Nízký diastolický tlak + tep

Vaše otázka je zapeklitá Jde o to, že jsou sice dány tzv. "učebnicové hodnoty" tlaku, ale nesmíme zapomínat na to, že každý jsme jiný a nikdy se nikdo nevejde do všech kategorií a do všech čísel. Je to složité. V každém případě TK 120/50 není nijak život ohrožující. Podle mého osobného názoru by to mohlo být tak, že jste měla vždy tlak nižší, ale jelikož jste za určitou dobu přibrala, tak Vám tlak přiměřeně stoupl. K tomu, pokud třeba kouříte, je to jasné. Ale proboha si neměřte tlak tak často děláte To jsou takoví ti, jak já říkám "chroničtí měřiči," co si pořád kontrolují tlak a plaší se. My potom pro ně jezdíme pod majákama, protože si naměří nějakou nesmyslnou hodnotu a volají nás a my k nim jedeme pod majákama a vlastně úplně zbytečně. Není vyjímkou, kdy si člověk měří tlak každé dvě hodiny, ve dne i v noci na budíka a pak vyvozuje důsledky. Je nevyspalí, neodpočatý a tak má samozřejmě úplně zkreslené hodnoty a ve dvě ráno si zavolá záchranku, že má nízký tlak. Je to fyziologické, protože v těle máte dva systémy, které Vás kompletně řídí a mezi sebou se přepínají a tím ovlivňují Vaše tělesné funkce. Jako příklad mohu uvést to, že když jste na noční, tak jste čilá, ale jakmile bije třetí ráno, chcete spát a jste unavená. Ti je důsledek toho, že se Vám zaktivizuje jeden z těchto systémů a Vám se chce spát. Ale Vy nemůžete a tak pracujete dál. A jakmile přijdete ráno domů a měla byste spát, tak Vám to nejde, protože už Vám zase fukguje systém jiný, který jede zase jinak, než ten, který Vám fungoval nad ránem Ale vrátím se zpátky k Vaší otázce. Váš tlak je v pořádku, diastolický je sice nižší, ale to nevadí. Pokud nemáte závratě a nemotá se Vám hlava, neřešte to. Potom je ještě jiná možnost, než jsem uvedl výše a to ta, že berete nějaké léky na nějakou chorobu nebo jen třeba dočasně a ty Vám svým vedlejším účinkem snižují diastolický tlak. A jelikož to dělá skoro každý druhý léčivý preparát, tak je to téměř pravděpodobné. Moje rada zní, že pokud nemáte závratě a nemotá se Vám hlava a nemáte pocot na omdlení, tak to neřešte, upravte si životní styl a přidejte víc vitamínů. Hodně pijte, přiměřeně solte jídlo a jezte více ovoce a zeleniny a tlak si měřte max. třikrát za měsíc!

Díky za Vaši odpověď, skutečně nejsem hypochondr Přítel má silnou hypertenzi, takže se měří pravidelně a já, když už je to vytažené, se taky přeměřím. Někde jsem četla, že někdo si naměří málo kvůli krátké manžetě nebo špatnému umístění, proto jsem uvedla, že střídám tonometry a mám to změřeno i profi Vůbec žádné léky neužívám, když vařím, tak nesolím skoro vůbec, ale sůl zase doháním právě v oněch fast foodech a různých jiných hnusech, co člověk zhltne na cestách :-/ Ptala jsem se hlavně proto, že se mi občas točí hlava a cítím slabost v končetinách, třeba dnes, kdy mi dělá potíže se zvednout z postele, mám ruce a nohy jakoby hadrové. Ale děje se mi to jen když takto "blbne" počasí a vím, že na to trpí velká spousta lidí. Nijak přehnaně se nesleduji, jen mě zajímalo, zda to může být škodlivé. Přítel byl chlap jak hora, vždy zdravý... jednou mu naměřil lékař vysoký tlak, s tím, že to nic není, ať se občas přeměří a kdyby se to opakovalo, musel by se léčit. Tehdy doma nic jako tonometr neměl, cítil se dobře a neřešil to. No a najednou šel se zdravím hooodně rychle dolů - zvracení, ztráta váhy, nechutenství... problém s tlakem byl dlouhodobý a neléčený a VKT totálně zničil ledviny. Dnes mám doma chlapa o 30kg lehčího, na pohled o 10 let staršího s píštělem na předloktí pro připojení na umělou ledvinu zařazeného v registru příjemců orgánu. Takže ač se přehnaně nekontroluji, tak riziko tlaku nepodceňuji a radši se ptám, než někam poletím

