Ahoj,
chtěl bych poradit, asi tak před 2 měsíci byla moje žena na služební cestě a vrátila se po 10 dnech úplně vyměněná.
Myslel jsem si, že je to jen přechodné, ale bohužel to období trvá, je na mě hnusná a říká, že mě nemiluje. Před pár dny mi sdělila,
že na služebce potkala někoho, do kterého se platonicky zamilovala. Máme spolu 2 holky 6 a 8 let a manželé jsme 9 let. Chce ode-
jít ode mě, ale musí si to rozmyslet jakým způsobem, což já jsem z toho úplně vyřízenej. Miluji jí, ale začíná mi bý odporná, zvláště,
když spí v ložnici a já v obyváku a samozřejmě odmítá se mnou sex. Poraďte co mám dělat, nejraději bych ji vyhodil, jenže to nej-
de, hlavně skrze děti. Prý si to rozmyslí do konce prázdnin, ale já tak dlouho asi nevydržím. Už jsem zhubl o 7 kilo a dál hubnout
nechci. Mě je 35 a manželce 36 let, hlavně když mi řekla, že jsou 2 půlky, které k sobě patří, tak mě dorazila. Díky za odpovědi
6x
Mužu Vám dát radu jako ženská (je mi 33 a prožila jsem neco podobneho jako Vaše žena hned 2x 
takže vám poradím co platí na mě. Vyhodte jí. Okamžitě. jakmile zjistí Vaší slabost a že ji milujete a že budete čekat do konce leta - možná že s Vámi nakonec zustane ale už si Vas nikdy nebude vážit jako chlapa a sexualni přitažlivost zmizí. Vztah nejspíš stejně skončí časem.. Poslední šance jak zachránit podle mě vztah jakože milenecký je tím zpusobem že jí drsně vyrazíte a dost možná ji to probere a otevře oči. ale hlavně!-vy u ní neklesnete v ceně jako chlap a možná dokonce ji budete opět přitahovat.
To jsem jí řekl, že ji stále miluji, mě jde hlavně o děti, teď začínají prázdniny a nechci jim je kazit. O tom sexu, je mi to asi jasný, že to nebude jako dříve, ono to už taky nebylo ono delší dobu. S tím vyhazovem to není tak jednoduché, nechci být ten, který ukončil vztah. Jestli ona chce rozbít rodinu, tak ať to udělá ona, ať odejde sama, nechci být u dětí ten, který vyhodil maminku z domu. Chci aby věděly, že máma je ten člověk, který to všechno podělal a nechtěl na vztahu po 11 letech pracovat. Teď mi říká věci, o kterých jsem nikdy nevěděl, jak a co ke mě cítila, prostě mě chce totálně zničit, možná ne úmyslně.
Tak jim nezkazíte prázdniny (ne přímo Vy, ale hlavně Vaše žena svým jednáním), ale začátek školního roku, nebo Vánoce nebo 2. pololetí...tímto si to nemůžete omlouvat. Co se má stát, stane se. Promiňte mi tento postoj, je to realita a život nekončí.
Nevyhazujte ji, to jsem Vám psala někde výše (ať jednou nejste viníkem), ale dejte jí jasně najevo, že jste chlap a že jí to nebudete tolerovat. Výlety s dětmi a přáteli bez ní, Vaše aktivity bez podrobného hlášení kam jdete a kde jste byl. Pouze v rámci dodržení řádné péče o společné děti. A taky jí jasně dejte najevo, že až si to konečně rozmyslí, že si může vzít své oblečení a osobní věci a tečka. Žádné diskuze o tom, zda jí budete nějak vyplácet nebo dělit Váš vlastní dům. Ona chce nový život, tak ať si jej začne zgruntu nanovo. (Však on jí určitě ten nový zajistí, když o ni tolik stojí - pokud o ni vůbec stojí.)
A ten, kdo ukončil vztah - to je přece ona. A už se to stalo tím, že neustála něčí návrhy a neodolala flirtu s někým cizím.
Poslední věc - píšete, že jste s rodiči manželky zadobře. Ač jsme dospělí, rodiče jsou navždy rodiče a pokud s nimi máme dobré vztahy, svěřujeme se jim se svými úspěchy i neúspěchy. Pokud by se mě stala takováto situace, "že by mému partnerovi přeskočilo", nejenom že bych to řešila uvnitř, ale taky bych se svěřila svým rodičům a v rámci snahy to řešit i rodičům partnera.
Společenský tlak je neúprosný, obzvláště, když jde o tradiční postoje a názory, když prarodiče nejsou rozvedeni nebo nežijí nějakým moderním způsobem života, neschvalují pak ani takovýto model pro svá vnoučata.
Sice nezmůžou mnoho, jen na morální úrovni, ale možná by Vaše žena potřebovala promluvit do duše od svých rodičů (a pokud se jim s tímto neúspěchem svěříte, mohou Vám snad i následně pomoci s pohlídáním vnoučat, pokud přijde nějaké divočejší období, u kterého nechcete jako svědky své děti).
To máte pravdu, ale žena si to řeší podle svého a říkal, že je na to sama a musí si v tom udělat pořádek. Já ale moc nechci být účastníkem jejího rozmýšlení, copak děti jsou málo? S jejími rodiči nevím jak se zachovají, ale možná těžko někomu něco vysvětlovat, když prostě má svoji hlavu. Za 3 týdny se chystám na víkend na kolo s kamarády a úplně sám bez dětí a ženy, myslím si, že mi to snad situaci trochu ujasní a hlavně co chci já. Pokud ale odmítá sex, tak nevím jakým způsobem ji mám oslnit, když mi neustále vykládá negativní věci na mojo adresu. Jsem normální chlap, který taky sex potřebuje. Problém je možná v tom, že bydlíme v moji rodné vesnici, ona sice bydlela jen 6 km odsud, ale pořád básní o městu a bytě, což já tedy moc nechci. Potřeboval bych si odfrknout, nechal jsem si v práci upravit pracovní dobu skrze vyzvedávání holek ze školy a ze školky, takže ona je zvyklá na to, že se o ně postarám se vším všudy. Byl bych rád, kdyby se o tom problému dozvěděli rodiče manželky, musela by určitě řešit kompletní situaci a myslím si, že hlavně maminka by jí to dala všechno sežrat, ale to je můj dohad. Ona nemá kamarádky, možná v práci, které mě neznají a možná s nimi komunikuje, ale myslím si ona je takový samotář, který si vše rozhodne sám, ne vždy správně. Moji kamarádi jí moc nemusí, nikdy jsem jí to neřekl a ani neřeknu, nechci být jak ona a za každou cenu někomu ublížit, což ona dělá mě. Říká mi věci, které mi opravdu ubližují, jestli cíleně to nevím, ale děje se tomu tak. Opravdu jsem ve fázy, kdybych ji vykopnul, podle ní nejsou na mě žádné kladné vlastnosti, máme blbej barák, auto atd.. Všechno je špatně
Napíši to, co se Vám třeba nebude moc líbit. Celou věc známe jen z Vašeho pohledu. Možná, že kdyby se k tomuto mohla vyjádřit Vaše žena, nebylo by to vše tak jednoznačné. Když se ve vztahu něco pokazí, pak jsou na vině vždycky oba dva. Pokud má Vaše žena jasno, měl byste si ho udělat i Vy. Nespoléhejte na to, že jí to dá někdo z rodiny "sežrat". Je to dospělá ženská, do vašeho manželství by neměl nikdo jiný zasahovat. Bude to jen horší. Dost na tom, že tím, co mezi sebou máte vy dva, budou trpět vaše děti. Podle Vaší ženy je všechno špatně. Asi byste se měl zamyslet nad tím, zda nemá v něčem i pravdu. Vy se můžete vidět jako ten dobrý, starostlivý a spolehlivý, naprosto bez viny a jí může vidět jako viníka všeho, co se Vám nedaří. Ale nikdy to není jen o tom, jeden naprosto dokonalý a bez chyb a ten druhý mizera...Psal jste, že byste jí i odpustil, že jí milujete a přitom na ní nasazujete a shazujete ji. A přitom se jí chcete zuby nehty držet..Ona o odpuštění nestojí, dle toho, co píšete. Má jasno a pro Vás je těžké to respektovat... Vy nechcete být ten zlý, chcete být ten dobrák, kterého žena podvedla, nestojí již o něj a on za nic nemůže...Jen Vy víte, jaké je ve skutečnosti Vaše manželství a co vše předcházelo tomu, než si našla jiného a začala se takto chovat. Určitě to nebylo ze dne na den. Chcete urovnávat něco, nač je možná už pozdě. Já bych se zamyslela asi hodně nad tím, proč k tomu všemu vlastně došlo. Proč se to stalo, že manželství skončilo takto. Možná jste podcenil nespokojenost Vaší ženy v manželství, možná jste neuměli komunikovat a udržovat vztah, ve kterém byste se cítili dobře oba dva... Těžko říci. Takovéto věci se prostě stávají. Je třeba si odnést ponaučení a vyvarovat se chyb. Nejsem soudcem Vaší ženy, ani Váš. Jen jsem napsala svůj názor. Pokud chybí snaha komunikovat, je to začátek konce v každém vztahu podle mne. A pak je třeba to řešit s veškerým ohledem a respektem na děti. To, že Vaši ženu nemají rádi Vaši kamarádi, není vůbec podstatné . Neznáme je, nevíme, jaké kamarády si vybíráte, takže ani z toho nelze usuzovat, jestli ta špatná je jen Vaše žena a je-li chyba jen na její straně atd...atd...V každém případě si opravdu "vyčistěte" hlavu, než učiníte společně nějaké rozhodnutí...
těžko se mi to říká, ale pravděpodobně jste to asi vystihla dobře. Teď si kladu otázku, jestli je co zachraňovat, ten láskyplný vztah se už asi nevrátí a jí možná bude užírat, že neodešla. Včera mi řekla, že poslední 2 roky o tom uvažovala, že mě opustí, což teď našla protějšek se kterým by mohla být šťastná a tak nad tím hodně přemýšlí. Pro děti to bude hodně těžké, ale možná nám nic jiného nezbude, než se na sebe dívat přes prsty a žít v obavě, že se něco pokazí. Na druhou stranu nechci něco vzdávat, pokud to není definitivní
"chobík", to si myslíte, že je nejlepší, řešit vaše manželství s kamarády a tahat do toho rodiče? Když jste si ženu vybíral, také Vám do toho kafrali kamarádi a rodiče? Myslím, že ne. Tak si to s manželkou vyřiďte spolu. Nikdy není vina na jedné straně. Je dobře, že jste napsal sem, tady Vás nikdo nezdá a tak dostanete neosobní odpovědi, i když každý má jiný názor. Stejně si vyberete tu radu, která je bližší Vaší povaze. Já nenávidím rozvody a tak Vám radím, abyste to vyřešili pokud to půjde rozumně a bez rozvodu. Váš vztah se posune o tuto zkušenost a přijdou další zkušenosti, zase jiné, takový je prostě život. Tak držím palečky. - pt
Já jenom potřebuji se někde vypovídat, potřebuji nějakou spřízněnou duši, která mi alespoň trochu poradí, závěry typu táhni mi jsou proti srsti. Nemůžu jen tak říct po 11 letech, aby odešla. Myslím si, že má taky v hlavě zmatek a snaží se to nějak uspořádat. Já prostě musím být trpělivý, je to těžký, ale možná jsem tuto lekci potřeboval, abych si upřednostnil priority a přehodnotil svoje chování vůči ženě.
Přesně tak... je to lekce a každý z nás dostane tu svoji a jne takovou, co unese, tak i vy tohle zvládnete, co dnes vypadá neřešitelně a hrozně se v budoucnosti ukáže jako dobré pro vás.
