Jak zvládnout otce?

Od: Datum: 30.06.13 22:27 odpovědí: 16 změna: 01.07.13 13:34

Dobrý večer, nepsala bych kdyby to byla maličkost, ale mě to opravdu hrozně trápí. Určitě mi napíšete, že je to normální, ale opravdu je těžké to snášet. Za 2 týdny mi bude 18 a můj otec to asi nemůže překousnout, že už nejsem malé dítě. Do puberty bylo všechno v pohodě, to jsem byla ještě jeho malá holčička co ho poslouchala na slovo a bylo všechno v pořádku. Potom samozřejmě jsem už měla svoji hlavu, chtěla objevovat něco nového a prostě žít volněji. To otec nemohl snést a začal mi všechno zakazovat a od té doby jsou jenom hádky. Řekla jsem si ještě dobře, prostě musím počkat až si na to zvykne a pochopí mě. Jenže už to trvá několik let a nevím co mám už dělat. Místo toho, aby mě maličko pochopil, je to horší. Cigarety jsem se nikdy nedotkla, co se týče alkoholu, s kamaráda si dám jedno pivko a kecáme, ale na více nemám ani chuť. Nikdy jsem ani nehulila, nechodila za školu, prostě jsem uplně slušná holka, co nemá problémy. Pořád si myslí, že se scházím se špatnýma lidma, ikdyž všechny zná. Nedávno jsem se přiznala, že mám přítele. Jsme spolu přes půl roku a odhodlala jsem se mu to říct až teď, protože jsem věděla že nebude spokojený. Říkal,že prostě kluka nemám, že je to kamarád a mám na kluky dost času. A kvůli těmhle blbostem, které by měl každý otec spíše pochopit, jsou pořád. Přestoupila jsem z prváku do prváku a tak říká, že dokud nedodělam školu, tak bude vše podle něho. Určitě tak budu jak (s prominutím) největší debil ho poslouchat na slovo, když mi bude 21. Venku můžu byt jenom do 10, diskotéky neexistujou. Kamarádi si myslí, že si z nich dělám srandu, ale mě to opravdu trápí... Mamka je moje nejlepší kamarádka, ona mi všechno dovolí, ale otec to nemůže skousnout a tak se hádají i oni a maminka je z toho strašně smutná... Pozítří mám s přítelem odjet na týdenní výlet, otec to nedovolil, mamka jo, ale že prý jestli odjedu tak s náma skončil. Nevíte prosím někdo jak už ho přemluvit, aby mě pochopil? Já mám rozum, nejsem žádná problémová... Vím že se bojí aby ze mě nevyrostlo něco hrozného, ale opravdu nejsem hloupá...


Seznam odpovědí:
 
moment čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Zobrazení struktury odpovědí v otázce
Skrytí struktury odpovědí v otázce
Zobrazení struktury odpovědí v otázce

 

Odpovědi na otázku:
Datum: 30.06.13 22:46

taky jsem táta a chápu ho :( , neuděláš s tím nic , tobě on věří , ale ostatním ne . chce tě chránit . je ti 17 a jsi v prváku? Máš jedinou možnost ,když ti to vadí , dodělat školu a sehnat si práci a bydlení .

doplněno 30.06.13 22:48:

a ještě mrkni vedle do sama těhotná - co? proto tě táta chce pořád chránit

Ohodnoceno: 0x
 
Od: charlotte2
Datum: 30.06.13 22:58

Právě já to úplně chápu, že mě chce chránit. Ale jestli mě nepochopí teď, tak kdy? Mamka s ním otehotněla v 18 v té nejhorší době, holku měl ve 14, dělal si co chtěl (od babičky vím :D ) a tohle je v pořádku? Možná nechce, abych dělala stejnou chybu jako on, ale spíš by mě mohl pochopit, že to k tomu prostě patří..? To, že se vymlouvá na to, že to bylo dávno a v jiné době, to na mě neplatí..
Ano, je mi 17 a jsem v prváku - jsem o rok později a ten přestup.