Samotné číslo diastolického tlaku prý zase tak moc neznamená, ale velký problém prý nastane, když se systolický a diastolický tlak začnou přibližovat. Například tlak 130/110 už problém je.

No a jinak ten syndrom bílého pláště samozřejmě funguje, protože když jdete k doktorovi, pak máte obavy co vám zase najde nebo máte zlost, že vás zase začnou tahat po vyšetřeních. V obou případech jde krevní tlak nahoru.

Takže vám radím, udělejte to, co já. Tonometry zahoďte, k doktorovi nechoďte a přece nebudete doživotně hladovět a žíznit jen proto, abyste měla o deset kilo míň?

Já mám celoživotně nízký tlak, tedy spíš měla, po 40 se to trochu urovnalo a svými 100 - 110/ 50 si přijdu úplně v pohodě. Mívala jsem ten spodní kolem 40 - 45, tep kolem 45. Celý život jsem trpěla takovými stavy na omdlení, závratěmi, mžitky před očima. Jednou jsem dostala nějaké kapky na zvednutí ale bylo to ještě horší a mně nezbylo než se s tím naučit žít a neomdlít uprostřed silnice, Tak jsem se naučila rozližovat, co se děje. Po letech jsem zjistila, že ty hodně nízké hodnoty mám, když mi klesne cukr v krvi. Jednou jsem měla jít hned ráno k zubaři, tak jsem nejedla a tam jsem zkolabovala u zákroku. Měla jsem sebou to ovocné pitíčko, rádobydžus, to bylo prvně, kdy mi někdo měřil tlak a i tep před, při i po. Během chvíle jsem byla celkem v pohodě.

Pochopitelně jsem pak musela na vyšetření a to prokázalo, že mám opravdu sama od sebe nižší, ne nízký cukr a za stavu nízkého jsme měla i výrazně nižší tlak a i tep. Zátěžové testy a další testy jsem odmítla a naučila se s tím být. Tak jak jsem cítila, že něco není úplně ok, gumovatíma hadrovatím a cítím takovou zvláštní únavu, dám si chleba s nutelou, marmeládou, džus...

Můj syn chodil domů, ze školy pěšky, bylo to 3 km, vždycky přišel, chvilku seděl a usnul. Mladý kluk, bylo mu tak 14-15 a dělal to po každé. Pomáhal mi třeba na zahradě a nikdy nevydržel to, co já, jak se zastavil únavou skoro svítil. Na vyšetření nezjisitil nijak nic extra... kromě nižší hladiny cukru a nízkého tlaku. Nicméně on musel (protože maminka nakázala) jít na další vyšetření. Na zátěžovém testu se zjistilo, že mu nefunguje dobře takový receptor na srdci, který srdce zpomaluje po rychlejším rytmu - známe to z hodin tělocviku, po běhu jsme museli chodit a vydýchat se, ne si sednout. Jak on něco dělá, hýbe se, tak si nesmí sedat, musí se hýbat, protože mu okamžitě klesne tep z třeba 70 na 40, to samé tlak, má třeba 140/75 sedne si a během chviličky má 90/50. Nijak se to neléčí, je to prý vrozená anomálie, co se věkem upraví, jen se musí hlídat, naučit se rozlišovat kolapsové stavy a nikdy z námahy nepřecházet naráz do klidu. A pomáhá mu na TU zvláštní únavu... vzít si kousek čokolády, hroznový cukr ve formě bonbonů, nebo mi chodí na nutelu

Doktor mu tam říkal, že nižší hodnoty nevadí, pokud nezačne omdlívat na ulici, že se to ani neléčí.