ...takze slova, vyslovnosti stejna, ziskaly postupne nektera i jiny vyznam. Coz cloveka - turistu, samzrejme myli. Podobne to vidim i s ukoncenim kontaktu za komunistu - totiz Slovaky a Polaky oddeluji Tatry, + zacaly je oddelovat strezene hranice, a protoze prechodu bylo mnohem min, nez na hranici .pl / .cz, dochazelo k zapomneni... Tez moje babicka mluvila jeste Nemecky, ja uz ne, a mame to "k dratum" par kilometru... Nastal stejny efekt. Stacila jedna - 2 generace. No a zbytek je ekonomika, ktera ovlyvnuje zajem o cizi jazyk. Slovenstine nejbliz ma pravdepodobne Rusinstina, ktere uz tez rozumi malokdo, ale ja napriklad dost rozumim Ukrajinstine, bez toho, abych se ji nekdy ucil. Cestine tak na 99 %, obcas si nevzpomenu par minut na nejake zridkave slovo. Chorvatstine na trhu porozumite na 80-90 %, bez toho, aby ste ji predtim nekdy slysel. Naopak Polakum rozumim velice malo. Pro moje usi strasne sislaji

Podle mě je pro Čechy hlavní problém v polštině nezvyklá výslovnost - všechno ostatní je relativně hodně podobné a dá se snadno naučit. Chorvatština nebo srbština mají výslovnost velmi podobnou té české; slovní zásoba (především u chorvatštiny) je též dost podobná - ale ta jejich větná skladba...Teď mám na mysli spíš srbštinu. Např věta: Da li mogu da mu kažem da nećeš doći? - Mohu mu říci, že nejpřijdeš? Je to hloupost, ale nic názornějšího mě nenapadlo.

Dají se najít i jiné hrůzy (z pohledu českého mluvčího). Takže i když rozumíte všem slovům, vůbec nemusíte - bez znalosti jazyka - pochopit, co vám kdo říká.

V srbské syntaxi je nemálo balkanismů, které tento jazyk (a s ním i některé další slovanské jazyky Balkánu) sdílí např. s řečtinou nebo i albánštinou - které jsou ale zcela cizí všem ostatním slovanským jazykům.

Ohledně té slovenštiny - mám dojem, že se to asi týká spíše obyvatel Čech. Už několikrát se mi v Čechách stalo, že mě považovali za Slovenku, která zkouší mluvit česky. A to bydlím 40 km na západ od slovenských hranic (žádné Kopanice). Po určitých špatných zkušenostech jsem se snažila vyhýbat slovům, o kterých jsem věděla, že by je nemuseli znát - a stejně některým výrazům (pro mě nečekaně) nerozuměli... Nechtěla jsem mluvit úplně spisovně, abych si nepřipadala jako ve škole - ale příště asi budu muset. V takovém případě se nedivím, že by někteří obyvatelé Čech mohli mít problém se slovenštinou (když dobře nerozumí ani "obecné moravštině").

Míra porozumnění Čech - Polák a naopak je vyšší v místech, kde se potkávají, zatímco v Jelení Hoře Vám budou rozumět dobře, v Bieszczadech mi na poště nerozuměli ani číslovky, a to jsou si dost podobné.