Nedokážu tu číst vše tak aby mi posloupnost dávala smysl, tak se omlouvám, pokud už to někdo psal - narazila jsem na text, že nechcete aby si děti pamatovaly, že jste ten, co mámu vyhodil ale že chcete aby si pamatovaly, že odešla sama... špatně. Vy i žena jste rodiče a rodiče spolu vůbec bydlet nemusí. Děti si mají pamatovat, že mají mámu a tátu, co je mají rádi, na tom jediném záleží.
Pokud žena dva roky přemýšlela, že odejde, krize byla déle, minimálně jednou tak dlouho, jen jste si ničeho nevšimnul a ona vám nic neřekla. Tohle je o komunikaci, ta selhala, a tohle je výsledek. Někdo jí konečně poslouchal.
Nezastávám se jí a ani vás, po dvou měsících ale s vámi opravdu nebude chtít něco řešit, bavit se, diskutovat... Počkejte.
držím vám palce
ženám se radí aby v tuto chvíli nic neřešily, nic nevyžadovaly, byly vstřícné a... uměly žít bez toho druhého. Tzn - koníčky, dovolená, kino, jít s dětmi na brusle... zašít si i uvařit... Umět být sám a když náhodu sám nejsem, tak být ten, kdo je v klidu... Proč byste si měl dělat nervy, když si je dělá druhá strana, proč si kazit léto 
@chobik - dostal jste milion rad a žádná vám není dobrá. Co vlastně chcete? Na vše oponujete a pořád dokola já ... já... já..., čekáte, že se stane zázrak a žena vás začne milovat. Ani omylem, vy jen čekáte až tuto situaci za vás někdo vyřeší abyste nadále mohl fungovat jako chudáček, ublíženej, nedoceněnej... , děti jsou děti, ty milujeme všichni stejně, ale slovo DĚTI je pro vás jen výmluva, zástěrka a důvod k nečinosti.
Začněte se chovat jako chlap a ne ufňukánek. Já si nedovedu představit společný život s touto povahou. Buď něco chci a nebo ne a pak je zde i kompromis. U vás je prázdno - pusto.
uska, kdybych mohla, dám vám 10 bodů! Vřele souhlasím s každým vaším slovem. Ze začátku to vypadalo, že tazatel chce radu jak z toho ven. Teď mi to příjde jako masochstické blablabla stále dokola. Musí to být peklo pro všechny v rodině i v okolí. 
je potřeba všechno co nejrychleji promyslet a vyřešit. Netýrat sebe, ženu, děti, celou rodinu a kamarády. Najít východ z toho šíleného bludiště, které si tazatel v hlavě udělal. 
Dobrý den,
rad jsem dostal opravdu hodně, které mi něco dávají. Je to ve mě u vnitř a je pravda, že se s tím musím poprat sám. Pokud se se situací vnitřně nevyrovnám, tak to bude špatný, protože budu čekat opravdu na zázrak, což znamená, že jsem to vzdal. Máte pravdu, že bychom nebyli první ani poslední co řeší tenhle problém, děti v tom to případě hrají obrovskou roli, ale není třeba se na ně vymlouvat. Díky za otevření očí, dokud je manželka doma, tak se s tím dá určitě něco udělat. Je pravda to, že pokud byla nešťastná minimálně 2 roky, tak nemůžu čekat, že se něco během 2 měsíců změní. Říkala, že jsem se změnil k dobrému, ale tak nějak mi to ještě nevěří. Musím vydržet a ještě jednou děkuji za rady.
Vy, narozdíl o toho dotyčného, máte všechny triumfy v ruce, vy ženu znáte, znáte její touhy, sny a přání, víte jak si přdstavuje to či ono... dejte si čas na oddych a začněte to realizovat ale pomalu, ne hrrr. Je tedy pravda, že ted se ukáže nakolik jste jí ty roky vnímal ale pokud nevíte, nic není ztraceno, pořád jste ve výhodě, protože už víte jak naslouchat. Znáte její sny o rodině, znáte vše co potřebujete, tak to využijte. Víte jak si ona představuje klidný domov, udělejte ho, protože jednou se ona bude muset s tím novým bavit o tom, že přivede děti a zbourat mu klidný život,pak si byt i s odstupem všimne, že doma... u toho starýho... je klid... nic nemusí řešit...
Máte prostě vše, co potřebujete, tak to využijte Ono to půjde, ne hned ale půjde.
Ještě pro "chobik"
Pokud na to máte náturu - nechte to tzv. "vyhnít" - to je taky řešení - v určitých situacích není radikální řešení - a za každou cenu - taky to nejlepší. Záleží na situaci, na Vaší rodině a na povaze Vás obou - a do jaké míře Vám na rodině záleží.
Pokud chcete, aby za Vás řešili situaci manželčini rodiče, tak jste jak pštros, který raději strčí hlavu do písku. A to je velmi slušné vyjádření. Neřešte kamarády, neřešte rodiče ani známé. Řešte vás dva.
Nevykopávat, jen opravdu dát najevo, že nejste baba a že si umíte tvrdě stát za svým. Běžte si za svými koníčky a kamarády, starejte se o holky. Ale nepodbízejte se jim. Manželce se nevnucujte, když nechce, tak nechce. Neponižujte se a neukazujte, jak moc Vás tím zasahuje. O sex neškemrejte, snad nějakou dobu vydržíte. A ačkoli nemám ráda ultimáta, tak bych stanovila jasný termín - třeba do konce prázdnin nebo o jakém to manželka mluvila, do kdy se buď manželka rozhodne, nebo budou stát kufry přede dveřmi.
Protože živit a kažý den se dívat na děvku, co se schází (a na 99% i válí) s jiným a ještě mi to předhazuje, to by i na mě bylo silný kafe.
S tím termínem to asi dodržím, je pravda, když se vrátila ze služebky, tak jsem nevěděl co se děje. V minulém týdnu mi to řekla, tím pádem jsem věděl na čem jsem a mohu to řešit. Není mi z toho 2 krát dobře, ale musím se k tomu postavit čelem. Sex nějakým způsobem vydržím. S manželkou musíme obnovit komunikaci, přes děti se nám daří, ale co se týče nás osobně, tak to moc ne.
3x
Jak radí jiní přede mnou, konzultujte s psychologem, je to zkušený člověk, který Vás vyslechne bez emocí, možná ho budou potřebovat i Vaše dcery, protože vnímají, že se doma něco děje a může to mít na ně následky.
Věnujte se dcerám a zkuste si rozmyslet, jak jim budete vysvětlovat budoucí události, aby Vás jejich dotazy nezaskočily.
Možná přijdou stavy, kdy budete mít vztek a chuť manželku vyhodit i s kufrem...zkuste místo toho, abyste byl jednou tím "kdo maminku vyhodil", naplánovat se svými dětmi dovolenou - jen Vy a Vaše dcery - prázdniny se blíží, určitě máte společné aktivity, které můžete všichni 3 dělat, holky jsou už dost staré na to, aby nemusely mít máminu sukni poblíž...ukažte své ženě, že se umíte postarat a že ji vy 3 až tak moc nepotřebujete...
Pokud se Vaše manželka "zbláznila" natolik, že odejde za milencem a ani nebude chtít své děti, tak jí popřejte mnoho štěstí a buďte svým dcerám co nejlepším otcem. Jejich matku nepomlouvejte, mluvte o ní korektně a se vší slušností, protože všeho dočasu - až holky dojdou do puberty, samy pro ni najdou pojmenování, jakého se žádná matka dočkat od svých dětí rozhodně nechce...
A nebojte se dcerám vysvětlit situaci, až se budou ptát, mluvte s nimi rovnocenně, protože si z toho úměrně svému věku zpracují jen ty informace, které úměrně věku zvládnou. Mají určitě ve škole mnoho spolužáků z rozvedených nebo neúplných rodin a možná Vás samy překvapí tím, co o životě už vědí...
Přeji silné nervy a život nekončí, otcem jste a budete nadále.
S dětmi určitě naplánuji dovolenou. Dokonce se známými chceme jet do Prahy na 4 dny, což manželka chce jet taky, což moc nechápu, říkala, že ji nevadí má přítomnost. Měl jsem mnoho aktivit, které jsem úplně vypustil, protože chci být s dětmi, což oni vnímají pozitivně a jsem za to rád. Manželka mi taky sdělila, že 1 měsíc kdy jsem byl neustále doma a nešel na pivo, že ji to bylo nepříjemné, ale teď si na to zvykla, teď záleží na tom, jestli by ji vadilo, kdybych opět najel na svouje aktivity. Štve mě strašně to, že ona je na koni, ikdyž říká, že je to pro ní strašně těžký rozhodování. Chce totiž nějakou dobu, než se k němu nastěhuje a tu dobu by nejraději strávila tady se mnou, což je pro k nepochopení. Říkal jsem ji ať jde k rodičům, ale to se ji očividně nechce, protože ji možná odsoudí, s tchýní a tchánem vycházím perfektně a mají mě rádi, toho si je taky vědoma. Myslím si, že ji popřeju hodně štěstí a nazdar. Děti ona nikdy neopustí, má je strašně ráda, vždy se o ně perfektně starala, ale prostě teď ji někdo vstoupil do života a chytla v uvozovkách novou mízu, je naplněna něčím co jsem ji pravděpodobně nikdy nedal. Trochu jsem zjišťoval u starší dcery, zda by ji vadilo, kdyby táta bydlel jinde a máma taky, tak mi řekla, že by to nešlo, že nechce být bez táty nebo bez mámi, že to tak mají některé děti ve škole a nechce to tak. Jenže as i se tomu nevyhnem. Manželka mi říkala, že můžu dál navštěvovat tchýni s tchánem, že pro ně zůstanu zěťákem stále, řekl jsem ji, že se snad zbláznila. Prostě si myslí, že všichni se z toho posadí na zadek, že si našla nového přítele a je to to správné, ona to tak cítí. Spíše si nedokážu momentálně představit, že budu domácnost sdílet s jinou ženou, ale třeba časem se to srovná. Chci být silný, ale prostě se mi to nedaří, nejraději bych se nechal vystřelit na měsíc.
Já bych na Vašem místě sebrala hrdost a nešla jí tak na ruku - je sice pěkné, že jí nevadí Vaše přítomnost na výletě do Prahy, ale já bych jí asi natvrdo řekla, že mě její přítomnost vadí a že tento výlet bude bez ní a ať se podle toho zařídí. A pokud by se snad ptala na důvody, tak bych zřejmě naznačila co a jak - osobně bych si nedovedla užívat si tento čas svobodně a šťastně při pohledu na partnera, který je totálně mimo, chová se jako ... (doplňte si sám) a pak už jen odtušuji situaci, jak už to tak bývá - žulí se při pohledu na telefon, předstírá faleš před společnými známými...
A co se týče Vašich aktivit - kromě toho, že se věnujete dětem, zkuste se věnovat i sám sobě. Manželce bych se vůbec nezpovídala, jen jí v rámci společné péče o děti (aby byly obstarány) oznámit, že třeba zítra večer něco máte a že přijdete pozdě večer. Bez detailů. Tečka.
Nezlobte se na mě, ale dost s Vámi cvičí podle toho, co píšete. Můžete to samozřejmě nechat dojít tak daleko, že začnete mít ještě pocit méněcennosti, že snad má právo na svého milence a že to byla Vaše chyba...ale...
Také jsem docela zvědavá, co na to řeknou její rodiče - neznám je samozřejmě, ale dovedu si představit, že z toho nebudou nadšení...chystáte se je o situaci informovat?