Dodělat školu a najít si bydlení? Nechci se trápit do 21 .. co z toho mládí budu mít? :( Po 21. roce už to bude všechno zase jiné a nebudu z dnešního světa vědět nic... Co pak budu říkat dětem? Že jsem nic nesměla, musela byt pořád doma a trpěla? Neříkám, že o svoje děti nebudu mít strach, jsem hrozně starostlivá a svoje děti budu určitě milovat a chránit... ale takhle to přehánět? Nestály by mi ty hádky za to - nesnáším je.

Datum: 30.06.13 23:12

až ti bude 30 let a budeš mít svoje dítě , budeš na to koukat jinak . Co budeš z mládí mít? třeba lepší život jak tvoji rodiče . Bydlení a práci si můžeš najít už nyní .Přestup byl z jakého důvodu?

Ohodnoceno: 2x
 
Od: charlotte2
Datum: 30.06.13 23:18

Byla jsem na škole, co si přál otec a ne já. Šla jsem tam jenom aby byl klid a bylo po jeho :) .. Prosím, já hlavně nevím, jak už na něj.. Jako první rada mi zněla od pána, co už otec je .. Určitě jich je tu více takových, tak by mě zajímalo, co dělat. Když si o tom chcu s nim promluvit, odejde že to nechce poslouchat. Ani mamka neuspěje. Vím, že budu mít jiný názor atd. to mi vysvětlovat nemusíte, já opravdu nejsem hloupá. Jde mi o to mu ysvětlit, že nejsem natolik malá, abych nevěděla, že nedělám zlé věci, ale je to v mém věku uplně normální...

Datum: 01.07.13 08:55

BYla jsi na škole a co? Špatně jsi se učila a proto jsišla jinam?

Ohodnoceno: 0x
 
Od: aish
Datum: 01.07.13 13:34

Těžko říct.

Moji rodiče zpětně uznali, že dělali chybu. Ale to si museli sami takříkajíc "nabít hubu" a zjistit, že dnešní mládež se klidně věnuje "chlastu, fetu a šukání" ve dvě odpoledne. A že to, že "dcera je v sedm večer doma" není zárukou vůbec ničeho. Týká se mojí sestry, ne přímo mě. Ta nasekala problémů víc než dost, a vždycky za denního světla.

Když nás porovnávali, tak měli pocit, že si musí dávat pozor na mě, protože já si pořád přeju chodit "večer do hospody". To jim přišlo nebezpečné. Blbost. Chlast v hospodě je drahý, moc ho nevypijete. Drogy vůbec nepřipadají v úvahu, to by vás hospodský pěkně hnal. Sex? Hm, no to by vás napřed někdo musel přemluvit, abyste s ním šly domů.

Zato hodná sestřička chodila odpoledne "na návštěvu ke kamarádce". No chlast z vlastních flašek je laciný. Fetovat doma taky můžete až do alelujá, pokud máte jistotu, že táta je na služebce a máma má odpolední. Sex? Taky není žádný problém, když vás kamarád sebere z gauče a odvede do ložnice, tak vaši kamarádi nebudou protestovat.

Osobně bych tedy obavy z "chození ven pozdě večer" změnila na "chození k někomu do bytu" nebo "chození do problémových podniků". Dokud jsou děcka v "normální hospodě" (za normální hospodu považuji místo, kde se vaří teplá jídla, alespoň v poledne... ostatní beru jako "pajzl"), tak to není příliš velký problém, i když se vrátí třeba o půlnoci.

Ohodnoceno: 0x
 

 

Datum: 30.06.13 23:19
avatar

Každá domácnost má nějak nastavená pravidla a pokud jsi součástí té domácnosti, tak je musíš dodržovat. Dokud jsi na rodičích jakkoli závislá, tak jsi povinna je respektovat. Tobě na jednu stranu závislost vyhovuje, ale na druhou stranu ne. Vyhovuje ti bydlení, finanční podpora, ale s tím související povinnosti a omezení už ne. Za pár dní budeš právně dospělá a tak máš možnost volby. Můžeš se osamostatnit, najít si práci a bydlení a ukázat, že jsi soběstačná a nezávislá. Studovat se dá přece i při zaměstnání. Já si ale myslím, že budeš raději snášet doma ještě větší omezování, než takhle dokazovat svoji dospělost a nezávislost.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: aish
Datum: 01.07.13 13:22

Nemyslím si, že by takováhle přehnaná ochrana něčemu pomohla.

