Můj komplex méněcennosti

Jen dodám, že je mi dvacet tři let.

Kvůli tomu samému se mi lidé také smějí, jenže já jsem pravý opak od vás (psychologicky) - Já jsem za to totiž ráda a snažím se ten dojem slabosti ještě posílit, jen to ostatním nedochází. :D
Je tak těžké si z toho nic nedělat? Já to beru jen tak že mne neustále otravují a na to co říkají nijak nehledím.
Komplex méněcennosti jsem mívala také, i když z jiného důvodu...
Zkuste je prostě neposlouchat a říkat si že jen otravují...

Jsi hubený, tedy málo síly a vitality. Pomalu bych začal více jíst. Nevím jak to máš, ale pokud jsi kost a kůže pomalu bych navyšoval dávky jídla...ať si žaludek zvyká.

Co se týče koníčku, co tě baví? Auta, baby, focení, motorky,letadla, potápění,posilovna,nějaká manuální práce? Musíš zjistit co tě baví...a začni to dělat.

Co se týče psychiky, musíš to v sobě vnitřně zničit/opravit. Jakmile tě přepadnou pochmurné časy...okamžitě je zaraž...je to jako mor, rozleze se ti do mozku a těžko se ho zbavuje. Dále začni vyhledávat věci u k terých se budeš bavit, komedie( nejlepší jsou ty staré komedie) vtipy...nějaké srandovní zážitky. Co se týče lítosti, přestaň v sobě i pěstovat sebelítost. Když začneš říkat, já jsem takový to nezvládnu a nikdo mě nemá rád, tak si řekni, ano je to tak ale změním to...začnu jíst, začnu mít koníčky, psychicky se dám do kupy a pojedeš...pomalu zvedej sebevědomí...a zdravou psychiku. To je základ... nic neuspěchej...malé krůčky, jako dítě..jinak spadneš a rozbiješ si pysk a budeš začínat od 0 nebo už taky nezačneš...

a co se stále srovnáváš s ostatníma?.))dívej se na sebe a začni na sobě pracovat .) je jedno čím začneš .))ale když budeš jen koukat a závidět a užírat se tím, tak na sobě nic nezměníš ))vykašli se na minulost .) začni pracovat na přítomnosti .))nejprve bych vyloučila ze slovníku sprostá slova ))to fakt není nic chlapáckého ))nauč se normálně jíst .) začneš přibírat na váze a můžeš začít cvičit .)začni na sebe víc dbát .))pro ženské je to dost důležité .)sice to nebude všechno do 14 dní .) ale co .))máš času dost ))tak držím pěsti

Ahoj - pokud vím, tak všichni kluci, kteří měli malé sebevědomí, byli to hubeňouři a všichni jim "dávali na držku" - tak začali cvičit buď kulturistiku, nebo karate - a přiměřeně se taky stravovat - aby se z Tebe zase nestal boubelín.

Na to, že jsi z chudé (co je to vlastně chudá?) rodiny se nevymlouvej. Tzv. "chudé" rodiny se podle mne stravují spíše lépe, nežli bohatí s prominutím "rozežranci", kteří se kolem nás sotva valí. Většinou, ale kolem sebe mám tzv. bohaté rodiny, které se stravují velmi skrovně, jsou hubení, ale plni zájmů a aktivity. Rozhodně nestaví svoje sebevědomí na jídle.

A ještě - pravidelným cvičením rozhodně nic nezkazíš - a ještě se zbavíš depresí. Musíš se do toho ale opravdu "obout" - jsi mladý, tak bys se do toho ještě mohl donutit - donutili se k tomu i starší, kteří jsou více náchylní k depresím.

A ještě - jak tady čtu ty odpovědi - nemám nic proti Tvému slovníku - proč ne, ale musíš na to tzv. "mít". Ale v tom Ti bohužel nikdo nepomůže, jenom Ty sám.

Jenom - je zajímavé, že děti tzv. "hlubokého totáče" (po r. 1945) takové problémy neměly - anebo jsem si ničeho nevšimla? - protože jsme neměli ani televizi, natož pak počítač, nebo internet - jenom rádio.