3x
Původně jsem reagovat nechtěla, protože to jitří mé starší bolesti , ale možná ti to pomůže. Nebudu Vám radit co máte dělat, protože těch rad jste dostal od ostatních mnoho. Podělím se s Vámi o svou zkušenost. Před nějakou dobou v hodně pro nás hektické a chaotické době jsem zjistila, že za nezájmem mého muže o mne stojí jiná žena. Nejprve zapíral, ale nakonec mi vše přiznal. Hodně jsem trpěla, opravdu vím, jak to bolí. Odpřísáhnu, že jsem cítila, jak se mi srdce láme na malinkaté kousky. Sebrala jsem zbytky své hrdosti a rozumu co mi zbyl, řekla jsem svému muži, že má na výběr. Ať se oprostí od všeho ostatního, protože to se vždy nějak vyřeší (majetek, děti,...) a přemýšlí pouze o tom, zda mně ještě miluje a chce se mnou žít či ne. Na toto přemýšlení měl pouze tři dny. Další den přišel s tím, že ano, že mně miluje a jsem jediná se kterou chce být. Tak jsme spolu mluvili a mluvili a mluvili o tom, co je špatně, proč jsme se odcizili. Našli jsme podstatu problému a snažíme se budovat náš vztah znovu a lépe. Je to těžké přiznat si chyby a nedostatky, ale jde to. Je to těžké, občas se motáme v kruzích, občas přemýšlím o tom, zda to má cenu, ale nakonec mi z toho vždy vyjde, že ano.
Udržte si hrdost, rozum a úctu, to je nejdůležitější. Jasně řekněte své ženě, co chcete a přiznejte své chyby. Řekněte jí, co k ní cítíte i za cenu toho, že budete odmítnut. Věřte mi, že máte pouze jednu šanci. Jasně jí řekněte termín do kdy chcete znát její stanovisko. Dejte jí jasně vědět, že budete pracovat na tom, aby váš vztah a manželství fungovalo ke spokojenosti obou. Nejdůležitější je opravdu komunikace. Pokud neuvidíte z její strany zájem a snahu, úsilí o to, že chce být s Vámi a miluje Vás tak to ukončete. Postavte jí kufry za dveře a ať jde filozofovat a zkoumat svůj smysl života někam, kde Vám nebude ubližovat. Myslím, že potřebuje razantnější řešení.
Snad Vám moje zpověď a rada k něčemu budou. Přeji hodně sil.
2x
Držím palce! Jeden z důvodů proč se do manželství nehrnu ... člověk nikdy neví co té ženské rupne v palici
Jaký je rozdíl mezi manželkou a mlhou? ... Žádný, když se ráno zvedne a zmizí, bude krásný den ... 
to je sice pravda, ale na druhou stránku mám 2 krásný a zdravý holky, které mě bezvýhrad milují a dokážu jim obstarat zábavu, což manželka uznala, že jsem opravdu skvělý otec, který se o ně stará v téhle chvíli lépe než ona. Ona jezdila často za maminkou, tam se svalila na gauč a holky byly s babičkou, jinak nic vymyslet neuměla, což já jsem je tahal ven mezi děti nebo jezdíme na kole. Teď tvrdím, že už bych se neženil, ale nikdy neříkej nikdy. Vždy jsem tvrdil, když objevím nevěru tak ji okamžitě vyhodím, ale nějak mi to nejde, protože by trpěly holky, má mě tak trochu v matu a tí si si je jistá.
To je častý omyl, že děti budou více trpět rozchodem rodičů, než tím, že rodiče spolu zůstanou z povinnosti. Děti velice rychle a velice dobře vycítí, že se doma něco děje, že se rodiče nebaví, nemají o sebe zájem, že se hádají, třeba si i ubližují.
Takové soužití je pro děti daleko více stresující, než rozchod.
A pro Mike32 - takové řeči jsou většinou jen výmluva. Ono stejně dobře může rupnout v bedně i chlapovi, že. Výrok "neženu se do manželství, protože nevím, jak to dopadne" je jen taková berlička pro ty, kdo nechtějí přebrat odpovědnost. Zdrhnout ze vztahu, když na něj není papír a zrovna je na obzoru někdo lepší, je totiž až moc jednoduché...
2x
Dobrý den, dodám k ostatním příspěvkům - věnujte se více dětem. Protože pokud odejde, bude chtít vzít děti s sebou. Musíte jim dát hodně lásky. Víc než před tím, aby chtěli zůstat s Vámi a soud na to vzal ohled. JInak bohužel, Vaše žena může rozhodnout o Vašem manželství. Každopádně, pokud to nakonec dobře dopadne a zůstane s Vámi, nikdy na to nezapoměňte, co udělala a mějte na paměti, že se to může kdykoliv opakovat...
2x
Dobrý den,
myslím, že by bylo vhodné si ze všeho nejdříve promyslet jednu věc. Milujete svou manželku nebo ne? V dotazu píšete ano, ale hned za tím píšete, že Vám začíná být odporná. Myslím, že jste to přesně vystihnul, jen je důležité si to ještě uvědomit. Tím vlastně říkáte, že ji milujete, ale že Vám strašně moc ublížila a že nevíte, jestli se přes to chcete, nepřesně řečeno, přenést.
Víte, to se nikdy nestane z ničeho nic, že žena přijde a chce se rozvést. Ano našla si někoho jiného, ale to jako důvod nestačí. Kdyby vaše láska byla bez "šrámů", žádný jiný muž by ji nemohl okouzlit natolik, že by se Vás vzdala a navíc takovým způsobem. Nejčastější problém v manželství je, že manželé mezi sebou nechtěně staví zeď. To znamená, že když přichází nějaké problémy, tak nejsou dostatečně dobře řešeny a ukládají se mezi Vás dva. Někdy z toho plyne nechuť cokoliv řešit, tak ty problémy rovnou držíme v sobě. A to je chyba. Ano, základem dobrého vztahu je dobrá komunikace. Určitě se Vám již někdy stalo, že všechno bylo v klidu a najednou Vám manželka začně něco vyčítat. Z ničeho nic. Vtip je v tom, že to nebylo z ničeho nic. Něco ji vadilo, ale neřekla Vám co, dusila to v sobě a když už to pustila ven, tak to udělala tím nejhorším možným způsobem. Všichni k tomu máme sklony.
A s Vaší nynější situací je to stejné. Musela mezi Vámi být nějaká zeď. Něco nenápadného, co se s Vámi vleklo již delší dobu, ale Vy jste to nevěděl. A teď to přerostlo a Vaše manželka to pustila ze sebe ven tím nejhorším možným způsobem.
Jeden Britský spisovatel (nevzpomenu si na jméno) řekl:"Pokud se chceme vyhnout konfliktům, musíme se také vyhnout vztahům." Vystihl to. Nic co má cenu, přece není zadarmo! Vaše manželka se teď pravděpodobně domnívá, že vaše konflikty jsou způsobeny tím, že si Vás vybrala špatně. Asi si neuvědomuje, že to později s tím jiným bude stejné anebo velmi pravděpodobně ještě horší. Myslím však, že byste si toho měl být vědom Vy. Víte, v dnešní době je zbytečně mnoho rozvodů. Ale rozvod velmi často nic neřeší. Další nepřehlédnutelný fakt je, že ať chceme nebo ne, tak děti z toho mají mnohem větší trauma, než jsme ochotni si připustit. Děti touží po lásce. Lásce opravdové. Ony jsou ještě nezkažené a skutečnou lásku jim prostě NIČÍM nenahradíte.
To co Vám teď napíšu možná bude znít naivně, ale pevně věřím, že když tento svůj boj zvládnete, tak mi jednou dáte za pravdu. Měl byste se o svou manželku poprat. Je to VAŠE žena. Vy jste její druhá půlka a ne někdo jiný. Vy jste člověk, který ji může udělat šťastnou. A pozor! ONA je žena, která Vás může udělat šťastným. Když už jste si ji vzal, tak jste ji přece musel doopravdy milovat. Buď berete všechno nebo nic. Vaše manželství, spokojené děti, cenné zkušenosti a koneckonců i celý váš společný majetek nebo rozbité manželství, nespokojené děti, špatné zkušenosti a půlku majetku. Nechci to nějak idealizovat, ale tak to je.
Pokud se rozhodnete, dát Vašemu manželství druhou šanci, tak jako první věc musíte udělat to nejtěžší. Odpustit ji. Jsme jen lidi. Neustále děláme chyby a musíme si odpouštět. Odpustit totiž znamená dát šanci začít znovu. Zahodit to zlé. Nemyslím tím zapomenout, ale říct:"Ano bylo to zlé, ale nechci si tím znepříjemňovat zbytek života." Příjmout svou manželku se vším tím zlým. Když toto zvládnete, tak uděláte nepředstavitelně velký krok vpřed. Poté bych navrhoval si s ní o tom co nejupřímněji promluvit. Zeptat se, co bylo špatně, že přistoupila k takovému řešení. Zeptat se, jestli je si vědoma toho co to bude pro děti. Jestli ví, že problémy přijdou i s tím jiným. A jestli ví, že ji milujete. Musíte ji dát najevo, že o ni stojíte. Že jste ochoten řešit problémy a dát vaše manželství dopořádku. A rozhodně se vyhněte vyčítání. Musí ve Vás vidět někoho, kdo ji miluje, ne někoho kdo ji "sekýruje". Nečekejte, že Vám po tomto rozhovoru padne do náručí, ale i tak je to velmi důležitý krok. Pomůže ji uvědomit si (ať už dříve nebo později), že o Vás stojí. Nevěřte tomu, že bude šťastná s někým jiným.
Co bude potom, lze jen velmi těžko odhadnout. Pak se nesmíte vzdát. Musíte milovat a žít.
Víte, život je boj a ten kdo chce doopravdy žít, musí bojovat.
Přeji hodně štěstí .
Ona se mnou nechce o tomhle mluvit. Vystiženo to je přesně, je mezi námi obrovská zeď, kterou jme si vystavili. To zlé se snažím zahodit a myslet jen na to pozitivní. Jak jsem říkal, záleží to jen čistě na ní, zda se všeho chce vzdát a budovat si novou budoucnost, vždyť tady má zázemí, máme nové auto, stačí jen doplatit malou část hypotéky a můžem fungovat dál. Nevím jestli spolu spali a ani to nechci vědět, protože by mi to zlomilo vaz. Prblémy jsou od toho, aby se řešili, ale pokud ona ten problém má vyřešený, tak těžko něco dělat. Má prostě někoho, který ji naplňuje něčím co prý v životě nezažila, ale to stejné říkala mě před 11 lety, díky tomu taky máme 2 děti, které byly vždy plánované, dokonce první dcera byla počata o svatební noci. Ale jak říkáte, ta zeď je momentálně obrovská a ona je myšlenkama jinde. Je pro mě těžké ji mít vedle sebe a nedotýkat se jí, když ji řeknu že ji miluji, tak mi odpoví, že mě má ráda, ale ne tak jak bych si přál já. Náš vztah jsme zanedbali, to víme oba dva, chci to dát dohromady, chci si ujasnit priority, chci aby i ona byla šťastná, ale momentálně se mnou není. Nemá potřebu se mě dotýkat, což je hotové peklo. V domácnosti ji pomáhám, normálně chodím do práce, o děti se postarám, přestal jsem navštěvovat hospodu, prostě ji chci dokázat, že jsme tu jeden pro druhého a někdo cizí nemůže mezi nás vstoupit. Druhou šanci ji klidně dám, už jen kvůli dětem a hlavně proto, že ji bez výhrad miluji. Z každé strany slyším, že je lepší jít od sebe než aby trpěly děti, ale já ten názor nesdílím, protože pokud děti budou pendlovat mezi dvěma rodiči, tak jim to určitě na psychice nepřidá anebudou vědět, kde mají domov. Předpokládám, že domov budou mít vždy v nynějším bydlení, o to se postarám. Manželka si je vědoma, že barák je skoro hotový a já jsem člověk, který si hromadu práce dělá sám, takže s ní nebo bez ní budu neustále vytvářet zázemí pro svoje děti. To mi taky řekla, že co si myslím, peníze podle její předstvy ji nedám a že si budu spravovat baráj dál? Já jsem ji řekl na to, ten dům jsem dostal od rodičů a bude asi jedna z věcí co mi pomůže překonat tohle období. Vidí, že já budu v pohodě, protože to zázemí mám a ona se bude muset postavit na vlastní nohy a budovat všechno od začátku, nový vztah s člověkem, kterého vlastně moc nezná, ale myslí si, že to je ten pravý. Chtěl bych, aby ty růžové brýle odložila co nejdříve, aby se neocitla z ničeho nic sama. Zázemí má u rodičů, ale to asi moc klapat nebude.
