Proc me nenecha zit můj život

Lulinko, kolik je vám let? "Dokud budeš mít mou střechu nad svou hlavou a nohy pod mým stolem, budeš dodržovat má pravidla!" takže si začněte žít svůj život podle svých pravidel, pod svou střechou a u svého stolu a ve své posteli. Nechtějte, aby vás rodiče dotovali! Je to jednoduché. Žíjte za své peníze a pak si uvědomíte, co to po vás a proč, vaše milující maminka vlastně chtěla!

Že pro tebe máma chce chlapa, co má práci, to plně chápu. Ono živit nemakačenka (i když se třeba nejedná o tvůj případ), není nic příjemného a téměř vždy to skončí rozchodem. Podmínka "musí mít auto" je fakt dost debilní, když to napíšu upřímně. Jenže ty zase už předem víš, že "ti máma zničí život", a ještě jsi neudělala nic proto, aby ses přítele zastala. Za nemoc většinou dotyčný nemůže a myslím, že normální a rozumný člověk to pochopí. Nedokážu si představit, že by rodiče přítele vydali vztahový zákaz, protože jsem alergik. To bych si fakt zaklepala na čelo. Možná by nebylo na škodu se zmínit o příteli, jen tak zlehka, aby sis připravila půdu pro rozhovory.

Na druhou stranu musím ze svých, i když ještě poměrně mladých, zkušeností říci, že ono vykřikování o "ničení života" patří někam do puberty, ale ne k dospělému člověku. Pokud ti soužití s mámou vadí, nic ti nebrání se odstěhovat a dělat si věci podle svého. Nikdo ti do toho nebude kecat.

Taky jsem měla několik let zpátky pocit, žemi rodiče ničí život, jsou nemožní apod. Je fakt, že mě většinou moc netlačili, nechali mě, ať si tu hubu nabiju sama. Dneska vidím, že měli téměř ve všem pravdu a jsem jim za to vděčná.

Lulinko, je to určitě proto, že Tě má máma ráda a záleží jí na Tobě. Chceš-li žít svůj vlastní život, pak musíš být soběstačná. Živit se sama, postarat se sama o sebe a nebýt na mámě závislá. Pak k ní můžeš jezdit jen na návštěvy, ona Ti nebude do života mluvit a obě budete spokojené. Pokud jsi na mámě finančně závislá, živí Tě, poskytuje Ti ubytování a pohodlí, podporuje na studiích atd. pak to ber tak, že má právo Ti do života mluvit, sdělovat Ti své názory, starat se o Tebe a že jí není jedno, co děláš, či neděláš. Až budeš sama mít děti, lépe její přístup pochopíš. Nyní to bereš jen z pohledu jedné strany, té Tvé. Vše je o kompromisech a toleranci... Ber to ode mne jen jako jeden z mnoha názorů.

Kdybyste nebyla na mámě závislá a živila byste se sama, už byste doma s rodiči nebydlela. Co Vás tam tedy drží? To, že s nimi bydlíte znamená, že nejste ještě zdaleka soběstačná. Mimochodem, pokud nejste, jak tvrdíte, na rodičích závislá - kolik jim přispíváte na společnou domácnost? A hradíte si sama za sebe např. i odpad? A jste na tom tak dobře, že byste si úplně sama dokázala hradit veškeré náklady za bydlení a ještě uživila tedy i přítele, když nepracuje, má zdravotní potíže a Vy chcete být s ním? Myslím, že jestli má, či nemá auto, je docela vedlejší a nevěřím, že by Vaše máma zrovna na toto kladla takový důraz. Přemýšlejte...

:Vždycky když se do někoho zamiluji a jsem s ním. Tak moje mamka není spokojená prostě chce aby jsem měla chlapa který pracuje a ma auto." - Není to náhodou tak, že se opakovaně zamilováváš do neperspektivních mužů a maminka se o tebe bojí? To bych i chápala. Nebo jak to je? Jen mě na to řivedla tvá vlastní formulace.

Jak se projevuje to, že je matka nespokojená?

Jak se projevuje to, že tě nenechá žít vlastní život?

Bydlíš s ní? jsi na ní nějak závislá, např. finančně?

To vše jsou věci, které myslím musíme znát, abychom ti uměli odpovědět.

Nějak Vám to nemůžu uvěřit "lulinko".

Soudím, že 1992 je rok narození, tudíž odpovím jako mamka...

Máma má pravdu, když říká, že je třeba aby dotyčný měl práci, ne že by nutně musel mít auto ale ŘP by mít mohl.

... hledá práci... tu hledá lidí a i zdravých a nenachází...