Maso jsme měli jenom v neděli - a to doma chované králíky - a rodiče se museli nějak otáčet! - aby je uživili (- najímali si louky, které majitelům sekali a udržovali jenom za trávu pro králíky) . - V týdnu jsme měli brambory, pečené (s česnekem) , vařené - bramborové placky, zelňačku, bramborovou polívku, dušenou mrkev, čočku, hrách, fazole - tenkrát byly levné - jo a rodiče si pěstovali okurky, zelené fazolky, zelí, květák, rajčata, atd.)

- ale jako dítě, i jako dospívající a dospělá jsem byla šťastná a měla jsem spoustu aktivit (včetně sportovních) - a vůbec si nedovedu představit, že bych seděla doma a "brečela" nad svým osudem. No, ale teď je mi 67 let, nemám děti, umřela mi maminka, pochcípaly mi oblíbené kočky, bolí mi kolena, záda atd... - tak na mne taky přišly deprese - ale pořád mi ještě není "nejhůř!" - tak se snaž vzpamatovat - zdá se mi, že jsou dnešní děti moc rozmazlené.

Asi se to chce přestat litovat a začít něco dělat. Podívat se jak to vypadá v rodině a tím zjistit jaké mám asi genetické dispozice. Taky bych chtěl být vyšší, mám "jen" 176 cm, padaj mi vlasy (chjo), vousy mám řídké a boky špekatý po matce, tlustý stehna atd.

Co hůř, taky byste mohl mít tenké ruce, tlusté nohy, velké uši, frňák jak mrkev a vodnatou obří hlavu.

HLAVU VZHŮRU!

Možná nekoukejte, jakou máte konstituci, to je dané většinou geneticky. Pokud na sebe budete dbát, jste upravený a čistý, tak budete na lidi působit příjemně. Důležité je, co umíte, čím jste nadaný, to by jste měl rozvíjet. Pokud budete v něčem vyjímečný odborník, tak se na Vás budou lidé obracet bez ohledu na to, jak vypadáte. Též firmy - zaměstnavatelé o Vás budou mít jistě zájem. Podívejte se p. Váňu - žokeje. Co dokázal při svém malém vzrůstu. A stejně se přitom musel v jídle omezovat, aby nepřekročil váhu. Takže objevte v sobě svoje schopnosti, které by jste mohl nějak výrazně vylepšit, zdokonalit. Tím, že budete vynikající v nějaké oblasti, tím si též zvednete svoje sebevědomí. Též připomenu geniálního ochrnutého vědce S.Hawkinga, který byl ochrnutý a komunikoval s okolním světem pomocí svého speciálního počítače. Místo srovnávání sebe s ostatními, pracujte spíše na sobě, věnujte se tomu, co Vás baví, k čemu máte schopnosti od přírody. Např. nemáte pěkný hlas? Co chodit do nemocnice a nemocným dětem předčítat pohádky? To je jenom příklad. Orientujte se třeba na službu lidem, nevím jakou máte školu. Je dokázáno, že služba lidem pomůže i osobě, která pomáhá.

V podobných letech jsem si taky dost bral, že jsem hubenější než ostatní, ne zrovna sportovec. No ale potom jsem pochopil, že je to jedno. Jako jdiněj ze svých vrstevníků jsem se vyznal v technice, jezdil na motorce. Sami sebe vidíme kriticky, ale okolí nás bere takové, jací jsme, protože je na náš vzhled zvyklé. Nikdo nemůže vynikat ve všem, nikdo není dokonalý. Nikdo nemá špičkový vzhled i schopnosti naprosto ve všech oblastech.

Chce to si najít svůj obor a v něm být dobrý. Být něčím vyjíměčný je dnes velké plus. Co se týká tělesné stavby, popisovaná neduživost je téměř vždy způsobena vážným nedostatkem železa. Nemáte náhodou i vybledlou kůži, nízký tlak? Pokud je to tento problém, lze to zvrátit vhodnou stravou a pohybem. Bez vhodné zdravé stravy ani ty svaly nenarostou a pokud ano, bude to jen za cenu vytažení všech zásob z organizmu a následných zdravotních problémů. Takže neživit se odpadem (fast food, kořeněné, pálivé, sladké), jíst kvalitně (kvalitní maso, obiloviny, vařená zelenina, ovoce) a bude to v pohodě.