Pro "chobik"
Je mi to moc líto, - ale podle mých zkušeností takový násilně "slepený" vztah už asi dobře fungovat nebude, i kdyby se žena k Vám vrátila - ale až Vám "otrne" - tak jí to stejně začnete vyčítat - a už to mezi Vámi nebude nikdy jako dříve. Budou Vás spojovat jedině ty děti (takovou zkušenost ovšem nemám, takže v tomto ohledu zodpovědně radit nemohu!) .
S mým manželem jsem prožila stejnou událost - zamiloval se - snažila jsem se ho za každou cenu získat zpátky - ale když se mi to podařilo - tak jsem mu nakonec stejně nebyla schopna odpustit - a po roce jsme se rozešli. Ale, jak říkám, neměli jsme děti! - takže nedovedu posoudit, co je pro děti lepší - napjatá rodinná atmosféra, anebo jasná realita - děti to dnes přece jenom vnímají poněkud jinak, protože rozvody jsou běžnou záležitostí - a někdy z toho mají děti i prospěch - rodiče se předhánějí v pozornostech a děti dostávají 2-krát více dárků.
Tak v první řadě se manželka nezamilovala platonicky, a to ani omylem. Pokud odmítá sex, tak je to jasný ukazatel, že už se s dotyčným vyspala a je do něj zamilovaná proto odmítá Vás.
A taková, která zahne a pokouší se zdrhnout jednou, to udělá i podruhé a potřetí. Záleží na Vás, zda ji milujete opravdu natolik, že skousnete být třeba několikanásobným paroháčem a stále dokola jí odpouštět.
Jak jsem psala výše, pro děti je skutečně lepší, když jsou rodiče od sebe, než neustálé napětí, hádky apod. Nedávná zkušenost u mých dětí ze školky, rozváděly se dva páry. Samozřejmě tím děti zasažené byly, nebudu říkat, že ne, ale doma viděly a slyšely hádky, pomluvy, útoky i napadení (v jednom případě). A samozřejmě to patřičně interpretovaly ve školce, aniž by si uvědomovaly, co vše vlastně prozrazují.
doplněno 23.06.13 15:35:"zamilovaná, proto odmítá...
2x
Nelze vynášet soudy, dokud neznáte všechna fakta. Vy si prvně musíte zjistit, na čem vlastně jste. To co Vás nyní ničí je především ta nejistota. Když stál pračlověk před jeskyní a z ní se ozývaly divné zvuky, byl vyděšený z toho co se stane, protože netušil co stojí proti němu, na co se má připravit a jak s tím bojovat. Naopak, když někde na pláni jasně viděl proti čemu stojí, neměl problém zvolit správnou taktiku a poradit si s tím.
Takže si v první řadě zjistěte, proti čemu stojíte. Kdo je ten šmejd, který si dovolil začít si něco s vdanou ženskou se dvěma dětma. Zatím spekulujete, ale nevíte o něm nic. Tak o něm v rámci zákona něco zjistěte. Až potom se můžete s dostatkem informací rozhodnout, jak postupovat dál. Třeba je ženatý, třeba má exekuci za krkem, jde po něm někdo. Těžko to bude někdo odpovědný. Všeho potom můžete vhodně využít, jít po něm. Když uvidí, že narazil na silný odpor, vzdá to zaručeně sám. Podle něj jste srab, který se na nic nezmůže, a tak Vás asi i vykreslila Vaše manželka, proto si dovolil to co si dovolil. Zkuste ho přesvědčit o opaku.
Nehápu, proč chodíte po psycholozích? Myslíte si, že Vám nějak pomůžou? Maximálně Vám dají prášky na uklidnění, aby Vám bylo všechno jedno. Tím se problém nevyřeší, tím se prohloubí, protože přestanete mít na další běh událostí jakýkoliv vliv. Udělejte všechno proto, abyste "sebral koule ze země" a stal se pánem situace. Si myslíte, že když Vaše manželka vidí, jak jste se hned sesypal, že z nějaké lítosti se k Vám vrátí? Ani náhodou. Tohle je typ ženské, která potřebuje vidět, že má chlap převahu a vše pod kontrolou (tím nemyslím, abyste ji mlátil, převahy se dá docílit i jinak). Jak si myslíte, že ji tam ten dostal? Evidentně jí musel sebevědomě vykreslit její budoucnost poté, co z Vás udělá paroháče. Nakukal jí, jak bude všechno super, když se na Vás vykašle. Ona mu to sežrala, protože je naivní, a šla do toho. Znám takové chlapy a jejich špinavé triky, které u piva ze sebe sypou a smějí se, jak jsou ty ženské naivní. Takže to chce přestat brečet a dostat situaci pevně do ruky. Nemůže někdo z Vašich kamarádů nebo známých zjistit, s kým se tahá? Jestli ne, zaplaťte si na pár dní detektiva - není to tak drahé vzhledem k tomu, o co nyní hrajete.
Změňte svůj postoj k tomuto problému. Teď jste zlomený vystresovaný chudák, vzbuzující maximálně soucit, staňte se naštvaným podvedeným chlapem, který si nenechá od nikoho sr*t na hlavu. Přestaňte se obviňovat a hledat chybu u sebe, hledejte ji u toho zmetka. Zkuste se o manželku porvat "na život a na smrt", obrazně řečeno, obujte se do toho naplno. I kdyby to bylo k ničemu, budete vědět, že jste pro zachování manželství udělal maximum a v budoucnu si nebudete vyčítat, že jste si nechal utéct manželku s nějakým namachrovaným "instantním manažerem", který jí nasliboval hory doly jen aby ji dostal do postele nebo aby z ní, co já vím, třeba dostal prachy, třeba z ní chce udělat "bílého koně", u těchto typů jeden nikdy neví.
Btw. asi máte oprávněně pocit, že Vaše manželka je hloupá slepice, když se nechala takhle zblbnout, ale není to jen její vina, někteří chlapi mají ženskou psychologii dokonale zmáknutou a oblbnou skoro každou, která je v delším vztahu, protože říkají jen to, co ví že ona chce slyšet. Nabídnou jí únik z její reality, umlčí všechny pochybnosti, na vše mají odpověď. Proto se s tím šmejdem cítí tak dobře.
Myslím, že dotyčný šmejd, co si začal s vdanou ženou s dvěmi dětmi, je stejně takový šmajd, jako ona šmejdka, na tohle musí být dva. Nejistota? No ta bude ještě hodně dlouho ani když by si paní vše rozmyslela a vrátila se, nebude jistota...
Pokud si zakladatel myslí, že jeho žena je hloupá slepice, co se nechala zblbnout... tak nemá co řešit.
Někde se tu psalo o problémech s komunikací a i zakladatel o tom mluvil, tam je zakopaný pes a žádný styl řešení typu - ona potřebuje vědět, že má muž převahu, to nepomůže, leda k rozvodu.
Neukvapujte se, nechtějte to hned řešit, nechte to běžet, snažte se žít dál, co nejvíc v klidu, hlavně to ted neřešte, na to je ještě spousta času. Opravdu ještě vydržte tak půl roku, bez toho abyste něco lámel, dělal, vynášel soudy... Já vím, že vás její slova bolí, že ji chcete, ale ty potíže mužského rázu byste měl i kdyby měla třeba sex zakázaný, vydržte to s nadhledem...
Dnes jsem četla článek -rozhovor se Zuzanou Bubílkovou, já si kousek půjčím -
No a co? Tak zahnul. Když nejde o život, tak o co jde? Prostě se buď vrátí, nebo nevrátí. A jestli si myslí, že s tím druhým nebo druhou to bude jiné, tak je stejně na velkém omylu. I s tím jste za rok tam, kde jste byla předtím. Rozdíl bude maximálně v tom, že jeden plival na zrcadlo a druhý očurává prkýnko."
Myslím si, že bych měl vydržet, je to šíleně těžké, ale za pokus to stojí. Nemám co ztratit, stejně nejsem ve fázy, kdy bych jí to mohl oplatit. Na jednu stránku bez sexu se nedá dlouho žít a když mě odstřihla od něj, tak to taky hodně znamená. Buď je totálně pomatená nebo mě nějakým způsobem zkouší, co vydržím. Co se týče hlouposti manželky, spíš si myslím, že je poblázněná někým, který využil momentální situace a jejího rozpoložení.
2x
Podle mne se jedná o takové to chvilkové poblouznění někým s kým si myslí, že to bude uplně jiné, s kým vypadne ze stereotipů apod. Některé ženy jsou v tomto směru velmi labilní a ovlivnitelné protože si neuvědomují, že většina chlapů se chová jinak k ženě když nejsou závazky a jde o flirt či chvilkovou záležitost. Ale to si tyto typy žen neuvědomují a myslí si, že on je ta vytoužená změna a přitom on třeba oni ani nestojí a jen si zpříjemnil 10 dní na služebce s kolegyní (když říká platonická, tak asi jen flirtem a ne sexem) večírkama, tancem, zábavou atd. A ona si hned myslí, že je to láska na celý život, je v oblacích "zamilovaná" ale za týden, měsíc či dva jí může dojít, že je to jen nějaký její sen a uvedomí si co má doma a co by přišla... zkuste jí ty dva měsíce dát, pokud oni ještě stojíte a máte ji rád a uvidíte.
1x
Vůbec nechápu co se řeší. Pokud řekne tohle tak bych neváhal a připravil se na nejhorší. Teď akorát uvažuje o kolik tě oškube a co a jak zařídí(si myslíš jako že si trhá sedmikrásku mám zůstat nemám zůstat) a jak si vezme děti k sobě a tobě je max "půjčí" jak bude chtít ona. A ještě ji budeš platit!?
Kde to žijem, pokud ti řekne že se zamilovala, a ještě že k tobě nic necítí. Tak banán, ať se sebere a vypadne z bytu za svou novou láskou. Normálně bych ji vyhodil. a peníze investoval do dobrého právníka. Jako to chceš mít vedle sebe někoho kdo si tě neváží a neváží si ani rodiny? Vždyť ti to i řekla co k tobě cítí. Tak ať jde.
Jo a za co ji chceš platit? Jezdí na služebky peněz má dost. Ať si poradí, víš jak to nejčastěji končí že si ta frajerka uvědomí že ten dotyčný ji měl jen jako hračku(ať si za ním zajede a postaví se mu před barák/byt) a potom se vrátí s brekem. Znám to... Víš jaké to potom je jak se vrátí a brečí že byla hloupá a blbá...pak ji buď dáš šanci a nebo né...ale jasně musíš ukázat že prostě děti zázemí a finance od tebe neuvidí. Děti max. jen na domluvené akce víkendy.
K čemu se trápíš. Být tebou položím ji otázku, jestli ví co způsobí dětem. Máte spolu dvě děti tak jestli ví co jím svým chováním způsobí a pokud řekne že si je vezme, tak se připrav a hledej dobrého právníka. Jako na tyhle baby by měl platit starý zákon. Podvádí, kufry před barák, zámky vyměnit a děti v životě neuvidí a majetek? Ani vindru.
Spíše čekej že tě bude chtít pěkně oškubat a pokud to je taková frajerka tak bych se nedivil kdyby začala i očkovat děti proti tobě...
hodně zdaru
1x
Když mi toto přišlo na fcb vzpomněl jsem si na Vás. Přeju mnoho sil.