Sama jsem otěhotněla stylem "šestnáctiletá blběna která se nechá opít na večerní zábavě", akorát že mi bylo jednadvacet. Ale mentálně mi bylo šestnáct, protože to byl první rok, kdy jsem se takových zábav mohla účastnit. Nedá se tomu vyhnout. Vlastně později je to ještě horší, protože kamarádky vás klidně nechají v klubu samotnou s jedním chlapem, který vás balí, protože... přece je vám jednadvacet, nejste žádná puberťačka, tak pokud nemáte zájem, tak ho dokážete poslat do háje.

Jsou věci, které se člověk naučí jen zkušeností, nikoli věkem. A s věkem se to kolikrát ještě zhoršuje, protože vaše okolí odmítá brát ohledy na to, že jste natolik pozadu a je potřeba vám nějak pomoci.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 30.06.13 23:16
avatar

Dovršením 18 let se nikdo najednou nestane zodpovědným, samostatným ani soběstačným.

Nešlo-li o dlouhodobé onemocnění, vypovídá o tvé odpovědnost trochu i skutečnost, že jsi v téměř 18 letech teprve v prvním ročníku.

Podobně je tomu s tvou argumentací. Dovolí-li jiní rodiče svým dětem více volnosti, není to argument pro tvé rodiče.

Rodiče (předveším asi otce) nepřesvědčíš slovy ani podobnými "argumenty". Přesvědčíš je/j pouze svým odpovědným jednáním a chováním.

___

Dokud tě živí rodiče, a dokud žiješ v jejich domě/byté, musíš dodržovat jejich pravidla.

Vadí-li ti nastavená pravidla, můžeš se v 18 letech osamostatnit - tzn. najít si ke škole práci, odstěhovat se a začít se živit sama.

doplněno 30.06.13 23:19:

Než jsem dopsala, byl první ročník vysvětlen.

Takže zbývá se rozmyslet, co dál. Nechceš-li "se trápit s otcem do 21 let", osamostatni se.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: askmenow*
Datum: 01.07.13 00:01

Poradit ti neumím, jen ti chci říct, že s mým tátou to bylo podobné. I se mnou, také jsem byla slušná holka, měla jsem skvělé výsledky ve škole, netahala se s divnýma lidma... S mámou jsme si byli blízké, táta zakazoval a podezříval. U nás se to uklidnilo, když jsem odmaturovala a ještě víc, když jsem nastoupila na vysokou. Asi měl pocit, že už mám něco jistého. Až od té doby si postupně budujeme nějaký bližší rovný vztah. (A ještě tedy musím říct, že když jsem byla malá, byl to nejbáječnější táta, byli jsme si blízcí a tak... změnila to puberta, asi se o mě prostě hodně bál.) Teď mám pár let po dvacítce.

Držím palce, ať to dobře dopadne.

Jediné, co mě napadá je mu zkusit říct, nebo napsat dopisem něco podobného, cos řekla tady nám. Třeba se zamyslí... V klidu, bez vydírání, breku, křiku... Prostě říct, jaká seš, jak se chováš, co cítíš, co chceš...

No držím palce.

Ohodnoceno: 3x
 
Od: charlotte2
Datum: 01.07.13 00:09

Děkuju moc, že jste mi to tak hezky napsala. Právě dneska jsem mu všechno napsala v smsce, když jsem byla na procházce a o všem přemýšlela. Neodepsal a to byl doma a měl mobil blízko u sebe. Asi tomu není pomoci a budu dále se trápit.. Děkuju všem moc za rady, myslela jsem, že něco výjde, ale bohužel.. Prostě jsem zkoušela uplně všechno.

Datum: 01.07.13 08:48

Dokud přinejmenším neodmaturujete, tak skutečně s nějakým velkým uvolněním nepočítejte. On ví, proč se o vás bojí. Jinak já vidět dceru sedět u piva, tak ji ženu holí.. ;)

Ohodnoceno: 2x
 
Datum: 01.07.13 08:54

a já už myslel , že jsem divnej . Jsem rád , že to má někdo stejně jako já :D

Ohodnoceno: 0x
 
Od: aish
Datum: 01.07.13 13:25

Ale to nevíte, že "sedět v hospodě nad půllitrem piva" je ta lepší možnost.