Je mi líto, že musím tohle napsat, protože to, co tím mamka myslí, poznáte až vám bude jako jí a budete mít kus života za sebou.

Jediné řešení, co existuje, je postavit se na vlastní nohy, najít si sama svůj byt a sama se živit. Možná se pletu a v dotazu to není, ale přijde mi to jako když - ... se zamiluju, tak jdu bydlet k němu...

Otoč to, zkus se na to podívat z její strany, kdyby si tvá dcera někoho podobného přivedla, ale myslím, že v tomto stavu to nepůjde. Tam je více neznámých, zda práci vůůbec hledá (popř. zda je schopen podnikat), kde ho s tou nemocí vezmou aj. Auto může mít, ty jezdit. Nikdo cizí však nepomůže, je to problém vás tří.

Podle stylu písemného projevu bych řekl, že ještě nemáte ze života rozum. Požadavky Vaší mamky jsou proto možná zcela na místě. Pravděpodobně vidí, že vůbec nemyslíte do budoucnosti, rozhodujete se na základě nějakých okamžitých emocí. Skutečně je Vám přes 20 let? Tipoval bych mnohem méně, zcela bez urážky.

Co se týká přítele s epilepsií - pokud trpí záchvaty, je to poměrně velký problém. Nemůže řídit auto, nemůže dělat mnoho dalších činností, protože to s ním může kdykoliv "seknout". Může se třeba díky nemoci těžce zranit nebo i zemřít, když zrovna spadne třeba do vozovky. Důležitější jsou však jiné otázky. Jaké má vzdělání? Jaké má pracovní zkušenosti? Dokáže se o sebe postarat, nebo žije z nějakých dávek? Pracoval vůbec už někdy? Jaké má zázemí? Prostě se nechovejte jako malé dítě, které se do někoho/něčeho zamiluje a přestane vidět realitu. Takové naivní holky potom končí v nějaké ubytovně nebo rodičům na krku a do konce života si stěžují, že neměly štěstí a že jejich současný stav není jejich vina. Ptejte se sama sebe, jestli se o Vás a třeba do budoucna o rodinu dokáže postarat.

Možná by pomohlo přítele představit mamce, ať si ho ona sama "prolustruje". Třeba po rozhovoru s ním změní názor a nebude vaší lásce stát v cestě. A pokud ne, asi opravdu pro Vás nebude ta nejlepší volba pro budoucnost a bude lepší hledat dál.

Píšeš: "Vždycky když se do někoho zamiluji a jsem s ním. Tak moje mamka není spokojená prostě chce aby jsem měla chlapa který pracuje a ma auto."

Mám tomu rozumnět tak, že se vždy zamiluješ do člověka, který nepracuje? Umíš si představit, jak by se ti s takovým člověkem žilo? A hledá si tvůj přítel práci? Může být, že si práci najde, že to je přechodný stav, může ale být, že ne, že mu takovýto život i vyhovuje. Navíc je epileptik. Tady jsou další omezení pro vhodnou práci pro něj. Mohlo by se stát, že budeš pracovat jenom ty a budeš přítele živit. Jedno české přísloví říká "jak si kdo ustele, tak si i lehne". V tvém případě je to tak.

Mamka tě má ráda, ví toho o životě víc než ty a záleží jí na tobě. Chce, aby jsi se měla dobře, což je pochopitelné. Život máš jen jeden, tak si ho nekomplikuj. Za čas jí dáš určitě za pravdu.

Děláš dobře, že se na to ptáš a chceš znát názory ostatních. Tak snad ti rady, co se tady píšou, pomohou. Jinak mi podle tvého dotazu připadáš, promiň, dost naivní.

víte co asi znamená přísloví : Když přichází bída dveřmi, vyletí láska oknem?

Láska sice hory přenáší, ale tu co stojí před vámi, tu ani nepřeleze.

V tom dávám vaší matce zapravdu, není od věci mít známost s chlapem, který pracuje a má auto. Chlap který uživí auto, uživí bezproblémově i sám sebe. A hodně pravděpodobně uživí i svoji případnou ženu a rodinku.

Mám obavy, že nezaměstnatelného epileptika a případnou rodinku budete živit vy.

Auto není tak důležité jako to, že by měl pracovat. Není v životě horší věci (kromě nemoci) než žít s mužem, kterému se nechce dělat.

Nebo se snaží vymlouvat, že práce není. Kamioňáky (řidiče obecně), číšníky apod. berou všude.

Máma má pravdu, jenom lásky a ideálů se nenajíš a dřív nebo později tě to přestane bavit.