"Vrátil som sa domov, moja manželka práve prestierala stôl k večeri, chytil som ju za ruku a povedal som jej: - Musíme sa porozprávať.- Sadla si a začala pokojne jesť. Uvidel som bolesť v jej očiach. Ponáhľal som sa a nevedel som, čo povedať. No musel som jej oznámiť, o čom som už dlho premýšľal. -Chcem sa rozviesť, - začal som pokojne. Zdalo sa mi, že moje slová ju nerozčúlili, namiesto toho sa ma mäkko opýtala: -Prečo? Vykrútil som sa a neodpovedal jej, čo ju nahnevalo. Moje srdce teraz patrilo Džejn. Neľúbil som viac svoju ženu. Iba som ju ľutoval! Nasledujúci deň som sa vrátil domov veľmi neskoro a videl som ju, ako niečo píše za stolom. Nevečeral som, iba som si ľahol do postele a hneď som aj zaspal, pretože som bol unavený po bohatom dni s Džejn. Ráno mi oznámila svoje podmienky rozvodu. Nič odo mňa nechcela, iba ma prosila o jeden mesiac odkladu nášho rozvodu. Prosila ma, aby sme sa za tento jeden mesiac snažili zo všetkých síl žiť maximálne normálnym životom. Uviedla veľmi jednoduché príčiny. Náš syn mal o mesiac skúšky a ona nechcela narušiť jeho prípravu naším rozvodovým procesom. Mne to vyhovovalo. No mala ešte jednu prosbu. Prosila ma, aby som si spomenul na začiatok nášho rodinného spolunažívania, ako som ju niesol na rukách do izby ako v deň našej svadby. Prosila ma, aby som ju každé ráno počas tohto mesiaca nosil na rukách z našej spálne k vchodovým dverám. Pomyslel som si, že sa zbláznila. Len preto, aby som urobil naše posledné spoločné dni znesiteľnými, prijal som jej zvláštnu požiadavku. Medzi nami nebolo blízkosti a intímnosti, čo ešte viac zdôrazňovalo moje rozhodnutie rozviesť sa. Preto, keď som ju niesol v prvý deň, vyzerali sme veľmi nešikovne. Náš syn so smiechom tlieskal: -Oco nesie mamu na rukách. Jeho slová ma pichli. Zo spálne do obývačky, potom k dverám, išiel som viac ako desať metrov držiac ženu na rukách. Zatvorila oči a povedala mäkko: -Nehovor nášmu synovi o rozvode. Prikývol som a cítil som, ako sa ma to na chvíľu dotklo. Pustil som ju pri dverách a ona vyšla von smerom na autobusovú zastávku, aby odišla do práce. Ja som odišiel do kancelárie. Vošiel náš syn a povedal, že je čas vyniesť mamu. Moment, keď otec vynáša na rukách jeho matku, sa stal základnou súčasťou jeho života. Moja manželka kývla rukou na syna, aby podišiel bližšie a silno ho objala. Otočil som sa. Bál som sa, že si to rozmyslím v túto poslednú minútu. Potom som ju vzal na ruky, keď som šiel zo spálne cez obývačku do predsiene. Jej ruka obvinula moju šiju mäkko a prirodzene. Držal som jej telo pevne a blízko, tak isto, ako v deň našej svadby. Ale jej oveľa menšia váha ma znepokojila. V posledný deň, keď som ju držal na rukách, zmeravel som. Syn odišiel do školy. A ja som ju ešte stále silno držal. Povedal som jej, že som si nevšímal, že v našom vzťahu jednoducho chýbala blízkosť. Odišiel som do kancelárie, a tak rýchlo som vyskočil z auta, že som ani nezatvoril dvere. Bál som sa, že čokoľvek, čo ma zdrží, donúti ma rozmyslieť si to, čo som práve chcel urobiť. Vyšiel som po schodoch. Džejn otvorila dvere a ja som jej povedal: -Prepáč, Džejn, nechcem sa rozvádzať. Džejn sa akoby zrazu prebudila zo sna. Dala mi facku, potom zabuchla dvere a rozplakala sa. Zišiel som dole a odišiel autom preč. V kvetinárstve, po ceste domov, som objednal kyticu kvetov pre moju ženu. Predavačka sa ma opýtala, čo má napísať na kartičku. Usmial som sa a povedal jej: -Budem Ťa vynášať na rukách každé ráno, kým nás smrť nerozdelí! V ten večer som odišiel domov s kvetmi v rukách a s úsmevom na mojej tvári, vyletel som po schodoch a našiel som svoju manželku v posteli _ mŕtvu. Moja manželka bojovala počas mnohých mesiacov s rakovinou, no ja som bol tak zaujatý Džejn, že som si to ani len nevšimol. Vedela, že skoro umrie a chcela ma uchrániť od negatívnej reakcie nášho syna v prípade, že by sme sa rozviedli. Aspoň v očiach nášho syna som _ ja - milujúci manžel. Drobnosti v našich rodinných vzťahoch _ to je to, čo má skutočne význam, nie je to dom, ani auto, ani peniaze v banke. Preto si nájdite čas na svoju polovičku a robte tie drobnosti jeden pre druhého, tie, ktoré vytvárajú blízkosť a rodinné vzťahy. Aby ste mali naozaj šťastnú rodinu"
.
1x
Pozor, nenechat se zblbnout! Pravděpodobně bude chtít, abys na ni přepsal barák, aby si mohla zařídit hnízdečko lásky. Nepočítej s tím, že se to spraví samo! Musíš bezpodmínečně zůstat pánem situace a nenechat se připravit o trumfy (majetek)! Už jí nemůžeš věřit! Znám skutečný případ ze svého okolí, kdy ženská svého manžela podnikatele zblbnula tak, že na ni všechno přepsal a ona ho vzápětí žalovala za domácí násilí a sehnala si i falešnou svědkyni. Jen taktak, že nešel sedět, protože "svědkyně" si to naštěstí rozmyslela. Každopádně odešel ze svého domu a firmy s kufříkem a pak roky chodil po soudech, protože ho každou chvíli za něco žalovala.
doplněno 18.07.13 11:25:Ještě bych podotkl. Teď si možná myslíš, že je ta jediná, že ji miluješ, atd. Můžu tě ujistit že to přejde, jakmile si najdeš jinou a třeba zjistíš, že jsi žil v naprostém bludu o "kvalitách" bývalé. Momentálně ti prostě schází, podívat se na to cizíma očima. Ty špatné věci, co ti řekla, to je normální. Je to evoluční věc. Snaží se ti prostě podvědomě srazit sebevědomí, abys měl menší šance na plození potomků s jinými ženami. Je úplně jedno, že odchází ona - stejně se tě bude snažit zdeptat a připravit o co nejvíce výhod. Doporučoval bych vykašlat se na psychologa a zajít se poradit v první řadě za právníkem, na co má ta osoba nárok a na co ne. S papírem v ruce jí jasně vyložit, jak to bude s rozvodem. Hlavně mít na všechno papír! Kamarád se rozvedl (spíš mu utekla kvůli penězům) a pořád říkal, že se dohodnou jako lidi, že o nic nejde. Stálo ho to dalších několik soudů, protože mu dělala neskutečné naschvály, bránila ve styku s dětmi, ačkoli se dohodli. Řekl bych, že momentálně je tvá bejvalka ve slepé uličce a taktizuje. Nechce se vzdát hmotných výhod starého vztahu, ale zároveň přemýšlí, jak zachovat ten nový. Hlavně se nenech zahnat do role oběti, která na všechno přikyvuje, aby měla klid, to můžeš rovnou odejít s kufříkem.
doplněno 18.07.13 11:31:Na ten sex POZOR! Abys pak neměl doma kukaččí mládě.
1x
Ten dům patří Vám oběma nebo je jenom Váš? (Mám dojem, že jsem v některém příspěvku četla, že jej máte od rodičů, ale už se mi ten příspěvek v rozvětvené diskuzi nedaří najít)?
Na mne ten obrat působí spíše jako vyčkávací a prodlužovací taktika. Manželka se bude snažit získat co nejvíce.
Také mohla zjistit, že se její nový "idol" nehodlá rozvádět, že chce zachovat rodinu s dětmi ...
Taky nevěřím, že v tom jsou peníze. Žena chodí k psycholožce, takže taky ji na tom záleží a je to vidět i doma, takhle blízko jsme si nebyli strašně dlouho. Já jsem více doma a ona to kupodivu bere dobře, dokonce mi řekla, když jsem byl o víkendu na kole půl dne pryč, že jsem jí chyběl, což je pozitivní. Sice ve středu jsem neměl svůj den a něco jsem jí řekl, ale taky teď toho mám v hlavě moc. Umřel mi šéf a zároveň to byl můj kamarád, takže dnes pohřeb a pak s druhým šéfem řešení dalšího působení naší firmy. Myslím si, že jsme o něco dál postoupili a musíme ještě hodně zapracovat na našem vztahu, ale jak říkám, když chtějí oba dva tak to půjde.
Děkuji všem za podporu. Momentálně má opět žena depresy, trochu mě tím taky trápí, protože nevím, zda jsem něco udělal já špatně nebo prostě to jsou její chvíle, kdy ji mám nechat na pokoji. Pořád dokola opakuje, že by se raději ráno neprobudila, což teda nechápu. Jak už jsem psal, je to pro nás těžké a asi obrovská životní zkouška, doufám, že to oba ustojíme. Když jsme spolu tak je to ohromadu lepší, ale jakmile jsme oba v práci, tak je to takové ochladnutí, když se vrátím z práce. Chtěl bych jí nějak pomoci, ale čím víc se snažím, tím je to horší. Je to běh na dlouhou trať
Napadá mě snad ještě jedna věc, jak bych Vám mohl pomoct. Co zkusit nějakou knihu? Kdysi jsem četl pár stránek z "Spojenci namísto protivníků" od Pavla Rause. Jak říkám nečetl jsem to celé, ale myslím, že by Vám to mohlo pomoct.
chobik, jestli si na nás ještě někdy vzpomenete, napište. Cca za 2 roky.
Jsem nesmírně zvědavá, jak váš vztah dopadne a jak budete hodnotit čas, který jste takto získali? Ztratili?
Určitě se ozvu, taky jsem sám zvědav jak to všechno dopadne. Zatím mám smíšené pocity, chtěl bych aby to fungovalo. Chtěl bych vidět do manželčiny hlavy, ale bohužel. Zítra jde k psycholožce, tak jsem zvědav s čím se vrátí. Doma to vypadá tak, že 4 dny jsme v pohodě a pak další 4 dny zase pravý opak, nějak se nemůžem dostat do harmonie, věřím, že to zvládnem už skrze děti a kdo říká, že děti to snesou, když se rodiče rozvedou, tak ten je na velkým omylu.
0x
Co je myšleno tím "platonicky zamilovala"?
Vím, že správně se termín "platonicky" používá pro lásku bez sexu, ale velmi často se toto slovo užívá ve smyslu neopětované lásky. Myslím, že by bylo dobré to upřesnit.
Děkuji.
Bylo mi to takhle vysvětleno, říkal, že k němu cítí co knikomu jinému před tím. Samozřejmě mám i já své chyby, za které nejsem na sebe hrdý, ale přece není tak jednoduché ukončit manželství bez mrknutí oka. Nebyl jsem nikdy vzorný manžel, sem tam s kámošama na pivo nebo na hokej, ale tohle jsem úplně omezil po návratu mé ženy, protože jsem tušil, že je něco špatně. Říkali mi, že jsem výborný otec a dobrý milenec, ale ta láska tm chybí, že mi ji už nemůže dát. Dotyčný nebude pravděpodobně zdejší, protože žena chodí normálně domů z práce i o víkendech je doma. Nevím co mám dělat, tak nějak trpělivost dochází a navíc je ode mne tak odměřená a moc se mnou nekomunikuje, jen skrze děti. Pro upřesnění, ona se mnou nechce o tom mluvit, takže já jsem tak trochu v pasti, což je šílené
Jako první pomoc se objednejte co nejdřív u nějakého psychologa, který se specializuje na rodinu a vztahy. Může Vám účinně pomoci v nahlížení na celou záležitost tak, že se tím přestanete neúměrně trápit. Jde o to, abyste přestal hubnout a lépe spal, abyste zvládal svoje pracovní povinnosti - život jde dál, i když manželku cosi potrefilo. Klidně choďte s kámošema na pivo, myslím, že je to pro Vás užitečnější než než v pozoru čekat na ženu, která nekomunikuje. Uvědomte si, že ničím, co budete schopný pro ni udělat, jí to potrefení nezrušíte. Musí na to přijít sama. Podle mě, když si v klidu počkáte, tak se dočkáte. Myslím, že po 30 letech relativně dobrého manželství mohu vydávat podobné rady - mně se tohle osvědčilo.
