Jak se zbavit stydlivosti

Dobrý den, Honzo.

To už tak bývá, že ve dvanácti letech máte úplně jiný pohled na svět než v sedmnácti. A stydlivost je v tomto věku častým jevem. Jen si ji nesmíte pěstovat a vytvořit si z ní životní postoj. Z toho, co píšete je jasné, že vám samota nevyhovuje, jinak byste vůbec neuvažoval, že je něco špatně. Budete-li vysedávat doma, mezi lidi se nezařadíte. Opravdu musíte chodit ven. Nemyslete si, že ostatní lidé nemají problémy. Každý nějaký problém má, někdo větší, někdo menší. Ale je třeba s ním bojovat. Dejte si na každý den nějaký cíl. Jeden den si zajděte třeba pro oběd, druhý den jděte na procházku, pozvěte zmiňovanou holku na zmrzlinu, na koupaliště. Pokud se spolu budete dobře bavit, tak jsem si jistá, že okolní lidi ani nebudete vnímat. Máte krásný věk, je opravdu škoda sedět doma sám. Tak odvahu, chce to změnu, něco pěkného vás venku určitě čeká. Každá zkušenost a každá pěkná chvilka se počítá.

Jak říkáš asi puberta. Jeden můj kámoš říkal, že když jede metrem, tak má pocit, že se na něho všichni dívají. Tak jsem mu řekla, až příště pojede, aŤ zvedne hlavu a podívá se, jestli se na něho opravdu dívají- a pomohlo to. samozřejmě, že se na něho nedívají.

Ono to přejde, ale musíš tomu trochu pomoct. Nejlepší obrana je útok. Představ si, že seš herec, kterej hraje roli suveréna. Běž si konečně na ten kebab, ale po cestě se dívej lidem do očí, mrkni na každou hezkou holku kterou potkáš a uvnitř nahlas pozdrav, řekni něco o počasí, poděkuj a běž zase jako suverém domů. a každej den si dej podobnej úkol. Samo se to nespraví. A do klubu taky zajdi- ne sám, ale máš nějakýho kámoše ne?- pokud možno ukecanýho. nemusíš tam být dlouho- třeba jen na hodku- je tam tma, takže lidi by ti zas tak vadit neměli. a taky si polož otázku. proč ti ty lidi tolik vadí? A taky zkus den bez počítače- nepředstavitelný co? Ale je to jen jeden den...

Děkuji všem za odpověď, představit si bez PC den nebo 2 žádný problém, teďka jsem byl 3 dny pryč a ani jednou jsem na něj nemyslel. V tom klubu vím je tam tma, ale já mám zase problém že nepiju, Alkohol mi vůbec nechutná a když jsem byl u kamoše na narozkách, tak tam všichni pili a já jedinej ne Všichni mě samozřejmě přemlouvali, ale mě se pít prostě nechce. Takže ani nevím co dělat v tom klubu. Já bych o sobě řekl že nejsem závislák, jako od jiných kamarádů. Když je například zabíjí, tak začnou řvát mlátit do klávesnice, já takovej nejsem. Když mě zabijí, tak jsem třeba uvnitř naštvaný, ale nemlátím ani neřvu. Je to hra a nemá cenu se tím nervovat. Taky jsem si celou dobu říkal, že se toho zbavím když mezi ty lidi budu chodit.. ale jak začít to je to nejhorší