Nejste přihlášen/a.
Dobrý den,
baví mne hisotrie... a v poslední době jsem se seznamoval s fakty o bývalé jugoslávii... a s čím se potýkali v poválečné době až do devadesátých let. Jak byl odlišný jejich režim od jiných režimů. Jugoslávci se rozkmontřili se sověty. Jugoslávie si šla vlastní cestou. atd
Nikde jsem se nedočetl jestli měli jugoslávci svobodu vycestovat na západ, kdy ve stejném období existoval "východním blok", kde vycestovat na západ nebylo vůbec jednoduché.
Neví tu někdo jak to tehdy u nich bylo? Třeba jestli měli tu svobodu cestování?
Nemyslím teď emigraci. Ale zajet si na dovolenou. Stejně jako dnes - mít možnost si zajet na dovolenou - třeba mohli chtět jet se podívat na památky do Paříže, Říma, Athén...
Tak úplně do toho nevidím, ale myslím, že se z Jugoslávie dalo běžně cestovat na západ.
I řada našich občanů opustila někdejší ČSSR právě přes Jugoslávii. Zažádali si o devizový příslib a Vyřídili si cestovní doložku (obtížnější) nebo vycestovali s Čedokem a už se nevrátili - odjeli na západ, kde zůstali.
Jugoslávie tehdy měla poněkud zvláštní postavení. ČSSR a další "socialistické" země na ni pohlíželi jako na kapitalistické zěmě, západní Evropa se na ni dívala jako na socialistický stát.
Proti nám měli svobodu, proti západním státům ne.
Museli žádat o povolení. Takže to nebylo jako my teď, kdy se seberu a jedu. Dovolená většinou nebyl problém. Ale sebrat se a jet, to ne. Taky mohli požádat o povolení prácovat na západě (hodně jich pracovalo v Německu nebo Rakousku) a pak mohli překračovat hranice bez problémů.
Češi, kteří emigrovali skrz Jugoslávii to taky neměli tak úplně jednoduché, protože na hranicích se západem celníci kontrolavali i Čechům víza, záleželo na tom, na koho kdo narazil.
Takhle se Jugoslávie zliberalizovala někdy v 60tých letech, předtím tam byl socialismus jako řemen se vším všudy.
Jugoslávci přes hranice jakštakš mohli. Aby to Češi neměli s emigrací přes Jugoslávii tak jednoduché, existovaly pro cestu do Jugoslávie speciální pasy (šedé), které v žádné jiné zemi neplatily.
Jugoslávci mohl cestovat přes hranice normálně. Museli mít vízum. Málo se u nás vědělo, že v Zagrebu byl rakouský nebo německý konzulát, už se přesně nepamatuju. Mnoho Čechů toho využilo. Pokud dostali výjezdní doložku do Jugoslávie, už jim nic nebránilo, užít si dovolenou a na zpáteční cestě si v Zagrebu vyřídit vízum a v Rakousku požádat o azyl. U nás se o tom pochopitelně nesmělo mluvit. Druhá cesta, kterou využívali hlavně Rumuni a Bulhaři, byla na černo, bez víza, přes hory.
Většinou nebyla emigrace přes Jugoslávii tak jednoduchá. Konce 60tých a začátkem 70tých let to bylo celkem jednoduché. V 50tých létech to rozhodně jednoduché nebylo. V 70 a 80tých létech ne každý dostal v Jugoslávii vízum (poměr dostal-nedostal neznám, ale podle toho, že lidi utíkali i bez víza, tak asi častěji nedostali). Ve druhé polovidě 80tých let už byl útěk jednodužší.
Rozhodně bylo problematické řešení "užít si dovolenou a na zpáteční cestě si v Zagrebu vyřídit vízum". Lidi museli počítat s tím, že se útěk nepovede nebo jen že na vízum budou muset čekat, takže začali zařizovat vše potřebné hned na začátku dovolené. Stejně tak si museli šetřit peníze, které měli. A pokud nedostali vízum, museli doufat, že je na hranicích pustí nebo se vrátit a zkusit to jindy nebo jinak.
doplněno 21.07.13 01:12:zabu: Složitot získávání rakouského víza v Jugoslávi se časem měnila.Vím o lidech, co někdy v polovině 80tých let chodily denně žádat než narazili na úředníka, co se smiloval a uznal šedivý pas... A získat Italské vízum taky nebylo jednoduché, záleželo skutečně na úředníkovi a samozřejmě na době.
Dostat vízum nebylo nijak problematické, mě takhle postupně zdrhli oba bráchové. Ono je kolem emigrace a např. kolem lágrů dost pověr. Skutečnost byla daleko zajímavější.
Zabu, nemohla byste prosím rozvést tu zajímavější skutečnost?
Sice to úplně nesouvisí s textem dotazu, ale pomohlo by to získat obrázek.
Myslím, že je nás více, koho by to zajímalo.
Např. je pověra, že se nesmělo v lágru pracovat. Kdo v Rakousku chtěl, mohl tam legálně pracovat, a našetřit si do začátků za mořem. Kdo pracoval, mohl si dovolit i auto, a cestovat po rakousku. Rodiny s dětmi, byly v lágru jen nejnutnější čas, většinou do pondělí, úterý, pak byly ubytovávány na státem nasmlouvaných penzionech. Samotné žití v lágru byla zoufalost. Závist, zlodějina, lenoši kterým se do ničeho nechtělo.
Byla řeč o Bulharech a hlavně Rumunech. Přešli na černo hory, na černo přes čáru, dali je do lágru, nikdo(žádný stát je nevzal), tak je deportovali zpět na hranice, a věděli, že je mají na jaře(jak sleze sníh z hor) zpátky.
Tohle mne dost zajimalo, povidal jsem si o tom hodne krat s ruznymi Jugoslavci, oni skutecne myslim nekdy od pocatku 60. let mohli jezdit na zapad uplne volne, zadne vyjezdni dolozky, nepotrebovali zadne povoleni od statu... , odjet do Rakouska bylo pro nich stejne, jako pro nas v te dobe odjet do Madarska anebo NDR... Proste Jugoslavsky , ac komunisticky rezim, nebyl to rezim sovetskeho typu, Jugoslavie se z vlivu CCCP nekdy v r. 1949 vymanila, ten rezim byl vyrazne liberalnejsi, nez v Sovetskem bloku, nedrzel sve obcany v zemi silou, Jugoslavie na zapadni hranici nikdy zadnou Zeleznou oponu nemela, hranice byla pomerne slabe strezena, coz vyuzivali zejmena obcane CSSR , pres Jugoslavii vedla nejsnadnejsi cesta do emigrace...
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.