Už jsem bal u psycholožky, příští týden mě čeká další setkání. Chci se nějakým způsobem od ní odpoutat, ale nějak mi to nejde. Chci, aby mi byla ukradená. V pozoru na ní nechci čekat, protože mi řekla věci, které nejdou vrátit zpět. Výhoda je, že mám spoustu kamarádu a rodina bude držet při mě, což je pro mě povzbuzující. Za 14-dní jedu s kámošama na víkend na kolo, tak doufám, že si tam trochu vyčistím hlavu. Děkuji za radu
Podle mne s tím může udělat něco jen vaše žena. Nemůže vás trápit do konce prázdnin. Normálně jí řekněte, co cítíte a že to nemůžete dál vydržet. V klidu a upřímně.
žena si musí rozmyslet, jak to bude mít s bydlením a očekává, že ji zahrnu obrovskou sumou peněz aby si mohla rozjet svůj nový život. Což není reálné, mám normální plat, musím platit úvěr, inkasa a další věci a brát si nějakou hypotéku abych ji mohl vyplatit, se mi moc nechce, protože bych se pak mohl akorát tak pást na zelený louce. Ona prostě chce mít prostor aby se postavila na svoje vlastní nohy, ale je si vědoma, že to není tak jednoduché
0x
Kdysi Dr. Plzák psal, tuším že v knižce, První pomoc při nehodách manželských, několik opravdu dobrých rad. Jedna mi opravdu utkvěla v hlavě, protože ji pokládám za úplně skvělou. Manželé, kteří se domnívají, že už to dál nejde, by se měli rozestěhovat alespoň na 6 týdnů. Bydlet každý jinde a až tak, že za tu dobu nemají mít vůbec žádný kontakt. Vůbec žádný. Při dlouhém odloučení vychladnou, uvědomí si, co v tom druhém mají, jestli ten nějaký jiný stojí za to všechno a také to, jak to bude, když ten druhý nebude. Je mi jasné, že otázka bydlení, výchova dětí a jejich obavy při delším odloučení od jednoho z rodičů, to se sice zdá jako nepřekonatelné překážky, ale když se dva rozejdou, toto všechno stejně musí řešit. Popřemýšlejte o takovém řešení! Vlastně zkoušce.
myslím si, že tohle nám už nepomůže, protože už to ona cítila 2 roky, že všechno je pryč. Abych to upřesnil, tak před 2 lety nastoupila do práce, po roce změnila zaměstnání do firmy, pro kterou chtěla vždy pracovat a je velice ambiciózní, takže má určité postavení a je velice spokojená. Se mnou měla stereotyp a v té práci je prostě někdo a navíc, se do toho zamotal kolega, který ji pravděpodobně oslnil a já jsem odstavený na druhou kolej. Budu muset myslet sám na sebe, což mi radí kamarád, který se už rozvedl a říkal, že to mám přes kopírák. Spíše mám obavy, že už nikoho nepotkám, se kterým bych chtěl sdílet svůj život, je mi z toho smutno. Mije sebevědomí mi hodně kleslo
POkud manželka cítí dva roky, že jste jí šumák, tak nečekejte do konce prázdnin. Vyjděte vstříč a zkraťte dobu na jeden měsíc, pak ať přijde s konkrétním řešením. Mezitím i vy si udělejte v hlavě pořádek a mějte připravené řešení - bez ní.
Propánajána, neseďte doma na zadku, nechoďte z práce na minutu přesně, to vám ženu nevrátí, ale ŽIJTE . Sem tam o víkendu vemte dcery na výlet (bez ženy), v týdnu na pivko, sem tam přespěte u kámoše či rodičů ... prostě nic pravidelného. Buď se manželce rozsvítí a nebo ne. Vy už nemáte o co přijít, vy můžete jen získat. Držím palečky.
děkuji za odpověď, s těmi rodiči je to těžký, jsou rozvedeni. Možná je pro mě plus, že jsem dům dostal od rodičů před svatbou a to ji pravděpodobně nejvíc štve, protože by mohla odejít s prázdnou. Na druhou stranu, mám strach, aby mi nedělala problémy s dětmi, i když jsme se předem domluvili na střídavé péči. Holky jsou na nás obě závislé, což manželka prohlásila, že odrostou a vše bude v pořádku, což si myslím, že to nemá logiku. Oma prostě má hlavu v oblacích, ale neuvědomuje si jednu věc, že může zůstat úplně sama. Boreček se na ní vybodne a když si pronajme byt, tak bude v nesnázích, ale asi bych ji nevzal zpět. Je pravda, že mám život před sebou a není všem dnům konec. Třeba se najde nová láska a budu nejspokojenější člověk, ale to je hodně s předstihem, poněvadž nemám na ženský ani pomyšlení, přemýšlel jsem o bokovce, ale to by mi taky nešlo a ani nepomohlo
0x
pro "chobik"
Máš to blbý - se ženou v tomto stadiu - a zvláště, když nebere ohled na děti - je to těžké! Buď to vydržíš, dokud ji to nepřejde, anebo odejdeš i s dětmi.
Pokud Ti začíná být odporná, jak píšeš, tak co na to říct! - buď se na nějaký čas přestanete stýkat, abyste si vyjasnili priority, anebo se rozejděte. Záleží jen na tom, co chcete Vy - ale já mám s takovým "zachraňovanými" vztahy jen špatnou zkušenost - ale je fakt, že jsem nikdy neměla s nikým děti! - a děti jsou důležité. Marcela.
Snažím se držet, je to těžký, když je myšlenkama jinde. Spíše mi jde o to, jestli mám začít myslet sám na sebe, jenže když ji mám neustále na očích, tak to nejde. Z 85 kg mám už 78 kg, což mi taky nepomáhá. Stýkat se bohužel musíme, protože sdílíme stejnou domácnost a ona s tím momentálně nechce zatěžovat rodiče, tak se stím trápím já sám. V práci se mě už taky ptal šéf, jestli je všechno v pořádku, že jsem nějaký podrážděný a že jsem zhubnul. Tak jsem to tak nějak zahnal do autu, ale taky to lidi začínají na mě vidět. Kamarádům je to taky divný, že mezi ně nejdu, jenže já to teď cítím jinak, musím být oporou doma, možná bez výsledku.
0x
Já bych to tak černě neviděl. Ty děti budou v tomto hrát zásadní roli a věřte že si toho je vaše žena vědoma. Je důležité abyste se k dětem nyní choval stejně jako před tím než se to stalo, nezvýhodňoval je dárky nebo ,,štval´´ je proti matce. Ideální řešení rozvázání manželství neexistuje - buďto budete žít odděleně s akceptací uzavřeného manželství nebo rozvod což by podle mne mělo tak i tak psychické následky pro děti s ohledem na jejich věk. Pokud žena vymýšli jak ze vztahu odejít tak mi věřte že nic rozumného nevymyslí i kdyby na to měla 10 let. Je potřeba si uvědomit že děti by musely ještě nového ,,otce´´ přijmout za vlastního což by byl asi malý zázrak, že by jim vyhovoval. Zase kvůli jejich věku myslím že budou fixované na otce a matku.
Otázkou ale ještě je, zda se žena od té doby s ním schází a nebo se s ním už neviděla. Ale nechápu jak si může být tak jistá, že vám řekne že vás nemiluje, když bydlí ještě pořád s vámi.. a jako to si je 100 % jistá že s ní bude žít, nechápu...
Pravděpodobně se s ním nevidí, ale nejsem si tím jistý. Včera jsem trochu upustil emeco, protože jsem byl s holkama u známých grilovat, manželka doma chystala oslavu narozenin pro dceru a večer jsem přijeli domů a já jsem upustil slzu, protože když jsem viděl u známých, že je všechno v pořádku, tak mi to přišlo hrozně líto. Manželka se mě ptala co se děje, tak jsem se ji zeptal, proč by to zase nemohlo fungovat u nás a ona mi odpověděla, že sama sebe nenávídí, když mě vidí nešťasného, ale tím to haslo. Dneska malá slaví narozeniny a já tam budu sedět, všichni budou v pohodě, protože nikdo o tom neví a já to asi nevydržím. Ty emoce jsou tak strašně velký a já jsem takový rázný člověk, ale tahle situace mě dostala na kolena. Co se týče rozvodu, jí jde o peníze, které použije na svůj nový život a s dětmi jsme se domluvili na střídavou péči. Chudáčci ještě nic neví, starší dcera vždycky říká, rodina musí být pohromadě, což mi vhání slzy do očí, protože jim tohle všechno vezmem. Budou mezi námi pendlovat a nikde nebudou mít domov. Myslím si, že dotyčný je ženatý, protože s tím žena dělá takový štráchy. Nechci ji posílat pryč, ale mě by to strašně pomohlo. Děti jsou fixované na nás obou, mám obavy z toho, že holky jsou závislé i na tchyni, tak aby nechtěly být u ní na neutrální půdě. To by bylo opět plus pro ženu. Ono asi 11 společných let je málo, manželka nikdy moc nekomunikovala s mým okolím, stranila se kamarádů, ale u ní v práci jsou všichni skvělý a odvádějí perfektní práci. Já jsem kluk z vesnice a to je asi málo a věděla to i před 11 lety, neustále ji to táhne do města do bytu.
0x
Na vás v podstatě platí to, co platí pro ženy, když jim je nevěrný muž.
A to je trpělivost, nevyčítat, dělat přátelskou atmosferu, čekat a doufat.
Sám vítě, že to pobláznění přejde, je to v řádech měsíců a nakonec i ten pan pravý bude házet po bytě ponožky, krkat a prdět. Neberte to zle, tak to je. A jde jen o to aby věděla, že doma je klid, že doma je manžel, co jí má rád a děti, co chtějí svoji rodinu. Vím, že to pro vás bude těžké ale jen klidný a vstřícný manžel má šanci.
Obecně se doporučuje vydržet alespoň půl roku, minimálně. Protože první 4-6 měsíců je ta nová láska prostě nadpozemská... ale pak to přijde a začne všední život.
Vstřícný jsem až dost, před dětima normálně fungujeme, ale je to těžký, zvláště když předemnou je v kalhotkách to mě dostává do nepříjemné situace. Už jsem ji říkal, že ať se předemnou obléká, jsem jenom chlap a navíc který svou ženu miluje. Láska to musí být nadpozemská, když je schopna spálit všechny mosty a já nechci být součástí jejího rozhodování, to si měla rozmyslet dříve, než mi tuhle věc oznámila. Přece nemůže po mě čekat zázraky, nejsem z kamene a strašně to bolí. Vyhledal jsem psychologa, protože se musím někomu svěřit, jinak se z toho zblázním. Tolik negativních věci, co řekla na mou osobu, to se vstřebává strašně těžko. Na druhou stranu asi opravdu nejsem ji dát to co ona chce a při tom to ani nechce zkusit. Rodinu chci zachovat a zapomenout na všechno, ale ten krok musí přijít z její strany, já jsem prostě jen čekatel, který se tím trápí. Potřebuji čas pro sebe, ale nějak mám obavy, aby to nepoužila pak proti mě. Potřebuji zmiznout alespoň na víkend a myslet na něco jiného. Samozřejmě to zevšední, ale to si ona neuvědomuje, navíc má se mnou 2 děti, vždyť je to nejpodstatnější v životě co člověk může mít, já to tak cítím. Ve věku 8 a 6 přece nejsou děti odrostlé, což mi řekla, že nás za chvíli nebudou potřebovat, vždyť je to nesmysl
0x
Bohužel jste si vybral špatnou ženskou na kterou není spoleh a pro kterou není priorita spokojenost dětí. Je třeba se smířit se současným stavem, rozhodně se nesnažit vztah zachraňovat, ale spíše začít myslet na sebe. Po pár letech na to zapomenete, s dětmi si vybudujete trochu nový vztah a vy si můžete najít lepší ženu, se kterou třeba zase poznáte něco nového. Všechno špatné je k něčemu dobré a z toho vycházejte. Pokud se vám po pár letech začne dařit, najdete si třeba někoho nového a vaší manželce se její vztah rozpadne (což by nebylo nic překvapivého), tak vám ještě nakonec začne závidět a bude toho pekelně litovat. Nicméně na ní už neberte ohledy. Kdo chce kam, pomozme mu tam..