Většina alkoholových / drogových / sexuálních excesů se děje "na návštěvě u Báry".

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 01.07.13 12:57
avatar

radím zachovat klid. Máš všechny trumfy mládí a časem stejně vyhraješ. Jsem sám zažil něco podobného a poslouchal jsem řeči v jednom kuse, občas zaváněly i vydíráním.

Ježišmarjá, my se o tebe třeseme hrůzou.

A to jsem přišel o půl desáté večer. Jenže mě v té době už bylo skoro dvacet a myslel jsem si svoje. Jednou jsem toho už měl dost a zvolil jsem terapii šokem. Přišel jsem domů druhý den. Poslouchal jsem řeči a nadávky. Ztratil jsem se znovu, tentokrát na dva dni. Zas jsem poslouchal řeči. Ztratil jsem se na tři dni, zas jsem poslouchal řeči. Ztratil jsem se nas tři dni i s autem a co se nestalo? Moji rodiče obtelefonovávali policajty a záchytky, dva dni nespali, ale když jsem se vrátil, byli rádi, že mě vidí. Pak už jsem měl navždycky pokoj.

Ale jak ti povídám, mě bylo skoro dvacet a ty jsi holka. Ten nahoře popsaný postup není zrovna vhodný pro holky. Musíš být trochu opatrnější.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 01.07.13 13:31
avatar

Dobrý den. Snad v každé rodině je to stejné. Rodiče bojují s dětmi, protože jsou zodpovědní, mají již své zkušenosti a mají o děti obavy. Chtějí, aby z nich něco bylo a připravili je do života co nejlépe. A děti bojují s rodiči. Nelíbí se jim určitá omezení a řád, šprajcují se atd...Chtějí mít volnost, žít si svůj vlastní život. Bez příkazů, zákazů, dohledu rodičů...Všichni jsme si v určitém věku připadali již dost dospělí a měli pocit, že nepotřebujeme vychovávat...Stěžovat si na přístup rodičů, pokud dítě živí a je na ně odkázáno, nemá smysl. Dokud není člověk samostatný a neumí se sám o sebe postarat natolik, aby se bez rodičů obešel, pak pomůže jen komunikace, vzájemná tolerantnost, důvěra a respekt. Jinak platí _ koho chleba jíš, toho píseň zpívej.

Takže "Charlotte", nezbývá, než zatnout zuby a vydržet. Dokud rodiče potřebujete a nejste schopna vést samostatný život, vydělávat si na své potřeba a platit své složenky, smiřte se s tím. Až bude mít jednou své děti, budete je vychovávat po svém. A myslím si, že hodně podobně, jako vychovávají rodiče Vás. Také Vám bude záležet na tom, aby z nich něco bylo, také si o ně budete dělat starosti atd...Pak si vzpomeňte na tuto diskuzi. Za 14 dní Vám bude 18 let, ale zatím jste nic nedokázala, nikam jste to nedotáhla, ničím nejste...Tak se na to musíte dívat. Chcete-li, aby Vás rodiče brali jako dospělou, musíte být zodpovědná sama za sebe a za svůj život. Bez pomoci rodičů stát na svých nohách. Teprve pak Vás začnou respektovat a brát jako dospělou. Je hezké, že máte přítele, ale to pro život nestačí. Bez vzdělání se v životě neobejdete, živit Vás po celý život také nebude nikdo druhý a vše stojí peníze...Možná by stačilo, kdybyste rodiče přesvědčila o tom, že zvládáte školu, je na Vás spolehnutí a nemusí se bát důvěřovat Vám a dopřát trošku více volnosti...Přístup rodičů nelze soudit, oni Vás znají nejlépe...Vždy je třeba vidět věci z obou stran. Nejen z té své. Jen můj názor.

Ohodnoceno: 0x
 

 

 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright © 2004-2016 Poradna Poradte.cz. Všechna práva na poradně Poradte.cz vyhrazena.