0x
Bolavý zub je nejlépe vytrhnout, žádné léky obklady nepomůžou. Ztratila důvěru,je to bezcenná žena.Kde vymete jistotu,že za rok se to nebude opakovat. Každý její zpoždění Vám bude vrtat hlavou s kým je s kým se peleší? Nejvíc tyto vaše rozepře budou odnášet děti. Vy se můžete úplně sesypat s nervy,začít pít,atd...Pak budete ten nejhorší. Rozhodnout se ale musíte sám a nedat na rady těch druhých. Ono vše časem přebolí.
0x
Já jsem se ve Vás úplně objevil.
Musíte jí dostat z hlavy a opustit jí. Nebojte se, bude jí to jednou pekelně mrzet. Chápu Vás, že vám jde jen těžko být silný. Je nutné začít hledat někde jinde - rychle, než zestárnete.
Tak jsem s manželkou diskutoval o možnostech našeho vztahu a pravděpodobně se rozvedem. Ona se mnou nechce být, dokonce dotyčný je ženatý a má děti, takže to není nic jednoduché. Dal jsem ji termín, že do 14-dnů se musí rozhodnout co chce, dokonce mi říkala, že v sobotu bojovala s tím, aby vše ukončila, ale asi jak se říká srdci neporučíš. Včera jsme byli v kině celá rodina a to jí dostávalo, protože neustále brečela, naštěstí to děti neviděli, snažil jsem se ji povzbudit. Myslím si, že momentálně dělám maximum proto, aby cítila u nás doma zázemí a neměla potřebu řešit nové bydlení. Očividně má strach, že přijde o všechno, už mi říkala, že jsi každý bude ťukat na čelo, ale nemůže si pomoci, dokonce mi řekla, že by raději nežila, aby nemusela řešit tuhle situci. Udělal jsem chybu, že jsem přečetl její SMS, píší si tam věci, které jdou mimo mě a realitu. Možná to bude znít sobecky, ale teď chci myslet na sebe a na děti, protože to je můj smysl života. Dokonce mi řekla, že děti máme jen půjčené, což mi hlava nebere, prostě se dostala do jiného světa než je realita. Plánuje, že si koupí byt, ale po diskuzi zjistila, že to nebude tak jednoduché. Doporučil jsem ji ať navštíví psychologa nebo ať se svěří někomu blízkému, ode mne to nebere. Mám o ní strašný strach, že udělá věc, která se nebude dát vrátit zpět. Mám ji rád, ale tak nějak se neustále vzdalujem, včera jsme se párkrát obejmuli, ale to spíše aby nebyla smutná. Na jednu stranu mám v sobě tolik hněvu, ale na druhou zase chci, abychom na našem vztahu zapracovali, prostě to nevzdali jen tak. Není nic krásnějšího, než když je rodina pohromadě a funguje to. Předpokládám, že mnoho vztahů si prošlo naší situací, někteří to zvládli. Snažím se aby se opět byla tou skvělou mámou, kterou byla před navázáním nové známosti. Uvidíme, pokud se něco změní, tak určitě sem napíšu.
Je dobře, že se ji snažíte podržet. Psychicky na tom nejste dobře oba dva, tomu věřím. Ale pokud nemá v sobě jasno a tápe, není váš vztah úplně bez šance. Nečiňte na ni žádný nátlak, nedávejte žádná ultimata, snažte se jí pomoci a dávat jí najevo, že jste tady pro ni. Vy i děti. Zkuste více pořádat takových rodinných akcí, kde budete pohromadě celá rodina, přijít na jiné myšlenky, pokoušet se spolu zase sblížit...Pokud se nebrání objetí s Vámi, zkuste navrhnout manželskou poradnu. To vše za předpokladu samozřejmě, že stojíte o to, udržet rodinu...Chce to trpělivost, vztah se nepokazil ze dne na dne..Někdy se člověk žene za vidinou, je přesvědčený o tom, že jinde je tráva zelenější, ale realita je docela jiná. To se patrně stalo Vaší ženě. Pokud se nakonec rozhodne váš vztah ukončit, budete alespoň vědět, že jste udělal vše proto, aby se to nestalo. Na to ostatní musí Vaše žena přijít sama. Sama si musí vybrat a zvolit. Vy jí v tom rozhodování můžete být jen nápomocen svým pochopením, svoji trpělivostí (jste-li přesvědčen o tom, že Vám za to stojí ovšem). Není to lehké ani pro jednoho z vás, ale jste dospělí lidé a máte děti. Snažte se, aby to neodnášely víc, než je opravdu nutné...
doplněno 19.07.13 11:35:
Je dobře, že se snažíte hledat cestu zase k sobě a ne od sebe a že se zatím daří. Je vidět, že vám oběma na vašem vztahu ještě pořád záleží a nechcete ta společná léta jen tak hodit za hlavu...Držím vám palce, abyste toto překonali a těch šrámů na duších zbylo co nejméně...
Je pravda co píšete, já si myslím, že žena to má vnitřně rozhodnuté, poslouchá srdce, což jí táhne za dotyčným. Jenže naráží na skutečnou realitu, otázka dětí, bydlení strach z nových věcí. Říkal jsem ji, že má doma zázemí a jestli se něco pokazilo, tak se musí o to bojovat a pracovat a ne jednoduše spálit mosty a tím si to zjednodušit, mě to tak připadá. Ono pokud jsem ji nedával termíny, tak byla v pohodě, protože má kde bydlet, psala si maily a byla relativně v pohodě, jenže z toho jsem nebyl v pohodě já. Ono to manželství mělo šrámy dříve, ale my jsme je neřešeli nebo nechtěli, prostě byli jsme líní a já navíc plný aktivit. Manželka šla do práce a tím si i mnoho věcí uvědomila, že jí něco uniká, tak si to vyřešila po svém. Říkala, že to neplánovala, přišlo to samo. Těžko říci, zda je tráva někde zelenější, ale to člověk musí zkusit, pravděpodobně to bude znít naivně, ale když jsem si bral manželku za ženu, tak jsem do toho šel, že na celý život. Teď jsem alespoň po dlouhé době viděl u ní emoce a vím, že s tím vnitřně strašně bojuje a hlavně do toho zapojila hlavu, což je taky důležité. Jak říkáte, rozhodování nemáme jednoduché ani jeden, protože já v roli podvedeného manžela a ona nejisté budoucnosti. Výlety bych chtěl podnikat dále, ale bojím se toho, že bude čím dál utrápenější, když vidí spokojené děti a úsměvy na tváří, což by se o to mohla připravit. Musíme bojovat
0x
Chobik,
Vy jste u mě charakter. Jak si tak pročítám Vaše reakce, tak někdy žasnu. Myslím, že už Vám nemusíme radit co maté dělat, protože vy máte celý návod ve svém srdci. Člověče, vždyť Vy doopravdy milujete a to se často nevidí!
Z toho co píšete Vás vaše manželka taky miluje. Jen nevěří tomu, že problémy mají své řešení. Nejde o to, že by Vás nemilovala, ale o to že uvěřila lžím, že jinde je to lepší. Nemyslím, že ji to nalhal onen dotyčný, ale celý svět. Ach, kolik lidí nám do očí lže.
Hlavně ji dejte lásku. Ona nepotřebuje vidět, jak jste samostatný a jak ji nepotřebujete. Potřebuje vidět Vaši lásku.
Nevěřte tomu, že už to nikdy nebude dobré a že se na sebe budete dívat přes prsty. Proto jsem ve své předchozí radě zdůrazňoval odpuštění. Opravdu odpustit znamená dát zcela novou šanci. ÚPLNĚ se zříct toho zlého, co bylo. Když to dokážete, bude se Vám společně žít skvěle.
Na závěr Vám přeji, aby jste se nenechal ničím vydeptat. Držte se toho, co má smysl.
A ještě jeden citát:
"Kdo řekl, že láska je slepá? Ta jediná vidí dobře: objevuje krásy, kde druzí nevidí nic..."André Frossard
No nevím zda jsem charakter, ale manželku stále miluji. Dokonce mi řekla, že ukončila kontakt s dotyčným, že chce zůstat se mnou, ale myslím si, že spíše skrze děti a nejistou budoucnost. Momentálně se ji snažím všemi prostředky podpořit, jde vidět, že je psychicky na dně. Děti jsou u babičky na prázdninách a dokonce spíme opět v manželské posteli. Její bývalí šef nedáfno spáchal sebevraždu a ona má obavy, že se jí stane to stejný. Což jsem ji říkal, ať myslí na děti a rodinu, musí si vyčistit hlavu, to je momentálně pro ní to nejdůležitější. Pro mě je to taky těžké, protože jsem byl opravdu rozhodnutý, že se rozvedem. Navíc má jet příští měsíc opět na služební cestu a mám obavy, že se to vrátí zpátky, ale na rovinu jsem ji řekl, pokud vycítím, že se opět něco děje, tak už na nic čekat nebudu. Ale je pravda, že s tím opravdu bojuje a hlavně zapojila hlavu. Neříkám, že to bude ideální, ale každý potřebuje dostat druhou šanci a já defakto už nemůžu nic ztratit.
0x
Neříkám, že to bude ideální, ale každý potřebuje dostat druhou šanci a já defakto už nemůžu nic ztratit.
A přesně v tuhle chvíli se začnou dít věci správně... člověk přestává tlačit, tak trochu jako kdyby se smířil, nesoustředí se tolik na to, co ho trápí a začíná být klidnějším...
Držím palce
Netvrdím, že mě to netrápí, ale je potřeba myslet do budoucna, jsme mladí a život před sebou, takhle to prostě beru. Dokonce mi dnes volala manželka, že chce jet na dovolenou, všechno na ní padá a chce si vyčistit hlavu. Hlavně musíme být v pohodě, na dovolenou chci jet také, tak třeba nás to opět nějakým způsobem spojí dohromady.
Odpustit jde docela snadno, hůř se ale zapomíná. Uděláte-li tento krok už nikdy v žádné hádce tuto věc nevytahujte. Jeďte na dovolenou nejlíp bez dětí a udělejte si takové ty krásné romantické chvilky jen pro sebe. Držím palce.
Díky za odpověď,
odpustit jde snadno, ale zapomenout hůře. Stále s tím bojuji, manželka má dovolenou a já od zítřka taky. Máme trochu problém s komunikací, ale očividně se snažíme i manželka. Teď momentálně řešíme krizi sexem, což bych nikdy od ní neočekával. Řekla mi, že montálně jsem opora já a sex, to jsou věci, kdy prostě na všechno zapomíná. Mám trochu obavy z toho, že jsem nějaká náhražka a že se do toho zase zamotám. Ona mi říkala, že to chce čas, že to nejde ze dne na den. Má v sobě moc emocí, prý se s nimi musí srovnat. Bohužel prý pro ní nejsou podporou děti, což mě trochu zaráží, ale prostě se snaží. O víkendu jsem byl s holkama na kole a ona už po 2hodinách volala, kdy se vrátíme, prý nechce být sama. Tento víkend mám jet s kamarádama na cyklo výlet a přemýšlím o tom, zda mám jet. Nechci aby se v tom utápěla sama, ale zase na jednu stránku si říkám, že taky potřebuji svůj prostor, na druhou stranu chci aby věděla, že jsem tady pro ni já.
0x
Tedy budu střílet do vlastních řad, ale zkuste být MACHO. Angličan. Manželka ujíždí, ještě k tomu platonicky. Tak se věnujte dcerám, aby to neodnesly, a berte vše s rezervou. Nad věcí, nenechte se vtáhnout do problémů, kterých nejste původcem. Možná, že zamilování vyšumí a pojedete dál, močálem černým kolem bílých skal.
0x
já nečetla co Vám ostatní radí ale nedavno jsem tím prošla,zamiloval se manžel,máme 9letou dceru,chtěla jsem to manželství udržet kvůní ní ale buhužel to nešlo,taky mi říkal že si musí rozmyslet kdy odejde,pak jsem přišla na to,že jeho přítelkyně je vdaná a on vyčkával jestli odejde od manžela,dělal si zadní vrátka,bylo to hrozné vím jak Vám je,když odešlel,myslela jsem že nejhorší mám za sebou,ale omyl,nejhorší prožívám ted,Dcera trpí,nebudu vše popisovat,Psychycky to špatně nesla,Když to zkrátím nejhůř na tom budou děti pokud odejde,Zkoušela jsem manželovi vysvětlit,že zamilovanost časem ustoupí,začne běžný život ale marně,Ani dcera ho nezajímala a kdo to nejvíce odnesl?On je za vodou má přítelkyni,Já se cítím jak odsouzená nevinně,protože dcera to špatně snáší,
My s tím stále bojujem, myslel jsem si, že když ukončí vztah tak to bude v pohodě, ale bohužel není. Pořád to ve mě je, pořád na to myslím zda se rozejít nebo zůstat. Manželka to nechce řešit, je pravděpodobně spokojená, jenže já moc ne. Pořád měla uložené SMS od dotyčného, ale minulý týden je smazala. Hrozně jsme se skrze to pohádali. Bohužel to viděli děti, tak teď máme tichou domácnost. Ona si momentálně žije svůj život, snad aby na vše zapoměla. Tvrdí mi, že se nechce rozcházet skrz děti, jinak by byla už dávno pryč, což mi vadí. Život je boj. Jaký je tvůj příběh?
0x
Vy pane , netlačte do ní . Určitě může nastat nějaká chvíle a i ta bude určitá . Ale víte jistě že vás s někým podvádí?
Jestli odmítá sex tak do ní také netlačte a nemyslím si že matka dvou krásných dcer by se takhle válela na gauči , nejspíš má možná psychycký problém toto je u žen nejčastější . Že vlastně neví koho miluje.
Ale radím vám , na co by jste chtěl ženu co je vám tak odporná , nevěrná a valí se na gauči a nestará se o dcerky?
Možná máte i vy v hlavě trošku bordel a na co by jste jí chtěl? Když se k vám takhle chová? Odpoved žádám prosím . Eliška. P.
Vy, Eliško, přečíst prosím celé a pak se takhle zbytečně neptat
P.S.: Nová doba. Dříve to byli kurevníci a coury, dnes psychicky nemocní lidé.
To ona ví koho miluje, ale já to nejsem. Stále si říkám, zda to soužití má smysl, ale nechci aby děti žily v rozvedené rodině. Žena se už trochu srovnala, ale pořád si jede svůj systém, který ji vyhovuje, hlavně když po ní nic nechci. Už jsme se několikrát bavili o rozvodu, jenže žena nechce nic řešit, vždycky to stočí na děti jak by to vzaly. Myslím si, že nám asi ujel vlak, který asi nedohoníme. Co se týká sexu, tak nenaléhám, ale pro chlapa je to těžký.
Puvodne jste psal, ze se zamilovala PLATONICKY. Mozna jen ma v hlave totalni zmatek a vy ji ted prekazite. Z jedne strany by chtela byt zamilovana, unesena a SVOBODNA, na druhou stranu ji svazuje povinnost vuci holkam. Neni to idelani, ale asi bych jeste vydrzela. Ono totiz ten "druhy" treba neni ten pravy, treba chce JI a ne rodinu. Krev neni voda a Vase pani to vi. Ten druhy se ji libi, zamilovala se, ale mozna jit dal v tom vztahu taky nemuze, nejde jito. Je vdana a at se to libi nebo ne, nedokaze podvest. Mozna proto je zmatena a vlastne poblaznena. I zeny mohou mit druhou mizu, splasene hormony a ja nevim co jeste. Ale ustat to z Vasi strany bude jeste chvili narocne.
To máte pravdu s tou druhou mízou. Šla do práce a zjistila pravděpodobně, že ji něco utíká, ale vzápětí si uvědomuje, že kdyby odešla, tak nemusí být všechno růžové jak si myslí. Doma má zázemí a nemusí nic řešit, o děti se postarám a ona má svůj volný čas. Na jednu stránku bych si dokázal představit, že budu bez ní, ale na druhou stranu by mi asi chyběla a navíc si nedokážu představit kupříkladu střídavou péči. Snažím se na to nemyslet, ale zatím jsem se do té fáze nedostal, takže je to pro mne po emoční stránce těžké.
0x
Dobrý den,
Váš příběh jsem si přečetl až dnes a mohu Vám říci, že máte s manželkou velkou trpělivost. Jste šťastný otec, ale nešťastný manžel a přesto jste se z toho ještě nesložil, což je skvělé. Vaší ženě odpouštíte, ale vypadá to, že ona žije nějaký zmateně-individualistický život, ve kterém bojuje sama se sebou a žije s Vámi jen s jakési povinnosti a možná i pohodlnosti. Já osobně bych s takovou ženskou nežil, protože bych v takového člověka ztratil důvěru a žít s někým jen jako, to by mě nebavilo. Nehodlal bych jen tak věnovat pár let někomu, kdo o to stojí jen, kdy se mu zamane.
David
Je pravda, že jsem už z toho psychicky na dně, už nevím jak se mám chovat. Důvěru jsem v ní ztratil a stále čekám na její první krok, abychom si vše vyříkali a začali fungovat na dále nebo prostě šli od sebe. Ona mi v klidu řekne, že jsem psychicky labilní a že nemám u ní autoritu. Už je mi jasné, že chce tu její nevěru hodit na mne. Jako otec jsem šťastný, ale jako manžel ani náhodou
Je úmorné to číst natož takhle žít.
Pátý měsíc čekáte jak se manželka rozmyslí. Ona čeká jak se rozmyslí ten její ženáč, zřejmě se už na ní vybod. Oba jste na prášky, vy vlastně řešíte problém i úplně cizí rodiny. Nespíte spolu, chodíte oba k psychologům . Skvělé rodinné zázemí pro děti. Seberte se, rozveďte se, máte dům, práci, dejte si střídavou péči a budete na tom všichni líp. Za čas najdete partnerku pro kterou nebude onuce. Takhle se akorát dočkáte toho, že za nějaký čas vaše úžasná paní , kterou navíc ještě litujete, opět někoho potká a začne to všechno nanovo. Vypadá to, že jste tak trochu masochista. Seberte se a rozetněte to.
tak nechápu na co čekáte! je mi Vás opravdu líto! Podle toho co čtu, jste správný táta od rodiny a VAše ženuška je ...no při nejmenším sobec a dál bych to nerozváděl. Požádejte o rozvod a buďte zase šťastný hlavně vy a vaše děti. To ona to pokazila a až si to uvědomí, tak bude pozdě a vy už budete mít svůj vlastní život bez ní a budete určitě štastný. Což byste s ní určitě nebyl.
Ono se to trochu změnilo, že spolu alespoň spíme. Říkala mi, že veškerou komunikaci s dotyčným ukončila, což mi nezbýve než věřit. K psychologům už nechodíme, ale možná by to chtělo manželskou poradnu, ale moc tomu nevěřím. Spíše mě štve ta lhostejnost vůči mě, vlastně mi tak naznačuje, že se nic nestalo a že můžem žít ve starých kolejích, což teda když se vrátím zpět co bylo před rokem, tak mi to nevyhovovalo. Myslel jsem si, že nás ten její úlet posune do předu a oba dva se zamyslíme nad věcmi, které jsme dělali špatně a vyvarujem se chyb, které nám vadili. Kdyby chtěla odejít, tak dávno odejde, ale nemá kam. V téhle chvíli nás pojí pouze děti.
0x
Ahoj,
ozývám se po delší době, s manželkou to nakonec dopadlo, tak jak jem si myslel. Momentálně jsme už 2 měsíce od sebe a řešíme rozvod. S dětmi jsme se předběžně domluvili na střídavé péči, což se nám daří dodržet. Jsem za to rád, že se odstěhovala, už to bylo neúnosné a myslím si, že to bylo vysvobození pro nás oba. Mrzí mě jedna věc, že se mnou nechce komunikovat, ale snad se to srovná.
Honza
Ulevilo se vám nebo to nesete špatně? Jak se cítíte? Jste ještě hodně bolavý nebo už jste objevil, že existuje svět?
doplněno 22.04.14 17:04:Chobiku, všechno má svůj čas. Nelepte bolavé rány novým vztahem. Najděte nejprve sám sebe a zjistěte, co můžete jiné ženě, nabídnout. Nebojte, bude to tak, jak má být. Přeji vám hodně sil, klid a laskavý osud. Na osud já věřím! Hodně štěstí. babka z Ostravy
No abych pravdu řekl, když odešla, tak se mi ulevilo, protože náš vztah už neměl budoucnost. Střídáme se s ženou s dětmi po týdnu, což je jediná věc, na které jsme se domluvili. Jsou dny, kdy jsem v pohodě, ale nějak ještě nevidím do budoucna, tak mám špatné pocity. Není to tím, že mě opustila žena, ale prostě obavy co bude dál, nová žena, výchova dětí, práce atd. Zkoušel jsem navázat nový vztah, ale ještě není ta pravá chvíle. Teď jsem zrovna bez dětí, tak cítím trošku smutek, člověk je sám v domě a je tady moc velký klid. Počítal jsem s tím, že to nebude jednoduché, ale věřím, že potkám něco nového a staré rány se zahojí
Moc si vážím Vaší podpory, píšete to správně, člověk má tendenci lepit bolavé rány novým vztahem, ale maximálně bych mohl ublížit, což se mi podařilo, aniž bych chtěl, ale já jsem to začal cítit jinak. Různé okolnosti a můžu říct, že i mnoho přemýšlení, tak jsem ten nový vztah ukončil. Jak se říká, všechno nejde hned
0x
Nechtějte po ní sex,nechtějte ,aby žárlila, apod. Buďte laskavý,dělejte vše pro rodinu - uvidí,že není důvod měnit - víte,čas tohle poblouznění otupí,zvláště,když uvidí,že to doma klape...žena myslí hlavně na děti,takže po tomhle prvním zážehu začne myslet - čas je to co Vy potřebujete.Nemluvte o situaci s ní,nerozdmýchávejte spory,buďte přirozeně hodný k ní i dětem.Chovejte se k ní,jakoby byla nemocná.Tohle všechno ale,jen pokud chcete manželství udržet.
"Buďte laskavý, hodný k ní..." bla bla. Opět jedna z podivných rad od žen. Prý myslí na děti a proto od manžela odešla.
Buďte v jednání s manželkou věcný, odměřený. Víc ani ťuk.
Udržet manželství s ženou, která zanáší je hloupost. Co by bylo příště?
V podstate jste nabidl tu moji variantu sam. Nepotkala se s zadnym tim pravym, tou polovickou. Kecali na sluzebni ceste mezi zenama a u kavy. Hraje to na vas. Jenom se chce osamostatnit od vas, zadny jiny chlap v tom zatim neni. Zatim. To nic ale nemeni na vasem postupu. Zachovejte si svou dustojnost, nedovolte aby s vami bylo zametano. Zenu prochazeji cetnymi hormonalnimi procesy a ona neni ta jak jste ji znal pred 9ti lety. Cituji, "Vratila se jak vymenena.". Zbavte se ji co nejrychleji. Lepsi je ta zelena louka ve 36ti nez v 56ti. Me je 57. Good Luck!
Johnzee
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.